Jak pracovat s někým, koho nemáte rádi

1. Jak si o tom promluvit

Jestli se vám s někým těžko pracuje (ať už kvůli rozdílům v povaze nebo ve stylu práce), možná to půjde vyřešit jednoduše – lepší komunikací. Pokud vás totiž kolega štve, pak je dost dobře možné, že vy zase štvete jeho. A malá nedorozumění mají tendenci přerůstat do těch velkých.

Domluvte se, sejděte se a prodiskutujte své problémy mezi čtyřma očima. Snažte se to naplánovat tak, abyste se sešli v době, kdy jste co nejvíc v klidu – třeba hned ráno, po kávě, nebo naopak těsně před koncem pracovní doby – a zkuste k tomu přistupovat otevřeně. Také si předem zapište, co vám nejvíce vadí a jak to chcete řešit. Snažte se vcítit do kůže svého kolegy. Nenastupujete do války, ale ke konstruktivnímu dialogu. Až budete z místnosti odcházet, nemusí z vás nutně být nejlepší kamarádi, ale možná se vám podaří najít společnou řeč a zjistit, proč si jdete na nervy.

Finanční poradkyně Cynthia má problém s jednou z kolegyň, protože pracují každá úplně jinak. „Hrozně mě irituje. Myslím, že jádro problému tkví v tom, že k práci přistupujeme jinak a také jinak komunikujeme. Jsem velmi upřímná, všechno řeknu otevřeně, na rovinu. Ona je zase hrozně opatrná a pořád chodí kolem horké kaše, takže je těžké pochopit, co chce doopravdy říct. Ale přišla jsem na to, jak s ní pracovat a ocenit rozdíly mezi námi. Když na ni naléhám a snažím se z ní dostat jasné rozhodnutí, ona se mne místo toho na něco zeptá, a to mě donutí se zamyslet a chvíli přemýšlet o tom, jaké řešení bude nejlepší,“ vysvětluje.

„Uchrání mě díky tomu špatného rozhodnutí nebo uspěchaného jednání. Já ji zase naopak motivuji, aby víc riskovala a nebála se myslet nekonvenčně. Teď už pracujeme docela v harmonii a jsme k sobě vzájemně tolerantnější. Když totiž pracujete s jinými lidmi, musíte brát jako klad, že přemýšlejí jinak než vy, protože vám to může ve výsledku pomoci.“

Nepříjemnému kolegovi se budete těžko vyhýbat donekonečna, raději proto hledejte cestu, jak spory vyřešit. Zlepší se díky tomu nejen produktivita, ale i atmosféra na pracovišti. Pokud společně přijdete na to, čím to je, že se nesnášíte, bude snazší to vyřešit a mít v práci klid.

2. Co když ani domluva nepomůže

Řešení „promluvte si!“ nefunguje u každého. Pokud se dotyčná osoba nechová zrovna racionálně nebo má třeba vyšší postavení než vy, pak se vám do konfrontace asi moc chtít nebude. Ať je to, jak chce, nemusíte si nijak vyčítat pocit, že ve vašem případě to prostě komunikace nevyřeší. Možná máte pravdu.

Budete asi muset přijít na to, jak se naučit s danou osobou pracovat, jak si zachovat klid a profesionalitu, když děláte s někým, kdo vás dovádí k šílenství. Mawii pracuje v organizaci bojující za ženská práva. Její ideologické přesvědčení se ale liší od názorů některých nadřízených.

„Ještě než jsem sem nastoupila, věděla jsem, že se ideologicky rozcházíme. Trans ženy podle nich nejsou ženy, a s tím já nesouhlasím. Ale jak velká je mezi námi propast, to se ukázalo až později,“ říká. „Kdykoli slyším v kanceláři nějaké transfobní řeči, mlčím a přestanu se zapojovat do konverzace. Je mi z toho občas smutno, protože bych o tom ráda s ostatními mluvila. Ale mám pocit, že tady se o tom prostě mluvit nesmí. Každý, kdo o tom v minulosti začal, pak čelil šikaně ze strany ostatních, dokud neodešel. Má práce je pro mě důležitá a nechci odejít, a proto musím své názory prezentovat velmi opatrně.“

Musíte-li se v práci kontrolovat, abyste neřekli něco, co nemáte, určitě to není snadné. Asi se cítíte, že jdete sami proti sobě. Podobné věci není jednoduché řešit a někdy vás situace donutí jednat s kolegy, které nemáte rádi, aniž byste se problému postavili čelem. Mawii říká, že jí pomohlo promluvit si o tom s jinými kolegy, s těmi, co si rozumí víc. „Našla jsem velkou solidaritu ve vlastním týmu i v řadě těch ostatních. Je tu pár kolegyň, se kterými jsme si velmi blízké a mohu se jim vypovídat, to pomáhá. Člověk pak ví, že v tom není sám,“ pokračuje.

3. Kdy se obrátit na personální?

Máte-li pocit, že už jste vyzkoušeli opravdu všechno a nic nepomáhá, a máte-li důvěru ve firemní HR oddělení, pak nastal čas jít zaklepat na jejich dveře. Odborník na lidské vztahy vám může pomoci najít řešení – ať už formou mediace, změnou pracovního umístění nebo přes disciplinární opatření. Možná máte pocit, že kontaktovat HR už je trochu moc nebo že vám stejně nepomůžou. Pravda je, že podle nedávného průzkumu věří jen 15 % zaměstnanců tomu, že je HR na jejich straně. Ale když je vám nepříjemné s někým pracovat, nemůže uškodit, že na to personální zajdete.

Frank, redaktor časopisu, nedávno odešel z práce. Teď říká, že vždycky zbytečně vycouval, když bylo načase opravdu HR oddělení kontaktovat. „Mohl jsem jim všechno nahlásit mnohem dřív. Lidé z HR mě vybízeli, abych se ozval, kdyby se cokoliv dělo, ale já jsem doufal, že se všechno samo zlepší. Což se nestalo,“ popisuje. „Pracovníci z HR se právně zavázali pomáhat zaměstnancům. Já jsem nabyl přesvědčení, že všichni v práci jsou mí nepřátelé, ale tihle lidé jsou placeni za to, že vám mají pomáhat, tak se na ně obraťte, když je třeba. Jsou tu od toho, aby vám pomohli.“

Domluvte si schůzku a zjistíte, jaké máte možnosti a co vám doporučí. Třeba se to vyplatí.

4. Poslední naděje

Jsou i případy, které kompromisem prostě nevyřešíte. Zejména pokud si jdete na nervy s někým z vedení. Realita je taková, že mnoho firem v podobných situacích nenabízí zaměstnancům adekvátní personální podporu. A ne s každým se domluvíte. Podle průzkumů tři z deseti lidí šikanu na pracovišti nahlásí, ale každý sedmý případ zůstává nevyřešen. Jestli mají problémy s kolegy negativní vliv na vaše duševní zdraví a vyčerpali jste všechny možnosti, jak je vyřešit, začněte zvažovat nové kariérní příležitosti.

Frank bojoval se svou vedoucí dnes a denně. Měl pocit, že ho to ničí po pracovní i psychické stránce. „Moje bývalá šéfová byla vážně toxická a na pracovišti bylo kvůli ní velmi dusno. Já i kolegové jsme se neustále báli, kdy se do nás zase pustí. Útočila na nás zcela nečekaně a bylo to dost osobní. Vytvořila kolem sebe kulturu strachu. Někdo si může myslet, že je to normální ale není,“ říká Frank. „O toxických vztazích se hodně mluví v souvislosti s přáteli a partnery, ale málo v souvislosti s pracovním prostředím. Ale vyjde to nastejno. Dokázala se mnou zručně manipulovat a já jsem byl vážně nešťastný. Psychicky jsem na tom byl hůř a hůř.“

Ano, práce je sice nesmírně důležitou součástí našeho života, ale člověk by měl poznat, kdy nastal čas hodit do ringu ručník. Frank dospěl k rozhodnutí, že mu jeho práce za zničené zdraví nestojí. „Asi to ovlivnilo i můj osobní život a další kariérní kroky. Ale prostě jsem došel k názoru, že takhle by to být nemělo a nemůžu takové chování akceptovat,“ uzavírá Frank.

„Poslouchejte svůj instinkt. Odejít z práce je těžké, nechtělo se mi, protože to byla dobrá práce (na papíře) a dobře placená. Když se na to podívám zpětně, měl jsem odejít daleko dřív, než to napáchalo takové škody. Tam venku čekají lepší příležitosti.“

Jistě, dát výpověď kvůli jednomu nesnesitelnému kolegovi je velká škoda. Ale je to jedna z možností, kterou je třeba zvážit, když se to prostě nedá vyřešit nijak jinak. Když se zavřou jedny dveře, další se otevřou, a ne za každými bude číhat někdo, kdo vám ze života udělá peklo. Hlavně si dejte pozor, ať to nenecháte zajít moc daleko a nebuďte na sebe příliš tvrdí. Práce je nahraditelná, duševní zdraví ne.

• Jména v tomto článku byla změněna.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.