Z hostesky se stala manažerkou marketingu v kontroverzním odvětví

Již při studiu na VŠE začala Gábina pracovat u BAT jako hosteska, čímž si byla schopna vydělat mimo jiné na prázdninové pobyty v USA. Ke konci studií se pak vyhoupla na pozici hostess koordinátorky, měla tedy možnost začít rozvíjet své manažerské schopnosti a vést svůj první tým. Později pokračovala přes HoReCu (segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů), obchodní oddělení, až se propracovala k vedení kampaňového týmu v oddělení marketingu.

Nyní v BAT zastává seniorní manažerskou pozici nazvanou Portfolio Activation Manager. A co si pod tím představit? Hlavním úkolem jejího týmu je dohlížet na efektivní implementaci marketingových plánů napříč všemi kategoriemi, ve kterých BAT na českém trhu působí. Spolupracuje ale také s dalšími týmy z různých států Evropy a společně pak navrhují akční kroky ke zlepšení výsledků jak v rámci jednotlivých kategorií, tak na úrovni celé společnosti.

S Gabčou jsme si blíže popovídali o její kariéře v BAT, o životě v korporátu, i o úskalích a výzvách poněkud kontroverzního odvětví. Zajímal nás ale také její pohled na to, jak je její profese ovlivněna probíhající transformací tabákového průmyslu, kde se hodně energie a času investuje do potenciálně méně škodlivých produktů, tzv. produktů nové generace.

Jak začala Tvá spolupráce s BAT?

Už na gymnáziu jsem se jako hosteska účastnila lékařských kongresů v Praze, takže nějakou praxi jsem už měla. Při studiu VŠE jsem pak hledala flexibilní, dobře placenou práci, abych mohla kromě studia i vydělávat a cestovat – a na to je hostesing ideální. Odpověděla jsem tedy na inzerát a už to jelo. Tři roky jako hosteska v Praze i v jiných regionech ČR mi umožnily obojí. Později jsem vedla pražský hosteskový tým a v posledním ročníku VŠE mi byla nabídnuta pozice v pražské kanceláři na plný úvazek. A já ji přijala. Před 7 lety. 😊

Jaký byl přechod z práce v terénu, kde jsi působila jako hosteska a následně koordinátorka promo týmu, do kanceláře?

Byla jsem moc ráda, že BAT ocenilo mou práci nabídkou zajímavé pozice v kanceláři. Samozřejmě jsem se bála, jak práci na plný úvazek skloubím s denním studiem na VŠE, ale BAT mi vyšlo maximálně vstříc. Když jsem měla zkouškové, domluvili jsme se na méně intenzivní spolupráci a také jsem hodně pracovala z domova. Když jsem šla na přednášku, nebyl vůbec žádný problém odejít z práce, kdykoliv jsem potřebovala. Na druhou stranu jsem měla fixní plat a už jsem tedy nemohla tolik ovlivnit výši svého výdělku. To bylo na práci hostesky velkým benefitem.

Navíc, když se na to dívám zpětně, myslím, že jako hosteska jsem nasbírala mnoho zkušeností a znalostí, které mohu i po sedmi letech využít na své současné pozici.

Dokázala bys srovnat svou pozici v BAT tenkrát, když jsi začínala jako hosteska, a teď, po všech těch změnách?

Pořád mi zůstal ten profesionální hosteskový úsměv, jak mě moje nadřízená velmi ráda upozorňuje. Takže i když mě někdo vyloženě vytáčí, dokážu si v 90 % zachovat chladnou hlavu a pozitivní výraz. Jinak je to samozřejmě něco úplně jiného, tehdy jsem byla zodpovědná jen za své výsledky, studovala jsem a cestovala. Dneska mám mnohem větší zodpovědnost, ale také mám okolo sebe velmi talentovaný tým, který mi pomáhá. Za to jsem moc ráda.

Co byla a je největší výzva na práci v BAT?

Docela běžná otázka, ale dává mi poměrně zabrat na ní najít odpověď. Když jsem byla hosteskou, největší výzva bylo vstávání, když jsem měla ranní směnu. Ale díky tomu jsem pak měla volné odpoledne, ať už na školu nebo koníčky. Když jsem přešla do kanceláře, bylo pro mě po pracovní stránce výzvou snad úplně všechno. Včetně toho vstávání, i když jsem vstávala až o dvě hodiny později.

S každou pozicí jsou ty výzvy jiné a je jedno, jestli je to zrovna navrhování kostým pro hostesky, nebo zavést na trh úplně novou kategorii a zajistit, aby se jí dařilo. Ze všech výzev jsem měla obrovský respekt, protože každá pro mě byla krokem do neznáma. Ale abych byla konkrétní, zde je pár příkladů: vedení obchodního týmu, kde jsou jen samí muži, navíc starší než já; nadřízený odlišné národnosti sedící v jiné zemi; zachovat si klidnou hlavu v době, kdy se mým projektům úplně nedaří; být inspirací a leaderem pro svůj tým – BAT se hodně zaměřuje na lidi a jejich rozvoj, v tom jsme dobří.

Když se vrátíš zpět do roku 2009, udělala bys něco jinak?

Možná bych zkusila Global Graduate Program, víc bych se učila, abych nemusela opakovat Mezinárodní Ekonomii II., koupila bych si byt za půlku ceny… ale teď vážně – nenapadá mě nic, co bych udělala jinak, alespoň po pracovní stránce. Zvláštní, že?

Hovoříš o Global Graduate programu, tedy speciálním „trainee“ programu BAT pro absolventy nebo studenty posledních ročníků. Ve svém týmu momentálně jednoho takového máš. Můžeš nám v krátkosti říct, s čím se aktuálně potýká a co má na starosti?

Global Graduate Program je možná jedna z věcí, u které lituji, že jsem nebyla její součástí. Přijde mi to super. Člověk si projde různými odděleními, pracuje chvíli i v terénu (což je mimochodem nedocenitelná zkušenost) a mrkne se i do zahraničí. „Naši“ Terku jsme si vybrali z několika kandidátů, projevila bystrost, měla nápady, ostré lokty a dobrou angličtinu. Nyní pracuje na plánu, jak rozdistribuovat naše tzv. produkty nové generace do e-shopů či prodejen s e-cigaretami. Díky tomuto projektu se Terka mimo jiné rychle ponořila do zapeklitých vod marketingu v tabákovém průmyslu.

…více o GGP programu se dozvíš na kariérních stránkách, kde také naleznete i seznam všech volných pozic, které momentálně obsazujeme.

Čeho bys ještě chtěla v BAT dosáhnout? Někomu se může zdát, že dále už se posunout nelze. Co bys například řekla na pozici manažerky české pobočky BAT?

Haha, otázka jako při pohovoru. Sama si stanovuji poměrně krátkodobé cíle, chci svoji práci odvádět dobře, chci, aby můj tým dělal svou práci rád, i když je někdy náročná a často se mění, abych je dokázala namotivovat a uklidnit. Tak jak to předchozí nadřízení dělali mně. Určitě by se mi líbilo ve firmě ještě dále růst, ale nedokážu nyní říct až kam. V BAT se pořád něco děje, změny jsou naším koníčkem, takže člověk ani nemá pocit, že by musel někam rychle postupovat, protože se pořád učí něco nového.

Kdo jiný by mohl znát atmosféru ve firmě lépe než ty – můžeš nám ji popsat?

Na BAT nejvíce oceňuji respekt. Za celou mou kariéru na mě nikdo nekřičel, nechoval se hrubě nebo nefér. Je jedno, jestli jste paní uklízečka nebo ředitel, každý je tu respektován. Já osobně mám ráda dynamické prostředí, které tu tedy skutečně panuje. Líbí se mi i lidi v BAT – každý je trochu jiný a vyniká v jiných věcech, ale jako celek to velmi dobře funguje. Jsme si ale velmi podobní v hodnotách, které sdílíme. A v neposlední řadě se mi zamlouvá naše terasa, kolega z KA oddělení, flexibilita v pracovní době, prosvětlená kancelář a mzda.

..nahlédněte k nám do firmy, na našich karierních stránkách najdete také virtuální prohlídku kanceláře v Karlíně.

Co bys doporučila studentům, kteří se poohlížejí po brigádě nebo přemýšlí o práci v korporátu?

Těm, co hledají brigádu, bych určitě doporučila, aby ji našli u nás. 😊 Nejsem jediným příkladem hostesky, která se stala manažerkou – stejnou cestu mají za sebou i mé kolegyně Lenka, Petra či Bára. Všechno jsou to šikovné vysokoškolačky, co si vybraly tu správnou brigádu. A BAT umí šikovnost ocenit. Mimo výše zmíněné mám pocit, že bych mohla vydat knihu na téma práce v korporátu – za mě je to takový „love or hate“ vztah. Já to tu zbožňuju, takže pokud máš taky rád nebo ráda talentované lidi, kteří tě – ať chceš nebo ne – dotlačí k lepším výsledkům, prostor s velkým oknem, parádní vánoční večírky nebo kariérní postup, je to pro tebe to pravé. Na druhou stranu za vším je hodně práce, patří k tomu občasné kafe místo oběda nebo dlouhé diskuze za účelem najít to nejlepší řešení. Není to černobílé, ale co je? Já mám šedou moc ráda. A ty?

Sleduj nás také na našem FB, kde najdeš novinky z oblasti HR, volné pozice, akce, co pořádáme, ale také příběhy našich kolegů, kteří jsou tím naším největším kapitálem.