Jsem v práci měsíc a už potřebuju volno. Jak na výpočet dovolené?

Čtyři týdny v roce – to je výměra dovolené, kterou lidem garantuje zákoník práce. Řada zaměstnavatelů pak dává pracovníkům jako benefit pátý týden dovolené, který mají k dispozici i zaměstnanci státní správy. A pedagogičtí a akademičtí pracovníci vysokých škol si mohou užít hned osm týdnů dovolené.

Jenže to všechno platí jen v případě, že člověk odpracoval ve firmě celý rok. „Pokud je zaměstnanec například déle na nemocenské, rodičovské dovolené a podobně, nárok na dovolenou může být zkrácen, pokud překážky trvají více než 100 pracovních dnů,“ upozornila personalistka Lucie Halušková.

Řada lidí pak řeší, jak si volné dny vypočítat, když začali v nové firmě pracovat teprve v průběhu roku. Od roku 2021 se navíc dovolená reálně nepočítá na dny, což celý výpočet dovolené ještě zamotává. Jak se v tom všem vyznat?

Dovolená se počítá na hodiny

Čtyři roky stará novela zákona změnila hlavní měrnou jednotku dovolené – už to nejsou dny, ale hodiny. Pro většinu zaměstnanců, kteří pracují tradičních osm hodin denně, pět dní v týdnu se ale prakticky nic nezměnilo.

Pokud lidem z pracovní smlouvy vyplývá nárok na čtyři týdny dovolené, reálně jde o 160 hodin (8 hodin v práci x 20). Pokud mají zaměstnanci pět týdnů dovolené, mají nárok na 200 hodin volna (8 hodin v práci x 25).

Výpočet se ale zkomplikuje ve chvíli, kdy člověk nepracoval v jedné firmě celý rok. Pokud zaměstnanec pracuje na pozici teprve několik měsíců nebo dokonce týdnů, musí si dovolenou počítat podstatně úzkostlivěji. I na tyto případy pracovní právo samozřejmě pamatuje.

„Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené,“uvádí zákoník práce.

Překlad: Na první pohled zní taková definice nároku na dovolenou dost složitě, pojďme si ji proto přeložit. Základní informací je, že člověk musí na dané pozici pracovat alespoň čtyři týdny, aby měl nárok vůbec na nějakou dovolenou. Jak se posléze dovolená vypočítává, uvádí další část zákoníku práce.

„Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo,“ dodává.

Překlad: I tento návod zní poměrně náročně. Pojďme si proto ukázat, jak se dovolená vypočítává v praxi. „Zaměstnanci stále často zaměňují hodiny a dny, což může vést k nesprávnému výpočtu,“ varuje Halušková.

A. Jsem v práci čtyři týdny

Pokud člověk před časem měnil zaměstnání, ale už je v nové práci alespoň čtyři týdny – čili odpracoval minimálně 160 hodin – může si gratulovat. Vznikl mu totiž nárok na dovolenou, která se vypočítá následovně:

Vezme se nejprve číslo, které vyjadřuje standardní výměru dovolené za celý kalendářní rok, a to v hodinách. Řekněme, že půjde o minimální čtyři týdny, tedy 160 hodin. Toto číslo se následně vydělí 52. A posléze vynásobí počtem týdnů, které už člověk odpracoval. V našem případě čtyřmi.

Finální rovnice tedy vypadá takto: 160/52 4 = 12,307 hodin*

Což v praxi znamená den a půl. Zatím nic moc.

B. Jsem v práci půl roku

Jestli zaměstnanec na jednom místě vydržel už šest měsíců (vezmeme modelových 24 týdnů), jeho vyhlídky na dovolenou už jsou mnohem lepší. V tomto případě budeme pro změnu počítat s tím, že mu pracovní smlouva za normálních okolností dává právo hned na pět týdnů dovolené (200 hodin).

Rovnice bude ve druhém případě taková: 200/52 x 24 = 92,307 hodin

To už je hezkých 11 dní, na dovolenou u moře ideální.

C. Mám poloviční úvazek

U půlúvazkářů nepřekvapí, že se bude dovolená dělit dvěma. Standardní minimální porce volna je na full time 160 hodin, na poloviční úvazek 80 hodin, což musíme zohlednit v naší rovnici. Tentokrát budeme počítat s tím, že student slouží firmě na půl úvazku zhruba třičtvrtě roku (asi 39 týdnů).

Rovnice bude v takovém případě vypadat takto: 80/52 x 39 = 60 hodin

To dělá sedm a půl dne. Pro učení na státnice tak akorát.

„Abyste měli klid, dokumentujte si průběžně svůj výpočet. Uchovejte si záznamy o výpočtu dovolené pro případné budoucí kontroly. V případě nejasností se samozřejmě obraťte na svého personalistu. Mnoho firem a on-line nástrojů nabízí kalkulačky, které vám s výpočtem pomohou,“ radí Halušková.

Pokud si člověk v daném roce nechce vybrat vypočítané hodiny volna, na které má právo, může si některé z nich (většinou jde v přepočtu maximálně o pět pracovních dní) převést do dalšího roku. Převod dovolené by ale neměl být standardní praxí, podle zákoníku práce musí zaměstnavatel převod do dalšího roku umožnit, ale zároveň má usilovat o to, aby jeho podřízený spotřeboval dovolenou v řádném termínu.

Mateřská & rodičovská: Kolik volna tedy vlastně mám?

Převod dovolené také řeší zaměstnanci, kteří jsou na rodičovské nebo mateřské dovolené. Dobrou zprávou je, že v takovém případě nárok na klasickou dovolenou nezaniká, jen může dojít k jejímu časovému omezení.

Lidé mohou na klasickou dovolenou nastoupit po domluvě se zaměstnavatelem okamžitě po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené. Pokud tak neučiní, měli by si dát zaměstnanci pozor na promlčecí lhůtu čerpání dovolené, která činí dva roky.

Výpočet dovolené tak ve finále není taková věda, jak se může zdát. Zásadní je pohlídat si, kdy přesně člověk do zaměstnání nastoupil. A také zjistit, na kolik hodin dovolené by měl nárok, kdyby už v práci působil celý rok. Pak stačí dostupná čísla prohnat naší rovnicí a máte jasno. Plánování dovolené bude odteď zase o něco jednodušší.

A jak je to s nemocenskou?

O dovolenou nepřicházíte, ani když jste na nemocenské. Nebo alespoň ne do nějaké doby. Při výpočtu nároku na dovolenou v tomto případě platí, že prvních 20 pracovních dní nemoci se považuje za výkon práce. Tyto dny tedy nezkracují celkový nárok na dovolenou. Pokud však nemocenská trvá déle, zaměstnavatel má právo dovolenou poměrně zkrátit. Každých dalších 21 pracovních dní nepřítomnosti nad rámec prvních 20 dní obvykle snižuje nárok o jednu dvanáctinu roční dovolené.

Například zaměstnanec s nárokem na 20 dní dovolené ročně, který byl na nemocenské celkem 60 pracovních dní, přijde kvůli krácení o 3 dny. Správný výpočet dovolené při delší nepřítomnosti zaměstnance zohledňuje nejen délku nemocenské, ale také další faktory, jako je pracovní úvazek či zaměstnanecká smlouva.

To je nicméně potřeba zohlednit v každém případě a nebo se nebojte obrátit na HR oddělení, které by pro vás vždy mělo mít odpovědi kolem případných nejasností.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.