Lékaři bez hranic

Pracovat u Lékařů bez hranic byl Tomášův sen odjakživa, ale k tomu, aby se mohl zapojit do mise, je třeba dosáhnout nejprve určitého vzdělání a pracovních zkušeností. Na první misi odjel osm let po ukončení studia medicíny. Nejdříve té myšlence příliš nevěřil, říkal si, že neumí jazyky, nebo že není dost dobrej. Šel se podívat na informační večer MSF, kde ho jeho budoucí kolegové naprosto nadchli. A tak podepsal přihlášku, prošel výběrovým řízením a už byl na Haiti na první misi. Na Haiti působil ještě v jedné další misi, dále dvakrát v Afghánistánu. Celkově téměř devět měsíců.

Na Lékařích bez hranic se Tomášovi líbí hlavně to, že přijímají do svých řad opravdové profesionály. To znamená, že ať už to jsou logistici, elektrikáři, architekti, vodohospodáři, účetní nebo lékaři, všichni podávají kvalitní výkony. Na první misi Tomáš odjížděl s představou, že tam bude předávat své zkušenosti, co za ta léta nasbíral. Ale často se dostal do situace, kde namísto toho dostával lekce od tamního personálu, který je součástí úplně jiné kultury. A tato spolupráce je nesmírně zajímavá a inspirativní.

S ostatními kolegy z různých koutů světa sdílí stejné myšlenky, chovají se k sobě ohleduplně, respektují se a uznávají vzájemně svou kulturu. Ze začátku Tomáš bojoval s cizím jazykem, ale naštěstí se na sále moc nepovídá, ale spíše pracuje rukama. Nejvíc ho baví právě to, že díky MSF může provádět chirurgii, kterou miluje, v trošku širším měřítku, než by ji mohl dělat v České republice.