Kurzy pracovní etikety: „Nikdo už dneska neví, jak se má slušně chovat“

16. 8. 2024

5 min.

Kurzy pracovní etikety: „Nikdo už dneska neví, jak se má slušně chovat“
autor
Kévin Corbel

Journaliste Modern Work

Že bychom si tak moc zvykli na samotu během home office a pohodlíčko práce na dálku, až jsme zapomněli, jak se v kanceláři slušně chovat? Minimálně v USA to tak asi bude, protože v amerických firmách se roztrhl pytel se školeními na téma slušného vychování! Česko sice na tento trend zatím nenaskočilo, ale v každém případě se jedná o další důkaz toho, že vedení udělá všechno pro to, aby se vyhnulo jakýmkoli sporům.

Neumyté nádobí, nevhodné oblečení nebo hlasité telefonování v open spacu: to všechno jsou příklady rušivého (či nezdvořilého) chování v práci, které se podle několika amerických médií objevuje čím dál častěji. Důvod? „Dva roky, během nichž prakticky veškerá komunikace probíhala pouze online,“ vysvětluje Myka Meierová v článku pro Business Insider a myslí tím samozřejmě dva roky poznamenané koronavirovou krizí, kdy se z práce na dálku stal nový standard. Tato ředitelka společnosti Baumont Etiquette, která nabízí firemní školení na téma etikety, dodává, že kvůli nedostatku sociálních interakcí jsme zapomněli, jak se v práci máme slušně chovat. Obzvláště to platí pro nejmladší generaci, která vlastně ani nedostala šanci firemní kulturu nasát z první ruky.

V USA je to hit, ve Francii zatím chybí zájem

U zaměstnanců se názory na aktuální situaci různí – někteří žádné zhoršení mravů v kanceláři nepozorují: „Je fakt, že od pandemie se mi párkrát stalo, že jsem měl s někým schůzku a ta osoba nepřišla v úplně odpovídajícím oděvu…“ přiznává Petr z jedné konzultační firmy. „Sice to není úplně profesionální přístup, ale nic víc v tom nevidím…“ Na druhou stranu se ale najdou tací, co si v práci všimli problémů s dodržováním základních pravidel etikety. Patří k nim například Erik, vedoucí HR poradenské firmy, která sdílí kancelářské prostory s několika dalšími podniky: „Ve společných prostorách naprosto vymizelo jakékoli zdání slušného vychování. V kuchyňce se kupí špinavé nádobí, a když někdo telefonuje, ani ho nenapadne ztišit hlas.“ Nevhodné chování má dokonce i přímé dopady na organizaci práce: „Vím o případech, kdy vedoucí svolá telekonferenci, na kterou se 20 % podřízených ani nepřipojí, a nijak se za svou absenci neomluví,“ stěžuje si HR specialista.

Zatímco za Atlantikem se však zvyšuje zájem o firemní kurzy slušného vychování (podle společnosti Baumont Étiquette se zájem za poslední dva roky zdvojnásobil), například ve Francii tomu tak není: „Školení etikety? Ta jsou u nás z hlediska poptávky poslední na seznamu. Sice je pravidelně poskytujeme, ale není o ně nijak velký zájem,“ potvrzuje Renaud Baudier, vedoucí národního centra pro firemní vzdělávání. Od začátku letošního roku obdrželo centrum pouze 23 žádostí o školení na téma etikety, zatímco školení týkající se obtěžování bylo poptáváno už 150krát. Totéž pozoruje i společnost Action First, další firma působící v tomto odvětví. Ani podle nich není o kurzy firemní etikety žádný zvláštní zájem, ačkoli v jejich nabídce figuruje i školení nazvané Základy správné firemní etikety. Podle hlavní školitelky tohoto kurzu Juliette Rousselové se dnes potřebuje vzdělávat hlavně mladá generace: „Neznalost slušného vychování je dlouhodobým problémem, který postihuje všechny generace. Možná je to ale teď víc vidět, protože se pozornost všech začala soustředit na generaci Z v pracovním prostředí.“

Je snad důvodem rozdílného přístupu v USA a ve Francii fakt, že v USA jsou zaměstnanci nuceni rychleji opouštět home office a vracet se do kanceláří? Podle průzkumu společnosti Owl Labs z června 2023 dnes pracují dvě třetiny všech amerických zaměstnanců zpátky v kancelářích na plný úvazek, takže se jedná o 44% nárůst od roku 2022. Může tento trend návratů do kanceláří za to, že mají někteří zaměstnanci problém s dodržováním pravidel etikety, protože už si jednoduše odvykli (nebo se jim prostě nechce)? Je to možné, ale zdaleka ne jisté. Home office rozhodně není příčinou toho, že najednou nevíme, jak se v práci slušně chovat,“ tvrdí firemní socioložka Dominika Picardová. „Na druhou stranu se může jednat o jeden z faktorů, zejména v případě mladé generace pracovníků, kteří vstoupili na pracovní trh rovnou na dálku.“

Školením k lepšímu pracovnímu prostředí?

Představte si, že někdo přijde na poradu v teplákách nebo hlasitě telefonuje v open spacu. Proč si s ním o tom jednoduše nepromluvit? Proč hned pořádat celopodnikové drahé školení, kde se budou muset všichni učit, jak se slušně chovat? Daniela Linhartová, další firemní socioložka, říká, že jsou tato školení zaměřena především na uklidňování sociálních vztahů na pracovišti: „Vztahy mezi zaměstnanci jsou problematičtější než kdykoli dřív, vzhledem k úsilí spojenému s plněním individuálních cílů, osobními prémiemi a čtvrtletním hodnocením zaměstnanců.“ Tato odbornice na strategie řízení zaměstnanců konstatuje nejen nižší solidaritu mezi kolegy, ale také odsuzuje neustálou snahu ze strany vedení mít nade vším naprostou kontrolu, kvůli které narůstá tlak na obou frontách. Podle studie organizace OpinionWay z roku 2021 mají dvě třetiny pracovníků zkušenost s konfliktem na pracovišti. Kurzy etikety na pracovišti by se tedy měly věnovat spíše připomínání základních pravidel a vyhnout se snaze řešit každý konflikt, který se může objevit: „Kromě zjevných zásad (umývejte po sobě nádobí, vhodně se oblékejte) jde hlavně o základní respekt k životu ve sdíleném prostoru,“ připomíná Dominika Picardová, podle níž je pro vytvoření zdravého kolektivu důležité dodržovat základní pravidla.

Ze zjištění amerických médií (například CNN) vyplývá, že na vině bývají nejčastěji ti nejmladší zaměstnanci: Tihle kancelářští „neotesanci“ jsou bohužel v nefér pozici, protože je ovlivnilo opakované omezování volného pohybu, takže neměli možnost plně si navyknout zvyklostem běžného kancelářského života. Podle Marie Rebeyrolleové je to jen záminka, proč ukazovat prstem na generaci Z. Místo toho by bylo lepší připustit, že dnešní způsoby řízení zaměstnanců mají své mezery, na které se právě mladá generace nebojí poukazovat: „Před takovými třiceti čtyřiceti lety to byli zástupci generace baby boomers (narozeni mezi 1943 a 1960), kdo se v práci nechoval vždycky vhodně, mohli být nezdvořilí a klidně dát výpověď na hodinu, ale nikdo jim nic nevyčítal, protože v daném společensko-ekonomickém prostředí se to prostě akceptovalo.“ Ve Francii došlo ke zvýšení nezaměstnanosti osob ve věku 15–24 let z 5,1 % v roce 1980 na 17,2 % v únoru 2024. Tato změna podle Marie Rebeyrolleové vysvětluje, proč se snižuje tolerance zaměstnavatelů vůči určitým typům chování a proč nemají mladí zaměstnanci jistotu, že když dají výpověď, snadno si najdou něco jiného.

Takže jsou ve výhodě spíše zaměstnavatelé, protože mohou utáhnout otěže svým svěřencům prostřednictvím školení na etiketu, aniž by riskovali, že jim budou zaměstnanci hromadně podávat výpovědi. S nejistotou na trhu pracovních příležitostí se potýká i Jean, který nedávno nastoupil v prestižní kyberbezpečnostní společnosti. Jeanovi se sice nelíbí nařízený dress code ve formě obleku s kravatou, ale na druhou stranu proti němu neplánuje nijak bojovat. „Už tak jsem měl obrovské štěstí, že jsem tuhle práci dostal, takže budu držet pusu a krok. Koneckonců, jak chcete bojovat proti pravidlu, které většina vašich kolegů považuje za naprostou samozřejmost?“

„Kurzy etikety představují pro zaměstnavatele způsob, jak znovu získat kontrolu nad zaměstnanci,“ říká firemní sociolog Stephen Bouquin, který odsuzuje jakýkoli subjektivní systém, díky němuž nemusí vedení nijak měnit pochybné zavedené způsoby řízení zaměstnanců.

Školení etikety jako způsob maskování nedostatků ve vedení

Švýcarská malířská společnost Marcel Fischer vyslala nedávno své učně, aby absolvovali kurz slušného chování, jehož cílem mělo podle vedení být zlepšení image značky u potenciálních zákazníků. „Způsoby zaměstnanců jsou vizitkou naší společnosti,“ potvrzuje zástupce ředitele Domenico Forestefano v článku pro Swissinfo. Forestefano v rozhovoru se švýcarskými médii rovněž potvrdil, že chce u mladé generace znovu přivést k životu pracovní hodnoty, které ti nejmladší možná vůbec neznají. „Když po vás někdo chce, abyste se chovali zdvořile, s respektem a naslouchali ostatním, jde vlastně o zdravý rozum, a proti tomu se nedá říct půl slova,“ říká Marie Rebeyrolleová.

„Ale tato pravidla současně umožňují krásně schovávat vztahy založené na nerovnováze moci, třídní rozbroje… Je to odraz neoliberálního kapitalismu, který prostupuje firemní svět.“ Žádný z členů vedení společnosti Marcel Fischer nereagoval na naše opakované pokusy o kontakt.

Jak se snaží svět práce za každou cenu vyhnout veškerým konfliktům, vyhýbá se přitom i jejich řešení. Začarovaný kruh v tom vidí i socioložka Daniela Linhartová: „Když se budete za každou cenu snažit vyhýbat veškerým problémům, může to mezi zaměstnanci vyvolat nespokojenost, protože nedostanou možnost vyjádřit svůj vlastní kritický pohled na některé zavedené normy. Konflikt na druhou stranu napomáhá společnému růstu.“

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Hľadáte svoju ďalšiu pracovnú príležitosť?

Viac ako 200 000 kandidátov našlo prácu s Welcome to the Jungle

Preskúmať pracovné miesta