Slow work movement: Zpomalení v práci je benefitem pro všechny

Celosvětové hnutí slow movement přináší alternativní přístup k zběsilému životnímu tempu. Nabádá ke zpomalení, promýšlení důsledků svého chování a podpoře udržitelnosti napříč obory. Nejde jen o varování, ale také o užívání si přítomného okamžiku a prožití plnohodnotného života.

Vše začalo v roce 1986 protestem proti otevření jedné z poboček rychlého občerstvení McDonald’s na římském náměstí Piazza di Spagna. Demonstraci tehdy vedl aktivista a spisovatel Carlo Petrini, který následně založil mezinárodní hnutí slow food – tedy přesně opak toho, co je fast food.

Dnes se už celkem běžně mluví o pomalé módě (slow fashion), která se staví proti neustálému chrlení nového oblečení. Začíná se zdůrazňovat důležitost udržitelného cestování (slow travel), které jinak vyčerpává přírodní zdroje i místní. A po kvalitě volá i mediální svět (slow journalism), který je přesycený plytkými a krátkými texty. Zpomalení se dotýká i pracovního trhu.

Slow work se staví proti neustálému tlaku na výkon a rychlost. Naopak klade důraz na kvalitu, kreativitu a duševní pohodu lidí. Neznamená to, že člověk pracuje méně, ale upřednostňuje kvalitu nad kvantitou. Má prostor a podmínky pro smysluplnou práci – pro schůzky má vyhrazené dny, stejně tak pro soustředění, má čas pro odpočinek, vlastní rozvoj a občerstvení. Odpadají rychlé obědy nebo ujídání nad klávesnicí během přípravy prezentace. Zpomalení nemá přesné kontury, jde o to, jak ho člověk pojme, aby mu bylo v práci dobře.

„Posun by měl být ve způsobu práce. Ptejme se, pokud máme tu možnost, kdy nám vyhovuje pracovat, jestli spíš ráno, nebo večer. Kdy je pro nás vhodné zařadit náročnější aktivity a kdy by naopak bylo lepší odpočívat a věnovat se dobíjení baterek,“ přibližuje psychoterapeutka Barbora Riedl Černíková.

Pozitivním dopadem zpomalení práce a jeho vlivu na psychický stav zaměstnanců se již zabývali i vědci. Například letos v březnu vyšla na Lisabonské univerzitě studie, která vycházela z rozhovorů s lídry napříč obory. Manažeři potvrdili, že lidé s pomalejším přístupem jsou obecně úspěšnější a fungují lépe než vyčerpaní workoholici. Podle analýzy je zpomalení výhodné pro všechny – díky zlepšení pohody pracovníků se zvýší produktivita práce.

Za pět minut dvanáct

Slow work movement hledá udržitelnou cestu k úspěchu. A přichází právě včas. Syndrom vyhoření v práci je tu s námi už více než půl století. Během posledních let se z něj navíc stalo něco jako lidová nemoc. „Kdo chce zpomalit? Ten, který se pohybuje nepřirozeným tempem. Nepřirozené tempo je tempo, které člověku nesedí, je ne-lidské, strojové, nezdravé, člověka ničí,“ uvažuje Tomáš Hajzler, který se věnuje tématu práce a budoucnosti podnikání.

A nejde jen o vyhoření, které vzniká důsledkem tlaku na výkon. Zpomalení a efektivnější práce by mohly pomoci také mladým lidem, jichž se často dotýká další fenomén – znudění. Nejde o lenost, ale nenaplněnou chuť pracovat na něčem kvalitním a smysluplném. Zkušenosti s nudou v práci sdílejí na sociální síti TikTok mladí, nejčastěji zaměstnaní v korporaci. Letos v květnu vydala personálně poradenská společnosti Hays průzkum, podle kterého syndrom znudění postihuje až 85 % zaměstnanců. „Prevence boreout a burnout syndromu je vcelku jednoduchá, co ale není jednoduché, je udržet konzistenci a dlouhodobé dodržování těchto pravidel,“ říká ředitelka společnosti Hays pro Českou republiku Agnieszka Pietrasik z Hays.

Na dnech nezáleží

Jak si představit slow work movement v praxi? Třeba čtyřdenním pracovním týdnem. Manažeři firem, které mají zkrácený pracovní režim, zdůrazňují, že jejich zaměstnanci nepracují méně, ale efektivně. „Naše cesta je odstraňovat věci, které se dají zjednodušit nebo škrtnout úplně, a zároveň tím získat nadhled a o to více se soustředit na opravdu důležité věci,“ vysvětluje Petr Zápotocký, výkonný ředitel online marketingové agentury ANT Studio, která najela na čtyřdenní pracovní týden před čtyřmi lety.

„Pro nás je pátek stejný jako sobota nebo neděle, tedy pokud je potřeba řešit nějakou urgentní událost, tak ji prostě řešíme. Ale zrovna e-maily v 99 % v pátek neřešíme, protože téměř každý páteční e-mail stačí v pohodě vyřešit až v pondělí,“ konstatuje. ANT Studio do zpomalení šlo proto, aby podpořilo kreativitu svých zaměstnanců, získalo nadhled a soustředilo se na důležité věci. „Přineslo nám to i mnohem silnější tým, který ale zároveň musíme rozšiřovat a posouvat o to více obezřetně, protože na takový režim velké odpovědnosti nejsou často lidé vůbec připraveni,“ popisuje Zápotocký.

Covid jako startovací čára

Brněnská softwarová firma Phonexia, která se specializuje na nejmodernější hlasovou biometrii a software pro rozpoznávání řeči, začala s čtyřdenním pracovním týdnem přibližně před dvěma lety. Společnost tehdy hledala benefit, který by jejím zaměstnancům zlepšil život a zároveň podpořil návrat do kanceláře po covidové pandemii.

„Všichni jsme začali pociťovat negativní důsledky dlouhodobé práce z domova, jako pokles intenzity spolupráce, zhoršení komunikace, prodloužení plnění úkolů, složitost vedení lidí a udržení firemních hodnot na dálku,“ vzpomíná Zuzana Roznosová, výkonná šéfka firmy, jejíž technologie dokážou rozpoznat hlas osoby již po několika sekundách přirozené řeči a bez námahy převést mluvená slova na text. „Uvědomuji si, že rozhodnutí usnadnila důvěra v zaměstnance, která stále přetrvává. Bez ní by režim zkrácené pracovní doby nebyl udržitelný,“ uvažuje Roznosová.

Lidé se jí prý často ptají, jestli ve firmě opravdu udělají za čtyři dny tolik, co by jinak odpracovali za pět. „U kreativních činností se výkonnost nedá snadno změřit. Co vidíme, je to, že pracujeme jinak. Více se zabýváme tím, co je důležité a kolik času věnujeme dokončení úkolu. Jsme nuceni uvažovat o tom, co už je dost dobré na to, aby bylo hotovo. Právě když máte na úkoly méně času, tak dovedete vymyslet nové věci,“ hodnotí. Zkrácenou pracovní dobu by se nebála zavést v jakékoli firmě, kde funguje komunikace a důvěra mezi zaměstnanci a vedením.

Česko má před sebou ještě dlouhou cestu. Do slow work movementu mohou spadat třeba i dobře placené zkrácené úvazky, ve kterých je Česko na chvostu Evropy. Nabízet je umějí na Západě. Pro představu: ve Švýcarsku se podílí na celkové zaměstnanosti téměř 40 procenty, v Rakousku či Německu tvoří téměř 30 procent.

Začít sami u sebe

První krůčky k slow work může udělat každý sám u sebe tím, že si nastaví pravidla. „Pro sdělování hranic platí to, co pro sdělování zpětné vazby: mluvit o sobě v jednotném čísle první osoby, o dopadu, jaký vliv má daná věc na mě samotnou, například, že mi nevyhovuje být neustále online, protože se pak nemohu soustředit,“ radí terapeutka Barbora Riedl Černíková. Také je podle ní potřeba se připravit na to, že některé úkoly či pracovní podmínky budeme muset odmítnout.

„Zkuste si třeba nahlas říct, že o víkendu odepisovat na e-maily nebudu,“ upřesňuje a dodává, že se musíme připravit, že za některá rozhodnutí zřejmě poneseme následky. Třeba takové, že nedosáhneme určité pracovní úrovně nebo nevyděláme tolik peněz. Na druhou stranu si možná lépe udržíme duševní i tělesné zdraví a možná budeme šťastnější.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.