Co vás může naučit kolega, kterého nesnášíte

Možná se jmenuje Karel, možná Kvído, možná… Patricie. Každý z nás někoho takového během své kariéry alespoň jednou potkal. Je to kolega, kterého prostě nenávidíte. Každé ráno, když ho vidíte vcházet do dveří, to ve vás vře. Ale nic neřeknete. Ze své židle sledujete, jak se baví s ostatními kolegy, jako kdyby všichni byli jedna velká rodina (přitom vy jediní se nenecháte napálit, moc dobře jste ho prokoukli!). Obracíte oči v sloup, kdykoli vidíte nějaký jeho (stupidní a veřejný) příspěvek na LinkedInu. A když dostane na starost projekt, o kterém jste dávno snili, vnitřnosti se vám kroutí, jako kdybyste právě snědli ježka… Vybaveni tím nejhezčím pokryteckým úsměvem mu pogratulujete (protože jste přece profesionální), ale očima se ho snažíte probodnout skrz naskrz (víc po vás ani nikdo nemůže žádat)… Stojí vás to tolik energie, přitom realita je taková, že váš sok vás toho může v práci opravdu hodně naučit!

Žili, byli… Jeden průměrný student a jeden premiant

Je snad nenáviděný kolega v práci lepší než vy? Nemusí to tak být. A to vás na tom právě štve: Nechápete, proč se mu ve všem daří lépe než vám, proč je pro něj všechno snazší a proč ho má každý (ano, vážně každý) rád. Podobné pocity nevole postihují častěji ženy v souvislosti s jejich mužskými protějšky, protože muži mohou obvykle stoupat po kariérním žebříčku a vystačí si s podáváním průměrného výkonu, zatímco ženy mají často pocit, že musejí dosáhnout naprosté dokonalosti, aby se jim dostalo nějakého uznání.

Proto se často stává, že jeden kolega, kterého nenávidíte, je často jen naprosto věrnou kopií všech ostatních ve firmě. Odchází z práce v době, kdy vy už přestáváte počítat hodiny přesčas. Nemá potřebu odvádět dvakrát tolik práce, aby si vysloužil uznání šéfa. Nikdy se za nic neomlouvá, zato má čím dál víc požadavků. Všichni o něm říkají, jaký je to sympaťák, ačkoli na něm není nic výjimečného (v tom tkví kouzlo věčných přikyvovačů…). Zkrátka a dobře, je to často někdo, kdo dostává všechno na stříbrném podnose, nikdy nezažil sexismus ani syndrom jedničkáře nebo podvodníka, který mává se sebevědomím.

Jak se dostat ze začarovaného kruhu?

Je to tak, meritokracie ani u vás v práci dost pravděpodobně nefunguje. Možná (a to se vám asi nebude líbit) toho kolegu či kolegyni nesnášíte proto, že je jednoduše lepší než vy (alespoň v něčem). Nevěřícnost nebo závist, ve skutečnosti se na problému zas tolik nemění: jste uvězněni v začarovaném kruhu vzteku s příměsí frustrace a cestu vám ještě komplikují předsudky. Místo toho, abyste racionálně uvažovali a odhodlali se k akci, na kolena vás sráží neporozumění. Pojďme se tedy podívat na to, jak z toho začarovaného kruhu uniknout a něco se naučit:

1. Uvědomte si, kde jsou vaše limity

Ať už je ten druhý lepší nebo horší než vy, hlavní problém je v tom, že se každý den utápíte ve zbytečném vzteku. Utěšujete sami sebe: „jen se přetvařuje “, „šplhoun“, „to já odvádím dobrou práci, zasloužím si to víc“, „to není fér“. V čem je problém? K ničemu vám to není, jen si poškozujete duševní zdraví.

Místo toho: Podobné soudy vyhoďte z okna a radši se postavte situaci čelem. Chvíli se můžete oddávat syndromu Kalimero, ale z dlouhodobého hlediska si vůbec nepomůžete. Možná máte i pravdu, ale realita je taková, že ještě nenastal okamžik posledního soudu, kdy se zvažují zásluhy na miskách vah a meritokracie, spravedlnost a pravda zvítězí nad lží a nenávistí (tedy zatím). Musíte zase začít uvažovat prakticky a zeptat se sami sebe: Co je v mých silách, abych to změnil/a právě teď?

2. Přejděte do analytického režimu

První krok k aktivnímu řešení: analyzujte svůj hněv. Je zřejmé, že to, co váš kolega dělá a jak se chová, vás rozčiluje, ačkoli pro něj to funguje. Proč vás to tedy rozčiluje? Váš vztek zakrývá něco hlubšího. Že je možná daná osoba lepší stratég? Nebo že se u vás v práci hodně cení politická korektnost? Že se na rozdíl od vás nijak nezdržuje perfekcionismem? Že je lepší v navazování vztahů? V čem se vás jeho chování dotýká, kde cítíte, že vám chybí uznání?

Místo toho: Přejděte do režimu inspirace. To, co kritizujeme u druhých, často mnohem víc vypovídá o tom, co si sami nedovolíme dělat. Vezmete-li si příklad z nenáviděného kolegy, možná vás to dotlačí k lepší komunikaci, budování kontaktů, začnete mít vyšší požadavky…

Pokud je ale příčinou vaší zášti spíše nerespektování (ze strany daného kolegy či jeho prostřednictvím i ze strany pracovního prostředí celkově) hodnot, které jsou pro vás naprosto zásadní, pak se tímto chováním rozhodně neinspirujte. Pak je však naprosto nutné zapomenout na pasivní přístup a začít jednat. To platí dvojnásob, pokud řečené chování poškozuje i ostatní. Skáče ten trouba každému do řeči během porad? Pak máte plné právo se proti tomu ohradit, poslat ho do příslušných mezí nebo si o tom promluvit s nadřízeným.

3. Přijměte hozenou rukavici

Brát si z toho kolegy příklad nepřipadá v úvahu? Je neschopný a chová se naprosto zjevně hloupě? Dobrá tedy. Doteď jste s tím dělali jen to, že jste ho pomlouvali v kuchyňce u kafe. To není úplně ideální řešení. Rozdíl mezi vámi je v tom, že jemu se jeho chování v práci evidentně vyplácí, zatímco vy jen utrácíte peníze za kávu z automatu.

Místo toho: Místo toho, abyste ho jen hloupě imitovali, přijměte hozenou rukavici a z jeho slabých stránek udělejte své silné. Jsou jeho příspěvky na LinkedInu naprosto prostoduché? Ať jsou ty vaše zajímavější. Uvidíte, že to, co vám na kolegovi nejvíc vadí, vás přiměje k tomu nejlepšímu výkonu! Ať žije zdravá soutěživost!

4. Nepřátele si držte u těla

Nesnášíte ho do morku kostí, proto se mu vyhýbáte a za zády se mu pošklebujete (moc dobře jsme vás viděli). Jste do hloubi duše přesvědčeni, že když se k němu přiblížíte jen o píď, uvidíte rudě.

Místo toho: Berte ho jako normálního kolegu. Nepřátele je totiž potřeba si držet blízko sebe. Už jen proto, že když budete blíž, lépe uvidíte, co jste třeba dřív špatně odhadli. Možná přijdete na to, že jste si danou osobu v hlavě démonizovali, a ona jen nemá kamarády… A možná má taky v práci někoho, koho nemůže vystát.
Už to asi chápete. Nesnesitelný kolega bývá často ztělesněním všeho, co nás na naší práci štve. Je snazší si všechny frustrace promítnout do jedné osoby než se odhodlat, jednat a problémy vyřešit.

Kolega, kterého nesnášíte, vás může naučit nejen to, kde jsou vaše vlastní limity, ale také to, jak je limitováno vaše pracovní prostředí. Je současně odrazem toho, co umíte nejlépe, ale také toho, co je oceňováno a vyžadováno ve vaší práci (pánové sobě, aha?).

Nechceme po vás, abyste si ze dne na den oblíbili někoho, kdo vám otravuje život… Není to přece nic dramatického a patří to k životu. V práci se nemusíte s každým kamarádit, stačí dobře spolupracovat, i navzdory rozdílům či případnému nepřátelství. Důležité je dojít ke kompromisu, umět analyzovat situaci a začít jednat. Nejenže je možná přestanete nenávidět, ale třeba jim ještě nakonec poděkujete.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.