Méně času, více práce. Co je to „deep work“ a jak ho docílit?

Stane se, že místo toho, aby mozek pracoval na nějakém úkolu, převezmou nad ním nadvládu přízemnější touhy – najíst se, vyspat se, sledovat televizi, procházet Twitter nebo Instagram – a mozek jim podlehne. Cal Newport, vyučující na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu D.C., vypozoroval, že mladé generace čím dál hůř rozvíjejí nové myšlenky, něco tvoří či inovují, a to právě kvůli všudypřítomnému rozptýlení. Vynalezl proto nový způsob sebeovládání, metodu, kterou nazval podle toho, čeho chtěl dosáhnout – „deep work“ (hluboká práce). Když je totiž lidský mozek o samotě, bez rušivých vjemů a soustředí se, pak dokáže zázraky.

Popravdě řečeno, neměli bychom předpokládat, že ti nejúspěšnější lidé na planetě se dostali na vrchol pouze díky nějakému vrozenému talentu. Realita je taková, že ve svém oboru vynikají často právě proto, že se dokážou pořádně soustředit. Cal Newport ve své knize Deep Work: Rules for Focused Success in a Distracted World (Hluboká práce: Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě) odhaluje, jak se může člověk naučit vyhýbat se rozptylování, ke kterému nás vedou různé digitální nástroje, a v důsledku toho zvýšit svou produktivitu.

Rozkouskování pracovní doby

Newport doporučuje střídat intervaly soustředěné práce a surfování po internetu. Klíčem je udělat všechno pro to, aby byly tyto intervaly striktně dodržovány. „Pouhé používání služby, která je zdrojem rozptýlení, samo o sobě nijak nezmenšuje schopnost mozku se soustředit. Ale při sebemenší známce nudy či kognitivní náročnosti dojde k přesunu od méně stimulující činnosti s vysokou přidanou hodnotou k vysoce stimulující činnosti s malou přidanou hodnotou,“ vysvětluje Newport ve své knize. „Vaše mysl se tak učí, že nemá tolerovat nepřítomnost nových podnětů. Neustálé přepínání oslabuje ty části mozku, které mají kontrolovat všechny ty zdroje podnětů, které soupeří o naši pozornost. Oddělením internetu (a tedy zdroje rozptýlení) od práce minimalizujete počet případů, kdy se poddáte rozptýlení. Naopak dojde k posílení oblastí mozku, které rozhodují o tom, co vyžaduje vaši pozornost.“

Denní rozvrh pro maximální efektivitu

Druhým základním tipem je udělat si přesný harmonogram všech úkolů a následně ho dodržovat. „Pořiďte si na to speciální linkovaný sešit a každý pracovní den ráno nalistujte novou prázdnou stránku. Na začátku každého řádku si vyznačte přesnou denní dobu – každou hodinu vaší běžné pracovní doby. A teď přijde to důležité: Jednotlivé hodiny rozdělte na malé intervaly, do kterých zapište přidělenou činnost.“

Existuje víc způsobů, jak to zařídit, aby váš pracovní život získal potřebnou „hloubku“. Konkrétně známe čtyři filozofie, které lze přizpůsobit každému pracovnímu prostředí a způsobu práce se stejným výsledkem: Zvýšení produktivity a hladší dosažení výsledků.

1. Monastický přístup

Ten se zakládá na eliminaci či drastické redukci všech povrchních činností na dlouhé, nepřerušované časové úseky (měsíce, roční období, čtvrtletí).

2. Bimodální přístup

Není třeba eliminovat veškeré zdroje rozptýlení, ale stanoví se intervaly „hluboké práce“ dost dlouhé na to, aby se člověk mohl plně věnovat úkolu před sebou a až následně odbočil ke všedním radostem pracovního života, jako jsou sociální sítě a hovory u kopírky.

3. Rytmický přístup

Nechcete-li nikdy vynechat časové okno věnované „hluboké práci“, musí se z nich stát zvyk. Dostaňte se do rytmu a zažeňte jakékoli pochyby, že rytmus porušíte. Takový rytmus může vypadat následovně: Vstanete v šest ráno a pracujete dvě hodiny ve stavu vysoké koncentrace. Zbytek dne můžete strávit „mělkou“ prací.

4. Novinářský přístup

Novináři musí pracovat s napjatými termíny. Články sepisují narychlo a s krátkým deadlinem, takže musejí umět aktivovat „hlubokou práci“, kdykoli je to nutné. Někdy mají třeba jen 30 minut během pauzy mezi tiskovkami na to, aby vše sepsali. Ale schopnost zapnout a vypnout „hlubokou práci“ dle libosti musí člověk nějakou dobu trénovat.

Co když se člověk na něčem zasekne?

Změna režimu

Paralyzující strach, který přináší tzv. spisovatelský blok, zažila z první ruky i J. K. Rowlingová, když se blížil termín odevzdání Harryho Pottera a relikvií smrti. Měla problém knihu dokončit. Ve snaze odblokovat svou mysl a získat koncentraci se rozhodla pronajmout si pokoj v luxusním hotelu Balmoral v Edinburghu. A vyšlo to – právě tam, v Balmoralu, knihu dokončila. Rowlingová využila změnu režimu: Radikálně změnila prostředí, aby dostala svůj mozek pod tlak. Ten si uvědomil, že má před sebou důležitý úkol, a tak se znovu pustil do akce.

Trocha nečinnosti neuškodí!

Aby byly intervaly hlubokého soustředění opravdu účinné, musíte se také umět věnovat nicnedělání. Správně, neberte nečinnost jen jako odměnu nebo neřest. Pro vaši práci je stejně důležitá jako inkoust pro tiskárnu. Odpoutáte-li se čas od času od práce, prokážete svému mozku službu. Malá odstávka mu dobije baterky a bude moci pokračovat se zvýšenou silou. Optimální koncentraci a soustředění můžete znovu nastartovat také zcela prostou procházkou, poslechem hudby, během, telefonátem s kamarádem – hlavně si přesně určete čas, kdy se zase vrátíte k práci. Díky tomu zklidníte svou mysl, ale současně bude hluboká práce i nadále vaší prioritou a zadané úkoly dokončíte včas.

Zbytek je jen na vás!

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.