Nuda jako klíč ke kreativitě: Proč a jak se naučit tak trochu flákat?

Jmenuji se Bond. James Bond. Tahle ikonická hláška by dost možná nevznikla, kdyby Ian Fleming při psaní svých románů nevyužíval řízené nudy. Fleming se cíleně zavíral do prostého hotelového pokoje, kde měl pouze dvě možnosti – nudit se, nebo psát. A možná právě nuda dala vzniknout těm nejlepším pasážím. Co si z toho vzít pro svou kariéru?

Proč se nudíme méně, než bychom mohli. A měli!

Lidskou přirozeností je nudě se víceméně vyhýbat. Nudu často považujeme za bezúčelnou ztrátu času. Zároveň náš mozek touží po nových stimulech. Když se nám jich nedostává, může to vést až k pocitům úzkosti a neklidu.

Experiment Timothyho Wilsona, sociálního psychologa z Virginské univerzity, prokázal, že studenti si raději dají sami elektrický šok, než aby byli chvilku o samotě se svými myšlenkami. Autor experimentu se domnívá, že hlavním viníkem jsou pocity nudy a potíže, které máme s ovládáním svých myšlenek. „Myslím, že naše mysl je stavěná na to, aby se zapojovala do světa, takže když jí nedáme nic, na co by se mohla soustředit, je docela těžké vědět, co má dělat,“ říká Timothy Wilson.

Nudě se také vyhýbáme kvůli reakcím společnosti. Kolega nám na otázku, co zrovna dělá, nikdy neodpoví: „Ale nic, zrovna se chvilku nudím.“ I kdyby to byla pravda, možná raději zalže, protože nudit se je hřích, hlavně v práci! Chvilka skutečného nicnedělání ale může být skvělá příležitost k přemýšlení. „Klidně nedělám nic. Protože teď už vím, že těch pár desítek minut, které strávím svíráním teplého hrnku s kávou a koukáním před sebe, bude těch nejproduktivnějších pár minut v celém mém dni. I přesto, že se zbytek dne pravděpodobně už nezastavím,“ prozrazuje Michelle Losekoot, spisovatelka a autorka newsletteru 3K (nejen) o kreativitě.

Nicnedělání jako užitečná dovednost

„Nicnedělání má mnoho podob a pro moderního člověka je často téměř nemožné. Já se třeba nicnedělání pořád učím. Přijde mi to o dost těžší než naučit se pořádně makat. Odvážit se nic nedělat mi trvalo 35 let.“ Michelle Losekoot

Nudu v práci můžete zažívat při úkolu, kdy svůj mozek (a často i zbytek těla) nemusíte ani zapnout, natož používat, při monotónní činnosti, nebo i na pravidelné reportovací poradě, kde polovině informací nerozumíte a ta druhá polovina vás nezajímá. Asi každý z nás by vyjmenoval pár okamžiků, kdy v práci necítí dostatečnou motivaci nebo zájem se plně zapojit. A nemusí to nutně znamenat, že je daná činnost zbytečný bullshit job.
I smysluplná práce může být chvílemi nudná. Zeptejte se anesteziologů nebo řídících letového provozu. Vědci zjistili, že i v tak smysluplných zaměstnáních lidé nudu zažívají.

Chvilková nuda může být dobrý parťák, dlouhodobé pocity frustrace a znuděnosti už úplně ne. Výzkumy ukazují, že různé typy nudy se v těle a mysli projevují různě a vedou k odlišnému chování. Dlouhodobé pocity nudy mohou vést až k vyhoření, resp. spíše „vynudění“ – anglický výraz boreout zatím nemá český ekvivalent.

Úplně jiná disciplína je nicnedělání. Ačkoliv se může zdát, že nuda a nicnedělání jsou dvě totožné věci, není to tak. „Zatímco nicnedělání je činnost, kdy si vědomě vyberete nic nedělat, nudu zažíváte v situaci, kdy nic z toho, co by vás bavilo dělat, dělat nemůžete nebo nechcete. Nudíte se v momentě, kdy nemáte dostatek podnětů nebo možností, co zábavného nebo zajímavého dělat,“ říká Michelle Losekoot.

„Nic nedělat zní sice jednoduše, ale vůbec tomu tak není. Nicnedělání má mnoho podob a pro moderního člověka je často téměř nemožné. Já se třeba nicnedělání pořád učím. Přijde mi to o dost těžší než naučit se pořádně makat. Odvážit se nic nedělat mi trvalo 35 let. A několik posledních let mi zabralo rozlišovat různé druhy mentálního odpočinku: nicnedělání, nudu, daydreaming, mind-wandering, meditaci, spánek. I tak mám kolem sebe spoustu lidí, kteří mentálně odpočívat nezvládají. Tak moc těžké to je. Jenomže pro naši kreativitu je tenhle mentální prostor velmi důležitý. Shodnou se na tom umělci, kreativci i vědci: abyste byli kreativní, potřebujete se ztišit a ponořit do sebe. V různých obměnách a pomocí různých technik a triků,“ doplňuje Michelle.

Nuda, nejlepší kámoš kreativity

Správně využité chvilky nudy jsou klíčem k vyšší kreativitě. I když se zdá, že se nudící mozek totálně vypne, není to tak. Zdroje potvrzují, že jakmile se přestanete koncentrovat na externí úkoly, mozkovna pracuje dál, zapíná síť výchozího režimu (default mode network) a přechází od pozornosti zaměřené ven k vnitřnímu myšlenkovému procesu. To může vést k hlubší sebereflexi a generování originálních myšlenek. Takže i když o problému nebo úkolu přestaneme přemýšlet, náš mozek maká dál a generuje nápady. Kolik skvělých věcí bylo asi vymyšleno ve sprše, na záchodě, ve frontě v obchodě nebo při lelkování pod jabloní (kdo ví, kdy bychom se dozvěděli o gravitaci, kdyby si Newton nedovolil chvilku nic nedělat).

„I přesto, že má nuda v našem kulturním kontextu špatnou pověst, pro kreativitu je velmi užitečná. Vlastně by se dalo říct, že chcete-li být kreativnější, musíte se občas nudit.“ Michelle Losekoot

Studií, které potvrzují důležitost nudy v souvislosti s kreativitou, jsou doslova mraky. Například doktorka Sandi Mannová z University of Central Lancashire ve své práci, kde zkoumala vztah mezi nudou a kreativitou, potvrzuje, že nuda podněcuje hledání nových myšlenek a perspektiv. Jak na to přišla? Nechala část účastníků před kreativním zadáním dělat nudné věci. Ti, kteří se před úkolem nudili, generovali následně více nápadů. Takže až se příště v práci budete při něčem nudit, tak to berte jako přípravu na další úkol.

Nudou k větší produktivitě. Nesmysl? Ne tak úplně

„Šéfe, nudím se, abych lépe pracoval!“ nikdy nikdo neřekl, ale mohl by. Dokonce i Cal Newport ve svém bestselleru Hluboká práce má kapitolu s názvem Nuďte se. Nuda a produktivita podle Newporta spočívá primárně ve schopnosti odolat rozptýlení. „Pokud jakýkoli okamžik potenciální nudy ve svém životě zažehnáte rychlým pohledem na chytrý telefon, tak už je váš mozek nejspíš přeprogramován do té míry, že není schopen hluboké práce.“ Pokud se ve chvilkách nudy udržíte a nebudete se snažit všemožně zabavit, pěstujete tím také schopnost soustředit se a nenechat se rozptýlit při práci.

Chvilka nudy může být také motivací k dalšímu úkolu. Když se nudíme a najednou přijde o trochu zajímavější úkol, křičí náš mozek: „Jo, pojďme to udělat! To nás bude bavit!“ Že nuda může být zdrojem motivace pro další činnosti, potvrzuje i emeritní profesor Shahram Heshmat, Ph.D., pro Psychology today: „Nuda znamená, že se v současné době zabýváme nejen nezajímavou nebo neproblematickou situací, ale také situací, která nesplňuje naše očekávání a přání. Nuda nás podněcuje k tomu, abychom se přesunuli k cílům a projektům, které nás naplňují více než ty, kterým se právě věnujeme.“

Nuda podporuje kreativitu a díky kreativitě jste produktivnější. Řešení problému vám díky vyšší kreativitě netrvá týden. A co si budeme, drtivá většina z nás je placená za to, že řeší problémy a vymýšlí inovace.

Nuďte se správně ve svůj prospěch

Jak konkrétně nudu využít? Nabízíme pět strategií od odborníků z různých oblastí – od přijetí nudy jako zdroje kreativity přes mindfulness a sebepoznání až po odpojení se od světa.

1) Nesnažte se zabavit za každou cenu

Nejnudnější meeting týdne může být zdrojem těch nejlepších nápadů, když dáte nudě šanci a nebudete hledat jakékoli rozptýlení. Když už se k vám nuda vloudí, prostě přijměte fakt, že se nudíte, a nechte své myšlenky volně plynout (samozřejmě pokud se na schůzce opravdu neprobírá pro vás a vaši práci něco zásadního). Psycholog Adam Waytz tvrdí, že když mysli dovolíme, aby odlétla od práce, vracíme se k ní později schopni pracovat inovativněji a kreativněji. Zkuste to všude, kde to jde! Když čekáte, než vám dokape espresso, ve frontě na oběd nebo když čekáte na kolegu, který jde (zase) pozdě.

2) Vraťte se k sobě

Co se vám skutečně děje, když se nudíte? Máte málo podnětů, jste unavení, nebo postrádáte v činnosti hlubší smysl? Všímavost je skvělý nástroj, jak z nudy udělat prostředek pro větší sebepoznání. Ed Halliwell, učitel mindfulness a autor knih o všímavosti, radí tři jednoduché kroky, které pomohou na nudu reagovat více vědomě:

• Buďte zvídaví. Prozkoumejte, jak se cítíte? Jaký typ nudy zrovna prožíváte? Kde ve svém těle nudu vnímáte?
• Přijměte to. K nudě můžeme přistupovat s vědomím, že nemáme žádný jiný cíl než uvědomění a přijetí myšlenek a pocitů, které se objevují od okamžiku k okamžiku.
• Změňte to. Pokud na nudu reagujeme změnou ihned, jsme často reaktivní a jedeme na autopilota. Ovšem až ve chvíli, kdy své pocity důkladně prozkoumáte a přijmete je, vzniká prostor pro vědomé rozhodnutí, co s tím.

Šárka Kašparová, certifikovaná lektorka mindfulness, doplňuje: „Jako lektorka mindfulness vnímám nudu ne jako nežádoucí stav, ale jako otevřené dveře k hlubšímu sebepoznání. Skrze praxi mindfulness můžeme v nudných chvílích objevit zajímavé vrstvy našeho vědomí a učit se tak být plně přítomní. Nuda nám poskytuje jedinečnou možnost zpomalit a opravdu naslouchat tomu, co nám naše mysl a tělo říkají. Tato zdánlivě prázdná chvíle se tak může stát cenným časem pro naši mentální a emoční pohodu.“

3) Odpojte se

Vytvořte si prostor a čas, kde budete sami a nebude vás nic rušit, jak říká Michelle Losekoot: „Lidé, kteří se se mnou baví o kreativitě a tvůrčím procesu, si často postesknou, že by taky rádi tvořili, ale bohužel na to nemají čas. Všichni tak nějak čekáme, až se nám ten prostor na tvoření stane. Jenomže on se nestane, musí se vytvořit. A nikdo jiný než my sami ho za nás nevytvoří.“

A nemusíte se nutně zavřít na samotě u lesa nebo do hotelového pokoje jako Ian Fleming, odpojit se můžete kdekoli, stejně jako Michelle: „Stavím celý svůj vesmír tak, abych co nejméně reagovala teď a tady. Jsem velký fanoušek asynchronní komunikace v jakékoliv podobě – sedí mi kolaborační nástroje, textovky, voice messages, prostě cokoliv, na co můžu zareagovat, až budu mít čas, chuť a prostor komunikovat. Telefonní hovor, který trvá čtyři minuty, mě totiž ve skutečnosti stojí hodinu času: než ho zpracuju, naladím se zpátky, znovu se zorientuju v tom, co dělám, a než se dostanu zpátky do flow a ponořím se opět do hluboké práce. Pro mě to nejsou čtyři minuty. Pokud mi – i pouze – jednou za dvě hodiny někdo zavolá, píšu tenhle text dvakrát tak dlouho. Samozřejmě o tom se svým okolím mluvím a uzpůsobuju tomu všechno kolem: nezveřejňuju své telefonní číslo, neberu klienty, kteří si potřebují dlouze volat, atd.“

4) Použijte nudu jako kompas

Mihaly Csikszentmihalyi, slavný psycholog, radí ve své práci, jak pomocí flow bojovat proti nudě a úzkosti. Nudu vnímá jako ukazatel nízké výzvy. Když se při nějakém úkolu nudíte, je to známka toho, že vaše dovednosti jsou větší, než opravdu k danému úkolu potřebujete. Není na čase se posunout k větší výzvě?

5) Přizpůsobte si svou práci

Když je nuda v práci nejen jednorázovým výkyvem, je možná čas na větší změnu. Ne, neradíme vám hned měnit práci, ale spíš častou nudu využít jako akcelerátor pro to, abyste zvýšili soulad mezi svou prací a svými dovednostmi, schopnostmi a zájmy, což se označuje jako „job crafting”. Tento koncept zavedly v USA profesorky Amy Wrzesniewskiová a Jane Duttonová.

A to, kde zažíváte nudu opakovaně, vám napoví, co konkrétně můžete upravit. „Task crafting“ zahrnuje změnu typu, pořadí a počtu úkolů, které tvoří vaši práci. „Relational crafting“ mění, s kým v práci komunikujete, a u „cognitive crafting“ měníte způsob, jakým pracujete.

Zapomeňte tedy na strach z nudy a přijměte ji jako cenného spojence na cestě za vyšší kreativitou a produktivitou. A až se příště budete nudit, položte si otázku, jak pro sebe tuto chvíli můžete dobře využít?

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.