Že se v práci (občas) poflakujete? Ukážeme vám, jak být za vzorného zaměstnance

V první řadě se prosím přestaňte (tolik) obviňovat. Lidská schopnost koncentrace má své meze. Abychom byli přesní, v práci je člověk schopen se soustředit po dobu maximálně 50 minut. Běžný pracovní týden má pět dní, ale nikdo během nich není 100% produktivní 100 % času (viz myšlenka čtyřdenního týdne). Proto má každý z nás někdy v práci chvíle, kdy jeho produktivita trochu upadá. Je to jednoduše tím, že člověk není stroj. Je tedy naprosto normální to v práci čas od času trochu flákat.

Ale přes to všechno si určitě říkáte, že je v takových chvílích lepší se někam dobře schovat nebo to nějak zamaskovat, aby vás náhodou neodhalili. Třeba si koupíte filtr na ochranu soukromí, abyste mohli sledovat Netflix. Zásadní chyba! Zaprvé, podobné triky se vám mohou nepěkně vymstít. Zadruhé, existuje lepší cesta. Můžete si totiž odfrknout i tak, abyste z toho vyšli jako vzorný zaměstnanec.

Přinášíme vám 10 mazaných tipů, jak si v práci oddechnout, které můžete používat opakovaně, aniž byste riskovali, že budete vypadat neprofesionálně nebo neschopně. My v redakci Welcome to the Jungle samozřejmě jedeme stále naplno a nic podobného nepotřebujeme, proto vám tyto tipy přináší naši čtenáři spolu s autory knihy Comment glander au boulot en passant pour un pro (Jak se ulít v práci a vypadat přitom jako profík) Alexandre Civico a Guy Solenn.

1. Mám práce nad hlavu, ale perfektně to zvládám

To, kolik volného času si dokážete v práci ukrojit, bude do velké míry záviset na vašich hereckých schopnostech. Strávili jste celé ráno sestavováním nového playlistu na Spotify a projížděním Tinderu? Tak nastal čas, abyste své nadřízené uchlácholili, jak jste byli produktivní. Nedá se nic dělat, budete se muset uchýlit k drastickým opatřením. Tohle bude herecká vyšší dívčí, jak se říká. Až vám pošle kámoš další meme z Instagramu (protože to má dneska v práci podobně jako vy), nasaďte velmi vážný výraz. Svraštěte obočí, chvíli zamračeně pozorujte obrazovku a pak se zadívejte do prázdna, ve stylu Rodinova Myslitele. Pak odešlete reakci: „Haha, to je přesný!“

Nejen mimika je však důležitá. Pozor si dejte i na způsob, jakým se pohybujete po kanceláři. Ať už jdete kamkoli, musíte vždy vypadat sebejistě a ve spěchu. Všichni musejí mít pocit, že se právě chystáte napochodovat do šéfovy kanceláře, abyste mu vysvětlili novou celopodnikovou strategii na následující rok (a vy zatím jdete popáté na záchod, abyste po návratu ke stolu mohli v klidu pokračovat ve scrollování). Abyste dodali podobným výletům na důvěryhodnosti, doporučujeme si s sebou brát pomůcky – notebook, propisku, blok nebo celý šanon. Hlavně si nevšímejte nikoho kolem sebe. Máte toho přece tolik na práci a musíte se soustředit, takže nemůžete věnovat pozornost tomu, co se děje kolem.

2. Seznam úkolů a kalendář budiž mi svědky!

Největším spojencem na misi za chvílemi klidu je seznam pracovních úkolů neboli to-do list. Ten by měl být hezky dlouhý, ale zase ne moc. Nechcete přece, aby si vaši kolegové mysleli, že máte špatný time management, nebo aby naopak šéfa napadlo vám ještě něco přidat, když toho zjevně zvládáte tolik. Chcete vědět, jak to udělat, abyste vypadali důležitě? Házejte kolem sebe okázalými výrazy. Na to je právě skvělý seznam úkolů. Zapomeňte na ubohé: „10.00 – Schůzka Anna S.“ Lepší bude: „10.00 – Kick-off meeting: Potenciální VIP klient“. Nezapomeňte si zapisovat také veškeré interakce s kýmkoli z vedení firmy, to vyšle vašim kolegům jasný signál: „Je to tak, můj názor tady něco znamená.“ Aha, málem bychom zapomněli na to nejdůležitější: všechna okýnka si musíte na konci dne samozřejmě odškrtnout.

Výše uvedené lze pochopitelně aplikovat i v případě Google kalendáře. Ten musí oplývat jasnými barvami. Jedna akce za druhou. Ani minuta nazmar. Máte několik (více či méně) odvážných způsobů, jak vyplnit pracovní dobu:

• Naplánujte si falešné schůzky s přáteli, co také rádi v mládí chodili za školu.
• Jestli máte kreativní profesi, nastavte si dobu „brainstormingu“, „skečování“ nebo „creative writing“. Nikdo nebude vědět, co přesně děláte ani kolik času to zabere. To je kouzlo kalendáře Googlu. A nikdo vám nemůže nic říct, až vás načapají na Instagramu! Čerpáte přece inspiraci, no ne?

Vyznačte si přesný čas pro „koncentraci“ a „deep work”. V ten čas se vás stoprocentně nikdo nebude na nic ptát a vaší imaginární práci to jen dodá na důležitosti. A když si tyhle aktivity naplánujete brzy zrána nebo těsně před koncem pracovní doby, tak na ten čas kolegové nemohou svolávat porady – a to je příjemný bonus!

3. Rovnice mazaného pracovníka

Budete-li to s flákáním přehánět, narazíte na zásadní problém: váš ostrozraký šéf si brzy všimne, že vaše projekty se nehýbou. Výmluva: „Neměl/a jsem na to čas, mám práce nad hlavu“ funguje většinou jen krátce. Jak jsme říkali na začátku – chvíle záškoláctví by neměly podrývat vaši důvěryhodnost. Proto na své (vznešené) výpravě za chvílemi klidu nezapomínejte, že správné načasování je naprosto klíčové. Musíte být skutečným Pánem času. Hlavní je nadsadit, kolik vám jaký úkol zabere. A zase je potřeba dobře odhadnout správný poměr. Když budete předstírat, že vám vyplňování excelovské tabulky zabere dvě hodiny, přitom je to práce na 30 minut, budete vypadat jako naprostý počítačový antitalent.

Nabízíme vám proto přesnou rovnici mazaného pracovníka: čas, který úkol reálně zabere + (0,4 x čas, který úkol reálně zabere) = doba potřebná k výkonu úkolu oznámená šéfovi. Když uvedete čas kratší než ten získaný výpočet, riskujete, že vážně nebude čas na nic jiného. Uvedete-li čas delší, riskujete, že budete vypadat jako neumětel.

4. Já si odpíchnu, kdy budu chtít!

Asi si říkáte, že byste měli striktně dodržovat pracovní dobu, jinak nebudete nikdy za příkladného pracovníka. Ale budou-li vaše úřední hodiny trochu nepředvídatelné, budete vypadat velmi dospěle a důležitě. Jen ať vaši kolegové vidí, že vám nikdo nemusí linkovat pracovní život.

Takže co, můžete si ve dvě odpoledne udělat pauzu na delší svačinku? To zase ne! Musíte alespoň zhruba dodržovat „kolektivní pracovní rámec“. Většinu času se proto držte obvyklé pracovní doby, ale jednou za čas si dovolte dorazit o něco dříve nebo později. A to bez jakéhokoli zdůvodnění. Tvařte se naprosto samozřejmě. Přesně víte, co děláte, a nikdo vám nemá co vyčítat. Guy Solenn ve své knize doporučuje vskutku machiavelistický trik: zůstaňte v práci o něco déle v pátek odpoledne, zrovna když šéf musí odjet na víkend dřív. To ho pěkně vyvede z míry.

Pozor, abyste se nedostali do začarovaného kruhu každodenních odpoledních přesčasů, to vám k ničemu nebude. Zaprvé to nikdo neuvidí (daleko víc se v práci cení ranní ptáčata) a zadruhé budete vypadat jako někdo, kdo nezvládá svou pracovní náplň. Ale když naopak odejdete dřív – na což máte samozřejmě právo –, nezapomeňte šéfovi sdělit, že máte všechno hotovo a už se těšíte, až to s ním proberete. Ano, trocha patolízalství vám také pomůže k vysněnému cíli.

5. Pochvalte se, nikdo jiný to za vás neudělá

Jestli nechcete vypadat jako totální flákač, co vůbec neví, co dělá, mělo by se vaše vyjadřování podobat řediteli start-upu. To znamená, že byste neměli vynechat žádnou příležitost k tomu, abyste se hezky pochválili. K tomu se nejlépe hodí pěkně korporátní žargon plný módních anglicismů. Každá historka, ze které vyjdete jako naprostý hrdina, musí být využita do posledního zbytečku, ale na vás ať není znát sebemenší emoce.

Když se vám něco podaří, mluvte v první osobě jednotného čísla: „Blížil se deadline a musel/a jsem na toho klienta hodně zatlačit, ale nakonec se mi podařilo ho přimět k podpisu super lukrativní smlouvy.“ První osoba množného čísla by měla být vyhrazena pro práci, kterou odvedl váš tým (ač bez vašeho přičinění): „Neúnavně jsme dřeli na reportu pro druhý kvartál a dosáhli jsme vážně inspirativních výsledků.“ Pro veškeré špatné zprávy a neúspěchy používejte pasivum: „Rozhodlo se, že pojedete na seminář do Běloruska, já jsem byl/a vyslán/a do Barcelony, úplná náhoda…“

6. Na firemní zlatíčko se nikdo nemůže zlobit

Možná nejste ten nejproduktivnější člen týmu, ale když budete na ostatní milí, je docela šance, že vám to odpustí. Vždyť kdo by se zlobil na miláčka, kterého každý zná a zbožňuje? Chcete-li si získat sympatie kolegů, musíte zapracovat na svých svůdnických dovednostech. Nejúčinnější je udělat ze sebe zapamatovatelnou entitu.

Své pracovní alter ego založte na nějakém unikátním prvku, na něčem, co vás odliší od ostatních: originální styl oblékání, neobvyklý oblíbený sport, proč ne i vtipná přezdívka? Jen pro jistotu připomínáme, nesnažte se odlišit na základě nějakých pochybných vlastností. Do dnešních mladých a dynamických kolektivů se tak úplně nehodí někdo, kdo je závislý na marihuaně… Ale na druhou stranu outdoorové sporty jsou dneska vážně v kurzu, s těmi v korporátu zazáříte! Jestli se vášnivě rádi potápíte nebo jezdíte na skialpy, tak byste na tom mohli založit celou svou firemní reputaci. A jestli nemáte žádný neobvyklý talent (i to se stává), vždycky můžete být ten, co nosí do práce pořád stejnou čepici.

Že jste to provedli správně, poznáte podle toho, že na vás ostatní začnou odkazovat pomocí vašeho výstřelku: „No jo, Tom, to je ten, co dělá stand-upy! Ten je v pohodě!“ A nikdo si ani nevzpomene na to, že vlastně nic neděláte, a budou vás zahrnovat chválou.

7. Dobré umístění stolu je nad zlato

Jestli je vaším záměrem to v práci lehounce flákat, asi budete mít tendenci si vybrat ten nejzapadlejší stůl v celém open space. Super nápad… Pokud chcete dostat padáka! Za každou cenu se musíte podobným začátečnickým chybám vyhnout. Musíte si zvolit dokonalé místo, které bude jen vaše.

Zaprvé, musí to být dostatečně na očích, aby si ostatní všimli vaší každodenní přítomnosti (Ta Klára snad ani nechodí domů!). Zadruhé, všichni musí vědět, že je to jen a jen vaše místo (Ne ne, sem si nesedej, tohle je Klářin stůl!). Vyznačkujte si své teritorium. Obložte pracovní stanoviště osobními předměty: vystavte šanony, přes židli pověste bundu, na stůl postavte kytku v květináči, o kterou budete pečovat jako o vlastní dítě… Všechno to haraburdí bude z vašeho stolu dělat nedotknutelný prostor a vy budete vypadat jako důležitá a nenahraditelná součást firmy, ačkoli k jejímu úspěchu nemusíte zrovna přispívat, ani co by se za nehet vešlo.

Co se týče umístění takového stolu, kterému budete věnovat svou píli a péči, doporučujeme vybrat tak, aby kterýkoli kolemjdoucí (nadřízený či nikoli) mohl mít krásný výhled na vaši tvář, ale ne na vaši obrazovku. Bude-li stát navíc na trochu hůře přístupném místě, tím lépe pro vás, protože vás tam nebudou ostatní kolegové tolik otravo… rozptylovat. Proto jsou nejlepší stoly na konci řady hned u zdi. Zeď může případně nahradit dobře umístěná větší rostlina.

8. Umění otevřít pusu v ten správný moment

Je jasné, že byste nejradši přišli do práce v domácím oblečení, potichoučku si sedli do koutku, stáhli kapuci do čela a věnovali se svým věcem, aniž by se do vás kdokoli míchal. Ale pracovní realita tohle tak úplně nedovoluje. Když budete trávit až moc času nicneděláním, dřív nebo později vás při tom někdo nachytá. Proto je klíčové, aby si ostatní na každé poradě všimli vaší přítomnosti a aktivní účasti.
**
Čas trávený poradami a meetingy totiž pravděpodobně nijak zkrátit nezvládnete (spíš se bude natahovat a natahovat), a proto můžete využít multitasking a udělat si během nich náskok s prací. Ale pozor, vždycky alespoň jedním uchem pozorně sledujte, o čem se mluví. Čas od času věnujte minutku dvě, opravdu dobře poslouchejte a pak se do toho vložte a ukažte, jak jste proaktivní a iniciativní.

Achtung: Do diskuze zasahujte jen v případě, že víte naprosto přesně, o čem je právě řeč! Zapojujte se vzácně, ale vždy trefně a relevantně, jako mistr Yoda. A pak se zase vraťte k tomu, na čem děláte. Jestli chcete mít stoprocentní jistotu, že nic nezkazíte, vezměte si slovo hned na začátku schůze (to mimo jiné ukazuje, jaký ve vás dřímá vůdčí typ), pak už můžete zbytek úplně vypustit.

9. S home officem opatrně

Pokud jste dočetli až sem, asi si říkáte, kdy konečně zmíníme home office, ten nejspolehlivější způsob, jak v práci diskrétně odpočívat. Jaký je problém s home officem? Pracujete-li doma, každý šéf vás bude neustále podezírat, že nejste dost produktivní, ať děláte, co děláte. Takže i když to může vypadat trochu nelogicky, daleko lepší je poflakovat se nadřízeným přímo před nosem. Nikdo totiž neuvěří, že byste si něco takového vůbec mohli dovolit! Proto byste měli home office využívat maximálně dvakrát týdně.

Daleko od kolegů a daleko od šéfa budete mít určitě chuť kompenzovat svou lenoru neustálým přispíváním do chatů a hromadných konverzací v aplikacích. Znovu varujeme – nic se nesmí přehánět! Ať nevypadáte podezřele. Stejně jako na poradách platí – vyjadřujte se sporadicky, ale k věci. Neodpovídejte na zprávy kolegů ve vteřině. Jste přece hrozně busy, vzpomínáte?

10. Kdo ohlídá hlídače?

Poslední možností (ale rozhodně ne nepodstatnou) je zařadit se mezi osoby, kterým propuštění nehrozí. Nechcete se třeba přidat k odborům nebo do nějakého zaměstnaneckého výboru? Ve finále si řekněme, že sami vedoucí pracovníci se nikdy nemusejí před nikým obhajovat, jestli toho dělají hodně, nebo ne. Takže stačí jen pár let v práci perfektně předstírat, že se můžete přetrhnout, přitom se v klidu poflakovat, dokud nedosáhnete stabilního postavení. Fertig.

No nebyla by to paráda? Teď ale vážně. Jestli vás práce nebaví, chybí vám motivace a vaše touha zabývat se čímkoli, jen ne prací, nad vámi vítězí, pak možná nastal čas se poohlédnout jinde, nebo si alespoň promluvit se šéfem o tom, jaké máte možnosti. V každém případě můžete využít výše uvedené rady k tomu, abyste se v práci stali naprosto nenahraditelnými.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.