Hraní her, uklízení, malování... Jak ve skutečnosti vypadají porady přes Zoom?

Už jste někdy přemýšleli, co dělají vaši kolegové doma, když si během schůze vypnou mikrofon nebo kameru? Jedna americká náborová společnost vypracovala studii přesně na toto téma. Studie odhalila, že nejčastěji lidé odpovídají na e-maily, pracují na jiných projektech, svačí, dělají si kávu nebo si soukromě píší s někým jiným. V tomto článku popisuje své zvyky několik konkrétních osob. Některé vás možná celkem překvapí. A pak že multitasking nezvládne každý!

Pozor, tento článek není vhodný pro děti a mladistvé mladší 16 let (ti si totiž dosud naivně myslí, že chodit do práce musí být DALEKO zábavnější než sedět na hodinách matematiky). Stejně tak není vhodný pro vašeho šéfa (který si zase naivně myslí, že když mluví, tak ho všichni nábožně poslouchají).

Mozaika více či méně překvapivých způsobů trávení času

Průměrný člověk tráví na schůzích v práci asi tři hodiny týdně. Pracovníci na vyšších pozicích tráví poradami dokonce 35 % až 50 % veškerého svého času v práci! Pro polovinu Čechů ale porada rovná se nuda nebo ztráta času. Mnoho lidí už dříve pracovní porady využívalo ke čtení e-mailů nebo k práci na něčem jiném, ale práce na dálku teď otevírá celou řadu dalších, dosud nepoznaných možností…

The Sims… a jiné počítačové hry

„Přiznám se, že pravidelně během schůzí hraju Simsy. A protože můj notebook nezvládá hraní her a současně zapnutý Skype, tak si musím půjčovat počítač od svého přítele,“ říká Milada. Že by Milada předběhla svoji dobu? Existují firmy, které již nyní nabízejí zaměstnancům pořádání schůzí ve virtuálním světě počítačových her. Ale než vám šéf schválí týdenní porady ve Fortnite nebo Animal Crossing, raději si vypněte kameru, až budete s bráchou soupeřit v boxu nebo tenise na Wii. Jen těžko byste totiž vysvětlili svá divoká gesta šéfovi, který právě předčítá výsledky za kvartál.

Pleťové masky… a jiné zkrášlovací procedury

„Co jsem začala pracovat na home office, často si dělám během porad nehty, nebo si trhám obočí. Jednou mě to málem přišlo draho. Připojila jsem se na Teamsy s pleťovou jílovou maskou na obličeji (ještě ke všemu zelenou) a na okamžik se mi zapnula kamera… Naštěstí se zatím ostatní nepřihlásili a nikdo mě neviděl. To bych si něco vyslechla…“ podělila se o svou zkušenost Soňa. Kosmetické doplňky, neobvyklé účesy, tváře otlačené od polštáře – kdyby se dělaly firemní fotky v době koronavirové, bylo by to vskutku originální.

Origami… a jiné kreativní vyžití

„Možná to bude znít jako paradox, ale vždycky když s někým mluvím a potřebuji se soustředit na to, co říká, musím nějak zaměstnat ruce. Většinou si něco čmárám na papír, protože nic jiného v práci ani dělat nemůžu. Ale teď nás poslali na home office a můžu to rozjet ve velkém: dělám kytičky z krepového papíru nebo dokonce vyrábím vlastní bižuterii. *A popravdě řečeno, můžu se tak vážně soustředit na to, o čem se mluví!“ vysvětluje Valentýna. Je to pořád lepší než donekonečna ťukat propiskou do stolu, aby se člověk zabavil, nebo ne?

Venčení psa… a jiných domácích mazlíčků (kromě rybiček a křečků)

„Mám zlatého retrívra a bydlím v bytě, takže s ním musím ven minimálně dvakrát denně. Každé venčení samozřejmě chvíli trvá. Většinou ho beru na procházku během interních schůzí, když vím, že se sice zapojím do diskuze, ale nebudu k tomu potřebovat žádné podklady a nemusím si dělat poznámky. Někteří kolegové o tom dokonce normálně ví, a ještě si nikdo nestěžoval,“ krčí rameny Emil. Kdyby na to náhodou přišel váš šéf a měl cokoliv proti, můžete se obhajovat tím, že čerstvý vzduch prospívá vaší kreativitě (tenhle argument může použít třeba firemní grafik.

Malování dětského pokoje… a jiné domácí práce

„Jsem těhotná a mám časově náročné zaměstnání. Time management je pro mě klíčový. Malování pokoje je vcelku tichá činnost, takže při ní můžu krásně poslouchat své kolegy. Těžší je lézt ze žebříku pokaždé, když se mě někdo na něco zeptá a musím si rychle zapnout mikrofon,“ směje se Milena. První slide, první tah válečkem, druhý slide, druhý tah válečkem… Je to docela fofr, ale zvládnout se to dá.

Chození… na WC

„Někde jsem četl, že to lidé dělají častěji, než byste čekali. A opravdu, mně samotnému se běžně stává, že si musím rychle odskočit. Dovolím si to ale jen v případě, když mám 100% jistotu, že nebudu muset mluvit. Vždycky se několikrát ujistím, že je vypnutý mikrofon, a kameru nejenže vypínám, mám ji dokonce přelepenou. Opatrnosti není nikdy dost!“ přiznává Antonín. A když se vás bude přesto nějaký nešťastník na něco ptát, zavřete notebook a předstírejte poruchu. Jistota je jistota.

Nenechte se nachytat na švestkách – 3 rady

Samozřejmě že nejjistější je prostě pozorně poslouchat, co kdo říká… Ale někteří kolegové dávno překročili svou monotónností hranice snesitelnosti a jiní se zase překonávají ve vymýšlení naprosto zbytečných námětů k hovoru.

Ano, bavit se během porad něčím úplně jiným je sice trestuhodné, ale když to dělají všichni… Jak to ale dělat správně? Vězte totiž, že vás jen jedno jediné kliknutí dělí od potenciálně velice trapné situace. Zde jsou tři základní pravidla, jejichž dodržování vám zaručí, že na vás nikdy nepřijdou.

1. Vypněte si kameru

To je naprostý základ, který musí znát každý „záškolák“. Vymluvit se můžete na ledacos: Webkamera nefunguje, máte slabé připojení, chce to po vás aktualizaci počítače nebo vám chybí potřebný software či ovladač. Ti největší lišáci si mohou kameru přelepit neprůhlednou páskou a pak předstírat s nevinným výrazem a hraným rozhořčením, že nechápou, „proč to nejde, když podle nastavení je všechno povoleno a zapnuto“. Můžete ostatním klidně poslat screenshot obrazovky jako důkaz. Chladnokrevní podfukáři toho mohou dokonce využít k tomu, aby si od firmy vyžádali výkonnější počítač.

2. Vypněte si mikrofon… Ale buďte v neustálé pohotovosti

Odpojení mikrofonu asi nebudete muset nikomu vysvětlovat, ale kdyby náhodou, můžete to svést například na rušivé zvuky z ulice, štěkajícího sousedovic psa, dalšího člena domácnosti, který právě nedaleko s někým hovoří po telefonu. Klidně to mohou být všechny tři věci najednou – uvidíte, že vás kolegové nakonec ještě politují. Ale vy musíte neustále napínat uši, abyste mohli rychle zareagovat, když se po vás bude chtít vyjádření. A pokud jste otázku přeslechli, vždycky můžete použít klasiku: „Promiň, Michale, vypadlo to, zrovna když jsi mluvil. Na co ses ptal?“ To většinou zabírá.

3. Čas od času něco proneste

Stejně jako během vleklého telefonátu s prarodiči (nebo jinými rodinnými příslušníky, jejichž hlavní náplň činnosti tvoří sledování sousedů z okna a čtení nekrologů v místním plátku) pravidelně předstírejte zájem o probíhající konverzaci. Pouhé „skvěle“ a „vážně?“ bude znít možná trochu podezřele – vždyť proč by si někdo zapínal mikrofon jen kvůli prázdným adverbiím? Proto zkuste „papouškování“, tedy opakování posledních slov předchozího řečníka překvapeným tónem, následované mlčením. („… Patnáctiprocentní nárůst?!“) Tutéž taktiku můžete využít i během rande přes Tinder, když nevíte, co říct.

Jaké plyne z tohoto článku ponaučení? Až vám teď kolega bude tvrdit, „nemůžu to pro tebe udělat, mám plné ruce práce“, možná má v těch rukou zrovna váleček od barvy. Znamená to snad, že se z vašeho kolegy Františka stává lajdák? To spíš ne. Naopak, jen se rozhodl jinak využít svůj čas, který musí trávit na špatně připravených nebo zbytečných schůzích. A má na to plné právo.

Výše uvedené postupy provádějte pouze pod profesionálním dohledem. Welcome to the Jungle se tímto zříká veškeré zodpovědnosti za jakékoli dobré či špatné nápady, které se mohou zrodit na základě tohoto článku.

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.