Umíte kolegům aktivně naslouchat?

„Poslal jsem ti to na mail, podívej se na čísla z… bla bla bla… bude to chtít… bla bla bla…“ Kolikrát už jste se přistihli, že ostatní posloucháte jen na půl ucha? Určitě často! Možná jste dokonce zjistili, že se vám to stává čím dál častěji. Home office, porady na Zoomu, rozostřené obličeje kolegů a pomalý internet tomu totiž rozhodně nepomáhají. Poslouchat, co vám druzí říkají, se ale rozhodně vyplatí. Vyhnete se možným nedorozuměním a budete mít dobrý přehled o tom, co se ve vaší firmě děje. Své k tomu může říct také Christel Petitcollinová, autorka knihy Savoir écouter, ça s’apprend! (Naučte se naslouchat, jde to!), lektorka a odbornice na osobní rozvoj. Přináší vám několik rad, jak se naučit aktivně naslouchat a díky tomu komunikovat efektivněji.

V každém pracovním kolektivu se najde někdo, kdo rád skáče do řeči ostatním nebo se je snaží překřičet. Schůze se většinou neodehrávají v úplně poklidné atmosféře, ve které se může každý volně vyjádřit a ostatní mu pozorně naslouchají… A tak se nedivme, že mnozí z nás téměř láskyplně vzpomínají na školní lavice a dobu, kdy směl mluvit jen ten, kdo způsobně zvedl ruku. „V televizi i v reálu můžeme pozorovat, že celý svět trpí nedostatkem naslouchání, a pracoviště nejsou žádnou výjimkou. Pokud v práci nebudete naslouchat, připravíte se tím o cenné informace,“ říká Christel Petitcollinová, která bojuje za zlepšení aktivního naslouchání v osobním i pracovním životě.

Jste jedno velké ucho? Nebo spíš jedním uchem tam, druhým ven?

Aktivní naslouchání je způsob komunikace, který spočívá v tom, že se člověk stává příjemcem, nikoliv producentem informací, aby mohl pozorně vyslechnout druhou stranu. Aktivní naslouchání umožňuje vést konverzaci, která bude nejen empatická, ale také konstruktivní a bohatá na informace. Základem dobré komunikace totiž není jen řeč, ale také umění naslouchat. A to se můžete naučit.

Byl to významný americký psycholog Carl Rogers, kdo v polovině předchozího století formuloval základy této komunikační techniky a zdůrazňoval význam naslouchání během lidské konverzace. „Čím lépe nasloucháte, tím více získáte informací a tím relevantnější bude vaše odpověď,“ shrnuje základní myšlenku Christel Petticollinová. „V ideálním případě by naslouchání mělo tvořit 80 % veškeré naší komunikace… A tomu se ani zdaleka neblížíme.“

Lépe naslouchat = lépe mluvit

Naslouchání má tolik výhod pro všechny – v první řadě šetří čas. Díky efektivnější komunikaci se totiž zkrátí pracovní porady na minimum, přitom se všechno vyřeší. Ten, kdo právě hovoří, se spíše otevře, když bude mít pocit, že ho někdo skutečně poslouchá, což vede k daleko smysluplnější konverzaci. Až se role obrátí, bude osoba, které jste naslouchali, zase na oplátku pozorněji sledovat, co říkáte vy.

Jak říká Christel Petitcollinová, naslouchat v práci pomáhá budovat dobré kolegiální vztahy. „Zaměstnanci se hned lépe cítí, když je ostatní poslouchají, aniž by je odsuzovali, a když mají pocit, že jejich slova mají nějakou váhu,“ vysvětluje lektorka. Pokud si lidé umějí naslouchat, lépe se chápou, informace mají větší dosah, lépe se urovnávají spory a vztahy na pracovišti jsou klidnější.
Jste zvíře? Ale jaké? 9 pracovníků z říše zvířat

Aktivní naslouchání v praxi: 4 tipy, jak na to

Chcete-li se z pasivního a roztržitého posluchače změnit v aktivního a pozorného, bude to zpočátku vyžadovat určité úsilí. Čím víc ale budete mít praxe, tím to pro vás bude snazší. To samé platí, pokud vám dělá potíže soustředit se. „Pravidelné trénování aktivního naslouchání povede k tomu, že se zvýší vaše schopnost koncentrace,“ potvrzuje Christel Petitcollinová. Aby vám to šlo co nejlépe, doporučuje dodržovat následující pravidla:

1. Přestaňte si vzájemně skákat do řeči

„Je neskutečné, jak často si lidé skáčou do řeči,“ vrtí hlavou Christel. Je to zlozvyk, se kterým musí bojovat hlavně ženy, jimž bezostyšně skáčou do řeči jejich mužské protějšky – můžeme to pozorovat v televizi, v práci, doma nebo v místní kavárně… Je to takový fenomén, že si dokonce vysloužil vlastní název, a od roku 2015 se mu říká manterrupting. Pokud však chceme „dobře komunikovat, musíme se přesunout do pozice posluchače a nikoho nepřerušovat,“ říká Christel Petitcollinová. Neexistuje, aby posluchač druhému skočil do řeči nebo se snažil stočit hovor k vlastní osobě, protože „to mně se stalo to, že…“** „To, že vám chci zrovna ukázat fotografie z dovolené, ještě neznamená, že musíte nejdříve ukázat vy ty svoje,“* uvádí příklad spisovatelka.

2. Nevynášejte vlastní soudy

Jednou z největších překážek úspěšného naslouchání je vynášení subjektivních soudů. „Smyslem neurolingvistického programování (pro znalce NLP, což je soubor technik a metod, jejichž cílem je změnit způsob vnímání okolního světa, pozn. red.) je vyjít druhému vstříc a setkat se s ním v jeho vlastním světě, nesnažit se ho vtahovat do toho svého,“ dodává Christel Petitcollinová. Abyste tedy skutečně slyšeli, co vám ten druhý říká, musíte se oprostit od vlastních subjektivních názorů a snažit se ho nepřerušovat, ani ho nebombardovat dobře míněnými radami, instrukcemi nebo soudy, protože tak znemožníte další dialog. Podle spisovatelky je to jednoduché, „pokaždé když se pokusíte převzít nadvládu nad konverzací, je to konec dialogu“. Nikdy nezačínejte větu slovy: „měl/a bys“, „musíš“, „víš, co udělej“.

3. Zopakujte to svými slovy

Možná vám to přijde jako zbytečná poučka, ale tenhle postup má mnoho výhod. Ukážete tomu druhému, že skutečně posloucháte, shrnete, co bylo řečeno, a vyloučíte jakoukoli možnost nedorozumění. Pokud však chcete, aby to skutečně fungovalo, zdůrazňuje Christel Petitcollinová, musíte to myslet upřímně, protože se opravdu snažíte tomu druhému porozumět. „Jestli to berete jen jako taktiku, kterou vás naučili na školení pro obchodní zástupce, nebude to k ničemu,“ upozorňuje. „Ale myslíte-li to upřímně, ten druhý si ani neuvědomí, co vlastně děláte.“ Můžete začít například slovy: „Takže jestli tomu dobře rozumím, tak podle tebe…“ Tak jednoduché a tak efektivní. Navíc si díky tomu lépe zapamatujete, o čem jste mluvili, aniž byste na sebe přenášeli pocity toho druhého. *„Opakováním se z vás nestane ‚emocionální houba‘, ale spíše ‚zrcadlo‘, které jasně odráží slova toho druhého. Je to trochu paradox, ale čím lépe budete naslouchat, tím menší dopad na vaši psychiku budou mít slova toho druhého.“*

4. Buďte tu pro druhé… Ale ne za každou cenu

Pozor, ať vás ostatní nezneužívají, nemusíte být připraveni ostatním naslouchat pokaždé, když někdo luskne prsty. „Musí to být vždy vaše svobodná volba,“ varuje Christel Petitcollinová. „Nebojte se občas říct ‚promiň, vážně nemám čas‘ nebo ‚o tomhle se nechci bavit‘.“ Aktivně naslouchat totiž znamená věnovat svou plnou pozornost někomu jinému. A to není možné vždycky.

Pravda je, že bychom se měli všichni naučit lépe naslouchat. Dokáže to každý – stačí jen v sobě potlačit tu touhu skákat ostatním do řeči a vynášet soudy a subjektivní komentáře. Aktivní naslouchání je cesta, která vede k lepšímu osobnímu i pracovnímu životu.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.