Ticho, prosím! Počátky online hovorů a kiksy s tlačítkem mute

Pracoviště bývají vyhrocená místa, kde rozdíl mezi zapnutým a vypnutým mikrofonem může znamenat katastrofu a vlnu nevole mezi kolegy. Většina z nás už za tu dobu ví, jak při online schůzkách udržet dekorum, ale všichni si vybavíme jednu nebo dvě trapné chvilky z dob, kdy jsme ještě nebyli tak úplně sžití s prací z domova. Nikdo není dokonalý, a tak jsme se rozhodli udělat anonymní anketu a vytvořit sbírku těch největších trapasů na Zoomu, Google Meets a dalších online platformách.

„Já myslel/a, že mám vypnutý mikrofon.“ To je takový evergreen

• „Tohle byl pěkný trapas. Kolega z práce nám pustil přednášku z TEDu o relaxačních technikách. Neudržela jsem se a řekla: ‚Kristepane, to je blbost.‘ Jenže jsem si nevypnula mikrofon. V tu ránu mě někdo ztlumil. Moje šéfová si mě na kobereček nezavolala, ale chtěla od kolegů vědět, co se stalo. Díky bohu mě nikdo nenabonzoval a namluvili jí, že jsem mluvila o něčem jiném. Sice jim neuvěřila, ale nechala to plavat. Nikdy už to nevytáhla…“
• „Jednou jsem si nahlas říhl a zapomněl jsem si vypnout mikrofon. Moje okno se v tu ránu zvětšilo na celou obrazovku, protože to vypadalo, že chci něco říct…“
• „Během schůze jsem si povídala se svou kočkou. Jeden z moderátorů mě ztlumil, aby ten druhý mohl pokračovat.“
• „Měl jsem zapnutý reproduktor, na kterém jsem si pouštěl hudbu při práci. Byl za mnou na stole a já nedopatřením klikl na video o vědcích, kteří objevili smečku divokých psů a nahráli jejich charakteristické vytí. Všichni přítomní to slyšeli.“

A pak tu máme ty, kteří si naopak zapomněli vypnout kameru…

• „Hned poté, co jsme všichni začali pracovat z domova, byl celý náš tým přeložen na nové oddělení. Druhý den školení si jedna členka týmu masivně potáhla z bonga přímo v přímém přenosu. Naštěstí pro ni ještě nebyl připojený náš školitel. Zbytek týmu ji hlasitě upozornil, že má zapnutou kameru, a ona instinktivně zavřela notebook a bongo schovala. Nechápu, že jí to prošlo.“
• „Omylem jsem si zapnula kameru během jógové praxe…“

A co potom chudáci, kteří si s sebou vzali kolegy do koupelny nebo na záchod

• „Během pandemie jsem byl přizván k soudnímu procesu, který probíhal na Zoomu. Šlo o případ vymáhání dluhu. Všichni účastníci soudu byli v tzv. čekárně a se zapnutou kamerou čekali, až na ně přijde řada. Jeden z nich byl pán, který byl na telefonu a mluvil do něj za chůze, takže jeho okno bylo na obrazovce zvětšené… Jenže on pak s telefonem šel i do koupelny, aby si vyčistil zuby, a omylem ztlumil nás místo sebe. Smál jsem se mu do chvíle, než si sedl na záchod a spustil kanonádu. Po nějaké době se do čekárny vrátil moderátor schůzky a vypnul jeho přenos. Ty zvuky ale slyším doteď.“
• „Kamarád byl na callu se sto padesáti dalšími lidmi a někdo si nechal zapnutou kameru a vydal se na záchod. Asi se nikdy nedozvíme, kolik lidí to vidělo, ale minimálně jeden kolega si neodpustil vtípek.“

Historky, ze kterých plyne ponaučení, že bydlením s rodiči sice ušetříte na nájmu, ale stejně na to doplatíte

• „Moje máma mi vtrhla do pokoje a zeptala se: ‚Tak co, synáčku, sluší to mamince?‘“
• „Čtyři slova: Můj otec v plavkách.“

NSFW v nečekaném podání

• „Můj kluk pracoval z domu během pandemie. Měl zrovna call se svým šéfem a mě nenapadlo nic lepšího než ho překvapit v jeho pokoji. Neměla jsem na sobě zhola nic, ale bohužel ani brýle, takže jsem neviděla na jeho obrazovku… Přišla jsem k němu zezadu a dala mu pusu. Otočil se na mě, rudý jako rajče, a informoval mě o tom, že má zrovna schůzku a ať se laskavě obleču. Málem jsem se propadla hanbou, ale teď se tomu oba smějeme!“
• „Během lockdownu jsem pracovala jako náborářka pro technologickou firmu. Jeden z uchazečů se ke callu připojil s hodně netradičním pozadím. Místo standardní pláže s palmami měl všude nahotinky! Úplně mi zatrnulo. Hned z callu odešel a o dvě minuty později se přihlásil znovu, nahotinky ty tam. Svedl to na špatné připojení.“
• „Během schůzky jsem si vůbec nevšimla, že mám na košili rozepnutých mnohem víc knoflíčků, než jsem chtěla…“

No a nakonec ti, kteří zapomněli na základní profesní etiketu

• „Měla jsem informační pohovor s newyorským vydavatelem. Přihlásil se o dvacet minut později, měl vypnutou kameru a řekl, že je v posteli. Bylo to v jedenáct dopoledne a on byl očividně opilý. Snažil se mi namluvit, že hlavním náborovým kritériem je „přitažlivost“, takže já bych měla být v pohodě. Na konci pohovoru mi poradil, ať nikdy nenastupuji do auta jistého, dnes již zesnulého, vydavatelského magnáta, a že prý mám před sebou zářnou kariéru.“
• „Uprostřed soudního procesu probíhajícího online jsem přišel do kanceláře kolegyně, kterou zrovna vyslýchali, a omylem se postavil přímo před ni do záběru.“
• „Byla jsem na poradě a naše šéfová pracovala z domova. Nejspíš byla předtím ve sprše a celou poradu seděla s ručníkem na hlavě. Pak trvala na tom, aby nás všechny pozdravila její kočka, a my dobrých pět minut viděli akorát její zadek.“
• „Seděli jsme na Zoomu na pracovní poradě a naše nadřízená měla prezentaci. Jedna má kolegyně chtěla poslat soukromý komentář jiné kolegyni, ale omylem zprávu poslala všem. Bylo tam napsáno: ‚Ta tu hubu nezavře. Už mi strašně leze na nervy!‘ Šéfová jí odpověděla přímo v meetingu. Bylo to trapné, ale zábavné.“
• „Měli jsme velkou online poradu s celým vedením společnosti a jeden z vedoucích prostě usnul. Jen tam tak seděl na židli s hlavou zakloněnou a chrápal. Snažili jsme se mu pokládat otázky, ale on si jen dál vesele pochrupoval. Pořád mám v počítači screenshot. Doteď se tomu smějeme.“

Překlad: Eva Mazalová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.