5 otravných zlozvyků, kvůli kterým působíte v práci neprofesionálně

Komunikační zlozvyky – brzda kariérního postupu

To, jak působíme na své okolí a jak s ním komunikujeme, hraje naprosto klíčovou roli v tom, jak se nám daří v práci. I člověk, který se pyšní těmi nejprestižnějšími certifikáty i perfektními tvrdými dovednostmi a technickými znalostmi, bude vždy mít pouze omezené kariérní možnosti, pokud se nenaučí dobře komunikovat.

Efektivní a přátelská komunikace je navíc základem dobrých vztahů na pracovišti i psychické pohody dotyčného pracovníka. A právě ze všech těchto důvodů je dobrý nápad vyvarovat se následujících pěti komunikačních zlozvyků.

Zlozvyk číslo 1: Skákání do řeči

Každý známe někoho, kdo ostatním neustále skáče do řeči. A každý proto víme, jak moc je to nepříjemné.

„Proč lidé skákají do řeči? Často kvůli tomu, že s druhým člověkem nesouhlasí, nenechají ho ani domluvit a rovnou mu oponují. Nebo chtějí tak moc říct to, co mají na srdci, že začnou mluvit sami,“ vysvětluje Petr Jasinski, školitel a poradce v oblasti komunikace. „Dalším důvodem může být, že se naopak dotyčnému zdá, že už pochopil, co se druhý snaží říct, a rovnou mu do toho skočí a snaží se odpovědět nebo třeba navrhnout řešení.“

Když někomu skáčete do řeči, jedná se podle Jasinského o jeden z nejhorších komunikačních hříchů. Dáváte tím totiž druhému jasně najevo, že vás vlastně nezajímá, co vám chce říct. Ať už skáčete do řeči z jakéhokoliv z výše uvedených důvodů, na mezilidské vztahy má tento zlozvyk doslova devastující účinek.

Jak tedy přestat skákat lidem do řeči?

• Zkuste mluvit pomaleji. Nebuďte v komunikaci netrpěliví a dejte si při mluvení více na čas. Snižte tempo své vlastní promluvy a dávejte druhé straně při dialogu větší prostor.

• Řešte příčiny svého nízkého sebevědomí. Častým důvodem skákání do řeči totiž je, že se bojíme, že nás ostatní neposlouchají a že musíme své názory prosazovat hlasitěji. A to i za cenu toho, že ostatním skáčeme do řeči. Skákáním do řeči však tento problém nevyřešíme a naopak jej jenom zhoršíme – mnohem sebevědoměji a profesionálněji totiž působí lidé, kteří nechají druhé domluvit a se svou odpovědí si počkají teprve až na chvíli, kdy jim okolí věnuje maximální pozornost.

Zlozvyk číslo 2: Předpoklad, že všichni okolo mají stejné znalosti a zkušenosti jako my

„Tento zlozvyk nazývám ,předjímání‘,“ uvádí Jasinski. „To znamená, že jdeme do komunikace s předpokladem, že všichni okolo vědí to, co my, a mají na vše stejný názor. A nás tedy ani nenapadne jim náš postoj nějak vysvětlovat.“

Jedná se o zlozvyk, se kterým se na pracovišti můžeme setkat velmi často. Typicky se ho dopouštějí lidé, kteří mají expertizu v určité oblasti, a předpokládají, že stejné znalosti mají i všichni ostatní. Problémy, které tento zlozvyk způsobuje, jsou poměrně očividné. Výsledkem je řada zbytečných nedorozumění.

Pokud totiž s někým mluvíte a dáváte mu najevo, že u něj předpokládáte znalosti a zkušenosti, které nemá (a často ani nemusí nebo nemá mít), snadno můžete působit arogantně, namyšleně či agresivně.

Jaké jsou tedy tipy, jak se tohoto zlozvyku zbavit?

• Uvědomte si, že každý pochází z jiného prostředí a každý má jiné znalosti a zkušenosti. To, co je samozřejmé pro vás, nemusí být samozřejmé pro někoho jiného. Dotyčný je dost možná odborníkem zase v jiné oblasti, ve které se neorientujete vy, a také byste nechtěli, aby s vámi mluvil povýšeně.

• Buďte trpěliví a naučte se i složité věci ze svého oboru vysvětlovat jednoduše.

Zlozvyk číslo 3: Negativní domněnky

I když tento zlozvyk zařazujeme mezi komunikační přešlapy, je u dotyčného člověka většinou úzce spjat s celkově negativním náhledem na svět kolem sebe.

Co jsou tedy negativní domněnky? Jedná se o předpoklad, že lidé kolem vás mají vůči vám zlé úmysly – často se ale jedná o domněnky zcela nepodložené. Typickým příkladem může být, když kolega pronese nějakou nevinnou poznámku, kterou vy si ale vyložíte negativně. Zaujmete vůči kolegovi negativní postoj a konflikt je na světě – i přesto, že kolega svou poznámkou třeba nemyslel vůbec nic špatného.

Při mezilidské komunikaci vytváří negativní domněnky velkou paseku. Jsou zdrojem mnoha nedorozumění, konfliktů a pochyb. Pokud budete od svých kolegů očekávat vždy jen to nejhorší a cokoliv, co udělají, si vyložíte negativně, rozhodně tím utrpí vaše vztahy na pracovišti.

Jak se vyhnout negativním domněnkám?

• Snažte se negativní domněnky nahradit pozitivními. Až se příště dostanete do nejasné situace, neskákejte hned k negativním závěrům, ale vědomě se zkuste klonit spíš k těm pozitivním. Má třeba kolega zpoždění na domluvenou schůzku? Nepřemýšlejte nad tím, že se z jeho strany jedná o vědomou sabotáž, ale raději předpokládejte, že mu nějaký důležitý a objektivní problém zabránil přijít včas. Pamatujte, že případy, kdy se někdo skutečně snaží něco záměrně sabotovat nebo dělat špatně, jsou opravdu velmi vzácné.

• Ubraňte se negativním domněnkám při komunikaci. Během jakékoliv komunikace, ať už se jedná o rozhovor tváří v tvář nebo o psaní e-mailů, běžně dochází k nejednoznačným situacím, při kterých se dá to, co někdo řekne, interpretovat více způsoby. Přestaňte s domněnkami, že druhý člověk se vás snaží urazit, nachytat, lhát vám nebo se vám vysmívat. A radši se vždy přikloňte k pozitivní interpretaci.

Zlozvyk číslo 4: Snaha mít pravdu za každou cenu

„Tohoto zlozvyku se často dopouštějí lidé, kteří jsou vnitřně přesvědčeni, že pokud neprosadí svůj názor, tak o něco přijdou,“ vysvětluje Petr Jasinski. Výsledkem pak je, že jsou ochotni se zcela zbytečně o něčem do krve pohádat a mít vždy takříkajíc poslední slovo. A to samozřejmě všeobecné pohodě na pracovišti nepomáhá.

Snaha mít vždy pravdu navíc poukazuje na neprofesionalitu dotyčného člověka. Proč? Protože lidé, kteří umějí efektivně komunikovat a chovají se profesionálně, jsou v komunikaci vždy schopni dosáhnout kompromisu. A nehádají se s lidmi kolem sebe o každé „prkotině“.

Jak se tohoto zlozvyku zbavit?

• Přiznejte si, že nemáte patent na rozum. Jsou určité věci, které neznáte tak dobře jako jiní lidé. A nemá tedy smysl za každou cenu prosazovat svůj názor i v oblastech, ve kterých se příliš nevyznáte.

• Utřiďte si priority. A uvědomte si, že dobré vztahy na pracovišti a bezkonfliktní pracovní prostředí jsou důležitější než malicherné spory.

Zlozvyk číslo 5: Podceňování vlastního vzhledu a toho, jak na ostatní působíme

Komunikace probíhá samozřejmě i na neverbální úrovni. A to, jak nás vnímá naše okolí, je do velké míry definované i tím, jak působíme, jak vypadáme a jak se oblékáme.

„Způsob, jakým se oblékáme, ovlivňuje první dojem, který z nás lidé kolem získávají,“ říká Petr Jasinski. „Když někoho poprvé vidíme, podvědomě si ho začleníme do nějaké kolonky. A tato kolonka pak určuje, jak moc dotyčného člověka bereme vážně.“

Ať se nám to líbí, nebo ne, tak pořád platí, že šaty dělají člověka. Tento princip se ovšem neomezuje pouze na oblečení, ale na náš celkový zjev a uspořádání věcí. Jak byste vnímali nového kolegu, který má mít na starosti plánování náročného projektu, ale je neorganizovaný, má na stole ohromný nepořádek a píše si poznámky na tisíce barevných lepicích papírků, které z něj po chodbách vypadávají jako konfety?

Jak přestat podceňovat svůj vlastní vzhled?

• Uvědomte si, že to, jakým stylem se oblékáte a jak se stylizujete, vysílá určité signály do vašeho okolí. Záleží pouze na vašem zvážení, jaké signály chcete nebo nechcete vysílat.

• Jestliže máte nějaké vyšší kariérní ambice, nepodrážejte sobě i svým vyhlídkám zbytečně nohy tím, že budete na první pohled působit neprofesionálně. Oblékejte se minimálně úměrně tomu, co se k vaší profesi hodí, a mějte své věci v pořádku. Nečekejte, že za vás bude mluvit jenom vaše práce a vaše činy. Ať už se vám to líbí, nebo ne, vůči svému okolí komunikujete i svým vlastním vzezřením.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.