Odborníci radí: Je chytré na pohovoru říkat, že jste „ideální uchazeč“?

24 sept 2024

4 min

Odborníci radí: Je chytré na pohovoru říkat, že jste „ideální uchazeč“?
autor
Barbara Azais

Journaliste freelance

colaborador

První motivační dopisy, které člověk sepisuje na začátku kariéry, většinou sází ne na zkušenosti nebo dovednosti, ale spíš na sebevědomí, odvahu a motivaci. To je totiž zatím to jediné, čím se může člověk ohánět, aby vyniknul v davu uchazečů. Ale i tyhle vlastnosti bývají na začátku kariéry spíše v plenkách. Jenže na rozdíl od praxe se dají dobře předstírat.

Vzhledem k tomu, že v inzerátech se často i na juniorních pozicích vyžaduje 3 až 5 let praxe (logiku v tom nehledejte), je potřeba si tu realitu trošičku přibarvit. Všechny tři výše uvedené vlastnosti (sebevědomí, odvahu a motivaci) často podle tří námi dotazovaných odborníků uchazeči vyjádří jednou jedinou větou: „Jsem ideální volbou pro tuto pozici.“ Je to celkem subjektivní názor, vzhledem k tomu, že neznají ostatní uchazeče a nemohou mít tedy jistotu, že jsou lepší než oni. Ale na druhou stranu je na takovém prohlášení jasně poznat, že ač praxe třeba chybí, sebevědomí rozhodně ne.

V průběhu času se tato fráze stala tak oblíbenou, že si našla cestičku prakticky do všech motivačních dopisů. Dospělo to do fáze, kdy si jí náboráři vlastně ani nevšimnou: „Už jsem ji viděl v tolika motivačních dopisech, že je to pro mě jen prázdná fráze,“ přiznává Pierre Audierne, vedoucí personálního ve společnosti Smile & Pay. „Prostě ji ani nevnímám, je to jen klišé.“ Marie-Sophie Zambeauxová, zakladatelka ReThink RH, potvrzuje, že uchazeči píší tuhle frázi „z povinnosti“, protože „se jim odjakživa tvrdilo, aby přesně tohle psali“.

Ale podle Thomase Chardina, zakladatele Parlons RH by se s touto větou mělo nakládat opatrně: *„Dřív se možná jednalo o způsob, jak se odlišit od ostatních, ale postupem času to přestalo mít takovou váhu, právě z důvodu nadužívání. Tak je to vždycky, když se z něčeho, co bylo jednou originální, postupně stane naprostý standard.“

Důkaz místo slibů

Všichni tři naši odborníci se shodují na tom, že podobné proklamace musíte mít čím podpořit, protože jinak nepadnou na úrodnou půdu. Prohlášení, že jste ideální, samo o sobě nestačí, jak říká Marie-Sophie Zambeauxová: „Musíte uvést argumenty a důkazy, proč jste právě vy tím ideálním uchazečem. Jinak to totiž není nic jiného než prázdné tvrzení.“

Jinými slovy: plané řeči. Když se nad tím totiž opravdu zamyslíme: „Z jakého důvodu si vlastně uchazeči myslí, že jsou ideální volbou?“ ptá se Pierre Audierne. *„Něco takového prohlašovat bez sebemenších důkazů nemá smysl, neznačí to o žádné inteligenci ani o dobré osobnosti.“

Ano, potvrzuje i Thomas Chardin, nejenže se jedná o „vágní prohlášení bez špetky originality“, navíc uchazeč podobnými sliby „riskuje, že bude znít arogantně, pokud tedy nedodá potřebné důkazy“. Takže jestli také patříte k těm, co o sobě rádi prohlašují, že jsou „ideální volbou“, měli byste mít v rukávu konkrétní důkazy, kterými své tvrzení podpoříte. To znamená, že se můžete pochlubit konkrétními projekty, dosaženými výsledky nebo skvělými referencemi od bývalých nadřízených.

Dunning-Krugerův efekt

Není totiž všechno zlato, co se třpytí. „Náboráři, kterým chodí hodně odpovědí na inzeráty, mají instinktivní tendenci se přiklánět k výběru uchazečů, kteří znějí sebevědomě, protože žádný náborář nechce vybrat špatně,“ přiznává Marie-Sophie Zambeauxová. „Sebevědomí uchazeči náboráře uklidňují. Ale i tak je všechno potřeba pečlivě zvážit a během pohovoru odhalit, kdo si na sebevědomého uchazeče jen hraje.“

Hlavní je nepodlehnout tzv. Dunning-Krugerovu efektu, tedy kognitivnímu zkreslení, které popsali v roce 1999 američtí psychologové David Dunning a Justin Kruger. Podle nich totiž mají ti nejméně kvalifikovaní a/nebo kompetentní lidé tendenci přeceňovat své schopnosti, protože si nejsou schopni sami uvědomit svou neadekvátnost.

„Čím méně dovedností máme, tím méně si uvědomujeme své nedostatky a tím více máme sebevědomí,“ vysvětluje naše odbornice. „A naopak, čím víc je člověk schopný se objektivně posoudit, tím více si uvědomuje, kolik se toho musí ještě naučit, a tím pádem má menší sebevědomí.“

Délia (37), ředitelka cestovní kanceláře, to dobře zná z vlastní zkušenosti: „Jednou jsem na pohovoru měla naprosto prvotřídního uchazeče,“ vzpomíná. „Byl sebevědomý a vyjadřoval se jasně a přesvědčivě. Byl tak sebejistý, že obalamutil i mě, a svým vystupováním vyvolal dojem, že je velmi schopný. Přijala jsem ho a rychle jsem přišla na to, že vůbec neví, co dělá, není proaktivní a nic ho nezajímá.“

Kolik stojí špatný nábor

Jak už jsme se dozvěděli v jiném našem článku, špatné rozhodnutí náboráře stojí zaměstnavatele hodně peněz (průměrně je to mezi 30 000 euro za běžného pracovníka a 150 000 euro za vedoucího). Ale dopady má taková chyba i na pracovní tým, který musí s přijímacím řízením začít znovu, což přináší všechny související nepříjemnosti (ztráta času, energie, motivace, zpoždění plánovaných projektů, dodávek apod.).

Náboráři, kteří už to zažili a rozhodli se pro špatného uchazeče – podle Laure Charbonneauové, regionální ředitelky náborové společnosti Robert Half jich bylo v roce 2023 celkem 43 % – už si dávají pozor a chtějí konkrétní důkazy o tom, že jste vážně tou ideální volbou, jak tvrdíte. „Náboráře neoklamete sebejistým vystupováním a budou testovat vaše dovednosti a talent na konkrétních situacích, praktických příkladech a podobně,“ potvrzuje Marie-Sophie Zambeauxová.

Prodat se můžete i jinak

Pierre Audierne si každopádně myslí, že: „Jedna možnost je tu větu použít, ale pak si musíte být dobře vědomi případných následků – že to může být pochopeno špatně a že to budete muset nějak prokázat – a pak si musíte zachovat tenhle smělý přístup až do konce přijímacího řízení a nevypadnout z role. Druhá možnost je formulovat to trochu jinak. Někdy se totiž stává, že uchazeč něco napíše, ale pak to ztratí veškerý smysl, protože mu zavoláme a zjistíme, že zdaleka není tak odvážný, jak se tvářil. Je to zklamání a v našich očích přijde o důvěryhodnost.“

Takže jestli nechcete udělat podobnou chybu, ale přesto chcete zvýšit své šance na úspěch, radši ukažte nějak jinak, že jste „ideální volbou“, aniž byste zněli vychloubačně nebo arogantně. Hlavní je zachovat si důvěryhodnost v očích náborářů.

„Můžete to formulovat tak, aby bylo jasné už jen z vašich schopností a dovedností, že se na tu pozici perfektně hodíte,“ vysvětluje Thomas Chardin. „Například: ‚Moje zkušenosti v [konkrétním oboru] a schopnost [konkrétní dovednosti] dokonale odpovídají požadavkům uvedeným ve vašem inzerátu‘ nebo ‚Pracoval/a jsem v/na/jako [konkrétní projekt nebo oblast činnosti], což mě připravilo přesně na ten typ úkolů, které na dané pozici popisujete‘.“

Rozhodnete-li se pro nějaký způsob formulace podobný těm výše, budete znít více profesionálně (a možná i dospěle) a lépe z toho půjde poznat, jak velký máte potenciál. V neposlední řadě je třeba připomenout, že nejlepší způsob, jak působit konzistentně a důvěryhodně, je zůstat sám sebou během celého přijímacího řízení. Není to snad samo o sobě tím největším důkazem o zdravém sebevědomí?

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Las temáticas de este artículo