Home office a závislosti: narůstají v karanténě problémy s alkoholem?

Alkohol je v Česku závažným a rozšířeným problémem a kvůli nadměrnému pití tradičně v tabulkách konzumace alkoholu „vedeme“ nad jinými státy Evropy. Aktuálně jsme dle dat OECD na 4. místě s roční spotřebou 11,6 litru čistého alkoholu na osobu. Podle údajů organizace Suchej únor se za hranou rizikového pití pohybuje 18,4 % dospělé populace, což je více než milion lidí. Národní registr léčby uživatelů drog uvádí, že alkohol je hned po drogové závislosti nejčastějším léčeným problémem, v roce 2018 bylo v registru téměř 6000 léčených uživatelů alkoholu (40 % z celkového počtu hlášených závislých). Jaký vliv má na tento problém současná koronavirová krize a s ní související restrikce, potažmo práce z domova? A jaké to může mít dopady na pracovní výkon a kariéru?

Alkohol v práci

Z výzkumu agentur Focus a Commservis, který zahrnoval 360 firem po celé republice, vyplývá, že téměř 78 procent všech dotazovaných organizací muselo někdy v minulosti rozvázat se svými zaměstnanci pracovní poměr právě kvůli alkoholu. A alkohol souvisí i s pracovními úrazy, jeho požití bylo v roce 2019 zjištěno přibližně v pěti procentech případů.

Co stojí za konzumací alkoholu v práci?

„Nadměrné pití obecně bývá způsobem, jak uniknout stresu nebo nepohodě. Pokud to někdo přehání s pitím v práci, nejspíš stres a nepohodu zažívá tam – ať už kvůli prostředí, kolegům nebo samotné náplni práce,“ říká k tomu psychoterapeutka Johana Růžková z organizace Suchej únor.

Důvody pro pití alkoholu na pracovišti mohou být různé – úleva od stresu, nevinná sklenička s kolegy u oběda nebo povinné přiťuknutí si s klientem na schůzce. „Často to u mě začínalo odpolední skleničkou s dobrým stálým klientem. Ze skleničky pak byla lahev nebo dvě a mnohdy jsem pak i po zavření obchodu sám pokračoval na štaci po hospodách, ze které jsem se vrátil až nad ránem,“ svěřuje se Honza, manažer obchodu s luxusním zbožím.

Jsou karanténa a home office katalyzátory závislosti?

Podle průzkumu, který byl realizován v dubnu 2020, 18 % respondentů uvedlo, že během karantény pijí více alkoholu. „Největší vlna relapsů přišla spíše až během rozvolňování opatření, tedy když pominul ten největší vnější stres,“ popisuje Johana Růžková. Nárůst konzumace alkoholu během první vlny karanténních opatření a bezprostředně po ní se projevil během léta – léčebny a adiktologické kliniky měly plno, což se v tuto roční dobu podle Michala Miovského, přednosty Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, normálně nestává.

Z občasné skleničky nezvladatelný problém: příčiny eskalace

• Psychická zátěž

Stres, existenční problémy, nejistota, izolace… „Už jenom samotný lockdown s sebou nese enormní psychickou zátěž pro každého,“ vysvětluje Kristýna Kubíková, adiktoložka z terapeutického centra Calmea. „Lidé se častěji dostávají do stresových situací, dělí se o domácnost s dětmi, které jsou na distanční výuce, často i s partnerem, který je také na home office. Dostávají se do škodlivé sociální izolace a do toho navíc intenzivně prožívají strach z budoucnosti. Bojí se totiž ztráty zaměstnání a finanční nejistoty.“

„Moje první reakce na karanténu byla – koupím pár lahví dobrého vína ve slevě, ať to se ženou doma celý dobře přečkáme,“ říká manažer Josef. „Časem jsem ale zjistil, že alkohol vůbec ničemu nepomáhá. Když se člověk ráno probudí, pořád je tam nový den v karanténě, se kterým je potřeba se nějak vypořádat. Pracovní úkoly, dítě, co nemůže do školky, nákupy, nádobí, prarodiče na skypu z důchoďáku… to alkoholem nevyřešíte,“ dodává.

• Doma jsme bez zábran

Během koronavirových opatření a režimu home office může být snazší k pití v pracovní době sklouznout už jenom proto, že zatímco na pracovišti bychom si lahev asi jen tak neotevřeli, doma tyto zábrany mizí. „Dřív bych si neuměla představit, že bych pila přes den. S příchodem karantény to ale začalo tím, že jsem si k obědu dala k italskému rizotu skleničku bílého, v průběhu odpoledne jsem si ji k práci dolívala a mnohdy mi nedělalo problém si ještě večer dát druhou lahev. To byl moment, kdy jsem si uvědomila, že mám problém,“ svěřuje se Lucie, která pracuje jako asistentka. Podobně to vidí i kreativec Michal: „Když jsem to večer přehnal, ráno jsem si díky home office mohl dát jedno pivko k práci, abych vyrovnal hladinku. Časem to ale došlo tak daleko, že jsem popíjel vlastně nonstop.“

Smí se to vůbec?

Podle zákoníku práce je zaměstnanec, až na výjimky, povinen „nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele“. Z toho tedy vyplývá, že v pracovní době pít nesmíte, nehledě na to, zda se nacházíte na pracovišti, nebo kdekoliv jinde, třeba v kavárně nebo doma v improvizované kanceláři u kuchyňského stolu.

Dopady popíjení na pracovní výkon a kariéru

„Domácí popíjení brzy může přerůst ve viditelné patologie,“ varuje Kristýna Kubíková. Alkohol se negativně podepíše na produktivitě, soustředění, dostaví se horší sebeovládání, snáze ztratíte trpělivost… a negativa se začnou nabalovat jako sněhová koule. „Přicházejí pracovní neúspěchy, nižší výkonnost, nespolehlivost a s tím spojená ztráta sebevědomí. Nátlak rodiny, která to vnímá, problém neulehčuje a postižená osoba se tak po pár týdnech může ocitnout ve fázi, kdy by měla vyhledat odbornou pomoc,“ dodává Kristýna.

Kdo je nejvíc ohrožen

„Nebezpečí vzniku nebo prohloubení závislosti na alkoholu či lécích je najednou extrémně vysoké a to zejména u rizikových osob,“ vysvětluje Kristýna Kubíková, v čem karanténa zhoršuje situaci. „Nejhůře jsou na tom abstinující alkoholici, kterým akutně hrozí relaps. Život v domácí karanténě ale ohrožuje i jedince, kteří byli před lockdownem ‚jen‘ ve fázi ‚škodlivého užívání‘.“

Problematičnost krizové situace v kombinaci s pobytem doma potvrzuje také odbornice Johana Růžková ze Suchého února: „Výzkumy z jarní vlny pandemie ukazují, že v lockdownu s pitím přitlačili na pilu lidé, kteří už předtím pili rizikově. Naopak jsem nezaznamenala, že by se vysloveně rozpili lidé, kteří předtím měli alkohol pod kontrolou.“

Jak problém řešit

To, že si problém uvědomíte, je prvním krokem ke zlepšení. Zkuste si udělat test, který vám pomůže určit, zda už jste překročili hranici závislosti. Že to lze dostat pod kontrolu, potvrzuje z vlastní zkušenosti i asistentka Lucie: „Když mi došlo, že mám problém, začala jsem na sebe být tvrdší. Domů jsem si alkohol přestala kupovat, snažila jsem se chodit více na procházky do přírody nebo se věnovat koníčkům, hlavně abych neskončila s vínem u počítače jako obvykle.“

Pokud však cítíte, že situaci sami nemáte pod kontrolou, je nezbytné se svěřit do rukou odborníkům. Pomoci vás nasměrovat může váš všeobecný lékař, můžete vyhledat odborná psychiatrická střediska nebo ambulance, případně také nezávislé organizace jako třeba sdružení Anonymních alkoholiků. „Pokud je pro vás problém najít si pomoc nebo je příliš daleko, můžete zavolat na Národní linku pro odvykání alkoholu, tam vám pomohou najít odpovídající a dostupnou pomoc. Někoho taky může vhodně podpořit návštěva nejbližšího setkání Anonymních alkoholiků. V každém případě – uvědomění si problému je první a naprosto zásadní krok, klobouk dolů!“ říká psychoterapeutka Johana Růžková z organizace Suchej únor.

Pokud je problém natolik závažný, že vám znemožňuje či zásadně narušuje plnění každodenních pracovních úkolů, máte povinnost informovat zaměstnavatele o překážce v práci – jinak hrozí pokuta až ve výši 20 000 Kč. Takovou překážkou se rozumí cokoliv, kvůli čemu nejste schopni zodpovědně plnit svoji náplň práce, případně je třeba zaměstnavatele uvědomit o vyšetření u lékaře a o nástupu na nemocenskou.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.