Žádné bonusy, nervozita a strach o mzdu. Co dělat, když se firmě přestane dařit?

Zatímco podnikatelé a freelanceři se každý měsíc musí honit za svými fakturami, zaměstnanci spoléhají na jistou měsíční mzdu. Podle ní si lidé plánují rodinný rozpočet, dovolenou a vůbec celý život. Jenže může přijít období, kdy se čekání na výplatu promění na adrenalinovou záležitost. A to když se firmě přestane dařit a zaměstnanci vycítí dusnou atmosféru ve firmě.

Takové chvíle zná i Karel, který si prožil zaměstnanecké potíže v IT sektoru. „Ve firmě jsem pracoval lehce přes půl roku, když mi můj nejvyšší nadřízený ohlásil, že se firma dostala do finančních potíží. Nejvyšší management firmy údajně tento fakt dlouho tajil, a tak to i pro mého nadřízeného byla novinka,“ popsal.

„I přes náhlé propouštění většiny našeho už tak malého týmu mi byla nabídnuta možnost zůstat zaměstnán na udržovacím projektu. Prvotně jsem na nabídku kývl, ale po pár týdnech jsem pocítil obrovský pokles motivace. Permanentně jsem začal chodit do zaměstnání s myšlenkou, že se se stejně firmě nepodaří dostat z této situace. Rozhodl jsem se tedy nakonec pro více sobecké rozhodnutí a nechal jsem se propustit s odstupným platem a hledal si nové zaměstnání,“ doplnil.

Z výpovědi jasně vyplývá, že když se firmě přestane dařit, může to vyústit v celou řadu negativních projevů, které ovlivňují vedení, ale i samotné zaměstnance. Recruiterka Dominika Pivodová Lišková se domnívá, že společnost v takové chvíli může začít škrtat náklady – zmrazí se například zvyšování mezd a zastaví se nové nábory. V horším případě může společnost snižovat platy nebo otálet s jejich vyplácením. V krajním případě se mzdy přestanou vyplácet úplně a firma zamíří do insolvence nebo likvidace.

Jak se chovat ve firmě, které se nedaří?

Mezi zhoršením ekonomické situace firmy a možným krachem ale může uplynout relativně dlouhé časové období. Pokud během tohoto intervalu dokáže vedení se zaměstnanci spojit síly, mohou firmu nahodit zpátky na koleje. Nebude to ale snadné.

1. Zjistit, proč se firmě nedaří

V první řadě musí pracovník firmy, která ekonomicky stagnuje nebo se propadá, definovat – alespoň v obecné rovině – důvody tohoto procesu. Ty mohou být totiž různé a ne za všechny možná může firma jako taková.

„Hned na začátek bych řekla, že je důležité trochu rozlišit, jak moc a kdy se firmě nedaří. Pokud je celostátní nebo i mezinárodní recese, velká makroekonomická událost nebo jde třeba celý obor dolů, je to z hlediska dalších kroků zaměstnance jiná situace, než když se nedaří jedné konkrétní firmě. Třeba za covidových lockdownů bylo výhodnější držet se aspoň nějaké práce,“ uvedla Pivodová Lišková.

2. Komunikovat svůj strach s vedením

Když zaměstnanec nabyde dojmu, že se firmě nedaří, relativně chápe důvod tohoto jevu a má k dispozici konkrétní důkazy, může nastalou situaci řešit se šéfem nebo HR oddělením.

„Hodně záleží na firemní kultuře a na tom, jak moc se zaměstnanec cítí v bezpečí a ví, že o takových věcech je možné s někým ve firmě mluvit. Určitě ale nic nezkazí tím, když se bude u svého nadřízeného nebo třeba u HR přirozeně a nekonfrontačně – tedy ne v panice a slzách nebo s výčitkami – zajímat o to, co se děje, a zda třeba i on sám ve své roli může přispět ke změně trajektorie,“ radí recruiterka.

3. Vyložit před šéfem karty na stůl

Než zaměstnanec zaklepe na dveře HR nebo vedoucího firmy, měl by možné dopady diskuze dobře zvážit. Existují totiž dvě hlavní cesty, kterými se může vztah firmy a daného zaměstnance následně ubírat. Buď šéf ocení upřímnost a pokusí se se zaměstnanci krizi ustát, anebo si obavy podřízených vyloží špatně a bude je vnímat jako negativní aspekt při další diskuzi.

„Já si v tomto cením upřímnosti a férového přístupu. Zaměstnanec třeba může říct: ‚Mám svou práci i firmu rád, ale taky mám hypotéku a manželku na rodičovské dovolené, proto bych potřeboval vědět, co můžu očekávat‘. V závislosti na situaci to může být pro zaměstnance také fér první varování ve smyslu: ‚Nemůžu si dovolit zůstat bez práce, a i když rád pomůžu, jak budu moct, budu se dívat i na jiné nabídky‘,“ míní Pivodová Lišková.

Ne vždy se ale upřímnost při citlivých hovorech zaměstnanci vyplatí. Během napjatého období firmy může šéf na formulované obavy pracovníků reagovat podrážděně.

„Je vhodné si uvědomit, že řešení nervozity se zaměstnavatelem bude mít své důsledky. Může ‚uchránit‘ kolegy před propuštěním, protože já oznámím, že odcházím. Nebo můžu být v případě propouštění první na řadě, protože už jsem naznačila, že ode mě výpověď asi dříve nebo později přijde. Může mi pomoct při vyjednávání o mzdě a smlouvě, protože nabrat dalšího člověka by bylo dražší než mi přidat – ale může mi zůstat cejch neloajálního zaměstnance a uškodit mi třeba u možného povýšení,“ varuje recruiterka.

4. Včas zvážit odchod

Jestli se situace ve firmě nezačne lepšit a šéf bude vůči obavám zaměstnanců hluchý a slepý, je naprosto legitimní uvažovat o odchodu. Riziko podnikání ostatně leží na zaměstnavateli, nikoli na jeho podřízených.

Delší prodlevy nebo dokonce výpadky při vyplácení mezd mohou zásadně ovlivnit kvalitu zaměstnancova života, člověk by měl proto rizika vyhodnotit včas. Aby jen nečekal na opravu něčeho, co už opravit nepůjde.

„Náhlý výpadek příjmu, ať už z důvodu nevyplacené mzdy nebo ztráty zaměstnání, může znamenat velký stres a nejistotu, snížení životního standardu, v krajním případě nutnost použít rezervy, prodávat osobní věci nebo třeba i ztrátu bydlení. Už jenom riziko toho, že se něco takového stane, způsobí velké množství stresu a nervozity, kterým se dá jednoduše předejít komunikací,“ popsala Pivodová Lišková.

Jako při řešení jakékoli jiné krize je tak klíčovým procesem komunikace. Pokud se jeden z tandemu zaměstnavatel-zaměstnanec zasekne a nebude o problémech mluvit, situaci to většinou nijak nepomůže. Když pak pracovník i po snaze pomoci kolabující firmě uvízne na mrtvém bodě, neměl by cítit výčitky při hledání jiného zaměstnání. Fluktuace zkrátka k pracovnímu trhu patří.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.