Když se výplata od šéfa příliš opozdí. Jak se bránit při nevyplacení mzdy?

Všichni to známe. Je polovina nebo konec měsíce a přichází čas výplaty. V hlavě už kmitají myšlenky o tom, co všechno si za peníze koupíme. Jenže se může stát, že se něco pokazí. Očekávanou dopaminovou explozi vystřídá skepse, strach a pocit beznaděje. A my už začínáme chápat, že je něco špatně – výplata nepřišla.

V takovou chvíli je především potřeba zachovat chladnou hlavu. Ještě totiž existuje šance, že se výplata jen trochu opozdila. Třeba je zrovna státní svátek. Nebo firma odeslala platbu ve večerních hodinách a dorazí až o víkendu nebo za pár dní. To všechno se dá s přimhouřením oka pochopit. Horší ale je, když ani týden po tradičním termínu výplata stále nezáří v našem bankovním výpisu.

Jak reagovat na nevyplacení mzdy?

Když se člověk rozhodne finanční problém řešit, měl by začít tam, kde mu mohou pomoci nejrychleji. Tedy přímo ve firmě, kde pracuje. Stojí za to zajít na HR oddělení nebo přímo k šéfovi a na rovinu se zeptat, co se děje.

Pokud prvotní upomínka ze strany zaměstnance nepomůže a váš zaměstnavatel se začne vymlouvat na nejrůznější okolnosti, může člověk využít silnější zbraně a přitom zjistit, proč mu šéf reálně peníze neposlal.

„V praxi nevyplatí zaměstnavatel mzdu zaměstnanci zejména proto, že sám nemá dostatek peněžních prostředků. V pohostinství se třeba můžeme setkat s tím, že zaměstnanci dle pracovní smlouvy dostávají nízkou mzdu a část příjmů jim plyne z prací na dohody nebo bez jakékoliv smlouvy. Když se poté zaměstnavatel dostane do finančních problémů, může se uchýlit k tomu, že část odměny z dohod zaměstnanci neuhradí. Výrobní společnosti zase mohou čelit problémům s cashflow kvůli podmínkám na trhu,“ říká právník Karel Ryšavý.

Zaslání podnětu na inspektorát práce

Někteří zaměstnavatelé, kteří jsou pozadu s vyplácením, mohou své zaměstnance zprvu citově vydírat. Třeba říkat, že si firma prochází horším obdobím, ale že „když všichni zaberou“, tak zase určitě bude na výplaty.

Jenže zajistit peníze na výplaty je jen a jen starost vašeho šéfa, protože zaměstnanec nenese stejná rizika, stejně tak jako nečerpá stejné benefity jako zaměstnavatel. Nevyplacení mzdy je přestupkem na úseku odměňování dle zákona o inspekci práce, za který může být zaměstnavatelům uložena pokuta až dva miliony korun.

Pokud chce tudíž zaměstnanec započít právní bitvu, může poslat podnět na inspektorát práce.

„Z toho však zaměstnanec žádné přímé výhody nezíská, jedná se pouze o trest pro zaměstnavatele. Nicméně často hrozba trestu zaměstnavatele motivuje k úhradě dlužných částek. Na druhou stranu úřady práce kontrolují pouze obecně dodržování právních předpisů a nejsou povolány k řešení individuálních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli – kdy jsou nároky sporné –, k tomu je povolán pouze soud,“ vysvětluje právník.

Podání soudní žaloby

Pokud tedy nezabere podnět na inspektorát práce a zaměstnavatel stále odmítá odeslat výplatu, která vám právem patří, může přijít na řadu soudní boj. V takovém případě se ale musí člověk zvláště obrnit trpělivostí. I když je vysoce pravděpodobné, že zaměstnanec nakonec spor vyhraje, proces se může táhnout.

„Zaměstnanec se může dlužné mzdy domáhat žalobou u soudu v řádné promlčecí době, která činí tři roky. Může uplatnit i náhradu škody, například sankce z pozdní platby hypotéky. Beztrestně zaměstnavatel dlužit mzdu nemůže,“ uvádí Ryšavý.

Urychlená výpověď

Mnozí lidé ale v případě neobdržení výplaty požadují rychlejší řešení než soudní tahanice. Už jen proto, že mají vlastní finanční závazky, které nepočkají dlouhé měsíce. Na řadu proto může přijít okamžitá výpověď. I takový krok má ale svůj háček.

„Pokud je zaměstnavatel v prodlení s výplatou mzdy po dobu alespoň 15 dní – pozor, zde je míněno od splatnosti, kterou zákoník práce stanoví jako konec měsíce následujícího, takže u mzdy za duben tato lhůta uplyne až 15. června –, pak může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr,“ upřesňuje právník.

„Zaměstnanec má v tomto případě také právo požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době,“ dodává.

Bránit se může i živnostník

Neplnění finančních závazků ze strany zadavatele práce se nemusí týkat jen zaměstnanců, ale i freelancerů a dalších živnostníků. Ti se možná paradoxně mohou v podobné situaci cítit ještě zranitelnější, když jim objednavatel neproplatí fakturu za práci, která je už hotová. Také lidé na volné noze se ale mohou bránit právní cestou.

„Zde je třeba zaslat předžalobní upomínku a následně podat žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. Z naší zkušenosti vidíme, že soudy vydávají platební rozkazy velmi rychle – i v řádech týdnů nebo jednotek měsíců. Samozřejmě tato možnost nese náklady na vymožení pohledávky, a pokud se dlužník dostane do insolvenčního řízení, je naděje na jejich vymožení velmi malá,“ upozorňuje Ryšavý.

„Druhou možností je prodej pohledávky. Výnos z prodeje nebude sice velký, ale přidanou hodnotou je, že se tím daná záležitost uzavře a člověk se může soustředit na vydělávání peněz nových. Jen pozor na ručení u prodávané pohledávky – to je třeba omezit nebo zcela vyloučit,“ uzavírá právník.

Jak živnostníci, tak zaměstnanci tudíž nemají k dispozici nástroje, které by problém s nevyplacením mzdy nebo neproplacením faktury vyřešily okamžitě. Každá z forem obrany vůči bezpráví nějaký čas zabere.

Lidé by se proto měli snažit minimalizovat možnost takového budoucího problému už ve chvíli, kdy nastupují do zaměstnání nebo nabírají nového klienta. U zavedené korporace bude pravděpodobně výrazně nižší riziko, že zaměstnanci nevyplatí mzdu, než v případě lokální a nově vznikající firmy.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.