Nepracovat ani hodně, ani málo. Co znamená švédský výraz „lagom“?

Mezinárodní média začala lagomu věnovat pozornost s tvrzením, že může představovat klíč k vyrovnanému životnímu stylu. V práci lze tento princip využít k dosažení nevídané work-life balance, kterou někteří prezentují jako tajnou recepturu švédských obchodních úspěchů. Švédsko má zároveň jednu z nejvyšších úrovní zaměstnanosti v Evropě, a to z hlediska celkové populace, i co se týče žen v zaměstnání.

Lagom rozhodně není prvním módním pojmem s původem ve Skandinávii, kterému se dostalo širokého ohlasu v zahraničí (dánské hygge zažilo boom několik let nazpět). Termín lagom je ve švédštině běžně užívaným pojmem. Znamená ale to samé pro Švédy jako pro cizince fascinované skandinávským blahobytem? Více nám o podstatě lagomu a podobě, jakou skutečně na švédských pracovištích nabírá, pověděla Lotta Dellveová, profesorka na Univerzitě v Göteborgu v jihozápadním Švédsku. Dellveová studovala pracovní podmínky ve Švédsku od devadesátých let a stala se autorkou oceňovaného výzkumu na téma, jak mohou firmy vytvářet udržitelné prostředí, kde se bude jejich zaměstnancům dařit.

Předtím než se budeme zabývat vaším pracovním výzkumem, hodila by se nám malá jazyková lekce. Co znamená lagom?

Osobně bych řekla „tak akorát“. V běžné řeči výraz lagom používáme, když chceme říci, že je něco tak, jak má být. V práci to znamená, že podáváte dostatečné výkony na základě rovnováhy mezi vašimi schopnostmi a tím, co se od vás na dané pozici očekává.

Lagom pochází ze starošvédského slova laghum, které můžeme volně přeložit jako „podle zákona“ nebo „podle zvyku“. V poslední době nabylo svého současného významu „tak akorát“ nebo „ani málo, ani moc“. Městská legenda vypráví, že termín pochází z vikingských dob, kdy si válečníci ve skupině předávali „om“ (dokola) misku s jídlem nebo pitím. Nesměli jste si vzít příliš moc nebo málo, ale lagom – tak akorát. Je to vypovídající obrázek toho, co koncept lagom znamená na švédském pracovišti?

Ano, když chcete v práci dosáhnout lagomu, musíte brát ohledy na potřeby a zdroje celé skupiny. Očekáváme, že každý bude plnit svoji úlohu a podporovat ostatní, jak to jen půjde. V práci spolu se svými kolegy tvoříte skupinu. Pokud neustále vyčerpáváte všechny zdroje a berete si všechny zásluhy – pokud se jinak řečeno z misky napijete moc –, neprospěje to dlouhodobě celé skupině ani vám.

Promítá se koncept lagom do vyrovnanějšího pracovního a osobního života, nebo je to příliš zjednodušující popis toho, jak se věci mají?

Dosažení work-life balance je důležitou stránkou lagomu. To znamená, že se v práci snažíte tak akorát, abyste měli čas následně nabrat novou energii. Každý musí sám přijít na to, jaká je v jeho pozici náležitá úroveň lagomu, tedy vyvážení flexibility a struktury. Jinak řečeno jde o udržování rovnováhy mezi otevřeností k učení se novým věcem a stanovením hranic svých pracovních povinností. Je třeba nalézt harmonii mezi flexibilitou – tedy nasazením, nadšením, učením se a kreativitou – a stabilitou, která se zakládá na soustředění se na přidělenou formální pracovní úlohu.

Když máte kolem sebe tým lidí, takovéto rovnováhy dosáhnete snadněji. Kolega mi může říct: „Lotto, dnes už jsi toho udělala dost, ne?“ A já můžu odpovědět: „Ano, řekla bych, že lagom“ (tak akorát). Už víme, že zaměstnanci, kteří pracují sami, nemají možnost se tuto rovnováhu od ostatních naučit. Především pokud jsou mladí nebo v nejisté situaci, je u nich pravděpodobnější, že budou vždy na všechno kývat. V tomhle případě nesmíme nechat hlavní slovo tržní logice. Musíme převzít odpovědnost za každého jednotlivce a pokusit se přijít na to, co lagom znamená pro kolektiv.

Cizincům, kteří se na Švédsko dívají zvenčí, může připadat, že lagom znamená méně času stráveného v kanceláři a více času věnovaného dalším věcem, jako je rodina, přátelé nebo koníčky.

Ano i ne. Ve Švédsku jsme pracovití a všechny příběhy o pracovních úspěších se nezakládají jen na lagomu. Když se podíváme na průzkumy nadace Eurofond, které srovnávají Švédsko s jinými zeměmi, zjistíme, že z hlediska intenzity práce patří Švédsko s dlouhou pracovní dobou a malým množstvím odpočinku k nejvyšším příčkám. Takže určitě máme problém s přepracovaností. Pracovní stres je také na vysoké úrovni, především mezi mladými lidmi ve veřejném sektoru. Proto bylo vynaloženo mnoho úsilí ke snížení stresu, vytváření podpory a dalších intervencí za účelem nalezení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, aby bylo intenzivní pracovní nasazení udržitelné.

Většinou ale lidé chodí domů kolem páté, není to pravda?

Ano. Máme osmihodinový pracovní den a pravidla bránící nadměrným přesčasům. Během různých projektů jsme zkoušeli zavádět šestihodinové pracovní dny, které ukazovaly pozitivní výsledky, a stálo by za to je uvést do praxe. Je třeba také omezit zasílání e-mailů o víkendech a nerušit kolegy po 17:00.

Švédsko má řadu příběhů úspěšných podnikatelů. Mezi nejznámější patří kupříkladu společnosti Spotify, Ikea nebo Volvo. Jaký má lagom vliv na obchodní výsledky?

Pokud naleznete svou úroveň lagomu, bude se vám lépe spát a budete mít více času, který můžete strávit s rodinou, přáteli nebo cvičením. Když si každý den odpočinete, věnujete čas blízkým a zacvičíte si, budete schopni podávat lepší pracovní výkony a celkově pracovat po více let. To je prospěšné pro vás, pro vaši firmu i pro mladé zaměstnance, kteří si mohou vzít příklad z vašich zkušeností. Budete se svým pracovním životem spokojenější. Pokud to neděláte, hrozí vám větší riziko nemocí a práce vás může přestat naplňovat.

Dalším kladem je, že lagom podporuje neustálé učení se novým věcem. Zaměstnanci mohou být kreativnější, což v nich zanechává větší pocit uspokojení. A to je nesmírně důležité. Čím více novým věcem se jednotlivec i skupina lidí v rámci firmy naučí, tím více potenciálu k úspěchu má.

Četla jsem, že v rámci lagomu na pracovišti se úloha vedoucího podobá spíše fotbalovému trenérovi než šéfovi, je to pravda?

Určitě. Tento typ vedení se zaměřuje na kreativní rozvoj skupiny. Všichni máte společný cíl: poslat míč do branky.

To je rozdíl od toho, když vedoucí jen zaměstnancům říká, co mají dělat. Tenhle typ vedení jsme ve Švédsku zkoušeli asi 15 let. Zjistili jsme, že to vede k horšímu zdraví a menší angažovanosti mezi zaměstnanci, a proto se nyní snažíme přejít zpět na styl vedení více založený na spolupráci, který spoléhá na budování důvěry na pracovišti. V důsledku toho jsme byli svědky zvýšeného pracovního nasazení nejen mezi zaměstnanci, ale i mezi klienty, jelikož rozhodnutí jsou činěna odspodu.

Také jsme přišli na to, že takovýto přístup je efektivnější, jelikož ve firmě nejsou ti nejkvalifikovanější lidé na své pozici manažeři, ale zaměstnanci. Přesunutím více odpovědnosti na zaměstnance se věci zrychlují a může to vést k lepšímu oslovování zákazníků.

Navzdory tomu však lagom není ve Švédsku hlavním cílem, a to ani pro firmy, ani pro politiky, kteří úspěch měří jiným způsobem. Proč tomu tak je?

Lagom je výrazem mluvené řeči, ale ve výzkumu hovoříme spíše o termínech, jako je udržitelný rozvoj. Řekla bych, že udržitelnost (švédsky „hållbarhet“) je více namístě, když berete kolektiv jako celek.

Jako vedoucí můžete někomu říci: „Naše firma si vedla lagom.“ Nechlubili byste se ale, že: „Naše společnost je nejvíce lagom na světě.“ Není to o tom vyhrát. Lagom neznamená, že jste nejlepší, ale že podáváte uspokojivé výkony, které jsou dlouhodobě udržitelné.

S přízviskem lagom nejspíše nic neprodáte, ale důvěřovala bych vedoucímu, který na lagom pamatuje.

V závislosti na kontextu může lagom znamenat „tak akorát“, ale také „nepříliš“. Pokud je třeba večírek lagom kul, znamená to, že se na něm „příliš nebavíte“. Někteří princip lagom kritizují s tím, že zabíjí kreativitu a že zaměstnance nemotivuje k výkonnosti. Že zaměstnanci mohou ztrácet nasazení a cítit se nešťastní, protože nevidí žádné příležitosti, jak opravdu zazářit.

Je to pravda. Lagom lze použít jako výmluvu pro to, když se nesnažíte. V rámci skupiny můžete argumentovat, že pracujete lagom. To může pracovité lidi odrazovat od toho, aby dosahovali ještě lepších výsledků.

Souvisí to se zákonem Jante, který je výraznou kulturní normou sebeovládání, jež existuje ve skandinávských zemích, především ve Švédsku a Norsku? Ten říká, že nikdy nesmíte věřit, že jste lepší než kdokoli jiný.

Určitě. Tuto myšlenku ukotvenou v zákonu Jante, že nikdo nemůže být výjimečný, můžete vnímat jako negativní stránku lagomu. Ale nemyslím si, že na zákon Jante ve Švédsku ještě ve větší míře narazíte. Lagom je o rovnováze a udržitelnosti. Většina Švédů má velký pracovní zápal, takže lagom potřebujeme k tomu, abychom v práci nalezli rovnováhu.

Švédsko se mění. Dodržují Švédové způsob života lagom stále tak jako dříve?

Švédsko nemusí být lagom pro všechny. To nás znepokojuje. Některé skupiny nemají možnost pracovat tak akorát. Proto se na akademické půdě bavíme o rovnosti mužů a žen, migraci a lidech v těžké životní situaci, snažíme se co nejlépe identifikovat problémy a přicházet s kroky ke zlepšení. Máme řadu výzkumů, které upozorňují na zdravotní následky nejistého zaměstnání. Také zde existuje vcelku dobré povědomí o daných problémech a řada předpisů, které mají zabránit zneužívání zaměstnanců. Stále je však i ve Švédsku patrný tradiční rozpor mezi rukou trhu, sociálním zabezpečením a lidskými právy.

Přeložil: Jindřich Klimeš
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.