Zaplaví zelená pracovní místa (konečně) planetu?

V kontextu ekonomické krize vyvolané pandemií došlo k výraznému navýšení úsilí o ochranu životního prostředí, a to ve všech koutech naší planety. Plán na podporu oživení Evropy počítá s přidělením celkem 373,9 miliardy eur na boj proti globálnímu oteplování, tedy 30 % svého celkového rozpočtu, což je na evropské poměry zcela neslýchané. Podle odhadů Světového ekonomického fóra vznikne do roku 2030 celých 369 milionů pracovních míst, pokud se firmy rozhodnou jít ekologičtější cestou. V rámci operačního programu Životní prostředí bude z fondů EU na podporu projektů do roku 2027 věnováno celkem 60 miliard korun. Míříme opravdu do éry menšího znečištění a zelenějšího hospodářství plného pracovních příležitostí?

Co se rozumí pod pojmem „zelené zaměstnání“?

„Označení ‚zelené zaměstnání‘ ve smyslu ‚ekologické zaměstnání‘ vzniklo relativně nedávno,“ tvrdí Kevin Doyle, ředitel pro kariérní rozvoj na fakultě environmentalistiky na Yaleově univerzitě v USA. Po mnoho let do této kategorie spadaly pouze profese, které se přímo věnovaly ochraně životního prostředí, jako mořská biologie nebo ochrana lesních ekosystémů. Ke změně významu došlo jako obvykle nejprve v USA a zasadil se o to především eko aktivista Van Jones, poradce Baracka Obamy pro rok 2009. USA se tehdy potýkaly s ekonomickou recesí. Bylo třeba vytvořit nová pracovní místa, a to rychle. Povědomí o „eko“ pracovních místech se rychle rozšířilo a získalo své místo na trhu práce.

Van Jones v té době prezidentovi navrhl investovat do zelených zaměstnání, a tím oživit skomírající ekonomiku. Sliboval rychlý vznik pracovních míst zejména pro Afroameričany a osoby s nízkými příjmy. Nastala éra „zelených límečků“: z límečků „modrých“ (tj. manuálních pracovníků) se zrodili zastánci a ochránci nízkouhlíkového hospodářství. Dle odhadů měly jen programy Ministerstva životního prostředí v roce 2009 vytvořit minimálně 12 000 nových pracovních příležitostí, například v zemědělství a ve stavebnictví.

Zelenější svět na všechny způsoby

Na celém světě tak toto hnutí ekologického svědomí zapříčinilo vznik celé řady zelených pracovních příležitostí. Některé existují už léta – patří sem například elektrikáři a pracovníci ve stavebnictví, kteří se starají o výměnu a provoz energeticky úspornějších zařízení. Některé vznikají nově, ruku v ruce s technologickým pokrokem: technici větrných elektráren, dodavatelé fotovoltaických panelů a podobně.

Dnes patří mezi „zelená“ zaměstnání i práce, které přispívají k udržitelnému rozvoji nebo například využívají obnovitelné zdroje energie – jinými slovy, jsou v souladu s ochranou životního prostředí. Nemusí to být tedy nutně pracovní pozice přímo v oblasti ekologie, ale jednoduše práce, které jsou vykonávány „zeleným“, tj. ekologickým způsobem. Sem patří i pracovní pozice ve společnostech, které uplatňují přísné zásady ochrany životního prostředí (například včetně minimalizace odpadu). Potenciálně se tedy jedná o veškerou kancelářskou činnost – nebo, bavíme-li se o éře covidové, práci z domova.

Cílem Green Economy Coalition (Koalice za zelenou ekonomiku), organizace zčásti financované EU, je ekologická reforma hospodářství, která bude prospěšná pro úplně všechny. Strategická vedoucí organizace Najma Mohamedová vysvětluje, proč se zelená pracovní místa týkají všech oblastí ekonomiky: „Je jasné, že všichni nemůžeme pracovat v obnovitelných zdrojích, úsporných energiích nebo v odpadovém hospodářství. Odpovědnost za ochranu životního prostředí musíme zakomponovat i do jiných, třeba nečekaných oblastí práce. Lidská společnost právě teď stojí na velmi důležitém rozcestí.“

Nastal čas, aby si pojem „udržitelnost“ našel cestičku do firemních kanceláří, aby se nad ní zamyslel každý účetní, advokát i projektový manažer… Zkrátka každý, kdo nepracuje přímo v oblasti životního prostředí, ale kdekoli jinde.

Co je zelené, to je dobré?

„U většiny profesí se dá říct, že je nevyhnutelné, aby se staly zelenými,“ tvrdí Andrew T. Norris, zakladatel náborové agentury The Alpha Adviser, který se tomuto tématu odborně věnuje. Je to dobrá zpráva? Všeobecně vzato, ano.
Ale je tu jedno významné ALE. Každá mince má dvě strany. Mezinárodní organizace práce definuje zelená pracovní místa jako „důstojná pracovní místa přispívající k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí“. Jak ale upozorňuje Najma Mohamedová, zastavme se u slovíčka „důstojná“ a podívejme se na sociální aspekt zelených pracovních míst: „Vycházíme z toho, že co je zelené, to je dobré. Ale to *nemusí být vždycky pravda. Kupříkladu většina pracovníků v odpadovém a recyklačním hospodářství pracuje ve velmi špatných podmínkách a na jejich ochranu se prakticky nehledí.

Přitom by se mohlo zdát, že zelenější profese už snad ani neexistuje. I k bezvýhradné chvále zelených pracovních míst je tedy třeba přistupovat opatrně.“
Nezapomínejme ani na rovnost žen a mužů. V sektoru obnovitelných energií jsou například muži zastoupeni z 68 %. „Pokud je naším cílem ‚zelenost‘ a současně ‚důstojnost‘, měli bychom v první řadě zajistit rovné příležitosti pro všechny. Vyhněme se zkrátka greenwashingu, idealizování všeho ekologického,”* zdůrazňuje Najma Mohamedová.

Téma na pořadu dne

Cesta za jasnou a srozumitelnou politikou ochrany životního prostředí a boje proti globálnímu oteplování na vládní úrovni bude ještě dlouhá a trnitá. Iniciativa se však začíná projevovat i mimo veřejnou správu: Mnoho obyčejných lidí se začíná zajímat o to, jak jejich práce přispívá či nepřispívá k ochraně životního prostředí.

Anneke Stolková, spoluzakladatelka barcelonského start-upu Instagreen, který se zaměřuje na podporu městských farem, dříve pracovala v nizozemské společnosti pro inovace v oblasti výživy. Pracovala zde jako produktová inženýrka. Jednoho dne se rozhodla, že nastal čas, aby se přidala k boji za lepší životní prostředí. „Klimatické změny a potravinový průmysl spolu úzce souvisí. S postupem času jsem čím dál víc toužila po tom, abych byla součástí transformace našeho přístupu k životnímu prostředí.“

Anneke nejdřív testovala své pěstitelské nápady na přátelích, „na balkonech, v koupelnách“, a učila se o „hydroponii, aeroponii a dalších pěstitelských metodách“. Po nějaké době se tato moderní farmářka rozhodla, že využije své nové poznatky v praxi. Absolvovala kurz interiérového zemědělství a založila vlastní start-up.

O pět let později patří její společnost Instagreen k dalším firmám s udržitelnou agendou, které tlačí na španělskou vládu, aby jednala, a to především ve městech. Takže i když vládní činitele (nejen ve Španělsku) by stěhovat farmy na střechy nikdy nenapadlo, jsou zde i tací, co se do toho pustili na vlastní pěst. Díky nim můžeme ve městech dýchat odpovědněji a zdravěji.

Na učení není nikdy pozdě

Anneke a Instagreen nyní nabízejí školení a kurzy pro zájemce, kteří se chtějí vydat jiným, ekologičtějším směrem. Vzdělávací akce podobného typu jsou pro nárůst počtu zelených pracovních míst stěžejní, říká Najma Mohamedová. „Kdykoli dojde k reformě některého odvětví, trvá to vždycky třeba deset let, než tomu školy přizpůsobí své osnovy. Soukromé vzdělávací instituce mají skvělou příležitost přijít na scénu a tuto mezeru zaplnit.“

Fakt, že ekologické profese přitahují osoby z nejrůznějších prostředí a s nejrůznějším zaměřením, je skvělá zpráva. Anneke Stolková využila svůj inženýrský titul a znalosti o metodách tradičního zemědělství k tomu, aby rozvíjela městské farmy. „Jestli chcete rozšířit pole působnosti, naučte se své znalosti rozvinout do dříve nepoznaných dimenzí.“

Existuje tolik různých možných úhlů, ze kterých lze přistoupit k budoucnosti práce. To si myslí Kevin Doyle z Yaleu, jenž probíhající změnu veřejného vnímání kvituje. „Naprosto mě fascinuje, ale také inspiruje, jak lidé bojují za důležité věci, jako je třeba sociální spravedlnost, konec diskriminace či platových rozdílů, a snaží se je ve světě zviditelnit, a současně jim leží na srdci ekosystém Země, kvalita vzduchu a vody a tak dále.“

Environmentalisté si už totiž nehrají jen ve svém koutku. Ekologie a velké společenské kauzy jdou často ruku v ruce. A z toho má Kevin Doyle upřímnou radost. „Tohle je podle mě ta správná cesta. Dokonce bych si dovolil extrémní optimismus. Jen by to chtělo, aby se tento přístup rozšířil ve velkém měřítku a trochu systematičtěji. Členové všech politických stran začínají chápat, že takhle to funguje a že je potřeba podobné iniciativy podporovat a financovat.“ Na tom jsou založeny i některé programy a dotační tituly české vlády i Evropské unie.

Teď, nebo… Teď

Právě teď je ten správný čas vtrhnout na rozvíjející se trh se zelenými pracovními příležitostmi. Výzkum, který si nechal provést britský dodavatel obnovitelných energií Good Energy, prokázal, že polovina mladých Britů by si ráda našla nějaké „zelené zaměstnání“. Náborový specialista Andrew T. Norris také potvrzuje, že zelená ekonomika zaznamenala velmi rychlý růst. „Každá společnost potřebuje nejen technicky zdatné pracovníky, ale také odborníky na komunikaci, účetnictví, personalistiku, právo… To všechno jsou skvělé příležitosti, do kterých se čím dál víc investuje.“ V různých zemích Evropy vznikají vzdělávací a školicí programy, díky kterým se především mladí lidé dozvídají o tom, jak přispívat k ochraně životního prostředí.

Ale ještě nás do budoucna čeká náročná cesta. Neexistuje totiž žádný návod, jak společným úsilím docílit odpovědnějšího hospodářství, které bude šetrnější k životnímu prostředí, ani jak podle toho volit kariérní dráhu. Najma Mohamedová je ale pevně přesvědčena o růžové budoucnosti: „Hlavní je, aby tu byl pořádný zájem společnosti. Těší mě, že se věci začaly měnit k lepšímu. Začínají se hlasitěji ozývat hlasy volající po ‚zelenějším‘ hospodářství a lidé mají ušlechtilejší hodnoty, kterých se drží i při volbě kariéry. Na druhou stranu nezbývá než čekat, a jestli to bude za deset let vypadat pořád stejně, bude to velmi smutné.“

Není o čem debatovat, jak hezky shrnuje Kevin Doyle. „Máme odpovědi na všechny otázky. Nemusíme ztrácet čas hledáním příčin a důsledků. Víme, jak situaci řešit, je to v našich rukách. Nezbývá než se do toho pustit, teorii přeměnit v praxi a vytvořit pracovní místa pro ty, co nechtějí jen sedět s rukama v klíně.“

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.