Milý deníčku, po letech jsem zpět… Jak journaling pomáhá (nejen) v práci?

Myšlenky je někdy nejlepší napsat na papír. Na to jsme přišli už ve chvíli, kdy jsme se jako malí psát naučili. Deníčky tehdy ukrývaly to, co jsme nechtěli svěřit kamarádům ani rodičům – radosti, trápení i tajemství. A svěřujeme se jim stále, ačkoliv už dávno nejsme děti. Trend takzvaného journalingu je všude kolem nás a v posledních letech zažívá obrovský boom. Úryvky textů a fotografie designových sešitů se dnes a denně objevují na sociálních sítích, na internetu existují různé návody a tipy, jak s deníkem začít a jak jej vlastně vést. Protože tady už nejde „jen“ o první lásky a tajná přání, strukturovaně vedený zápisník se ukázal být efektivním nástrojem k seberozvoji a řešení problémů – a zdaleka nemá pouze klasickou papírovou podobu.

Proč je takové psaní deníku užitečné, jak dokáže odbourávat stres, rozvíjet kreativitu i představivost a podporovat pracovní morálku, jsme zjišťovali od odborníků, kteří deník často a rádi využívají během klientských terapií a koučinku. Jako nástroj kreativní práce s informacemi a reflexe vlastních činností, aktivit a pokroků se u nás psaní deníku dokonce vyučuje na vysokých školách.

Journaling, tak trochu jiný deníček

„Milý deníčku, dnešní den se vydařil. Svítilo slunce, ptáci zpívali a k obědu jsem měla řízek s bramborovou kaší.“ Tak na takové zápisky v případě journalingu rovnou zapomeňte. Journaling je oproti klasickému „dětskému“ deníku mnohem strukturovanější a soustředí se především na pozitivní osobní rozvoj – nejedná se tedy o volnou reflexi uplynulého dne, ale má zpravidla jasně danou strukturu v závislosti na svém účelu. Na internetu se také dají stáhnout předepsané šablony, kam autor pravidelně vyplňuje například to, za co je vděčný, co dobrého se stalo či jaké úkoly měl splnit.

Šablon pro journaling existuje celá řada. Jak mohou vypadat?

• Deník na pár minut – říká se mu také „ranní deník“. Spočívá v tom, že autor každé ráno po probuzení napíše na papír všechno, co ho zrovna napadá. Mělo by se tak uvolnit podvědomí a opadnout napětí z nastávajícího dne.

• Deník vděčnosti – ten tvoříme nejlépe před usnutím jako rekapitulaci uplynulého dne. Nezáleží na tom, jestli nás pocitem vděčnosti naplnila káva od kolegy, či povýšení od zaměstnavatele. Každá maličkost se počítá. Tím, že ke konci dne tyto věci sepíšeme, vybudujeme si tendenci si jich v budoucnu více všímat.

• Deník přání – pojmenovat své cíle, soustředit se na ně a mířit k jejich plnění je důležité. Tím, že je opakovaně budeme zapisovat, upravovat a přehodnocovat, se zvýší pravděpodobnost, že jich jednou skutečně dosáhneme.

Deník může mít fyzickou formu v podobě sešitu, v poslední době se však objevuje stále více různých aplikací, které nám umožňují vést záznamy prostřednictvím mobilních telefonů a počítačů. „Formu deníku nechávám na každém klientovi. Pokud spolu třeba řešíme závislost na telefonu a sociálních sítích, může se stát, že trvám na papírovém sešitu. Někomu naopak mobilní forma vyhovuje a vítá i možnost mi zápisy ukázat nebo rovnou přeposlat,“ říká psycholožka Alžběta Protivanská, která se ve své praxi dlouhodobě zaměřuje na osobní rozvoj, práci s lidským podvědomím a nastavení mindsetu.

Journaling a kvalitnější pracovní život – jednoznačně ano!

Jak už bylo řečeno, journaling si velmi rozumí s pracovní morálkou i efektivitou. Ne nadarmo jej proto jako nástroj využívají například koučové, kteří s klienty otázky pracovního života řeší. Jedním z nich je také psycholožka, lektorka zaměřující se na vzdělávání a osobní rozvoj Michaela Daňková. Hlavní benefity journalingu ve vztahu k práci vidí následující:

• Učíme se formulovat – Psaní nám umožňuje pojmenovat, co se stalo, jaký to mělo důvod, jaké jsou dopady, co je za tím a podobně. Tím, že to musíme zapsat, se na chvíli zastavíme, přemýšlíme o tom a při hledání těch správných slov si uvědomujeme i věci, které nás k tomu dříve nenapadly.
• Díváme se na věci znovu a jinak – Když si po sobě přečteme, jak probíhal nepříjemný rozhovor s kolegou, může nás zaujmout, že jsme například volili slova, která zpětně hodnotíme jako příliš agresivní. Do budoucna tak máme šanci najít výrazy, které budou výstižnější a nebudou vybízet druhého k ofenzivě.
• Získáváme fakta – Teprve když si dáme na papír, kolik máme za den schůzek, můžeme doslova s nadhledem vidět, kolik energie a času jim věnujeme. Sepsáním černého na bílé totiž získáte objektivnější vhled do svých aktivit a také odstup, takže je pak můžete snáz vyhodnotit. Ať už jde o přehlcení úkoly nebo třeba neefektivní využívání času.

7 důvodů, proč si vést deník, ať už řešíme cokoliv

O tom, že deník dokáže člověka efektivně povzbuzovat a motivovat k lepším výkonům ve všech rovinách života, je přesvědčen také neurovědec a neurokouč Aleš Stuchlík. „Zaznamenávání myšlenek je pro lidskou psychiku skutečně velice prospěšné. Pomáhá k sebereflexi a navíc umožňuje danému člověku deník zpětně pročíst a sledovat svůj progres.“

Proč je dobré vést si deník, i když je to třeba „jen tak“?

• Autoterapie – Zřejmě důvod všech důvodů, proč člověk s deníkem vůbec začne. Každý se čas od času potřebuje vypovídat. A když to nejde přímo živé duši, je tu parťák deník. Neexistuje žádná stížnost, problém ani euforie, kterou by „nevyslechl“. Můžeme mu svěřit všechno a přitom víme, že to sám od sebe nepošle dál.

• Pojmenování neznámého – Dát vlastním pocitům a emocím jasnou definici a podobu je někdy obtížné. Díky deníku se na sebe člověk dokáže podívat tak trochu jinýma očima a psaná hra se slovy třeba pomůže dešifrovat zdánlivě nedešifrovatelné a lépe se pochopit.

• Čistá mysl – Funguje to podobně, jako když vymažeme nepotřebné soubory z disku počítače. „Promazaná“ paměť funguje mnohem rychleji a efektivněji – a zase se tam vejde o kus víc. Takto se i v mysli pocitově uvolní prostor, projasní se záměry, vize i názory.

• Studnice nápadů v šuplíku – Pročistit mysl neznamená smazat a vyhodit. Máte v hlavě projekt, ale teď na něj není ten správný čas? Zásadním benefitem deníku je, že v podstatě slouží jako archiv nápadů. A když přijde správný čas, můžeme potřebný „šuplík“ otevřít a myšlenky oživit.

• Rozvoj myšlení – Psaní podporuje kreativitu, ještě účinněji se tak však děje ve chvíli, kdy si zápisy píšeme vlastní rukou. Mozek tak zapojuje svou kapacitu ještě komplexněji a rozvíjí paměť, schopnost kvalitního myšlení, udržet pozornost i lépe vnímat přítomný okamžik.

• Více pozitiv – Lidská paměť je často krátká a co hůř, dokáže upřednostňovat to špatné nebo to, čeho se bojíme. Mít na jednom místě vlastní rukou poznamenané situace, které přinesly vděčnost, radost nebo i jen klidný pocit, dodává naději na zlepšení.

• Pokrok nezastavíš – Někdy se může zdát, že stagnujeme a nikam se neposouváme. Zda je to pravda, nám spolehlivě může ukázat právě deník.

Foto:
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.