Kolik dostanu, když jsem v karanténě nebo když je firma uzavřena?

Karanténa bývá zpravidla nařízena poté, co se zaměstnanec pohyboval v oblasti se zvýšeným rizikem výskytu nebo byl v kontaktu s člověkem, u něhož se prokázalo onemocnění COVID-19. O karanténním opatření přitom může rozhodnout buď krajská hygienická stanice, nebo ošetřující lékař. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má zaměstnanec v karanténě právo na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dní. Pokud by se ani poté nevrátil zpět do zaměstnání, vzniká mu od 15. dne nárok na nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení. Nařízená karanténa se v tomto případě považuje za překážku v práci.

V případě, že zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu uzavření své provozovny na základě mimořádných opatření vlády nebo z jeho vlastního rozhodnutí, zaměstnanec má právo na plnou náhradu mzdy (100 % průměrného výdělku). Uzavření provozovny totiž představuje překážku na straně zaměstnavatele.

Pokud jste se náhodou ocitli v karanténě uprostřed dovolené, pak se karanténní opatření stává její součástí a volno vám nebude nahrazeno. Zákoník práce karanténu neřadí k důvodům k přerušení dovolené.

V letošním roce se také začala aktivně využívat platforma eNeschopenka, která se předává elektronicky mezi lékařem, zaměstnavatelem a správou sociálního zabezpečení. Zaměstnanec musí o svojí pracovní neschopnosti nebo nemoci zaměstnavatele jen informovat, přitom do konce roku 2019 bylo potřeba vždy doručit všechny části neschopenky v papírové podobě.