Můj manažer nezvládá současnou krizi. Co teď?

Vyhlášení nouzového stavu pro mnoho vedoucích pracovníků znamená, že se musejí po hlavě vrhnout do neznámých vod světa home office. Navíc bez jakékoli mapy. S největší pravděpodobností to ale budete vy, jejich podřízení, kdo na to doplatí. Každý manažer se s touhle komplikovanou situací vypořádává po svém – někteří jsou přehnaně aktivní, někteří jsou zase stejně v koncích jako vy, jiní se potýkají s panikou vlastní i cizí. Jak tedy navést vedoucího na správnou cestu?

Nedůvěřivý manažer neboli hlídací pes

Ještě když se chodilo normálně do práce, sledoval své podřízené bedlivě jako ostříž. Nastalá situace ale jeho paranoiu jen podpořila. Podle něj berou všichni práci z domova jen jako způsob, jak se flákat na firemní náklady. Říká si: „Podáme jim prst a oni nám utrhnou celou ruku.“ Už několik týdnů vám zasílá pedantské pracovní pokyny a pojímá podezření, jakmile jste nedostupní déle než čtvrt hodiny. Vás i vaše kolegy už to ubíjí.

Nadřízení se často obávají, že budou jejich týmy pracovat méně usilovně či méně efektivně, když jim někdo nebude neustále stát za zády. Tenhle názor převládá u vedoucích pracovníků mnoha českých firem – tím pádem se i u nás rozmáhá kultura tzv. prezenteismu, tj. nutnosti být v práci neustále viděn. Myslet si, že dokážete svého vedoucího během pár týdnů změnit, je možná trochu naivní, ale nabídneme vám alespoň několik tipů na to, jak si získat jeho důvěru. Buďte asertivní: dávejte najevo své názory neagresivním způsobem – sám jistě trpí nedostatkem sebedůvěry, stejně jako vy. Především mějte aktivní přístup. Tenhle typ nadřízených má hrůzu ze všeho, co není možné kontrolovat, a proto dokažte, že není třeba se strachovat a že i z domova dokážete efektivně pracovat. Zkuste sami navrhnout pracovní rozvrh a/nebo týdenní cíle, které budou přiměřené a ověřitelné, a pravidelně informujte o dosažených výsledcích.

Totálně vystresovaný manažer

Bojí se, že tým nesplní požadované cíle, že firma zkrachuje, že někdo z rodiny chytne koronavirus. Všechny tyto obavy ho stresují, což má vliv na komunikaci s podřízenými, a nakonec to může nadobro připravit zaměstnance o poslední zbytky dobré nálady.

Podle studie o nakažlivosti emocí je běžné, že v případě náhlé změny se zaměstnanci přirozeně obracejí na svého nadřízeného, aby věděli, jak reagovat. Ale v tomhle konkrétním případě nikdo neví, jak to všechno skončí. I váš manažer se teď určitě cítí bezmocný, protože ani jeho nadřízený ho nemůže nijak uklidnit, a ani nadřízený toho nadřízeného na tom není o nic líp! Zkrátka a dobře, váš manažer je pod tlakem, a proto jste pod tlakem i vy – slovy amerického psychologa Daniela Golemana můžeme říci, že se jedná o lavinový efekt. Všichni rychle ze svahu!

Jak můžete v takové situaci pomoci? Komunikujte. Až budete v kontaktu se svým manažerem nebo až bude porada celého týmu, otevřeně hovořte o všeobecné nejistotě, která právě teď panuje. Vyjádřete důvěru svým kolegům a celému týmu. Někdy může stačit i takhle malé povzbuzení a váš manažer se uvolní a shodí z ramenou tu tíhu odpovědnosti za celý tým. Atmosféru mezi kolegy pročistíte také návrhem pozitivněji laděné komunikace. Navrhněte třeba, že každodenní nebo týdenní schůze zahájíte vždy deseti minutami rozhovoru o věcech, které s prací nijak nesouvisejí. Je to lepší, než se hned zkraje pouštět do pracovních témat, které hned vyvolají napětí.

Manažer, který nemá porozumění

Nečekaný přesun na home office s sebou přináší i hledání nového pracovního rytmu a znovunastolování rovnováhy osobního a pracovního života. Přičtěte si k tomu vypadávající internet, prakticky neexistující pracovní prostor a děti, které tropí větší či menší povyk, a je jasné, že takový pracovní den v režimu home office nebude jen tak! Ne všichni vedoucí pracovníci se ale musí s podobnými problémy vypořádávat, a tak mohou mít menší pochopení pro domácí nesnáze svých podřízených.

Vzhledem k tomu, že nebudete moci ovlivnit, co se děje kolem vás, musí si váš manažer zvyknout na to, že už nebudete moci pracovat nerušeně. Nebo že bude třeba upravit vaši pracovní dobu. Často stačí si otevřeně promluvit o překážkách, s nimiž se potýkáte, a navrhnout řešení. Domluvte se se manažerem na nových pravidlech a organizaci práce: „Můj manžel se stará o děti dopoledne a já odpoledne, proto bych uvítala porady spíš v ranních hodinách,“ nebo „u sousedů rekonstruují byt, takže potřebuji o telekonferencích vědět aspoň den dopředu, abych se mohla se sousedem domluvit, že v danou dobu nebude dělat hluk.“

Manažer, se kterým je to samé nedorozumění

Zjevně ho popudil váš poslední e-mail, ve kterém jste se ptal/a na další vývoj projektu. Není to poprvé, co vás i vaše kolegy překvapila jeho reakce v průběhu této krize. Navíc v minulosti k podobným nedorozuměním vůbec nedocházelo! Je to naprosto normální: Komunikaci tvoří jen ze 7 % verbální projevy, zbytek probíhá neverbálně. Protože vaše komunikace už neprobíhá tváří v tvář, může být těžší správně pochopit smysl sdělení toho druhého.

Je známo, že člověk má přirozenou obrannou tendenci za vším „hledat zlý úmysl“, jak by to popsala tzv. Hanlonova břitva. I ta nejmenší nejasnost či víceznačnost (a že jich může být) se tak stává potenciálním důvodem k pohoršení. Chcete-li dosáhnout lepší komunikace a vyhnout se nedorozuměním, je lepší být v kontaktu přes telekonference než přes e-maily či telefonáty. I kdyby to mělo znamenat každodenní skypování třeba na pár minut. Případně můžete, jestli to tedy dovoluje vaše firemní kultura, do e-mailů nebo zpráv na chatu přidat sem tam nějakého smajlíka. I taková malá změna vám umožní dodat sdělení takový tón, jaký potřebujete.

Nepřítomný manažer

Skoro jako by se po něm slehla zem. Nedává vám ani vašim kolegům žádné instrukce, nebo jen minimálně. O tom, že se firma chystá zavést zkrácení pracovní doby, jste se dokonce museli dozvědět od kolegy z úplně jiného oddělení. Sice vám občas pošle nějaký e-mail s úkoly, ale zpětnou vazbu dostáváte jen zřídkakdy a nejste vůbec v obraze o tom, co se děje (a co dělají vaši kolegové), pokud si to ovšem nezjistíte sami.

A s tím stejným problémem se potýkají i ostatní. Ze studie vyplývá, že 8 z 9 nejčastějších stížností na nadřízené se týká nedostatku jejich přítomnosti: chybějící zpětné vazby, nedostatečné komunikace, nejasných instrukcí apod. V dobách krize se může tenhle problém ještě víc prohloubit. Tím spíš, že je těžké odhadnout, jak nejlépe reagovat, když neznáte skutečné důvody manažerova mlčení. Možná se mu špatně pracuje s potřebnými programy. Možná mu onemocněl někdo z rodiny. Nebo se možná prostě jen trochu fláká. Když začne být situace neúnosná, v první řadě je potřeba zjistit, jaký důvod se skrývá za manažerovou nedostupností. Jděte na to oklikou: „V kterou denní dobu by vám nejvíce vyhovovalo si zavolat a prodiskutovat, na čem právě teď pracuji?“ Nebo: „Potřeboval(a) bych trochu pomoci s tím a tím úkolem, mám vám spíš napsat e-mail, zavolat vám telefonem, nebo po skypu? Co vám vyhovuje víc?“ Z jeho výběru způsobu komunikace budete jistě moci vyčíst nějaké náznaky toho, proč je tak těžko dostupný. Pokud se ho ani tak nepodaří přimět ke kontaktu, můžete ho konfrontovat ohledně důvodů nepřítomnosti a snažit se ho přimět ke změně (nebo k zaměstnání externího manažera). Když nevyjde nic z výše uvedeného, bude pravděpodobně nutné obrátit se na oddělení lidských zdrojů – které by mělo fungovat i na dálku – nebo se rozhodnout manažera obejít a pracovat samostatně ve spolupráci s kolegy.

Vedoucí pracovníci, kterým chybí zkušenosti či znalosti specifické pro práci na dálku, mohou mít přirozeně problémy přizpůsobit se této nové realitě. To sice není žádná omluva, ale alespoň se jedná o možné vysvětlení jejich neprofesionálního chování. Ale v časech krize, kdy se přijímají nezvyklá opatření, je nutné jednat. Je třeba převzít iniciativu, kriticky přehodnotit hierarchii firmy a běžné postupy a najít svou vlastní cestu k úspěšným výsledkům. Kdo ví, možná jste to právě vy, kdo vaši firmu podrží v této těžké době!

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.