Hepčí! Pozor, stres na pracovišti je nakažlivý jako chřipka

Možná věříte na přenos pozitivní a negativní energie, možná ne. Každopádně už se vám asi někdy stalo, že jste někoho potkali a okamžitě vám byl sympatický, nebo jste ho naopak od pohledu nesnášeli. V takových případech nehrají roli fyzické atributy, ale spíš chemie. Ještě lépe je to vidět, když se dva lidé poprvé dotknou – buď se doplňují, nebo je to naopak velmi nepřirozené. Mají tendenci se okamžitě odtáhnout. Je taková neúmyslná a nevysvětlitelná reakce podvědomý způsob ochrany? Tato myšlenka je nyní ještě zajímavější, protože nedávný výzkum zveřejněný v časopisu Osobnostní a sociální psychologie (Journal of Personality and Social Psychology) naznačuje, že třeba takový stres může být stejně nakažlivý jako rýma. Podle zjištění studie zřejmě stačí se vyskytovat v blízkosti nervózní osoby a můžete od ní stres chytit. Nabízí se otázka: Neměla by se na pracovišti zavést bezpečná vzdálenost mezi pracovníky?

Mozek napomáhá šíření negativních emocí

Žerty stranou. Jistě se divíte, jak je možné, že se člověk nechá tak snadno ovlivnit stresem někoho jiného. Podle zjištění zmíněného výzkumu mají lidé nešťastný zvyk se přizpůsobovat emocím lidí, se kterými se stýkají, nebo dokonce jejich emoce kopírovat. Není žádnou novinkou, že stres uvolňuje zvýšené množství kortizolu, hormonu, jehož úkolem je regulovat funkce organismu během nových či potenciálně nebezpečných situací a také způsobuje větší ostražitost, snižuje imunitu, zvyšuje nervozitu a podráždění a je extrémně nestabilní – vždyť i takoví psi znervózní, pokud je páníček ve stresu. Člověk je ve své podstatě zvíře jako každé jiné, není proto tak překvapivé, že se ho tento fenomén také dotýká.

Ještě jednodušeji řečeno, náš zvířecí mozek je naprogramován na útěk před nebezpečím. Pokud vedle vás někdo na něco reaguje smutně, vystrašeně nebo rozrušeně, podvědomě si začnete myslet, že se jedná o jedinou adekvátní reakci. A ačkoliv už třeba takový strach z útoku dravce není tak relevantní, ta psychická nejistota v nás zůstává. Elaine Hatfieldová, vyučující psychologie na Havajské univerzitě, říká: „Primitivní nakažlivost emocí má roli jak adaptivní, tak funkční, a souvisí s tím, že člověk preferuje existenci v blízkosti dalších lidských tvorů.“

Bohužel pro nás tyto emocionální „mimikry“ nejsou dokonalé, protože fungují především v případě negativních emocí, což souvisí s lidským „faktorem přežití“. „Jak říká psycholog Rick Hanson, mozek reaguje na negativní emoce jako suchý zip, zatímco na pozitivní emoce jako teflon. Jinak řečeno, negativní emoce jsou daleko nakažlivější než ty pozitivní a drží se nás daleko pevněji,“ dosvědčuje Christophe Haag, autor knihy La Contagion émotionnelle (Nákaza emocemi) v rozhovoru pro časopis Věda a budoucnost (Sciences et Avenir). Musíme se proto smířit s tím, že lidské tělo ze své podstaty funguje v rozporu s myšlenkou o „zákonu přitažlivosti“. Je pravda, že zlo plodí zlo, ale naopak to úplně neplatí – negativní emoce mají větší moc než ty pozitivní. Vědecky dokázáno.

Mimochodem, možná jste už někoho slyšeli mluvit o „únavě ze soucitu“. Stává se to třeba sociálním pracovníkům, kteří ztratí schopnost empatie s trpícím člověkem, protože už je jejich psychika prostě přetížená. Stejně tak existují i „empatické úzkosti či tísně“. Vznikají v momentě, kdy jsou starosti druhého člověka tak vážné, že úplně zapomeneme, že se netýkají nás.

Sebeobrana před stresem kolegů

Tak a teď se chvilku společně zamysleme nad tím, KDE je nejtěžší se schovat před lidmi, kteří jsou ve stresu? Nepočítáme-li MHD, řízení v autě a návštěvy supermarketu, může to být jedině… v práci. Co říkáte? Že přece nemůžete za to, kdo vedle vás sedí v práci? No, na to jste měli myslet dřív. Průzkumy tvrdí, že u 26 % lidí se zvedne hladina kortizolu, když uvidí někoho ve stresu. Přemýšlíte právě teď nad tím, jestli vás před chvílí náhodou v kuchyňce nenakazil kolega, co má za sebou vážně špatný víkend? Pak raději zkontrolujte, jestli nemáte symptomy negativní emocionální nákazy: nízkou morálku, oslabenou imunitu a (jak jinak) pocit stresu. Že by?

Naštěstí pro nás všechny existují způsoby sebeobrany před negativitou druhých, aniž bychom museli celé dny vysedávat zavření doma. Pokud například ucítíte, že začínáte být napjatí a přepadá vás vlna stresu, můžete zkusit taktiky tzv. mindfulness (bdělosti, všímavosti). Základem je položit si následující otázky: Co ten stres způsobilo? Mám teď nějaký skutečný důvod být ve stresu? Díky tomu získáte trochu odstup a také možná zjistíte, kdo ve vašem okolí může být potenciální přenašeč.

Další příklad: přešli jste z vlastní kanceláře do open spacu a zjišťujete, že se vám od té doby nic nedaří? Je klidně možné, že na vás začaly těžce doléhat neustálé tragické lásky a avantýry vedle sedícího kolegy. Samozřejmě to neznamená, že se s ním musíte ze dne na den přestat bavit a jakkoli s ním soucítit, ale bylo by možná fajn jeho trable vyvážit tím, že budete častěji obědvat s největším vtipálkem týmu. Je to tak, všichni odborníci se shodují na tom, že nejlepší obranou proti negativním emocím je obklopovat se pozitivně naladěnými lidmi. Dalo by se to brát i tak, že vaše nálada je jakousi průměrnou hodnotou toho, jak jsou na tom lidé, se kterými se stýkáte, takže na to myslete, až si budete vybírat nové kamarády nebo třídit ty staré.

V neposlední řadě připomeňme, že být v kontaktu s přírodou (faunou a flórou) významně snižuje stres, úzkost i vztek. Studie prováděná na obyvatelích Londýna prokázala, že lidé žijící na adrese, kde je více zeleně, berou méně antidepresiv. Takže až se příště budete cítit na dně a někdo se vás zeptá, jestli nepůjdete na procházku, hecněte se!

Teď v zimě, kdy jsou dny čím dál kratší a studenější, se na to musíte jen trochu víc obléknout. A dobře přemýšlejte nad tím, jaké lidi byste chtěli mít kolem sebe, až se zase začne oteplovat.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.