„Roušky mají vliv na naši produktivitu!“ říká výzkumná pracovnice

Téměř každý, kdo se vrátil do práce (a nemá nejbližšího kolegu alespoň dva metry daleko nebo svou vlastní kancelář), musí nosit celý den roušku. Úsměvy na tvářích kolegů postávajících u kávovaru, tajné grimasy vyměňované za zády vedoucího, šuškání na chodbách – po tom se většině z nás určitě stýská. Ale podle Isabelle Barthové rouška negativně ovlivňuje také naši produktivitu! Na otázky ohledně toho, jaký může mít kousek látky zakrývající půlku obličeje vliv na pracovní výkonnost, odpověděla výzkumná pracovnice a profesorka managementu na Štrasburské univerzitě.

Ovlivňuje rouška náš výkon na pracovišti?

Jsem sice zastáncem nošení roušek i v práci, ale přináší to s sebou tři problémy. Zaprvé fyzické nepohodlí. Rouška škrábe na nose, brání nám normálně dýchat… O případném zamlžování brýlí nemluvě! Zadruhé je tu problém ztráty tzv. „jemné mimiky“. Rouška zakrývá spodní část našeho obličeje, a tím pádem filtruje vyjadřování některých emocí. Na pracovišti se jedná o velkou nevýhodu, protože tam slouží neverbální komunikace k výměně sdělení stejně důležitých, jako jsou ta slovní. Nepoznáte, jakou má kolega náladu ani jestli schůzka s klientem proběhla tak, jak jste si přáli. Ale především, a to bych ráda zdůraznila, může rouška ovlivňovat naše kognitivní funkce (schopnosti mozku umožňující komunikovat, vnímat okolní prostředí, soustředit se, učit se apod., pozn. red.) a produktivitu.

„Na pracovišti se jedná o velkou nevýhodu, protože tam slouží neverbální komunikace k výměně sdělení stejně důležitých, jako jsou ta slovní.“

Jak si to vysvětlujete?

Jsme obklopeni obrazovkami a máme pocit, že jsme mistři multitaskingu, a je to i do jisté míry pravda. Ale proti tomuto všeobecnému přesvědčení stojí bohužel fakt, že naše kognitivní funkce jsou omezené. Roušky na obličejích nám v práci neustále připomínají všudypřítomnou koronavirovou krizi a to si vybírá daň na naší psychice. Kvůli koronaviru byla zrušena svatba neteře, máme nemocného kamaráda, ztratili jsme někoho blízkého… Mám takové tušení, že vše, o co kvůli rouškám přicházíme, co nám tzv. „znepříjemňuje život“, bude mít reálné dopady na zvládání každodenních emocí. A čím hůře zvládáme emoce, tím horší je nejen naše soustředění i intelektuální schopnosti, ale také schopnost dávat pozor ve škole nebo podávat dobrý výkon v práci. Říká se tomu „vyčerpání ega“.

„Vše, o co kvůli rouškám přicházíme, bude mít reálné dopady na zvládání každodenních emocí.“

Podle vás je tedy rouška neustálou připomínkou pandemie, kvůli níž se méně soustředíme a jsme méně výkonní. Ale v běžném životě se přece dokážeme sami rozhodnout, na co budeme myslet a na co ne, a můžeme se tak soustředit na úkol před sebou. Copak není možné vlastní mozek přesvědčit, na co má myslet?

Z dostupných poznatků vyplývá, že to tak úplně nedokážeme. V roce 2007 provedli lékaři Vohsová a Faber se studenty experiment na toto téma a jeho výsledky jsou nadmíru zajímavé. Dobrovolníci byli rozděleni do dvou skupin. Obě skupiny měly zapisovat své myšlenky, jedna bez omezení, druhé bylo zakázáno přemýšlet konkrétně o ledních medvědech. Po dokončení zapisování dostali všichni účastníci experimentu deset dolarů, které si mohli buď ponechat, nebo utratit za sladkosti a podobné drobnosti v univerzitním obchodě. Výzkum prokázal, že skupina, co se snažila ze všech sil nemyslet na lední medvědy, utratila víc peněz než skupina druhá. Jejich mysl byla tak zaměstnaná úsilím vytlačit určitou myšlenku, že došlo ke snížení schopnosti zvládat emoce. Jednali daleko impulzivněji a nedokázali se tolik ovládat. Podobně zareaguje člověk na dietě, když vidí třeba zakázané cukroví… Chci tím říct, že roušky jsou pro nás něčím nepřirozeným, jsou jako škůdci. Potrvá to dlouho, než budeme brát roušku jako samozřejmost. Jak řekl Dostojevskij: „Člověk je padouch, zvykne si na všechno.“

Je podle vás home office dobré řešení, jak se rouškám vyhnout?

Práce z domova má také svoje nevýhody, jako třeba izolaci nebo nutnost přizpůsobení pracovních povinností, což není vždy možné zajistit. Nejde jednoduše přejít na home office jen proto, že se chceme zbavit roušky. Musíme k tomu mít prostředky, vhodný prostor a nadřízené, kteří nás nebudou podezřívat z lelkování, když budeme pracovat doma… Já bych doporučila každý týden střídat dva dny na home office a tři dny na pracovišti. To ale stále neřeší problém roušek.

„Nejde jednoduše přejít na home office jen proto, že se chceme zbavit roušky.“

Když tedy roušky omezují naši výkonnost a práce z domova není ideálním řešením, co doporučujete?

V první řadě bych ocenila, kdyby si firmy uvědomily dopady roušek na kognitivní funkce zaměstnanců. Mělo by se o tom více hovořit, protože ne všichni jsme na podobné změny stejně citliví, ale také proto, aby si vedoucí pracovníci uvědomili, proč může docházet k obecnému zhoršení výkonu, a aby na své podřízené pohlíželi s trochu větším pochopením. Musíme být trpěliví!

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.