Kauz sexuálního obtěžování v práci přibývá. Jak těžké je problém nahlásit?

Já nic, já muzikant. Kauza sexuálního obtěžování ve škole v Karviné

Na úvod si pojďme připomenout nedávný případ, který se stal ve škole v Karviné a téma obtěžování na pracovišti tak opět přivádí „na kobereček“. Tři zaměstnankyně školy obvinily ředitele základní a mateřské školy v Karviné Andrzeje Szyja z diskriminace, sexuálního obtěžování i z nespravedlivého rozdělování mimořádných odměn.

Szyja údajně nabízel dvěma pedagožkám a jedné asistentce pedagoga sexuální nabídky. Szyja však tato tvrzení odmítá a považuje vše za lži a výmysly. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že nerozumí tomu, proč to ty ženy dělají. Popřel to, že by políbil Janu Novosadovou v autě, nebyl si vědom toho, že by hladil Šárku Funiokovou po zádech a zadku a neví o nabídce k souloži v romštině na adresu Jany Krokové. Na jeho podporu vznikla dokonce petice, kterou podepsalo více jak šedesát zaměstnanců školy. Zástupkyně ředitele školy Iveta Ondruchová považovala celou kauzu za útok na jeho osobu. Zastání našel například i u pedagožky Jaroslavy Hanzlové, která vyzdvihovala jeho férovost, citlivost a vstřícnost.

Zvláštní ale je, že i přes Szyjovo přesvědčení, že je „čistý“, pozastavil například své členství v KDU-ČSL, která se o případu samozřejmě taktéž dozvěděla. A oficiální závěr šetření také nemluví v jeho prospěch, a to i napříč divoké obhajobě.

Šárka Funioková školu po kauze nakonec opustila. Jana Novosadová ve škole i nadále zůstala, ale musela si vytrpět nejrůznější naschvály. Dle jejích slov jí ředitel sebral kroužek logopedie, zároveň mladé a nezkušené kolegyni zaplatil několikaměsíční logopedický kurz. Navíc i přes svou specializaci na výuku prvního stupně musela „za trest“ odejít na druhý. A tak se právě ona jednoho dne rozhodla případ razantně řešit. Celý příběh se uzavřel s tím, že ombudsman Stanislav Křeček po půlročním šetření dospěl k závěru, že se Szyja dopustil diskriminace kvůli věku a pohlaví učitelek a sexuálního obtěžování.

Historie na pozadí faktů. Sexuální harašení na pracovišti je tu s námi téměř dvacet let

Do zákoníku práce byla poprvé zapracována definice sexuálního obtěžování v roce 2004 ve znění: „Sexuálním obtěžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je buď dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo jednání sexuální povahy, které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.“

O rok později vyplynulo z podrobného průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR – Gender&sociologie ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění, že celá čtvrtina lidí se v práci setkala se sexuálním obtěžováním. Zkušenosti s tímto jevem mělo 28 % žen a 22 % mužů. Od tohoto zásadního průzkumu se v Česku po studiích a výzkumech na téma sexuálního obtěžování na pracovišti a sexuálního obtěžování obecně slehla zem.

Dá se říct, že povědomí o sexuálním obtěžování na pracovišti se vrátilo do Česka až vlivem zahraničí, kdy 5. října 2017 otiskl deník The New York Times první zásadní obvinění producenta Harveyho Weinsteina. Ze sexuálního obtěžování, zneužívání a znásilnění jej následně obvinily desítky žen. On sám popíral, že by se někdy zúčastnil jakékoliv sexuální aktivity bez souhlasu protistrany. V návaznosti na tento případ se začaly šířit myšlenky známého hnutí Me too, které se vymezuje proti sexuálnímu obtěžování. Právě v Česku se otevírají mnohdy opomíjená témata především díky globální iniciativě na sociálních sítích.

Poslední výzkumná zpráva, ze které můžeme vyčíst užitečná fakta, se nabízí z roku 2021, a to pod záštitou proFem – centra pro oběti domácího a sexuálního násilí. Z výzkumu vyplývá, že 33 % žen se setkávají nejčastěji s verbálním sexuálním obtěžováním, 31 % s nevyžádaným osaháváním, hlazením a/nebo doteky proti své vůli a 16,8 % žen obdrželo alespoň jednou během svého života nevyžádané erotické či intimní fotografie nebo videa.

Jak je to s nahlašováním dnes? Roční oslavenec jménem whistleblowingový zákon

Kromě aktuálního případu v Karviné se za poslední dobu aktivně řešilo také sexuální obtěžování na akademické půdě. S nejméně třemi zaměstnanci se v roce 2022 kvůli nevhodnému chování či sexuálnímu obtěžování rozloučila Univerzita Karlova v Praze. Právě v roce 2022 tvořila oznámení o sexuálním obtěžování 1,7 % ze všech přijatých podnětů ve firmách v České republice. Ovšem za rok 2023 toto číslo vzrostlo na 5,1 %. Nárůst všech oznámení ve firmách v ČR se tak zvýšil trojnásobně, a to pouze během jednoho roku.

Tuto vysokou vlnu s největší pravděpodobností zapříčinil whistleblowingový zákon platný od 1. srpna 2023, který firmám umožňuje zavedení systému pro nahlašování nekorektních situací na pracovišti. Je tomu tak rok, co mají zaměstnanci firem prostor využívat takzvanou otevřenou firemní kulturu a nahlašovat nejrůznější nekalosti včetně sexuálního obtěžování. Příjemcem těchto oznámení je nejčastěji personální oddělení. Zákon tak ve výsledku pomáhá s budováním otevřené firemní kultury.

Manažerka komunikace a HR Kateřina Králová z proFem, centra pro oběti domácího a sexuálního násilí, dodává: „Určitě vidíme postupné zlepšování, mnoho firem má vypracované směrnice a postupy ohledně prevence sexuálního násilí či postupy k jeho řešení. Toto je také to, s čím jsme schopni firmám pomáhat. Specializujeme se na prevenci a řešení sexuálního násilí a obtěžování na pracovištích, na tvorbu bezpečného pracovního prostředí a předcházení nežádoucím situacím.“

Jan Sláma, CEO FaceUp Technology, však neopomíjí ani negativa přes rok starého zákonu. Podle něj je hlavním nedostatkem chybějící úprava anonymních oznámení, například to, že anonymní oznamovatel nemá jistotu, že je chráněn. Z dat přitom jednoznačně vyplývá, že anonymní oznámení jsou klíčová, tvoří totiž většinu celkových oznámení a zároveň nejzávažnější oznámení bývají téměř vždy podávána anonymní formou.

Navíc samotný proces nahlašování může být velmi nejistý: „Kdyby to bylo bezpečné, tak to děláme všichni a nemáme tady takový problém s obtěžováním a s šikanou v práci,“ říká zakladatelka projektu Moderní sebeobrana Jasmína Houdek a dodává: „Když vám přijde dick pic od kolegy nebo ještě hůř od šéfa, tak s tím nikdy neběžíte hned na personální. Jako první zamrznete, pak se stydíte, pak se bojíte, že to bude eskalovat. A ono bude! Většina lidí, která byla terčem šikany, nebo poplácávání po zadku či dalších oplzlostí, tak to zažívala dlouho. Jít si stěžovat oficiální cestou je v ČR až krajní nouze.“

Karlová upozorňuje na to, že pro oběti je sexuální obtěžování velmi citlivé téma a s nahlašováním se pojí celá řada strachů a obav, včetně přímé konfrontace a agresorem a širším týmem: „Tito lidé nemají důvěru v empatické řešení jejich situace, bojí se, že budou obviňováni z toho, že si za to mohou sami. Také mohou mít strach ze ztráty zaměstnání a finanční nejistoty, ztráty dobrých vztahů s jinými kolegy, nechtějí situaci několikrát popisovat a podobně. Bariéry jdou ruku v ruce k tomu, jak se sexuální násilí vnímáno ve společnosti, stále je s ním spojeno mnoho mýtů a dezinformací, byť se situace určitě zlepšuje. Pomáhá vzdělávání celé společnosti, osvětové aktivity, vzdělávání a zcitlivování odborníků z řad policistů, lékařů, soudců v tématu sexuálního násilí a traumatu.“

Co tedy v takových případech udělat?

Místo přístupu „krajní nouze“ bychom měli pracovat na taktice „spravedlnost pouze“.

Jasmína Houdek apeluje na to, že vaší sebeobranou může být klidně to, že si konečně půjdete stěžovat. Jelikož právě vy můžete být tím prvním člověkem, který se postará o to, aby v práci byla podporováno fér jednání a všichni zaměstnanci se cítili v daném prostředí bezpečně. „Můžete využít oficiální cestu, ale pokud to pro vás není bezpečné nebo z jakýchkoliv jiných důvodů to nechcete podstupovat, pak určitě využijte nějakého anonymního dotazníku. Pomůže nám, když se o tom budeme bavit. Já na tom makám. Zatím sklízím hlavně hejty, ale vím, že to má smysl. Počkejme tak dva tři roky a bude to běžné téma a těchto fenoménu bude ubývat, protože okolí a společnost budou poučeni o tom, jak násilí vypadá a jak se mu můžeme bránit. A hlavně bude každý vědět, že to není jeho chyba… Nesmíme polevit,“ uzavírá Houdek.

Pokud se nacházíte v situaci, kdy si nevíte rady, jelikož váš zaměstnavatel sexuální obtěžování přehlíží, můžete se obrátit například na Linku krizové pomoci, Státní úřad inspekce práce či na Veřejného ochránce práv. Rozhodně to nenechte být!

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.