Metoda Shuhari: jak se naučit cokoliv díky japonskému bojovému umění

Agilní metody jako Kaizen, SCRUM nebo Kanban jsou praktikami, které poslední dobou rezonují světem pracovního i osobního rozvoje. Méně známým způsobem, jak na sobě pracovat a neustále se zlepšovat, je také japonská metoda Shuhari, která díky třem jednoduchým krokům dokáže zdokonalit proces učení a umožní vám ovládnout libovolnou novou dovednost. Vychází z bojových umění a mistr Aikida Endō Seishirō metodu popisuje jako průchod třemi fázemi učení – absorbování poznatků, jejich porušování a nakonec nalezení vlastní kreativní cesty.

Co znamená Shuhari?

Metoda Shuhari vychází původně z japonských bojových umění, primárně z Aikida. Aby se člověk mohl ve svém oboru stát opravdovým mistrem, snaží se ho metoda Shuhari postupně provádět procesem učení vytrvale a efektivně tak, aby byl schopen nové téma nebo dovednost zcela ovládnout. Proces učení tak kopíruje pokorný postup v bojovém umění, kdy nejprve jako žák nasloucháte učiteli a postupnou praxí a vytrvalostí se učitelem sám stáváte.

Už samotné slovo Shuhari v sobě skrývá tři kroky, které jsou k tomuto učení třeba:

1. Shu – neboli poslouchej, které znázorňuje prvotní fázi seznamování se s tématem,
2. Ha – neboli odpoj se, které znázorňuje druhou fázi postupného učení se,
3. Ri – neboli odejdi, které znázorňuje třetí fázi totálního ovládnutí nového oboru.

První fáze – Shu

První fáze učení Shuhari popisuje úvodní část samotného učení se novému tématu, dovednosti nebo proniknutí do nového oboru. V této fázi je třeba se nejprve seznámit s dostupnými, již existujícími zdroji. Prvotně si tedy projděte dostupnou teorii, najděte si podklady a pomalu se začněte zorientovávat v nové tematice. Ve fázi Shu jste učněm, který naslouchá zkušenějšímu mistrovi a nasává informace, aniž by je jakkoliv zpochybňoval, transformoval nebo se snažil učící praktiky měnit.

V této fázi se chovejte jako pokorný student – poslouchejte učitele, vytrvale opakujte naučený postup a učte se praxí. Pokud narazíte na problémy, analyzujte je a snažte se celý naučený proces vylepšovat a co nejvíce se přiblížit teoretické zkušenosti. V praxi to znamená jediné – pokud někam přicházíte jako nepolíbený nováček, nejprve pozorujte zkušenější kolegy, nastudujte si návody nebo instrukce, ptejte se na vše, co vás zajímá, a pozorujte komplexně celý pracovní proces, nehodnoťte ho. Jakmile máte pocit, že jste již načerpali všechny existující dostupné informace o daném tématu nebo oboru a už máte ovládnuté základní znalosti, můžete postoupit do druhé fáze učení.

Druhá fáze – Ha

Druhá fáze neboli Ha vás vybízí k tomu, odpoutat se od naučené teorie a začít porušovat pravidla. Nyní už ovládáte teoretické základy, a tak nastává čas se je snažit aplikovat na konkrétní situace, zkoumat jejich pravdivost a případně přicházet s vlastní inovací, jak si danou věc poupravit pro svoji potřebu nebo se ji učit trochu jinak, než uvádí teorie.

Ve fázi Ha už získává prostor vaše nabyté sebevědomí. Teorii ovládáte skvěle, a tak si můžete dovolit od nefunkčních konceptů upouštět nebo si je na míru upravovat, zkoumat i jiné možné cesty a pochopit všechny limity, které nabytá teorie má. Už se nemusíte ohlížet na rady učitele a co nefunguje, to si snažte co nejlépe přizpůsobit. V práci se do této fáze můžete dostat poté, co plně ovládnete všechny zajeté procesy, které vám předali kolegové. Nyní je čas zjednodušovat pracovní postupy, přicházet s efektivnějšími návrhy nebo ukázat kolegům novou vychytávku, která jim může ušetřit čas. Nebojte se experimentovat. Až ovládnete i tuto část, jste už jen kousek od cíle.

Třetí fáze – Ri

Třetí fáze neboli Ri naznačuje, že už máte dostatek vlastních zkušeností a v tématu jste už sám mistrem. Tak jako v bojovém umění nyní nastává čas, kdy můžete sami začít vymýšlet své vlastní postupy a teorie a můžete načerpané znalosti začít předávat těm, kteří se nacházejí teprve v úvodní části celého cyklu. Učení se takto neustále předává a koluje, začátečník vám může poskytnout novou perspektivu a vy ho na oplátku naučíte prověřenou praxi.

Zde už můžete na celý problém nazírat komplexně, možná se vám podaří vymyslet svoji vlastní novou cestu a můžete ji začít předávat dál. Pokud už jste na své pracovní pozici zkušeným matadorem, nastává čas třeba sepsat své poznatky do užitečného dokumentu nebo uspořádat školení pro nováčky a ukázat jim to, co vám trvalo objevit roky. Třetí fází učení nekončíte, už ho však plně ovládáte natolik, že ho můžete zprostředkovat jiným.

Jak na to v reálu?

Metodu Shuhari můžete používat nejen tehdy, když se učíte něco zcela nového, ale můžete s ní vylepšovat i stávající postupy v práci nebo v osobním životě. Pokud máte pocit, že něco nefunguje tak, jak má, zkuste na problém aplikovat právě tento rozvážný a vytrvalý japonský náhled. V jakých situacích se vám může Shuhari hodit?

• Při nástupu do nové práce – pokud vám po prvním dni v práci třeští hlava a nevíte, jak všechny nové informace utřídit, použijte Shuhari. Sledujte své kolegy při práci, poproste někoho na podobné pozici, zda ho jeden den můžete stínovat, a sledujte a zapisujte si vše, co dělá. Až jasně pochopíte strukturu jeho práce, můžete postupy vylepšovat a upravovat i pro své vlastní použití a do procesu vplujete mnohem snadněji.
• Při řešení nových problémů – přistál vám na stole nový rozsáhlý projekt, o kterém však nevíte vůbec nic? V první fázi nastřádejte všechny související dokumenty, domluvte si schůzky se všemi zainteresovanými osobami a zmapujte terén. Po získání komplexních informací si už můžete vyšlapat svou vlastní cestu a problém uchopit po svém.
• Při zavádění inovací nebo řešení nefunkčního procesu – v první fázi pozorujte práci týmu a snažte se ji dokonale pochopit. Až si budete dosavadním postupem zcela jisti, začněte ho pozorovat a postupně modifikovat. Můžete zefektivňovat postupy, zkracovat čas jednotlivých úkonů, zaměnit nefungující článek za lepší řešení a postupně z nefungujícího procesu udělat proces efektivní. Ve třetí fázi už pak můžete zavést zcela modifikovaný postup a začít zavádět podobné změny i do dalších souvisejících oblastí a učit postup vaše kolegy.

Nebojte se být agilní

Pokud vás metoda Shuhari zaujala, o jejím využití v pracovním životě píšou třeba Martin Fowler nebo Alistar Cockburn. Tak jako samotné učení, i ovládnutí této metody se může řídit jejími principy a postupně si ji můžete transformovat tak, aby vám dokonale vyhovovala. Fowler v jednom ze svých blogů uvádí příklad, na kterém jasně ukazuje agilitu metody a možnost její aplikace na jakýkoliv problém.

Představte si pracovní tým, který má každý den ráno hodinový stand-up, ve kterém se cyklí témata a všichni mají pocit, že denním reportováním jen ztrácejí cenný čas na práci. Ve fázi Shu si tak nejprve připomenou pravidla – cílem schůzky je, aby každý řekl, co dělal včera, co bude dělat dnes a zda řeší nějaký zádrhel. Tohoto postupu se tedy nyní musí všichni striktně držet a každý odpoví jen na tyto tři otázky, nic víc.

Postupem času už jsou porady efektivnější a všichni členové týmu chápou, jak má schůzka probíhat. Nyní je čas na vypozorované inovace – chybělo vám něco, na co nebyl prostor? Nyní můžete přidat další téma, třeba čtvrtý bod, ve kterém každý řekne, s čím potřebuje pomoct od kolegů. Prvotně se může zdát schůzka trochu strojená, každý jen odpovídá na otázky a nemá možnost odbíhat od tématu nebo se košatě rozpovídat. Postupně si však i ti upovídaní osvojují novou metodu a ve fázi Ri už získává schůzka „flow“, vše plyne přirozeně a každý ví, co je jeho úkolem, aby byla schůzka rychlá, jasná a efektivní.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.