Stahují se nad zakázkovou ekonomikou mračna?

Klíčové rozhodnutí britského Nejvyššího soudu, které řidičům Uberu ve Spojeném království přiznává zaměstnanecká práva, je jedním z mnoha vítězství, kterých v poslední době napříč celou Evropou dosáhli zakázkoví pracovníci, působící v takzvané „gig ekonomice“. K podobnému závěru jako Nejvyšší soud Spojeného království dospěl v listopadu loňského roku i španělský soud, který rozhodl, že lidé pracující pro aplikaci Glovo, jež se zaměřuje na dovoz jídla, jsou plnohodnotnými zaměstnanci, nikoliv pouze nezávislými živnostníky. Díky tomuto rozhodnutí by tito pracovníci mohli brzy mít právo na pracovní smlouvu a zaměstnanecké výhody. A v únoru 2021 udělili italští prokurátoři firmám UberEats, Glovo, Just Eat a Deliveroo pokuty v celkové hodnotě 733 milionů eur na základě výsledků vyšetřování pracovních podmínek doručovatelů.

Kromě těchto přelomových soudních rozhodnutí se navíc začali pracovníci sdružovat do odborů a z otázky práv tzv. „gig workerů“ se stává zásadní společenské i politické téma. To vše vede k otázce: stahují se nad zakázkovou ekonomikou mračna?

Podle 48letého Azeema Hanifa probíhal jeho první rok práce pro Uber „velmi dobře“. Tenkrát, v roce 2015, musel sice investovat okolo šesti tisíc liber do pojištění vozidla, poplatků za získání licence a do daní, ale vyplatilo se to, protože mohl pracovat „kdy chtěl, kde chtěl a jak dlouho chtěl.“

„Pak to ale začalo jít hodně rychle z kopce,“ říká Hanif, který jako řidič pracoval hlavně o víkendech. Podle jeho slov začali on a jeho kolegové postupně přicházet o svá práva a spokojenost klientů byla vždy na prvním místě, i před spravedlností a férovým přístupem. „Žil jsem v neustálém strachu, jestli si na mě nebude nějaký pasažér stěžovat. Uber řidičům vůbec nenaslouchá. A dokud se záležitost neprošetří, přeruší s vámi spolupráci,“ říká Hanif. „Takže zničehonic nemůžete třeba týden pracovat. A to je velmi frustrující.“

Digitální platformy působící v zakázkové ekonomice (anglicky „gig economy“) zadávají pracovníkům jednorázové zakázky či krátkodobou práci, což až doposud znamenalo, že tito pracovníci jsou pouhými živnostníky na volné noze a nemají žádná zaměstnanecká práva. 16. března 2021 ale Uber oznámil, že 70 tisícům řidičů, kteří pro něj pracují ve Spojeném království, bude garantovat alespoň minimální mzdu, placenou dovolenou a hrazení důchodového pojištění. Toto oznámení bylo reakcí na klíčové rozhodnutí, které britský Nejvyšší soud učinil měsíc předtím a ve kterém uvedl, že řidiči Uberu musí být považováni nikoliv za živnostníky, ale za zaměstnance. Tímto rozhodnutím dal soud za pravdu dvěma bývalým řidičům Uberu, kteří se s firmou soudili celých pět let.

Konec jedné éry

Oznámení Uberu, které mimo jiné znamená, že jeho zaměstnancům je garantována přinejmenším minimální mzda ve výši 8,91 liber za hodinu, bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou zakázkovou ekonomiku.
„Je to úžasný posun dopředu,“ říká doktor Jamie Woodcock, profesor managementu na Open University a autor knihy The Gig Economy. „Zaměstnanecké organizace mají čím dál větší dopad na mezinárodní úrovni a současně s tím se zvyšuje solidarita se zakázkovými pracovníky. Posouváme se tak blíže k férovějšímu systému práce místo toho, abychom dál a dál snižovali pracovní standardy, což byl až doteď trend.“

Prostředí zakázkové ekonomiky prochází změnami napříč celou Evropou, která má s touto formou práce velké zkušenosti – služby pomocí digitální platformy někdy poskytovalo na 11 % ze všech pracujících občanů Evropské unie. V únoru rozhodl italský soud o pokutě v celkové výši 723 milionů eur pro firmy UberEats, Glovo, Just Eat a Deliveroo. Italští kurýři, kterých je přes 60 tisíc, navíc získali právo na pracovní smlouvy a fixní plat. A ve Francii otevřela společnost Just Eat v lednu ve 30 městech pro kurýry na 4,5 tisíce pracovních pozic na HPP.

Je ještě příliš brzy na to, aby se zakázkoví pracovníci radovali?

Výše zmíněná rozhodnutí znamenají nemalý zásah do financí dotčených digitálních platforem, které tak s novými podmínkami souhlasí jenom velmi neochotně. Podle analýzy Deutsche Bank by mohlo rozhodnutí britského soudu v extrémním případě znamenat, že Uber bude muset zpětně doplatit DPH v celkové výši 2,5 miliardy eur, což by v důsledku mohlo přinést až 30% zdražení jeho služeb.

Ihned po únorovém rozhodnutí Nejvyššího soudu Uber nejdříve rozeslal všem řidičům zprávu, že jejich práva se nemění. Až poté udělala firma otočku a nabídla pracovníkům určité zaměstnanecké výhody. Kontroverze ale stále vyvstávají okolo rozhodnutí Uberu, že pracovní čas se řidičům počítá od chvíle, kdy začíná jejich cesta se zákazníkem, a ne od chvíle, kdy se řidič přihlásí do systému. Nedávná rozhodnutí o přidělení nových práv zaměstnancům se navíc netýkají kurýrů Uber Eats.

Z těchto důvodů řidiči varují, že na oslavy je ještě brzy. „Je to krok správným směrem,“ říká Hanif, který přestal pracovat pro Uber a nyní využívá jinou platformu. „Bohužel, Uber ještě stále nesplnil to, co měl. Pořád ještě neplní, co mu nařídil Nejvyšší soud, tedy že řidiči mají nárok na mzdu za dobu mezi přihlášením do aplikace a odhlášením z aplikace. Ještě nesmíme v našem boji ustávat.“

Tom Vickers, sociolog z Nottingham Trent University a vedoucí skupiny Work Futures Research Group, tvrdí, že aby se oznámené změny ve firmě skutečně podepsaly i na každodenním životě a každodenní práci zaměstnanců, bude to vyžadovat ještě hodně času a úsilí. „Bude možná zapotřebí, aby se soudilo více řidičů a aby využili rozhodnutí Nejvyššího soudu jako precedens,“ říká Vickers.
„Změna nepřijde sama. Pracovníci čelí trendům, které jsou v Británii i v celé Evropě hluboce zakořeněné. Ve společnosti dlouhodobě panuje trend omezování zaměstnaneckých práv, který má spojitost s dlouhodobou krizí kapitalismu a který vede k tomu, že zaměstnavatelé se snaží z pracovníků vyždímat co nejvíce.“

I malá vítězství mají velký význam

I s vidinou toho, že soudní spory se budou táhnout ještě dlouhou dobu, věří Hanif, že rozhodnutí Nejvyššího soudu je důležitým krokem směrem dopředu a že jasně ukazuje, že současná situace vyžaduje změny. „Toto rozhodnutí prokazuje, že zakázková ekonomika není imunní vůči boji za zaměstnanecká práva,“ říká Hanif. „Tato legislativa dává zakázkovým pracovníkům velké naděje. Teď přichází další fáze našeho boje. Pracovníci už našli určité zastání, ale teď musíme firmy donutit, aby dodržovaly právo.“

Vickers souhlasí, že rozhodnutí britského Nejvyššího soudu je důležitým milníkem. „Je to velmi důležitý precedens,“ říká. „Budou na něj moci navazovat další pracovníci a dodá řidičům sebevědomí v tom, aby důrazněji bojovali za svá práva.“

Odbory a politika

V reakci na neférové pracovní podmínky se pracovníci napříč celou Evropou rozhodli jít do boje za svá zaměstnanecká práva a začali se sdružovat do odborů, aby mohli čelit digitálním platformám, které se podle slov pracovníků staly až příliš mocnými.

Na konci roku 2017 založil v Nottinghamu Hanif se svými kolegy z řad řidičů místní pobočku odborů United Privated Hire Drivers, jež se stala součástí odborů App Drivers & Couriers Union. „Tyhle platformy chtějí levnou práci a jejich řidiči jsou lehce nahraditelní,“ říká Hanif. „A to ohrožuje duševní zdraví řidičů. Rozhodli jsme se, že musíme tyto firmy hnát k odpovědnosti.“

Podle zástupců zaměstnanců je k řešení uvedených problémů nutné, aby lokální zaměstnanecké organizace spojily síly a aby se debata přesunula na politickou, vládní úroveň. „Tato rozhodnutí jsou sice velkým úspěchem, ale jsou omezená v tom smyslu, že se jedná o dílčí rozhodnutí v reakci na konkrétní případy. A navíc nejsou ani dostatečně vymáhána,“ říká Ludovic Voet, vedoucí segmentu digitálních platforem v Evropské odborové konfederaci (ETUC), která zastupuje 45 milionů pracovníků ze 38 evropských zemí. *„Skutečná změna vyžaduje politické hnutí a flexibilní regulaci místo zkostnatělé legislativy. Jedině tak budeme schopni pracovníky ochránit i v neustále se měnícím světě.“*

Španělsko v čele boje

Slibný vývoj můžeme vidět ve Španělsku, které učinilo řadu rozhodnutí, která mají dopad na legislativu týkající se zakázkové ekonomiky po celé Evropě. Antonio Aloisi, odborný asistent v oboru evropského a srovnávacího pracovního práva na IE University v Madridu, uvádí, že rozhodnutí Evropského soudního dvora v roce 2017 bylo důsledkem řešení podnětu, který byl původně podán právě ke španělskému obchodnímu soudu. A podle tohoto odborníka na pracovní právo byl nedávný případ v Itálii „silně ovlivněn“ rozhodnutím španělského soudu ze září 2020.
Aloisi také věří, že Španělsko stojí v čele politické reformy zakázkové ekonomiky. „Inspektorát práce je ve Španělsku velmi aktivní,“ říká Aloisi. „Zákonodárci uvažují nad přijetím nového zákona, podle kterého by byli všichni řidiči automaticky považováni za zaměstnance a bylo by na platformách, aby případně dokázaly opak. Mohli bychom se tak stát svědky zvýšeného povědomí o této problematice ve společnosti i dalších úspěchů, jak u soudů, tak i na politické úrovni.“

Žádné záruky

Ve Francii to v roce 2020 vypadalo, že zde panuje silná politická vůle současný stav změnit, když premiér Édouard Philippe oznámil své plány dosáhnout lepší ochrany pracovníků a zavést pravidla, podle kterých by kurýři a doručovatelé spadali do speciální kategorie. Tyto plány ale stále ještě nebyly realizovány a od chvíle premiérova prohlášení až do teď se konaly desítky protestů řidičů.

Ludovic Rioux, 24letý řidič z Lyonu, který začal pracovat jako doručovatel jídla pro firmu Deliveroo v říjnu 2018, je jedním ze zaměstnanců, kteří jsou velmi skeptičtí k názoru, že je co slavit. Je ale zároveň jedním ze 4,5 tisíce řidičů, kterým firma Just Eat France slíbila, že je najme na hlavní pracovní poměr. Ředitel firmy Jitse Groen se v lednu 2020 nechal slyšet, že Just Eat France „chce mít jistotu, že jejich zaměstnanci dosahují na zaměstnanecká práva a požívají právní ochrany.“

„Absence práv, které jsme byli už od začátku svědkem, se mění,“ říká Rioux. „A to je dobře. Přehodnocení současných kontraktů na tradiční pracovní smlouvy by ale mělo proběhnout u všech zakázkových pracovníků. V tuhle chvíli mohou platformy stále ze dne na den snížit svým pracovníkům mzdy – nemáme žádné záruky.“

Řešení na úrovni celé Evropy

Evropská komise nedávno otevřela veřejnou konzultaci o pracovních podmínkách a právním statusu zakázkových pracovníků. Otázka zakázkové ekonomiky by se tak měla řešit na úrovni celé Evropy. Aktivita Evropské komise představuje první fázi procesu, ve kterém se mají lidem pracujícím pro digitální platformy přiznat zaměstnanecká práva, a EU plánuje navrhnout regulační rámec na konci tohoto roku.

Evropská komise ve svém prohlášení uvádí, že model zakázkové ekonomiky nabízí mnoho příležitostí v podobě „větší flexibility, pracovních příležitostí a možnosti výdělku, a to i těm lidem, kteří by jinak vstupovali do tradičního pracovního trhu s obtížemi.“ Komise ale zároveň upozorňuje, že v této oblasti panují „nevhodné pracovní podmínky, nepředvídatelnost a nedostatečná transparentnost smluvních ujednání, problémy v otázkách zdraví a bezpečnosti, nedostatečný přístup pracovníků k systému sociální ochrany“ i problémy související s algoritmy, které digitální platformy využívají.

Prvním krokem při přípravě návrhů nových regulací jsou šestitýdenní konzultace mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli na téma zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. A pokud jednání mezi zástupci zaměstnanců a zástupci firem nikam nepovedou, bude následovat druhé kolo konzultací, jejichž tématem budou kroky, které by mohla potenciálně podniknout Evropská unie. A jestliže ani potom obě strany nedosáhnou dohody, Evropská komise podle svých slov „předloží vlastní návrhy do konce tohoto roku“.

Na začátku dlouhého boje

Zástupci zaměstnanců angažovaní v boji za svá práva se shodují, že pandemie ještě více zhoršila už tak neutěšenou situaci zakázkových pracovníků působících v první linii. Zároveň ale upozorňují, že v návaznosti na nárůst nezaměstnanosti a digitalizace práce se bude zakázková ekonomika stále více dostávat do popředí.
„Právě proto je náš boj tak důležitý,“ říká Livia Sperová z Evropské federace pracovníků v dopravě. „Tohle je pouze začátek a zakázková ekonomika se brzy bude prosazovat i v jiných sektorech – v cateringu, v úklidových službách, v péči o děti. Záchranáře budeme platit jenom ve chvíli, kde je potřebujeme. Uber se navíc začal zajímat i o nákladní přepravu. Všechno je teď v pochodu, všechno je nejasné a my musíme tento systém práce regulovat.“

Jamie Heywood, regionální manažer Uberu pro severní a východní Evropu, nedávno prohlásil: „Dnešek je významným dnem pro řidiče ve Spojeném království. Uber je pouze jedním z mnoha hráčů na poli zakázkového sektoru a my doufáme, že i ostatní firmy se k nám přidají a budou vylepšovat pracovní podmínky těchto klíčových pracovníků, kteří hrají nezastupitelnou roli v našich každodenních životech.“

Mluvčí Just Eat řekl, že společnost zavedla systém, v rámci kterého mají kurýři nárok mimo jiné na pevnou hodinovou sazbu, na placenou dovolenou a na nemocenskou.

Deliveroo a Glovo na žádosti o komentář nereagovaly.

Přeložil: Matěj Moravec
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte
odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.