Svět práce patří asertivním! Buďte jedním z nich

Zase jednou odcházíte od šéfa s hlavou sklopenou. Opět vás přiměl kývnout na jeden z těch „hrozně urgentních a pro budoucnost firmy naprosto stěžejních projektů“. Dobře víte, že to znamená pracovat přes víkend, přesčasy do noci, a stejně nebude reálné dodržet naplánovaný deadline. Ale prostě jste nedokázali vyslovit to jednoduché slovo, které, ač má jen dvě písmena, dokáže naprosto změnit hru: NE. Jako obvykle. Na chodbě potkáte oblíbeného kolegu. Okamžitě mu dojde, co se stalo, a hned spustí: „Ty totiž vůbec nejsi asertivní…“ Ale co to znamená, být asertivní? Nebojte se, kolega pro vás chce jen to nejlepší. Asertivita je totiž vlastnost, která vám může hodně pomoct. Obzvlášť v podobných situacích. Přinášíme vám návod, jak si osvojit tuhle měkkou dovednost, která otevírá mnohé kariérní dveře…

Co je to asertivita?

Asertivita je schopnost se prosadit a přitom respektovat ostatní. Jako první přišel s definicí asertivity psycholog z New Yorku Andrew Salter v polovině 20. století. Následně ji rozvinul americký psychiatr Joseph Wolpe. Asertivní člověk dokáže jasně rozlišit a pochopit, co je v jeho vlastním zájmu a co je v zájmu druhé strany. Není ani agresivní, ani pasivní. Má dost sebevědomí na to, aby klidně vyjádřil svůj názor. Asertivita je kombinace schopnosti naslouchat, projevit respekt, prosadit se a zvládat emoce. Toliko k teorii. Ale jak vypadá asertivita v každodenní praxi a hlavně, jak se projevuje v práci?

Názorné příklady z života na pracovišti

• Scénář č. 1: Váhavý střelec
  Jste na poradě. Nerozumíte právě probíhající diskuzi mezi kolegy. Vzduchem létají čísla a cizí pojmy a vy se v tom ztrácíte. Ale stydíte se do toho vložit, a tak se neodvážíte zeptat, o co kráčí. Nebo máte možná pocit, že asi nejste dost chytří… Tak či tak, nezapojujete se, pasivně nasloucháte – zkrátka naprostý opak asertivity.
• Scénář č. 2: Bezhlavý útok
  Právě se vám podařilo několikanásobně překonat stanovené cíle. Dobrá práce! Naprosto pochopitelně očekáváte zvýšení platu a velké prémie. Abyste si to pojistili, jdete za šéfem a jasně mu dáte najevo, kolik si představujete. Právo je přece na vaší straně a čísla nelžou! Dáváte svůj názor najevo tak usilovně, že se šéf sám prakticky nedostane ke slovu. Už se nechováte asertivně, jste jednoduše agresivní. S tímto arogantním přístupem riskujete, že nakonec nedostanete nic.
• Scénář č. 3: Manipulace
  Zastáváte vyšší pozici a pozvali jste si jednoho z podřízených na výroční hodnocení zaměstnanců. Předstíráte, že ho posloucháte, ale vlastně už jste si na jeho práci za předchozí rok udělali jasný názor. Dáte mu liché naděje, že příští rok může doufat v povýšení, dobře ale víte, že to není reálné. Zaprvé se vám do toho nechce, zadruhé na to v rozpočtu nejsou peníze. Ale radši si to necháte pro sebe, aby náhodou neztratil motivaci do práce. Chováte se manipulativně a neupřímně, takže ani v tomto případě se nejedná o asertivitu!

A jak to tedy udělat, abyste byli v práci asertivnější?

„Být asertivní znamená vědět, co chcete a co nechcete. Nebát se říct svůj názor, stát si za ním, ale nikdy se neuchylovat k aroganci. Znamená to pokládat konstruktivní otázky, získávat informace, naslouchat ostatním a vzít v úvahu různé úhly pohledu,“ vysvětluje Bruno Guirado, kariérní poradce a zakladatel poradenské agentury Dev&Plus.

„Nesnažíte se nikoho obalamutit. Dokážete diskutovat klidným hlasem a v první osobě jednotného čísla si hájit svůj názor. Není to sobecké ‚já, já, já‘, ale vyjádření vlastního přesvědčení a současně respektování cizího názoru. Naopak věty začínající ‚ty/vy‘ mohou vyznít agresivněji a často i útočně. Cílem je najít přijatelný kompromis. Zkrátka ukázat, že máte otevřenou mysl, ale zůstat upřímný.“

Proč je v práci asertivita tak důležitá?

Je asertivita královnou měkkých dovedností? Trochu to tak vypadá, vždyť se tak často objevuje mezi požadavky v pracovních inzerátech a popisech práce. Ovládat potřebné technologie a nástroje je určitě důležité, ale ve světě práce hrají prim především mezilidské vztahy, komunikace, schopnost naslouchat. „Empatie, laskavost, respekt a asertivita, to jsou soft skills, kterých si zaměstnavatelé dost cení,“ doplňuje Bruno Guirado. „Všechny ty dovednosti spolu souvisejí. Firmy bez zaměstnanců nemohou fungovat, a ačkoli se všichni ženou hlavně za výkonností, na prvním místě musejí být lidé.“

V době, kdy čelí vztahy na pracovišti výzvě v podobě home officů a komunikace na dálku, je asertivita čím dál důležitější. Kdo je asertivní, dokáže se lépe vyhnout sporům, a navíc je v práci spokojenější, čímž přispívá i ke spokojenosti kolegů. Díky asertivitě ubývá nedorozumění, vztahy mezi lidmi jsou upřímnější a zdravější. Nemluvě o všech těch výhodách, které má asertivita pro vaše duševní zdraví.

6 největších přínosů asertivity na pracovišti:

• Dokážete jednat konstruktivně a zvládáte své emoce.
• Umíte dát najevo svůj názor a lépe si uvědomujete, co potřebujete vy a co ostatní.
• Dokážete převzít iniciativu a motivovat ostatní k většímu zapojení.
• Nejste tak vystresovaní, protože víte, co chcete, a umíte to vyjádřit.
• Předcházíte sporům a místo toho se pouštíte do konstruktivních debat.
• Lépe přijímáte kritiku a změny.

Kdo by se měl asertivitu naučit?

Je to jedna z těch dovedností, kterou by měl mít každý, nehledě na to, kde nebo co dělá. Asertivita se vám vyplatí už na pracovním pohovoru, ale i po něm. Dnes a denně se hodí, chcete-li získat respekt, umět se rozhodovat, vyjednávat, zkrátka převzít otěže nad svou kariérou. „Pracuji s lidmi těsně před vyhořením, nebo už po něm,“ pokračuje Bruno Guirado. „Ze všeho obviňují nadřízené, a často oprávněně. Ale je i na zaměstnanci, aby si uměl nastavit hranice a stál si za svým, aby se všemu nepodřizoval a neakceptoval nezvladatelnou pracovní zátěž nebo nepřijatelné podmínky.“

Zastáváte-li vyšší pozici, řídíte projekty nebo vedete firmu, pak je pro vás asertivita samozřejmě ještě o něco důležitější. Vlastně je to něco, bez čeho se neobejdete v žádném oboru na jakékoli pozici, která zahrnuje komunikaci a vedení ostatních.

Jak se asertivitu naučit?

Trénovat asertivitu znamená pracovat na sobě. Mohou vám pomoci například knihy a/nebo podcasty zaměřené na osobní a profesionální rozvoj, také se můžete obrátit na poradce nebo začít docházet na behaviorální terapii. Nejprve však můžete zkusit několik malých jednoduchých cvičení. Na těch se jasně ukáže, jaká je vaše výchozí pozice a co budete muset udělat pro to, abyste se stali asertivním člověkem. Pár příkladů:

Cvičení č. 1: Odhalte, co si o vás myslí ostatní

Představa, kterou o sobě máte, nemusí být tak úplně pravdivá. Než na sobě začnete pracovat, je potřeba se objektivně zamyslet nad tím, jak vás vidí ostatní. Sepište si na papír pět vlastností, které považujete za své největší přednosti, a vedle nich pět svých největších chyb. Pak požádejte pět kolegů, aby každý sepsal pět největších předností a pět nedostatků, které podle nich máte.

Výsledky porovnejte se svým odhadem a krásně uvidíte rozdíl v tom, co si o sobě myslíte sami a co si o vás myslí okolí. Až přijdete na to, jakým stylem se k ostatním vlastně chováte, budete moci zapracovat na případných mezerách.

Cvičení č. 2: 4 kroky nenásilné komunikace

Cítíte narůstající hněv a sílící potřebu hezky od plic konečně říct svému nesnesitelnému kolegovi všechno, co si o něm myslíte? Pak jsou následující techniky nenásilné komunikace pro vás přesně to pravé. Zmírňují agresivitu a přinutí člověka nejdříve přemýšlet a pak až mluvit.

Představte si následující situaci:

Máte vztek, protože jste právě zjistili, že vám šéf zadal hrozně moc práce navíc. Už máte plné zuby neustálých přesčasů, které jsou ještě ke všemu neplacené. Než půjdete a vyvoláte konflikt s nadřízeným, zkuste reagovat podle čtyř principů nenásilné komunikace (pozorování – pocity – potřeby – prosba):

• Pozorování: „Všiml/a jsem si, že dostávám víc práce, než mohu dokončit v rámci pracovní doby.“
• Pocity: „Mám pocit, že je toho na mě moc.“
• Potřeby: „Potřebuji vědět, jak to udělat, abych dokončil/a přidělenou práci ve stanoveném čase.“
• Prosba: „Šlo by určit, které úkoly a projekty jsou prioritní, a mají tedy přednost?“

Takhle můžete dosáhnout svého, aniž by došlo ke sporu. Jasně vysvětlíte, v čem je problém, a volně přejdete k diskuzi.

Cvičení č. 3: Zkuste aktivní naslouchání

Pro trénování asertivity se vám mohou hodit také základní principy aktivního naslouchání. Umět mluvit je totiž jedna věc, ale umět naslouchat a ukázat tomu druhému, že mu rozumíte, to je věc jiná, ale stejně tak důležitá.
Podívejte se na pár příkladů toho, jak můžete obohatit a konstruktivně rozvinout pracovní porady nebo i jen běžný rozhovor:

• Zopakujte s rozdílnou formulací sdělení, abyste se ujistili, že svému protějšku rozumíte. „Jestli to tedy dobře chápu, pak bychom měli…“
• Pokládejte otázky, díky kterým se váš protějšek bude moci podrobně vyjádřit. Můžete třeba požádat o konkrétní příklady, abyste lépe porozuměli tomu, co říká.
• Požádejte ho, ať vám k tomu řekne víc, místo toho, aby vás sám musel přesvědčovat.

Má i asertivita své meze?

Řekněme si to otevřeně, asertivita není nikdy na škodu, v práci nebo jinde. V ideálním světě by každý uměl říct, co si myslí, a současně respektovat ostatní. Ale ideální svět existuje jen v pohádkách. A jen si to přiznejme, v některých situacích se asertivita praktikuje jen velmi obtížně. „Nastanou chvíle, kdy je prostě lepší mlčet, tedy zachovat se pasivně. Ale na druhou stranu nastanou také chvíle, kdy je potřeba být trochu agresivnější, jinak váš hlas nebude slyšet.“ A jak takové chvíle poznat? Člověk, který asertivitou opravdu vládne, je pozná a ví, kdy se vyplatí bojovat, a kdy je lepší se stáhnout…

Překlad: LexiPro
Foto: Thomas Decamps z Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.