6 klasických typů šéfů, na které narazíte v českých kancelářích. A návod, jak na ně!

Styl vedení vašeho manažera má výrazný vliv, a to skoro na vše

Ať už si hledáte novou práci a chcete si být jistí, že váš budoucí nadřízený pro vás nebude ztělesněním všeho zla, nebo jen chcete lépe pochopit svého současného vedoucího, vyplatí se vám vědět, jaký typ váš šéf je. Každý z nás má totiž preference ohledně toho, kolik volnosti a vlivu ve své práci potřebuje, jak chceme, aby se s námi komunikovalo, případně jestli oceňujeme spíše konkrétní zadání práce, nebo chceme sami být těmi, kteří si modelují svou práci sami.

Samozřejmě nemůžeme předpokládat, že každý vedoucí má pouze jeden styl vedení a toho se drží zuby nehty. Blíže pravdě je spíše tvrzení, že každý manažer má styl vedení, ke kterému má přirozeně sklony, které jsou dány například jeho osobností a zkušenostmi, nicméně je schopný svůj manažerský styl upravit podle potřeb zaměstnance a podle dané situace.

Od své první brigády v patnácti se potloukám po českých kancelářích a přes deset let pracuji s manažery i jejich podřízenými. Na školeních a konzultacích se mi ročně protočí několik desítek manažerů v různých firmách, a i když se snažím vyhýbat škatulkování, několik typických druhů manažerů potkáte snad v každé kanceláři.

Jaký styl vedení převládá v české kotlině?

Jak podle odborníka Ing. Zbyňka Dostála, regionálního ředitele ve společnosti Generali Česká pojišťovna, který má více než 30 let zkušeností s vedením a rozvojem obchodních týmů v českých i nadnárodních společnostech, vypadá ten nejvíc typický český manažer? „Moc záleží na osobě manažera a organizaci, ve které působí. Nicméně lze styl českých manažerů zobecnit asi takto. Řada manažerů se chová často více méně hierarchicky, tzn. ve většině případů očekávají, že podřízení budou respektovat jejich autoritu. Podle mých zkušeností tento způsob řízení není v současné době již moc efektivní.“

A jaké konkrétní typy českých manažerů podle Zbyňka existují? „Rozhodně jsou to ti tradiční, kteří dodržují hierarchii a přístup k řízení. Určitě máme i výraznou skupinu inovativních manažerů, kteří jsou velmi otevření novým nápadům a technologiím a snaží se přinášet nové myšlenky. Nezapomeňme na skupinu manažerů s mezinárodními zkušenostmi, kteří jsou schopni řídit svůj tým i v globálním kontextu. Nově se objevuje například skupina startupových manažerů, zaměřených na růst a inovace.“

No a na které přesně tedy nejčastěji narazíte u nás? Tady jsou 3+3 typy manažerů z českých kanceláří. Poznáváte je?

Druhy (nejen) českých manažerů

Diktátor

Tady hraje hlavní roli jenom šéf. Moc ho nezajímá, co si myslíte, a jede si vše po svém. Jen rozdává příkazy a komunikace probíhá zásadně jen shora dolů. O zpětnou vazbu moc nestojí. Je si jistý sám sebou a je přesvědčen, že vše, co dělá, dělá nejlépe. Nemusí to nutně znamenat, že je neschopný, naopak může být velmi úspěšný. Jen jako šéf stojí za starou bačkoru. Pod jeho vedením nemáte moc svobody a prostoru pro kreativitu.

Podle významného organizačního psychologa Reinse Likerta, který jako jeden z prvních popsal styly vedení, můžeme tento styl vedení nazvat jako autoritativní. Pokud rádi posloucháte příkazy a nechcete v práci moc přemýšlet, je to ten pravý šéf pro vás. Pokud jste ovšem silná osobnost, která má ráda věci ve svých rukou, chcete mít určitý vliv na chod týmu a potřebujete mít se svým šéfem vřelý vztah, tento styl vedení nebude nic pro vás.

Jak se s takovým malým diktátorem vypořádat?
Pokud seberete odvahu, je dobré tomuto šéfovi zkusit dát zpětnou vazbu a říct mu, jaký přístup by vám více vyhovoval. Zkuste mu navrhované změny prodat a jasně vypíchnout, co změna jeho přístupu přinese firmě, ale hlavně jemu. Opatrné brnknutí na ego v tomto případě může zafungovat velmi dobře. Chcete-li něco opravdu prosadit a máte na to tzv. koule, podejte mu nápad tak, jako kdyby byl jeho vlastní.

Mouchy snězte si mě

Opak diktátora je pasivní šéf, který se do vedoucí pozice mnohdy dostal omylem. Často tento typ vedoucího vlastně nikdy dělat nechtěl, ale protože je odborník, tak mu manažerskou pozici vnutili. Formálně je sice v roli šéfa, ale svůj tým nevede, není leader. Bohužel, to, že je někdo dobrý ve své práci, ještě neznamená, že bude dobrý šéf. Dělá, co se po něm chce, a často je, omluvte ten výraz, předposraný. Nemá vlastní vizi a nechce moc o ničem rozhodovat, tak se na všechno ptá „těch nahoře“ a sám nic moc nerozhodne. V rozdělení podle Likerta má tento styl nejblíže k benevolentním způsobům vedení.

Na první pohled to možná vypadá, že tenhle šéf je vlastně v pohodě, ale opak je pravdou. Složitě z něj budete dostávat nějaké rozhodnutí, bude vám chybět silná vize a je hodně pravděpodobné, že tento typ šéfa vás nebude inspirovat ani rozvíjet.

Co s pasivním šéfem?
V tomto případě máte velký prostor pro své nápady a řídíte se v podstatě sami. Často si ověřujte, že to je v souladu s tím, co chce váš šéf, nebo ti nad ním. Klaďte mu otázky a chtějte jasné odpovědi. Choďte s návrhy a dejte svému opatrnému šéfovi čas na jejich posouzení. Pokud už nevíte kudy kam, zkuste se obrátit na někoho z vyšších pater vedení, ale vhodně to oznamte svému šéfovi, nechcete ho přece obcházet úplně. Na místě je opět i zpětná vazba.

Loutkář

Tento typ šéfa moc dobře ví, co dělá. Ví, že by správně měl dát prostor lidem a jejich potenciálu, ale taky si je moc dobře vědom svých kvalit. Je to vlastně skrytý diktátor, ale navenek chce vypadat jako pravý leader. Ptá se vás na názor, je zvědavý na vaše návrhy, ale už když se vás ptá, má jasno, jak to nakonec udělá. Pokud po vás něco chce, neřekne vám to napřímo, protože nechce vypadat jako autoritář, tak vás manipulací dostane tam, kam chce. Často nesdílí všechny informace a politikaří.

Jak zacházet s manipulativním šéfem?
V první řadě je důležité manipulaci rozpoznat. Pokud vám není jasné, proč máte některé věci dělat tak či onak, doptávejte se a navrhujte svá řešení. Jeden z účinných léků na manipulaci je odkrytí hry. Asi je jasné, že svému manažerovi nevpálíte: „Mám pocit, že se mnou manipuluješ“, ale můžete to zkusit jemněji: „Víš, mám pocit, že se mě snažíš přesvědčit o XY, ale já bych spíš opravdu preferoval YX.“

Naštěstí převládají ti dobří šéfové

Samozřejmě se v českých kancelářích potkáme i s vedoucími, kteří manažerské řemeslo dělají dobře. To potvrzují i data z průzkumu Executivejob Salary Survey 2021 (EXESS21). Ukazuje se, že nejrozšířenějším manažerským stylem v České republice je demokratický styl vedení, který zdůrazňuje aktivní naslouchání a zapojení zaměstnanců do procesu rozhodování, ačkoli konečné slovo patří manažerovi.

Druhým nejčastěji používaným stylem vedení lidí je koučovací styl, prostřednictvím kterého se manažeři snaží povzbuzovat a rozvíjet své podřízené. Naopak pro naprostou většinu českých manažerů je podle průzkumu neakceptovatelný autoritativní styl vedení, takže diktátorů naštěstí nepotkáme v českých firmách tolik. A na jaké typy dobrých šéfů můžeme narazit?

Týmový hráč

Takový šéf je spíš rovnocenným členem týmu, ale zároveň je pro své lidi oporou a dává jim jasný směr v podobě srozumitelné vize. Upřímně ho zajímají vaše názory a kde to jde, nechává rozhodovat demokraticky celý tým, zároveň je ale schopný rozhodnout sám, pokud je to nezbytné. Často vede své lidi k samostatnosti a rozvíjí je. Nebojí se ani hrubé práce, když je potřeba, pomůže i s agendou, kterou by měli dělat jeho lidé. Likert by nejspíš řekl, že se jedná o participativní styl vedení.

Jaká jsou tu rizika?
Jsou pro něj velmi důležité vztahy v týmu, a proto se někdy může vyhýbat konfliktům a nepříjemným konfrontacím, což může poškodit výkon, nebo paradoxně i vztahy.

Šéf kouč

Vždy se snaží, abyste si na všechno přišli sami. Otázkami vás nemanipuluje, ale chce z vás dostat to nejlepší. Jeho hlavním posláním je z vás udělat plně kompetentní samostatnou jednotku. Nechá vás udělat chybu a „dokope“ vás, abyste si na ni přišli sami a vzali si z ní ponaučení. Z klasických stylů vedení má tento šéf nejblíže ke konzultativnímu stylu.

Co u šéfa kouče hrozí?
Někdy prostě potřebujeme radu, nebo chceme instrukce, a tak může být vyčerpávající neustále si na vše přicházet čistě sami. Zároveň pokud potřebujete přímé vedení a více detailní zadání, můžete být z tohoto manažerského stylu trošku nešťastní.

Skutečný leader

Dává svému týmu vizi a pevné hodnoty, podle kterých se jeho lidé rozhodují. Aktivně buduje týmovou kulturu a jde příkladem. Podle Zbyňka Dostála je leadership ten nejvhodnější styl vedení: „Úspěšnější v praxi bývá manažer, který v rámci hierarchie organizace využívá leadership. Je to schopnost manažera inspirativně směřovat a ovlivňovat ostatní k dosažení určených cílů a dlouhodobé vize. Leadership se neomezuje pouze na postavení v hierarchii. V praxi je to o motivaci týmu, jasné vizi manažera – leadera, který umí sdělit vizi inspirujícím způsobem a směřovat tým k jejímu dosažení. Klíčová je také komunikace, leader musí být skvělým komunikátorem a podporovat otevřenou komunikaci. Úspěšný manažer by měl umět i motivovat a podporovat členy týmu. Úspěšný manažer a leader je prostě vzorem svému týmu.“

Jsou to možná extrémní příklady a typy šéfů se mohou prolínat, kombinování stylů vedení je dokonce žádoucí. I podle Zbyňka Dostála jsou úspěšní ti manažeři, kteří dokážou kombinovat různé přístupy a aktivně se přizpůsobovat aktuálním podmínkám ve své organizaci.

Pod kým pracujete a koho potřebujete?

Zkuste si podle předchozích řádků zanalyzovat, jaký styl vedení je nejbližší vašemu manažerovi, a zároveň si odpovězte na otázku, zda vám takový styl vedení vyhovuje. Pokud potřebujete od svého šéfa trochu jiný přístup, zkuste otevřené komunikovat, co a proč potřebujete ke své práci jinak. Kdo by taky chtěl celý život pracovat pod nevhodným vedením, že?

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.