5 tipů, jak přestat (neustále) dělat více práce za stejné peníze

Představte si žádost o pomoc zamaskovanou jako lichotku či dokonce povýšení. „Máš mou plnou důvěru, že zvládneš vypracovat plán projektu“, „chtěl/a bych, abys převzal/a více odpovědnosti“, „dokážeš zachovat chladnou hlavu, určitě ten pracovní nápor zvládneš, vím že se na tebe můžu spolehnout“. Takhle nějak dochází k tomu, že si nakládáme víc a víc práce, protože nám podobné řeči lichotí a nedokážeme na ně říct „ne“. Ale s platem, postavením ani dalšími benefity se přitom nehne ani o píď…

Í-á!

Existuje tisíc zdánlivě rozumných důvodů, proč kývnout na práci navíc. Zaprvé, vždyť to po vás chce nadřízený (dušička jedničkáře v první lavici se tetelí). Zadruhé, máte tendenci dokázat, že jste ten, kdo zvládne naprosto všechno, klidně se i rozdvojit (to se zase ozývá skrytá Wonder Woman a Superman, případně Superman). Zatřetí, za každou cenu se chcete zavděčit („love me, please love me“). A konečně, domníváte se, že když si vezmete víc práce, vyplatí se vám to v budoucnu z hlediska budování kariéry – myslíte si, že za nějaký čas budete sklízet plody své práce (naděje umírá poslední).

Však to také zaměstnavatelé neustále slibují: „Dokažte mi, že na to máte, a já vám zařídím povýšení, postavení a odpovídající plat.“ Tu těžkou a vyčerpávající část tedy musíte vykonat teď, abyste někdy v budoucnu získali kýženou odměnu (ale přitom zapomínáte, že obojí by mělo jít ruku v ruce). Někdo práci obětuje všechno a nalhává si, že se prostě jen musí „osvědčit“. V překladu to ale znamená, že jste jako ten osel, co poslušně kráčí za mrkví, kterou má pověšenou před nosem.

Jsme jedna rodina

Ještě hůř se člověku říká ne, pokud pracuje v některém z odvětví, které na tom teď není úplně nejlíp a kde se musí vyžít s málem, aby se firma udržela nad vodou.

Nechcete vypadat jako sólista, co myslí jen na sebe, když firma „bojuje o přežití“ a všichni musejí přiložit ruku k dílu. Dejte si pozor na rétoriku typu: „Jsme jedna velká rodina, jsme jeden tým, musíme držet spolu.“ Podobné řeči mají přimět jedince zapomínat na sebe ve prospěch skupiny. A často jediný, kdo z této „týmové hry“ doopravdy dlouhodobě těží, je firma sama (a ne skupina zaměstnanců, kteří ji tvoří).

Nakonec to dopadne tak, že se vám záda prolomí pod tíhou nákladu, aniž byste si kdy ukousli z té mrkve, kterou vám neustále mávali před nosem. Velmi rychle se z práce „navíc“ stane naprostá samozřejmost, nový normál, a nikdo ji už nebude brát jako něco, na co musíte vynakládat extra úsilí. Budete prostě pracovat víc, ale žádného zvláštního uznání se vám za to nedostane.

Jak tedy odpovědět šéfovi, který po vás chce víc a víc práce za čím dál kratší dobu a za stále stejný plat, a nevypadat přitom jako nevděčník?

Jak říct: „Ne znamená ne!“

1. Podívejte se, jaká je oficiálně náplň vaší práce

Není vaší povinností dělat vše, co po vás šéf chce. Musíte dělat to, co máte v popisu práce nebo ve smlouvě. Nastoupili jste na přesně definovanou pozici, s jasně stanovenými povinnostmi, za které byl vyměřen odpovídající plat. Na tom byste měli vystavět svou argumentaci se zaměstnavatelem. Nemělo by se jednat o jednostranné rozkazování ze strany nadřízeného, ale o dialog mezi férovými spoluhráči. Podívejte se, co máte ve smlouvě. Zavazujete se tam ke vší té práci navíc? Pokud ne, pak máte právo říci ne. Nikdo vás za to nesmí vyhodit. Můžete ale také začít vyjednávat o změně popisu práce… A s ní také samozřejmě o odpovídající změně platu.

Bohužel, ne každý se může pochlubit naprosto přesným popisem práce uvedeným ve smlouvě. V tom případě je možná načase využít této příležitosti, přesný popis práce formulovat a – logicky – probrat přitom rovnou i platové možnosti.

2. Řekněte ne ve jménu profesionality

Moc dobře to víte – chtějí po vás práci navíc. Ale vy nemáte žádnou chuť někomu dávat víc a za stále stejné peníze. Nevidíte v tom ani žádná pozitiva do budoucna ze strategického hlediska.

Není tedy nic lepšího než se odvolat na profesionalitu: „Raději odmítnu, protože s touhle prací navíc bych neměla energii ani čas na to, abych řádně vykonávala svou primární práci, a nechci ohrozit své výsledky ani výsledky společnosti.“

Přiznáte na rovinu, že nejste super žena/muž, a to je naprosto v pořádku (vzhledem k tomu, že Wonder Woman i Superman jsou taky vymyšlení), a přitom dokážete, jak jste odpovědní a spolehliví.

3. Zeptejte se, co z toho budete mít

Sice vám nepřijde moc košer, že vám jen tak bez cavyků chtějí přidat další práci, ale na druhou stranu, stát se nepostradatelným pomocníkem či pomocnicí šéfa vašim kariérním plánům do budoucna docela nahrává. Jestli v tom vidíte určitou příležitost, kterou byste neradi propásli, ale současně nechcete být žádné ořezávátko, zeptejte se (jakoby nic), jaké budou z této práce navíc plynout výhody.

Budou vám platit přesčasy? Jak se navýšení odpovědnosti promítne do platu? Změní se název vaší pozice a postavení? Budou některé vaše dosavadní úkoly delegovány na třetí osobu? Dostanete školení? Zkrátka a dobře, co za tu práci „navíc“ dostanete „navíc“?

4. Chtějte po nich přesné datum

Říkají, že je na tom firma špatně, že žádné peníze navíc nejsou a že je potřeba být na jedné lodi, dočkat času, a jednoho dne (slibujeme!) ta trpělivost růže přinese.

Jestli se rozhodnete jim věřit, požádejte o přesné datum. „Jasně, chápu, že za těchto okolností musíme prostě všichni zabrat. A kdy přesně má skončit tohle výjimečně náročné období a rozhodne se, kdo dostane o kolik přidáno?”

Domluvíte-li se na přesném datu, přinutí zápis v kalendáři vašeho šéfa, aby se z práce navíc nestal nový standard.

5. Nechte si to dát písemně

Máte plné právo si stanovit nějaké podmínky, než se stanete součástí bojové formace svého zaměstnavatele. Dobře, budete dělat přesčas a vezmete si práci i za Kamilu (která už má potřetí dlouhodobé volno, protože měla syndrom vyhoření, však taky není kouře bez ohně…). Dobře, chápete, že vám nepřidají hned, ani nezaručí vašim dětem místo ve školce, aby vám pomohli zvládat nadměrnou pracovní zátěž. ALE nechte si od personálního oddělení napsat černé na bílém (nejdřív tam zajděte osobně, na základě toho ať vám zašlou e-mail), co všechno vám společnost dluží a co musí splatit, až přijde čas: prémie v takové a takové výši, zvýšení platu o 10 %, posun do vyšší platové třídy, firemní auto, od příštího roku místo ve školce, více dní placené dovolené… Úsilí navíc, které teď věnujete své firmě, je jako ta mrkev, kvůli které se musí písemně zavázat ke konkrétní a reálné odměně do budoucna.

Jestli se váš zaměstnavatel k ničemu nemá, nechce vám říct jasné datum, kdy to skončí, nenabízí vám nic navíc, a ani v budoucnu vás nechce odměnit, tak vám doporučujeme se zase v klidu posadit, ale je to samozřejmě na vás. Ať se rozhodnete jakkoli, zamyslete se nad tím, jak to bude dál, protože je zjevné, že tady nikdo ambice po zásluze odměňovat nehodlá.

Odmítnout práci navíc neznamená jít proti ruce, která vás krmí, neznamená to, že jste neochotní nebo naschvál vyvoláváte spory. Naopak, váš pracovní vztah zůstane harmonický, vzájemný dialog převládne nad pocitem podřízenosti. Říct ne bývá někdy obtížné, ale díky tomu možná zjistíte, jestli pracujete na místě, kde si váží toho, co pro ně děláte. Nebo jestli na vás náhodou někde jinde nečeká křupavější mrkvička.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.