Otcové si rodičovskou chválí. Tak proč na ni chodí jen jeden z padesáti?

Co se týče otců a rodičovské dovolené, panuje v české společnosti výrazný paradox. Všichni, včetně samotných otců, by byli rádi, kdyby tátové trávili s dětmi v raném věku více času. Na druhou stranu se ale otcové na rodičovskou dovolenou moc nehrnou. V roce 2021 tvořili otcové pouhých 1,78 % rodičů na rodičovské. Ti otcové, kteří často navzdory očekáváním většinové společnosti tuto zkušenost podstoupili, nezřídka hovoří o neopakovatelné zkušenosti, kterou by si nenechali ujít a která zkvalitnila jejich celoživotní vztah s dítětem. Proč by se měli otcové více podílet na výchově svých ratolestí? Je představa, že péče o děti je výhradně „ženské poslání“, už překonaná? A blýská se v tomto ohledu v tuzemsku na lepší časy?

„Myslím, že zodpovědnost za péči o dítě by měla být společná“

Když se Jiří Volák stal před více než čtyřmi lety otcem, hned od začátku počítal s tím, že se se ženou na rodičovské dovolené prostřídají.

„Přišlo mi to tak nějak samozřejmé, i když jsem žádný vzor v tomto ohledu v rodině nebo okolí neměl. Považuji se celkem za feministu a přišlo mi fér se na výchově plnohodnotně podílet a prosazovat rovné příležitosti,“ vysvětluje Jiří.

K jeho rozhodnutí přispěl i fakt, že se v té době zrovna rozhodoval, jestli setrvat ve své práci, nebo udělat nějakou změnu. „Jít na rodičovskou bylo tedy ideální řešení, jak udělat změnu a radovat se z něčeho jiného než jenom z práce. Ale zároveň mít i tu jistotu, že se pak mám kam vrátit.“

Vzhledem k tomu, že on i jeho žena pracují oba ve státní správě a mají srovnatelné tabulkové platy, bylo navíc z finančního hlediska víceméně jedno, kdo z nich s dcerou doma zůstane. Oba navíc vždy museli umět vzhledem ke svému aktivnímu životu žonglovat s časem, jelikož Jiří se kromě zaměstnání věnuje i divadlu a jeho žena natáčí televizní pořad.

Naplánovali si, že první rok bude na rodičovské žena, druhý rok on. Využili také toho, že zákon umožňuje brát si rodičovskou i paralelně, takže se při „střídání stráží“ částečně překrývali a měsíc byli doma oba. „Nazývali jsme tohle období ,předávání agendy‘,“ dodává Jiří.

Na rodičovské Jiří plánoval být rok. Jenže pak přišel covid-19 a on si rodičovskou nakonec protáhl na roky dva.

A jak zpětně Jiří svou zkušenost hodnotí?

„Neměnil bych. Během toho, co jsme byli spolu s dcerou doma, jsme si spolu vybudovali velmi silný vztah. Místo ,mamánka‘ se z ní stal spíš ,tatánek‘. A to se myslím zúročí do toho, jaký spolu budeme mít vztah i v budoucnu,“ říká Jiří.
A po krátkém zamyšlení dodává: „A navíc bych bez téhle zkušenosti byl ochuzen o všechny ty nepostradatelné znalosti o princeznách a jejich šatech.“

Proč nechodí muži na rodičovskou častěji? Legislativa překážkou není

Jiří je však stále víceméně výjimkou. Svým rozhodnutím se zařadil mezi necelá dvě procenta mužů, kteří se rozhodnou si rodičovskou dovolenou vzít.
Na ni mají přitom muži stejný nárok jako ženy už od roku 2001, kdy byl institut dřívější mateřské dovolené v zákoníku práce nahrazen dovolenou rodičovskou.

„Podmínky jsou naprosto stejné. Jen otec dítěte může ,zahájit‘ rodičovskou dříve než matka, protože matka vždy nejprve čerpá mateřskou dovolenou a pak až rodičovskou. Otec může na rodičovskou dovolenou nastoupit prakticky ihned po porodu,“ vysvětluje Jakub Oliva, advokát a specialista na pracovní právo z advokátní kanceláře ARROWS ETL Global.

Podle něj pak zavedení a následné prodloužení otcovské dovolené, tedy částečně hrazeného volna pro otce v délce až dvou týdnů, výrazně přispělo k zapojení otců do poporodní péče o dítě. Přesto však v praxi zdaleka nejčastěji přetrvává model, že matka čerpá mateřskou i rodičovskou dovolenou, zatímco muž zajišťuje příjem domácnosti. „Není to ale o tom, že by zákon stavěl nějaké překážky. Je to stále o osobním a osobnostním nastavení rodičů,“ dodává Jakub Oliva.

Za vším hledej peníze…

Otázka tedy zní jasně: Proč se muži na rodičovskou nehrnou? Přesná data o počtu českých mužů na rodičovské dovolené sice nejsou k dispozici, ale určitý pohled do toho, o jak moc nevyrovnaný poměr se jedná, nabízí dostupná data o rodičovském příspěvku.

„Podle statistických údajů zveřejněných na stránkách MPSV pobíralo v roce 2001 rodičovský příspěvek 0,79 % mužů. Tento podíl se postupně zvyšoval. V roce 2021 tvořili muži 1,78 % příjemců rodičovského příspěvku. Za dvacet let se tedy jejich počet zvýšil o jeden procentní bod,“ uvádí Andrea Bohačíková, CEO a zakladatelka organizace Marter, která pomáhá matkám, otcům i firmám lépe skloubit rodinný a pracovní život a která tvoří komunitu proaktivních rodičů.

Tato nízká čísla však Andrea Bohačíková nepovažuje za důsledek nezájmu otců o své ratolesti. „Když jsme si dělali průzkum, dle nadpoloviční většiny mužů jsou problémem finance.“

Vzhledem k tomu, že Česko patří dlouhodobě mezi pomyslnou hitparádu tří zemí EU s nejvyšším průměrným rozdílem mezi platy mužů a žen, představuje často odchod otce na rodičovskou dovolenou větší finanční zatížení rodinného rozpočtu než rodičovská dovolená matky.

I proto z průzkumu Česko v datech společnosti Ipsos z roku 2021 vyplynulo, že 70 % otců by sice rádo zůstalo s dítětem doma alespoň část rodičovské dovolené, ale že právě finance jsou největší překážkou, která jim v tom brání. A právě i z toho důvodu se otcové v průzkumu Ligy otevřených mužů shodli, že by u zaměstnavatele v souvislosti s péčí o děti uvítali vyšší flexibilitu, možnost práce na dálku či příspěvky na rodinné aktivity.

Emancipovaní otcové vs. kult matky

Z průzkumu organizace Marter i z průzkumu společnosti Ipsos vyplývá, že v závěsu za financemi je druhou překážkou představa, že péče o dítě, především v předškolním věku, je „ženské poslání.“

„Až jako třetí důvod bylo uvedeno, že si muži myslí, že by snad nezvládli péči o své děti. Mezi další důvody patří to, že chtějí pracovat a nepřejí si přerušit svou kariéru. Mají pocit, že by jim ujel vlak. A až jako poslední je posměch ze strany jejich nejbližšího okolí, za což jsem velice ráda,“ uvádí Andrea Bohačíková.

Ze své práce s rodinami, kde se partneři na rodičovské dovolené vyměnili, Andrea Bohačíková vypozorovala, že s představou otce na rodičovské se nejvíce pere nejbližší rodina, a to převážně starší generace, kterým tento způsob péče nezapadá do jejich „staré školy“.

„Ve své bublině naštěstí nemáme otce, který by čelil posměchu nebo urážkám. Je ale pravda, že když se negativní komentáře objeví, tak i když se rozhodnutí týká obou rodičů, ta horší část pohledů se vrhá na ženy. Proč to dopustí. Proč nezůstanou doma ony. Proč to po svém muži chtějí,“ uvádí na základě své praxe Andrea Bohačíková.

Jiří Volák žádnou stigmatizaci neregistroval, i když se jeho rozhodnutí v práci podle jeho slov poměrně rozkřiklo: „Skoro se zdálo, že každý na něj má nějaký názor. Setkával jsem se ale vlastně jen s pozitivní reakcí. Je ale pravda, že po návratu do práce jsem si musel zase trochu přivykat dospělé konverzaci, protože by kolegové asi neocenili příměry s Mickey Mousem nebo Prasátkem Peppou.“

Proč by měli otcové chodit na rodičovskou více

Snahu více otce zapojit do rané péče o děti vykazuje mnoho zemí po celém světě. V Čechách došlo v roce 2018 k zavedení týdenní otcovské dovolené a o čtyři roky později k jejímu prodloužení na 14 dní. Ve Švédsku je systém rodičovské dovolené nastaven tak, aby rodiče motivoval si péči rozdělit půl na půl. Rodičovská dovolená ve Švédsku trvá 480 pracovních dní, ale je určena pro oba rodiče. Když si ji rodiče nechtějí rozdělit rovným dílem napůl, může jeden z nich převést 180 svých dní na druhého. Trik je ale v tom, že minimálně šedesát dní si musí vybrat skutečně každý z nich – jinak rodina přijde o peníze od státu.

Z čeho vlastně pramení snaha přimět otce chodit na rodičovskou více?

To, že péče o malé děti není výhradně „ženským posláním“ a že matka i otec (respektive mateřský a otcovský element) každý hrají ve výchově a rozvoji malého lidského tvora svou jedinečnou a klíčovou roli, ukazují mimo jiné i vědecké výzkumy.

Psychologové například zjistili, že otcové svým stylem komunikace kladou na své děti větší nároky než jejich matky. Zatímco ženy se totiž dětem svou mluvou více přizpůsobují, otcové jsou častěji náročnějšími komunikačními partnery, tak děti víceméně nutí, aby hovořily jasněji a své myšlenky formulovaly přesněji. Psycholingvistka Jean Berko Gleasonová právě kvůli tomu přišla s „hypotézou mostu”, podle které otcové zprostředkovávají dětem most mezi rodinným prostředím a reálným světem venku.

Z otců na rodičovské dovolené samozřejmě v mnoha ohledech těží i matky. Třeba tím, že se mohou dříve vrátit do pracovního procesu a vyhnout se dlouhé kariérní pauze. Navíc, i ti nejotrlejší rodiče by lhali, kdyby tvrdili, že péče o děti během rodičovské je vždy procházka růžovým sadem.

„Období jednoho roku věku dítěte mi přijde zrovna hodně náročné. A moje žena tedy celkem ocenila, že jsme se v té době střídali,“ uvádí Jiří Volák.

Pozitivní dopad pak má každodenní péče o dítě samozřejmě i na samotný vztah mezi ním a otcem do budoucna.

„Od otců, kteří šli na rodičovskou, víme, že jim to změnilo pohled na svět, rodičovství a hlavně prohloubilo vztah s jejich dítětem nebo dětmi,“ uvádí Andrea Bohačíková.

„Rodič často musí v hlavě někde na pozadí neustále přemýšlet, jak skloubit práci a péči o dítě, kdo se bude o dítě starat, když třeba musí rodič jet na služební cestu, a podobně,“ uvádí Jiří Volák. „A toto většinou řeší z velké části jenom ženy. Mně se ale tenhle neustále se točící strojek do hlavy taky nainstaloval. A myslím, že není na škodu, když tyto věci řeší i otec, protože i to je součástí plnohodnotné péče o dítě.“

I z toho důvodu Jiří uvádí, že kdyby se měl rozhodovat znovu, určitě by na rodičovskou opět chtěl jít.

Jen budoucnost ukáže, zda otců uvidíme na dětských hřištích čím dál více.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.