Když vám šéf zaplatí, abyste nešířili know-how. Všechno o konkurenční doložce

Strávit život v jedné práci, to už se dnes příliš nenosí. Mladá generace ráda zaměstnání mění, zkouší nové obory, postupy a finanční příležitosti. S každou další pracovní zastávkou člověk zákonitě, třebaže v omezené míře, nasákne know-how dané společnosti. A to je právě něco, co může hrát při odchodu ze zaměstnání roli.

Na zmíněnou problematiku myslí dokument zvaný konkurenční doložka, kterou definuje tuzemské pracovní právo. Konkurenční doložka ve své podstatě na určitou dobu zakazuje člověku, který opouští firmu, aby získané know-how v předem smluveném rozsahu využil k následné výdělečné činnosti.

Takovou činností přitom nemusí být jen další zaměstnání, ale i podnikatelská činnost. Povaha jednotlivých doložek se ale liší.

Není doložka jako doložka

HR manažerka Dominika Pivodová Lišková vysvětluje, že zákoník práce už sám o sobě omezuje možnosti konkurence. „Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Toto omezení je v pracovněprávních vztazích platné automaticky dle zákoníku práce, není potřeba uzavírat nic dalšího,“ říká.

„V některých specifických případech – jedná se například o odvětví pracující s technologickými inovacemi, nebo o trhy s intenzivním konkurenčním bojem – je ale potřeba si know-how bývalých zaměstnanců pohlídat ještě o něco více. A to prostřednictvím doložky,“ doplňuje.

Konkurenční doložka přichází na řadu ve chvíli, kdy zaměstnavateli hrozí reálná šance, že člověk, který s ním spolupracuje, díky nabytému know-how v budoucnu poškodí jeho firmu. Mnohem spíše než o získané schopnosti jde často o získané informace – například znalost technologických a pracovních postupů, díky které může pracovník v nové práci popohnat konkurenci. Nemusíte se ale bát, váš progres při práci s textovým editorem zřejmě nikoho zajímat nebude.

Existuje navíc hned několik typů konkurenčních doložek. Liší se pokyny, délkou, ale i možností finanční kompenzace.

Peníze výměnou za mlčení

Tradiční variantou konkurenční doložky je ta, která má zabránit v šíření know-how zaměstnanci. V tomto případě většinou nepůjde o řadového pracovníka, ale typicky o vysoko postaveného manažera, který má přístup k obchodnímu tajemství.

„Pokud jde o konkurenční dohodu podle zákoníku práce, pak je maximální délka trvání jeden rok,“ upozorňuje právník Karel Ryšavý. A jelikož zaměstnance omezuje doložka v dalším pracovním působení, má právo na finanční kompenzaci. Pochopitelně ze strany zaměstnavatele, který konkurenční doložku požaduje.

„Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku,“uvádí zákoník práce.

Tento druh konkurenční doložky se sjednává typicky jako součást pracovní smlouvy. Dodatek není možné uplatnit na pedagogické pracovníky, kteří mají výjimku.

„Mezi plusy doložky se samozřejmě řadí to, že je zákaz konkurence ze zákona zaplacený. Dostanete tedy odměnu pouze za to, že se nějakého jednání – práce u konkurence – zdržíte. Na druhou stranu může konkurenční doložka znamenat překážku v budování kariéry, závazek, na který je potřeba myslet při hledání práce, i nutnost odmítnout lukrativní pracovní nabídku,“ varuje HR manažerka Pivodová Lišková.

OSVČ to mají složitější

Vedle konkurenční doložky pro zaměstnance existuje konkurenční doložka pro podnikatele. Sjednává se typicky v případech, kdy dodavatel určité společnosti zjistil při vzájemné spolupráci know-how, obchodní tajemství nebo další citlivé informace, které by mohl využít při spolupráci s konkurencí.

Konkurenční doložka v případě OSVČ musí jasně vymezit hned několik faktorů. Zaprvé časový rozsah – platnost doložky nemůže přesáhnout pět let. Dále také věcný rozsah, tedy co všechno podnikatelský subjekt nesmí šířit. A doložka rovněž definuje, jakých konkrétních osob se zákaz týká a na jakém území bude platit.

Pokud by ale z takové doložky náhodou vyplynulo, že kupříkladu jako freelancer pracující v marketingu nemůžete mezi své klienty zařadit prakticky žádného konkurenta zadavatele (žádné jiné marketingové agentury), což by vám významně ztížilo hledání zakázek, můžete dokument soudně napadnout. Ani OSVČ doložka totiž ze zákona nesmí být nepřiměřeně přísná.

Když stačí něco mezi

Určitou variací na konkurenční doložku je takzvaná dohoda o nepřetahování pracovníků (no-poaching, též non-solicit doložka). V rámci ní se zaměstnavatelé mezi sebou dohodnou, že se nebudou okrádat o klíčové zaměstnance.

Tento dokument ale už trochu brousí na právní hraně. Zvláště v případě, když o něm zaměstnanec neví. Pokud se navíc zaměstnavatelé dohodnou, že nebudou zvyšovat mzdy páteřních pracovníků, může to zavánět kartelovou dohodu, na kterou by si posvítil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Co konkurenční doložka obsahuje?

Jak bylo zmíněno výše, konkurenční doložka v případě zaměstnanců je dokument, který se typicky v rozsahu jedné stránky připojuje k pracovní smlouvě. A to buď na začátku pracovního poměru či v jeho průběhu. Konkurenční doložka má v první řadě definovat návaznost na pracovní smlouvu a zákoník práce.

Dokument dále zaznamenává, co končící zaměstnanec nebude moci dělat a určí se rozsah trvání konkurenční doložky, zde půjde typicky o jeden rok. Zaměstnavatel se v rámci smlouvy zaváže, že bude zaměstnanci omezení finančně kompenzovat. Ideálně by konkurenční doložka měla definovat, do jakého dne v měsíci bude mít člověk odměnu na účtě.

Podstatnou částí konkurenční doložky je také pasáž o pokutě. Platit totiž možná nebude jen zaměstnavatel, ale také končící zaměstnanec. A to v případě, že smlouvu poruší, nastoupí ke konkurenci a bude sdílet citlivé know-how.

Výše pokuty může být variabilní, zpravidla je ale dostatečně vysoká, aby motivovala signatáře k plnění doložky. Na druhou stranu pokud člověk dokument poruší a zaplatí pokutu, je z dalšího plnění konkurenční doložky zpravidla vyvázán.

„Pokud je v konkurenční doložce sjednána smluvní pokuta, může bývalý zaměstnavatel vyžadovat její uhrazení. V případě vyzrazení citlivých informací mohou přijít na řadu i jiné právní prostředky, jako je náhrada škody. Zaplacením smluvní pokuty nicméně závazek z konkurenční doložky zaniká, je tedy možné se z ní ‚vyplatit‘,“ vysvětluje HR manažerka Pivodová Lišková.

Konkurenční doložka je dokument, ze kterého by měli za ideálních podmínek částečně profitovat zaměstnavatel i končící pracovník. Společnost se díky němu nemusí bát konkurence a zaměstnanec zase dostane nějaké peníze navíc. Právně definovaný časový rozsah doložky pak z dokumentu nečiní žádnou doživotní smlouvu, jak si mnozí lidé stále myslí. Jde jen o dočasnou pojistku.

Na co si dát pozor?

Pracovník by si měl v případě konkurenční doložky pohlídat především čtyři faktory. Zaprvé, zda je skutečně nutné, aby konkurenční doložku podepsal. Pokud člověk nepatří mezi páteřní zaměstnance, k dokumentu nesmí být ze zákona tlačen. Dále si člověk musí pohlídat výši měsíční odměny – když za rok dostanete jen zlomek toho, co v jiné firmě, nedává doložka smysl. Také proto minimální odměnu stanovuje zákon.

Třetím bodem je pak výše pokuty – pokud je nízká, může dávat smysl se z doložky v případě extra lukrativní pracovní nabídky vyvázat. Posledním faktorem je pak čas. Zaměstnanecká doložka skutečně nemůže platit déle než jeden rok, i kdyby vám zaměstnavatel stokrát tvrdil, že jde o doživotní slib.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.