Digitální detox je mrtev. Usilujte o digitální minimalismus

V čem tento přístup spočívá? Jak začlenit digitální technologie do našich životů udržitelným a zdravým způsobem? A jak nám může digitální minimalismus pomoct zvýšit naši produktivitu a lépe se soustředit na práci?

Jak nám přemíra technologií brání v soustředěné práci

Člověk se postupně stává tvorem digitálním. O tom není pochyb. Podle průzkumu americké společnosti App Annie, provedeného v deseti zemích včetně USA, Turecka nebo Jižní Koreji, tráví lidé na telefonu v průměru 4 hodiny a 48 minut denně. Mladí Češi ve věku od 13 do 17 let pak podle průzkumu Masarykovy univerzity v Brně z května 2023 zapínají obrazovku telefonu v průměru 78krát denně a na telefonu za den stráví 4 hodiny a 11 minut. Nepřekvapí, že většina tohoto času padne na sociální sítě.

S nezdravým užíváním digitálních technologií se samozřejmě pojí celá řada problémů. „Přemíra digitálních technologií nám bere energii a v souhrnu z nás činí netrpělivé neurotiky. Asi nejznámější je strach z toho, že nám něco uteče, že něco zmeškáme FOMO – Fear of Missing Out), který nás udržuje v neustálé tenzi a stresu,“ říká Aneta Baklová, koučka a zakladatelka webu digitalnidetox.cz.

Neustálý přísun nových informací i takzvané kompulzivní používání telefonu – tedy nutkavé sahání po telefonu i v případech, kdy na něm reálně nepotřebujeme nic dělat – jsou fenomény, které navíc zasahují do toho, jakým způsobem pracujeme.

Michaela Slussareff, expertka na nová média a zakladatelka iniciativy Slow Tech Institute, uvádí, že vlivu digitálních technologií na naše soustředění si všímá i ve své praxi, při interakci se studenty.

„S kolegou na katedře jsme vypozorovali, že studenti mají problém hluboce přemýšlet a diskutovat o náročných filozofických textech, které jsme jim zadali ke studiu. Zavedli jsme tedy nový předmět ,slow reading‘, v rámci kterého jsme se se studenty dvakrát za semestr na šest hodin zavřeli do knihovny a dali jim složitý text, na jehož přečtení měli 4,5 hodiny. A během té doby nesměli použít žádné digitální zařízení,“ uvádí Michaela Slussareff.

A výsledky tohoto experimentu byly až nečekaně pozitivní.

„Následná diskuze byla vždy úžasná. Ukázalo se, že studenti jsou schopni kriticky myslet a dělat skvělé analýzy,“ říká Michaela Slussareff. „A co mě překvapilo – mnohokrát se mi stalo, že po workshopu za mnou přišli studenti a za tuto zkušenost mi děkovali. Uvědomili si totiž, že za celý svůj život neměli 4,5 hodiny v kuse bez digitálních technologií, během kterých se mohli plně soustředit na nějakou práci, třeba na čtení textu.“

Neustálé kontrolování telefonu, brouzdání po sociálních sítích, možnost si jakoukoliv informaci ihned ověřit nebo non-stop komunikace pomocí zpráv. Všechny tyto možnosti nás zároveň rozptylují a ubírají nám schopnost se v určitou chvíli soustředit na jeden úkol. Digitální technologie tak představují lákadlo, které nás často soustavně odvádí od hluboké práce a tříští naši pozornost.

„Tak často se necháme vyrušovat a tak často provozujeme multitasking, že začínáme ztrácet schopnost provozovat unitasking,“ varuje Michaela Slussareff.

Je řešením digitální detox?

Jako protilék proti výše uvedeným rizikům propagují někteří lidé takzvaný „digitální detox“. Tímto slovním spojením se většinou myslí delší čas strávený bez chytrého telefonu, televizních obrazovek a počítače. Fenomén detoxů je k vidění všude – nejznámější jsou asi detoxy v oblasti výživy, které nás mají během několika málo týdnů zázračně „detoxikovat“ a údajně vyléčit ze všech neduhů, které vyplývají z nezdravého životního stylu, kterého se dotyčný jedinec dopouští po celý zbytek roku. Může nás tedy krátkodobé, ale důkladné odstřihnutí od digitálních technologií zachránit a uklidnit naši roztěkanou mysl?

Digitální detox má určitě své zastánce. A ti mu často přisuzují téměř až zázračné účinky na psychiku i schopnost koncentrace. CEO společnosti Salesforce se například v prosinci minulého roku uchýlil na deset dní na digitální detox do Francouzské Polynésie a následně mluvil o „osvobozujícím zážitku“.

Dočasné odstřihnutí od obrazovek a displejů určitě může mít v krátkodobém měřítku na lidskou psychiku pozitivní účinek. Problém ale je, že každý nemáme takové možnosti jako ředitel mezinárodního korporátu s mnohamiliardovým obratem, a ne každý se tak můžeme na několik týdnů „uklidit“ do Francouzské Polynésie. Digitální technologie jsou navíc všudypřítomné a představují pevnou součást našich pracovních a osobních životů. Stoprocentní odstřihnutí je tedy pro běžného člověka často zcela nedosažitelné.

Jak říká Aneta Baklová, krátkodobý ani dlouhodobý návrat k analogovému životu není pro běžného člověka realistickým ani přínosným řešením: „Z mého pohledu nejde o to se digitálních technologií naprosto zbavit a žít bez nich jako před lety, ale o to, naučit se je využívat chytře.“

S tím souhlasí i Michaela Slussareff: „Žijeme v době, která je digitálně propojená, a technologie potřebujeme úplně ke všemu. Nejenom k práci. Ale i ke každodenní komunikaci, zábavě nebo učení.“

Podle ní si můžeme digitální detox teoreticky naordinovat během dovolené. Pak se ale vrátíme do normálního, pracovního režimu, kde se bez chytrého telefonu nebo počítače zkrátka neobejdeme. Onen jeden týden v roce, který bez digitálních technologií takto strávíme, pak jen těžko může vykompenzovat dlouhodobě nezdravé používání technologií.

Návrat do starého režimu po krátkém detoxu pak znamená i návrat ke starým, nezdravým návykům. A stejně jako u dietních detoxů platí i u těch digitálních jedna zásada: to, co děláme během několika málo týdnů naordinovaného detoxu, není ani zdaleka tak důležité jako to, jak se chováme během zbytku celého roku.

A což takhle digitální minimalismus?

Jako realističtější cestou ke zdravému používání technologií se jeví koncept zvaný „digitální minimalismus“. Tento termín proslavil ve své stejnojmenné knize Cal Newport, mimo jiné autor a propagátor konceptu tzv. „hluboké práce”.

A v čem digitální minimalismus spočívá? „Je to přístup, který popisuje, jak digitální technologie začlenit do našich životů minimalisticky a udržitelně,“ vysvětluje Michaela Slussareff.

Jedním z cílů digitálního minimalismu, nebo také digitální hygieny, je totiž třeba i omezení kompulzivního využívání mobilního telefonu i bezcílného brouzdání na sociálních sítích.

Jestliže se tedy naučíte digitální technologie ve svém životě i v práci využívat chytře a zdravě, budete méně náchylní k prokrastinaci, zabráníte neustálému tříštění své pozornosti, znovu se naučíte provozovat hlubokou práci a zvýšíte tak svoji produktivitu.

Tipy, jak používat digitální technologie chytře a naučit se plně soustředit

Jak tedy může takový digitální minimalismus vypadat v praxi? Zde je několik praktických tipů a návyků, které můžete postupně začleňovat do svého každodenního života i pracovního režimu.

Tip č. 1: Používejte technologie vědomě (nikoliv nutkavě)

Nejdůležitější poučku vidí Michaela Slussareff v tom, že bychom se měli vyhnout kompulzivnímu používání technologií.

„Je potřeba přistupovat vědomě k tomu, co dělám,“ říká Michaela Slussareff. „Doporučuji praktikovat vědomé používání – tedy vím, proč a jak technologie používám, a nenechám se jimi strhnout do králičí nory.“

Než tedy sáhnete po telefonu nebo začnete brouzdat na počítači po internetu nebo na sociálních sítích, vždy si nejdříve zkuste uvědomit, proč tak činíte. Je to skutečně nutné? Neodvrátíte tak pozornost od toho, co momentálně děláte?

Nenechte svoji mysl jet při užívání digitálních technologií na autopilota. Jestli vám to pomůže, můžete si hlídat takzvaný „screen time“, tedy čas strávený na mobilu, a redukovat tak případy, kdy telefon zapínáte automaticky.

Tip č. 2: Když si chcete něco na telefonu ověřit, nejdříve si to napište na papírek

Kompulzivnímu používání telefonu se můžete vyhnout i tím, že když při soustředěné práci ucítíte nutkavou potřebu si na telefonu (nebo i na Googlu) něco dohledat či ověřit, nesáhnete po telefonu hned a ani si hned v prohlížeči neotevřete vyhledávač. Místo toho si tuto poznámku napíšete bokem na papír a vrátíte se k ní později.

Tento trik praktikuje i Michaela Slussareff. „Když se pak na poznámky později podívám, zpětně vidím, že to zas tak důležité věci nebyly,“ uvádí.

Tip č. 3: Znovu se naučte praktikovat unitasking, tedy práci na jednom úkolu

Multitasking, tedy paralelní práce na více věcech najednou, je termín, který se často skloňuje. A bohužel se tak mnohdy děje v pozitivním slova smyslu. Lidé se schopností provozovat multitasking často chlubí a rádi ji uvádějí třeba i v CV nebo v motivačním dopisu.

Efektivní multitasking je ale ve skutečnosti spíš mýtem. V praxi se většinou jedná o rychlé přeskakování mezi vícero úkoly, které vede ke snížené produktivitě a zbytečnému stresu.

To, co lidé přestávají ovládat a o co by měli usilovat, je přitom unitasking. Tedy schopnost intenzivně a soustředěně pracovat na jednom úkolu. A právě digitální technologie, které nás nutí neustále kontrolovat notifikace na mobilu nebo nás lákají brouzdat po sociálních sítích, rozbíjejí naši pozornost a znemožňují nám ponořit se naplno do jednoho úkolu.

Právě proto Michaela Slussareff radí, abychom si ve chvílích, kdy se chceme soustředit, dali telefon stranou, vypnuli si notifikace nebo si nastavili, aby se nám dovolali jenom určití lidé.

„Když mi mozek utíká neustále pryč, třeba od práce, nejsem schopná se soustředit a jsem strašně neproduktivní,“ říká Michaela Slussareff. „Všimněte si, že když máte den, kdy se notifikacemi necháte hodně vyrušovat, tak další den je hrozně těžké si sednout a usilovně se soustředit na jednu jedinou věc. Náš mozek totiž baví rychlé přepínání a rychle si na tento režim zvykne.“

Pozitivní zpráva však je, že i když spadneme do kompulzivního používání digitálních technologií a dělá nám problém se soustředit, nejedná se o žádný neměnný, nenapravitelný problém.

„Není to tak, že když strávím naTikToku půl roku, už nikdy nebudu schopná provozovat unitasking. Musím si ale zvědomit to, jak technologie používám, a mozek zase navyknout na jiný režim,“ vysvětluje Michaela Slussareff.

Tip č. 4: Nepoužívejte telefon před spánkem a dávejte si jej na noc do jiné místnosti

Lidstvo málo spí. Například podle americké organizace CDC trpí nedostatkem spánku jeden ze tří Američanů. Nedostatek spánku má pak prokazatelně negativní vliv na naši psychickou pohodu i na naši celkovou produktivitu. Navíc zhoršuje schopnost vyrovnat se se stresem a znemožňuje nám se plně koncentrovat.

A právě digitální technologie a narušování přirozených cirkadiánních rytmů hrají v globální spánkové deprivaci klíčovou roli. „Škodlivé modré záření z technologií blokuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu,“ vysvětluje Aneta Baklová.

Ke zlepšení svého spánku, a tedy i produktivity, byste proto měli dodržovat zásady digitální hygieny. Do ní patří i zásada nepoužívat mobilní telefon a nesledovat televizi ideálně hodinu a půl předtím, než se uložíte ke spánku.

Nezdravý často bývá i zvyk spát s mobilním telefonem na nočním stolku. Aneta Baklová proto radí, pokud je to jen trochu možné, dávat si telefon na noc do jiné místnosti. Nejenže tak snížíte riziko, že si budete před usnutím na telefonu ještě narychlo něco ověřovat, ale snadněji se ubráníte i nutkání sáhnout po telefonu hned po probuzení. „Odkládáním telefonu na noc do jiné místnosti si zkvalitníte spánek a třeba i partnerský vztah,“ říká Aneta Baklová.

A co radí lidem, kteří argumentují tím, že v telefonu mají budík a nemohou se ho na noc vzdát? „Tak si pořiďte klasický budík, funguje výborně.“

Nové návyky zavádějte postupně

Výše uvedené tipy se nesnažte do svého pracovního režimu i života zakomponovat všechny najednou. Stejně jako u jiných návyků i zde platí, že lepší je měnit své zvyklosti postupně, po částech, ale dlouhodobě.

„Čím menší kroky ke změně uděláte, tím úspěšnější jejich implementace do vašeho života bude,“ dodává Aneta Baklová.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.