Dvě tváře psychické odolnosti: Kde najdete vnitřní sílu a kde odpověď na slabé vedení
25. 10. 2022
5 min.
Může být na škodu chtít být odolný? Psychická odolnost je extrémně výhodná vlastnost, dokud ji využíváme pro sebe, ne proti sobě. Dlouhodobé zapojení ochranného štítu nás totiž může zmáčknout úplně stejně jako chronický stres. Podívejte se na obě strany téhle mince, její benefity s námi rozebrala psychoterapeutka, koučka a řečnice pro listopadové Mental Wellness Days Zuzana Hanáková, které již čtvrtým rokem pořádá Soulmio.com.
Možná zrovna sedíte na pravidelném meetingu s vedením firmy, možná si čtete inzerát se zajímavou pracovní pozicí hledající “dravé žraloky” do týmu. A tam se to objeví: “Psychická odolnost je pro naše zaměstnance klíčová”. Zvedne se vám tepovka, stáhne žaludek? Začnete přemýšlet, jestli jste dostatečně odolná osobnost, nebo obyčejná bábovka? Nebo jak byste mohli být odolnější? S trochou víc pracovních zkušeností vám dost možná v hlavě začne blikat červená kontrolka s upozorněním “tady mě vyždímou na kost a ještě jim za to poděkuji”. Psychická odolnost je přitom schopnost vlastní každému z nás, ze které skutečně můžeme benefitovat. Pokud tedy není použita proti nám samotným…
Jsem i já psychicky odolný?
“Když se řekne psychická odolnost, obecně se jedná o schopnost zvládat zátěžové a krizové situace v našem životě. Každý z nás má nějakou míru schopnosti na fyzické, emoční a mentální úrovni zvládnout zátěž od drobných stresových situací (třeba že vám ujede autobus a vy přijdete pozdě na jednání), přes konfliktní situace až po krizové, nenadálé a těžké životní situace typu ztráty blízkého člověka,” vysvětluje na úvod Zuzana Hanáková, co si pod odolností vlastně představit.
Každý vstupujeme do života trošičku jinak vybavený, naše psychická odolnost není výjimkou. “Věřím, že už jenom tím, že jsme se narodili, každý z nás prokázal velkou odolnost, minimálně chuť žít a projít nepříjemným. Nicméně psychickou odolnost můžeme už od dětského věku kultivovat, rozvíjet, prohlubovat. Tak jako učíme děti čistit si zuby, aby byly odolnější, můžeme je podpořit v kultivaci a navyšování psychické odolnosti. Odměnou pak pro nás může být to, že dospělý život děti zvládnou s větší vnitřní stabilitou a schopností se o sebe dobře postarat a žít, nikoliv dřít,” dodává Zuzana.
Odolnost každého z nás je dána několika faktory – svou roli hrají geny, minulost, prostředí, ve kterém žije, ale i kontext doby. Podle dosavadních vědeckých zjištění to ale vypadá, že geny, naše vrozená výbava, mají jen minimální dopad. Podle profesora Karestana Koenena z Harvardovy Univerzity se někteří lidé nerodí víc odolní než jiní, odolnost získáváme především během prvních 20 let našeho života. Výzkumy posledních 50 let ukazují, že jsou to hlavně vztahy a vazby s rodiči, které zcela zásadně ovlivňují, jak později v životě budeme zvládat náročné situace v životě. Odolnost je tak skutečně schopnost, kterou se během života učíme a rozvíjíme.
Toxická odolnost jako odpověď na slabé vedení
I ta nejvíc prospěšná schopnost nebo činnost má svoji odvrácenou stranu, když se věci, řekněme, tak trochu zvrtnou. Stačí se podívat na příklad toxické pozitivity (ano, i pozitivita může být negativní) nebo třeba přemíru jinak perfektně zdravého a prospěšného pohybu. Psychická odolnost není výjimka.
Z principu jejího významu se totiž odolnost může nabízet jako perfektní řešení v podstatě každého problému, v čele se zvládáním všech současných krizí. Zatímco krátkodobě můžete odolávat tlaku špatného období nebo přechodných problémů, dlouhodobá zkouška naší odolnosti je podobná jako chronickému stresu. My se vyčerpáme a naše zdraví trpí.
V okamžiku, kdy se k tomuto kroku obrátí váš manažer nebo zaměstnavatel, a pracovní problémy (od nedostatku lidí v týmu, přes nepřiměřenou zátěž, až po diskriminaci nebo nerovné podmínky) začne řešit zvyšováním vaší odolností pod záminkou lepšího zvládání krizových situací, zpozorněte. Odpovědnost za slabé vedení tak padne tak trochu na vás…
Tanmoy Goswami, novinář specializující se na mentální zdraví a expert Welcome to the Jungle, se v jeho dřívějším článku k tématu vyjadřuje jasně: “Jde o tohle. Vyžadovaná odolnost je v takových chvílích nucená reakce na tíseň zaměstnance, ne další super pracovní dovednost. Namísto jejího tlačení by se měli zaměstnavatelé a společnost obecně postavit čelem vlastní roli, kterou sehrávají při vytváření důvodů té tísně.”
Odolnost pro koho? A za jakou cenu?
Je snadné se v dnešní době nechat strhnout všeobecným nadšením po silných a odolných jedincích, kteří si silou vůle a přesvědčení vyšlapou cestu k nekonečnému úspěchu… Tenhle “americký sen” se ale na pozadí vývoje společnosti začíná trochu rozpadat, stačí se podívat na zdravotní stav společnosti, zabijácký stres nebo “rezignaci” generace Z, která dává jasně najevo, že tudy cesta nevede.
Budovat proto odolnost na přání svého šéfa nebo okolí může být přímá cesta do pekel, kde spíš než abyste získali vnitřní stabilitu jednoduše vyhoříte. S tím souhlasí i koučka Zuzana Hanáková, která se svými klienty na odolnosti pracuje. “Cílem není dosáhnout nějaké “mety”. Pokud se začnete srovnávat a budete chtít například zvládnout krizové situace stejně jako úspěšný kolega, svoji odolnost tím rozhodně nezvýšíte. Srovnání posiluje akorát naše ego. Přijde mi užitečné začít respektem k sobě – tyhle situace zvládám dobře, toto mi jde hůř, s tímhle si já sama neporadím a potřebuju podporu. Můžu si tak dovolit vidět svou míru odolnosti a v laskavosti k sobě dělat krůčky k tomu, abych byla odolnější a tím pádem se cítila ve svém těle lépe. Respektovat své tempo, své aktuální možnosti a neporovnávat.”
Nejčastěji pak ve své praxi řeší situace jako jsou konflikty, typicky mezi nadřízeným a podřízeným, situace náročné na psychiku, například když firma chystá změny nebo se ocitá v časech nejistoty. Odolnost ve své praxi “trénuje” i na chvíle špatných zpráv, při dávání výpovědi nebo třeba přijímání kritiky či negativní zpětné vazby.
Jak budovat odolnost ve svůj prospěch v práci?
Abyste mohli z psychické odolnosti benefitovat, doporučuje Zuzana Hanáková vyzkoušet cvičení sám se sebou, které zvládnete ve čtyřech jednoduchých krocích:
1. Udělejte si “check-in” a zjistěte, jak na tom vlastně jste. “Začala bych otázkou – co mě teď v práci nejvíc psychicky zatěžuje a ovlivňuje to moje zdraví a radost ze života? Co teď dělám pro to, abych se cítil/a lépe? A kde se sebou naopak zacházím neprospěšně, disfunkčně?”
2. Přijměte se bez posuzování. “Když narazíte na situaci nebo problém, který je pro vás stresující, nebojujte se sebou. Přijměte, že je pro vás daná situace prostě psychický náročná bez ohledu na to, jak ji třeba vnímají ostatní. Nemusíte být nonstop za tvrďáka, boj vás zbytečně vyčerpává.”
3. Najděte svoje uvolnění. “Hledejte, co vaše tělo uvolní, podpoří. Nejdřív tělo, potom mysl. Dovolte si jít naproti svým potřebám. Někdy stačí projít se na čerstvém vzduchu, napít se horkého nápoje, dovolit si vyběhnout a seběhnout několik pater a nebo se v koupelně opláchnout studenou vodou. Teprve potom, co opadne největší míra napětí v těle se mohu dívat na to, jak v dané situaci vlastně přemýšlím a po-učit se z ní do dalších podobných situacích.”
4. Vyhodnoťte situaci. Stejně jako po dokončeném projektu nebo třeba marketingové kampani, naučte se vyhodnocovat i svoje vnitřní pochody. “Co mě zranilo/rozhodilo/sebralo sebedůvěru a zavedlo do úzké uličky ? Jak bych danou situaci chtěl/a zvládnout? Co mohu udělat pro to, abych se příště cítil/a o stupínek lépe? Co potřebuji konkrétně změnit? Každá náročná situace nám může ukázat další krok k tomu, abychom tu následující zvládli o chlup lépe, když to budeme chtít vidět.”
Závěrem upozorňuje, že odolnost a psychickou sílu nevnímá jako stav, kdy člověk bojuje, ale naopak přijímá to, co je v plné odpovědnosti, laskavosti a respektu. “Cesta psychické odolnosti je z mého pohledu dobrodružná výprava za objevováním a přijetím vlastních emocí, dostáváním jich pod kontrolu a vědomou prací s nimi. Zároveň je to práce s vlastním egem, kterého se lecos dotýká a má potřebu na to reagovat, obzvlášť když se jedná o hodnocení, kritiku a nepříjemné zprávy. Není nutné na vše reagovat, vše dokazovat, za vše bojovat.”
Na téma psychické odolnosti bude mluvit Zuzana Hanáková i v rámci programu Mental Wellness Day 2. a 3. listopadu 2022, na které vás srdečně zveme i my!
Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.
Další inspirace: Duševní zdraví
Toxicitu na pracovišti zažila až polovina zaměstnanců. Jak ji rozpoznat a odstranit?
Toxicita na pracovišti může mít spoustu podob. Přes manipulativní chování a gaslighting, po tyranii a sabotáž. Jak ji poznat a co s ní?
05. 11. 2024
„Někdy si nemůžu vybavit jména kolegů.“ Jaký dopad má long covid na lidi v práci?
Nemusí se projevit hned po onemocnění covidem–19 a dlouho pro něj neexistovala oficiální diagnóza. Jak long-covid ovlivňuje pracovní svět?
24. 9. 2024
Zachovat klid v chaosu. Jak zvládnout záchvat paniky v práci?
Kdo zažil, ví, že zažít panickou ataku v práci není nic příjemného. A kdo ne, i tomu může článek pomoci ji zvládnout. Přichází totiž často nečekaně.
09. 9. 2024
Co může za mozkovou mlhu? Stres, covid, ale i počasí
Na brainfog neboli mozkovou mlhu si v poslední době stěžují mnozí z nás. Které faktory k ní přispívají a co s ní můžete dělat, pokud vás často trápí?
05. 8. 2024
Syndrom vyhoření bez věkové hranice. Příběhy mladých dospělých na počátku kariéry
Přestože převládá názor, že syndrom vyhoření přichází až po dekádách usilovné práce, ve skutečnosti pro něj neexistuje žádná věková hranice.
15. 7. 2024
Zpravodaj, který stojí za to
Chcete držet krok s nejnovějšími články? Dvakrát týdně můžete do své poštovní schránky dostávat zajímavé příběhy, nabídky na práce a další tipy.
Hledáte svou další pracovní příležitost?
Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle
Prozkoumat pracovní místa