Signály skutečně flexibilní práce. Jak na pohovoru odlišit fakta od fikce

Očekávání zaměstnanců vs. korporátní realita

Marketingová společnost Stagwell zveřejnila v roce 2022 studii, podle které je pro 62 % zaměstnanců důležité, aby jejich zaměstnavatel zajišťoval flexibilní pracovní dobu, zatímco pouze 47 % dotazovaných firem přiznalo, že tuto možnost nabízí. Stejný průzkum objevil také rozdíl v tom, kolik lidí má zájem o benefit pracovat odkudkoli (51 %) a u kolika zaměstnavatelů je to možné (40 %).

Takže až příště budete sedět naproti náboráři, který se vás snaží nalákat na flexibilní pracovní podmínky, měli byste umět rozlišit, co je skutečně reálně možné, a co jsou naopak jen plané řeči. S tím vám pomůže Juliana Rabbiová, bývalá personalistka a nyní kariérní poradkyně s více než 15 lety zkušeností v HR a náboru z nadnárodních společností, která už přes devět let pracuje na dálku. Spolu s ní se podíváme na kloub flexibilním pracovištím a naučíme vás, jak strategicky odhalit skutečné pracovní podmínky u potenciálních zaměstnavatelů.

Jaké pracoviště si zaslouží přívlastek „flexibilní“?

Flexibilita je v podstatě velmi vágní pojem, který může znamenat opravdu všelicos, takže začneme s jeho definicí. Juliana Rabbiová tvrdí, že flexibilní pracoviště musí splňovat několik různých charakteristik a řídit se konkrétními hodnotami, což ve velké míře určuje spíš celková firemní kultura než nějaké směrnice. Patří sem:

• Pohyblivá pracovní doba: Na flexibilním pracovišti by měli mít zaměstnanci sami možnost se rozhodnout, kdy začnou pracovat, kdy si vyberou pauzu a kdy půjdou domů. „Na flexibilním pracovišti by měl fungovat pohyblivý harmonogram a mělo by tam záležet spíš na výsledcích než na pracovní době,“ říká odbornice.

• Budování důvěry: „Flexibilita, kterou potřebují obě strany, se nabízí daleko snáz, když nadřízení svým podřízeným důvěřují,” vysvětluje Juliana Rabbiová a dodává, že to znamená dát zaměstnanci volno, když mu onemocní dítě, a nedělat z toho vědu, ale současně mít jistotu, že až bude potřeba dokončit důležitý projekt, zaměstnanec zůstane klidně déle v práci.

• Zaměření na růst: Rabbiová se domnívá, že ve flexibilním pracovním prostředí by měl mít zaměstnanec opravdové příležitosti k růstu, rozvíjení nových dovedností, sdílení zkušeností a práci na zajímavých projektech.

• Přátelská atmosféra: Zaměstnanci by neměli mít strach se s ostatními podělit o své názory a nápady a podle Juliany Rabbiové to záleží hlavně na vedení. „Vedoucí pracovníci jsou tím faktorem, který motivuje zaměstnance, aby se nebáli něco říct nahlas. To vedení je musí přesvědčit, že jejich nápady budou vyslyšeny a realizovány, kdykoli to bude možné.“

Proč v dnešní době na flexibilitě na pracovišti tolik záleží?

Podle tradičního pracovního nastavení bylo potřeba práci separovat od osobního života, ale to platí čím dál méně, protože díky novým technologiím se dnes dá produktivně pracovat prakticky odkudkoli a kdykoli.

„Naše práce není místo, ale to, co děláme,“ uvažuje odbornice. „Pracovat na dálku je v mnoha oborech běžné už roky, ale během pandemie se tato praxe globálně rozšířila. Když máte flexibilní práci, můžete současně budovat kariéru a nezanedbávat ani další oblasti života, takže si nemusíte volit jedno, nebo druhé.“

Rabbiová věří, že čím je zaměstnavatel flexibilnější, tím budou jeho zaměstnanci loajálnější. „U zaměstnanců, kteří v práci cítí respekt a uznání, je větší pravděpodobnost, že zůstanou ve firmě déle – a toho se dá skvěle docílit díky flexibilitě,“ podotýká.

Na co se má uchazeč ptát u pohovoru, aby poznal, jaká doopravdy panuje na pracovišti flexibilita?

Jsou firmy, co se budou proklamováním „flexibility“ snažit nalákat talenty, ale jejich definice flexibility se může od vaší představy dost lišit. Až se vás bude někdo snažit na pohovoru přesvědčit o tom, že nabízí flexibilní pracoviště, doporučuje Rabbiová zeptat se na pár otázek, díky kterým rozklíčujete, co tím myslí.

• Jak u vás probíhá běžný pracovní den? Podle toho, co vám odpoví, můžete vycítit, jak moc se sleduje, kdy si kdo odpíchne a jak důležité jsou přesčasy, radí naše odbornice.
• Jaké potenciální překážky mohou potkat nového člena týmu? Díky odpovědi na tuto otázku získáte bližší informace o pracovní kultuře a o tom, jak do ní zapadnete, když práci dostanete.
• Jak byste popsali styl vedení ve vaší firmě? Pozorně poslouchejte, jestli neuslyšíte náznaky mikromanagementu, například podle toho, jak často vedení vyžaduje od zaměstnanců reporty o stavu projektů.
• Jak máte nastavenou pracovní dobu? Mělo by vás zajímat, jestli je pracovní doba pevně daná, nebo pohyblivá, a jestli budete spolupracovat s kolegy v různých časových pásmech.
• Existuje na dané pozici zavedený harmonogram, který se musí dodržovat? Pokud ano, tak to asi nebude moc flexibilní práce. Může to znamenat, že budete vázáni na konkrétní časové úseky a pracovat od devíti do pěti.

Podle jakých varovných signálů poznáte, že se zaměstnavatel flexibilně jen tváří?

Některé náznaky toho, že je flexibilita jen předstíraná, mohou být rafinovaně skryty. Rozpoznáte je, když se pozorně zaměříte na to, jakým způsobem jsou zaměstnanci vedeni, jak se s nimi komunikuje, jak probíhá nábor a jaký typ lidí se přijímá. Podle Juliany Rabbiové je právě tohle věc, na kterou byste si měli dávat největší pozor, až budete zkoumat pravou povahu rádoby flexibilního pracoviště.

• Mikromanagement. „Může se skrývat za slovy ‚jen chceme mít jistotu, že zaměstnanci cítí podporu vedení‘,“ říká odbornice. V reálu se ale jedná o způsob, jak kontrolovat veškerou činnost zaměstnance. Ptejte se na to, jak bude probíhat komunikace mezi vámi a přímým nadřízeným, jak často se budete muset hlásit a jak často budou porady. A tím se dostáváme k dalšímu varovnému signálu.

• Moc časté porady. Rabbiová tvrdí, že: „Neustálé schůzování je jedním z dalších projevů mikromanagementu.“ K tomu ještě dodává, abyste pozorně poslouchali, jestli styl vyjadřování nenese známky zkostnatělých pracovních postupů, jako např. „u nás se to vždycky dělalo takhle“.

• Žádné pokyny či interní řád. Všechno. Musíte. Mít. Písemně. Expertka varuje, že některé firmy si mohou plést „flexibilitu“ s uvolněnými pravidly. „Ale v reálu to znamená chaos a práci navíc,“ tvrdí.

• Naléhavé e-maily mimo pracovní dobu. Předem se ptejte na to, jaká se očekává reaktivita na zprávy po skončení pracovní doby a jestli musíte odpovídat okamžitě.

• Nepoměr mužů a žen a nedostatek inkluzivity. Pozorně se dívejte, kdo sedí u stolu pro nejvyšší vedení, a zajímejte se o to, jestli má každá z těch osob na flexibilitu stejný názor. „Jestli sedí v managementu pouze muži, je to většinou signál, že další známky nedostatečné flexibility nebudou daleko,“ tvrdí Rabbiová.

• Návrhy a zpětná vazba zaměstnanců nemají váhu. Zeptejte se, jakým způsobem získává firma feedback od svých pracovníků. Flexibilita na pracovišti je přece hlavně o nich. Pokud zaměstnavatel sice naslouchá, ale nic s tím nedělá, může to být varovný signál.

Co dělat, když kývnete na nabídku práce, jen abyste následně zjistili, že se vám o flexibilitě na pracovišti lhalo?

Absolvovali jste celé přijímací řízení a všechno se vám zdálo v pořádku. Ale teď jste nastoupili a ukázalo se, že nic není tak flexibilní, jak se na první pohled zdálo. Jestli se vám jinak v práci daří, možná se s tím naučíte žít, ale jestli jste s flexibilitou počítali kvůli okolnostem souvisejícím s osobním životem, pak by bylo záhodno se ozvat.

Naše odbornice radí, že pokud nemáte problém o tom upřímně a otevřeně hovořit, bude nejlepší začít u přímého nadřízeného. „Asi by bylo dobré se obrátit na personální, hlavně v případě, že máte ve smlouvě definované nějaké podmínky, a ty je potřeba dodržovat,“ dodává.

K tomu doplňuje, že nedostatek flexibility může být vázán na konkrétní pracovní pozici. Podívejte se, jak to funguje v jiných odděleních, týmech, na jiných projektech nebo s jinými zákazníky – tudy možná vede cesta, jak zůstat ve firmě, ale získat větší flexibilitu. Podobná změna by samozřejmě stejně zahrnovala diskuzi s nadřízeným a/nebo personálním, takže když už budete u toho, zeptejte se nejdřív, jestli je možné udělat změny na vaší současné pozici.

A když nic z výše uvedeného nezabere, možná nastal čas se zamyslet nad tím, jestli tam vůbec chcete zůstat, říká Rabbiová. „Kde není vůle ani opravdový zájem o zvýšení flexibility zaměstnanců nebo o dodržování slibů, tam možná není to pravé pracovní prostředí pro vás,“ potvrzuje.

Co je nejdůležitější si zapamatovat: Jak během pohovoru poznat, jestli je firma opravdu flexibilní

Nabízí zaměstnavatel svým zaměstnancům skutečnou flexibilitu, nebo se jen tak tváří? Jestli je pro vás flexibilita v zaměstnání prioritou číslo jedna, musíte tomu přijít na kloub včas. Hlavní věci, na které nesmíte zapomenout, až budete chtít během pohovoru zjistit, jak to s tou flexibilitou vlastně je:

• Musíte se správně ptát. Vyptávejte se na naprosto základní věci, díky kterým poznáte, jestli se vážně jedná o flexibilní pracoviště – na pracovní dobu, členy týmu a jejich lokalitu, četnost porad, styl vedení i na to, jak vypadá běžný den na pracovišti.

• Chtějte konkrétní příklady. Až si uděláte představu o tom, jak to u nich funguje, zkuste trošku zatlačit a zjistit, jak to opravdu vypadá v praxi a jestli jsou zásady týkající se flexibility součástí nějakých interních zásad či směrnic.

• Dívejte se na to z větší perspektivy. Všimněte si toho, kdo určuje pravidla hry. Jestli je ve vedení zastoupeno jen jedno pohlaví, jedno etnikum a jedna věková kategorie, pak bude flexibilita na pracovišti odpovídat jen jedné, omezené představě o flexibilitě. Složení vedení je klíčovým ukazatelem flexibility na pracovišti.

• Udělejte si jasno v tom, co podle vás flexibilita znamená. Každý má ve finále jinou představu o tom, jak má vypadat flexibilní pracoviště. Vůbec nejdůležitější je, abyste si našli místo, které bude vyhovovat vašim představám a životnímu stylu. Jen tak můžete odvádět tu nejlepší práci.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.