Jak koronavirus umlčel hudební festivaly

„Drazí fanoušci, v roce 2020 si spolu nezatančíme.“ Tak začíná jedno z mnoha oznámení o zrušení hudebního festivalu. Kvůli koronaviru zmizely z kalendáře stovky hudebních akcí po celé Evropě, a životy řady sezónních pracovníků i zaměstnanců na plný úvazek se tak z ničeho nic obrátily vzhůru nohama. Zeptali jsme se lidí z branže působících u nás v Česku, ale i ve Spojeném království, na Slovensku, ve Francii a v Nizozemí, jak se s touto situací vyrovnávají a jak vidí budoucnost celého odvětví hudebních festivalů.

Nebýt koronaviru, v červnu by se uskutečnil jubilejní 50. ročník festivalu Glastonbury, který sestává z více než 200 koncertů a koná se každoročně poblíž britského Somersetu. V centru dění příprav této akce je tradičně také Pauline Bourdonová z Bristolu, která s festivalem spolupracuje jako externista a zajišťuje logistiku a administrativu okolo vystupujících interpretů, od bookingu umělců až po jejich nástupu na pódium.

Pandemie koronaviru však prakticky smazala celou festivalovou sezónu roku 2020. Odhaduje se, že ve Spojeném království se letos nebude konat na 90 % nezávislých festivalů. Tato rána je o to větší, že rok 2019 byl naopak nadmíru úspěšný – návštěvnost hudebních akcí byla nejvyšší za předchozí čtyři roky a více než čtvrtina (konkrétně 26 %) dospělých Britů se minulý rok nějakého festivalu účastnila.

„Za tři hodiny jsem přišla o práci na čtyři měsíce“

Pro Bourdonovou je Glastonbury nejdůležitějším klientem, se kterým má smlouvu na plný úvazek od března až do června. „Bylo to velmi smutné. Když byl festival zrušen, rozplakala jsem se,“ přiznává.

Glastonbury byl jedním z prvních velkých britských festivalů, které oznámily, že se letos v létě konat nebudou. V případě Glastonbury bylo mimo jiné zasaženo na 135 000 lidí, kteří si do 18. března koupili lístky. Ztráty se odhadem vyšplhají až na 100 milionů liber. Rozhodnutí padlo jenom čtyři dny poté, co festival oznámil letošní účast Paula McCartneyho a Taylor Swift.

„Nejdříve se zrušilo Glastonbury. A hned potom další dva festivaly naplánované na květen. Během pouhých tří hodin jsem tak přišla o čtyři měsíce práce na plný úvazek,“ uvádí Bourdonová. „Přišla jsem o všechny zakázky až do září. Ze dne na den jsem se stala nezaměstnanou.“

Následovala další vlna rušení. Odvolány byly i týden trvající festivaly Roskilde v Dánsku a Sziget v Maďarsku. A jak se evropské státy postupně uzavíraly do karantény, začalo všem být jasné, že i kdyby se konání podobných hromadných akcí povolilo třeba od září, restrikce by v měsících předcházejících akcím stále neumožňovaly přítomnost velkého množství organizátorů na místě konání, potřebnou pro přípravu festivalu.

Existenční problémy neviditelných pracovníků

„Naše odvětví i životní styl se prakticky přes noc zničehonic vytratily,“ říká Bourdonová. Nejen pro ni, ale i pro tisíce dalších pracovníků působících v zákulisí velkých hudebních akcí znamenala tato náhlá změna obrovskou ránu.

Nejvíce zasaženi byli živnostníci i malé firmy působící v odvětví přípravy festivalů. Zmizel jim veškerý příjem, a stali se tak závislými na finanční pomoci. Bourdonová má sice nárok na podporu od britské vlády v rámci jejího programu pomoci živnostníkům, ale zároveň říká, že nastavený systém nereflektuje realitu a způsob, jakým lidé v odvětví event managementu pracují. „Příspěvek se odvíjí od mého průměrného příjmu za poslední tři roky mínus výdaje. Ty jsou ale v mém případě velmi vysoké. Mezi reálnou situací a pomocí od státu je tak velká propast,“ říká.

„Prakticky všem firmám, se kterými organizátoři festivalů dlouhodobě spolupracují, hrozí krach. Od pronajímatelů přenosných toalet až po elektrikáře. Jsem zvědavá na to, kteří dodavatelé tuto krizi do příštího roku přežijí a jak pak budou naceňovat své služby. Celý trh okolo festivalů se z momentálního propadu bude vzpamatovávat celé roky.“

Asociace AIF, která spojuje britské nezávislé festivaly, obavy Bourdonové potvrzuje. A zároveň varuje, že pokud vláda nepodnikne včasné a rázné kroky, britské festivalové odvětví by mohlo přijít až o polovinu své pracovní síly mezi zářím 2020 a únorem 2021 a Spojené království by se tak mohlo stát z hlediska hudebních festivalů jakousi mrtvou pustinou.

Návod, jak si poradit se zrušením festivalu kvůli koronaviru, neexistuje

V Nizozemí museli kvůli pandemii na poslední chvíli zrušit festival Paaspop, který se většinou na Velikonoce koná v obci Schijndel. Dominique Versteegenová, marketingová ředitelka společnosti Event Warehouse, která Paaspop organizuje, k tomu říká: „Paaspop byl prvním velkým open-air festivalem v Nizozemí, který se musel zrušit. A protože se jednalo o bezprecedentní situaci, neexistovaly žádné manuály nebo paralely, které by nám se zrušením akce pomohly. Média, kolegové z branže i festivaloví návštěvníci nás proto bedlivě sledovali. Máme naštěstí skvělého PR manažera, se kterým jsme se navzájem o všem non-stop informovali a se kterým jsme společně přicházeli s oznámeními a tiskovými zprávami.“

Versteegenová je tedy pracovně stejně vytížená jako za normálních okolností. Jen obsah její práce se zcela změnil. „Za běžného režimu začínáme Paaspop stavět přibližně šest týdnů před Velikonocemi. Tyto týdny jsou pro nás tradičně extrémně vytěžující, protože děláme vše proto, abychom prodali všechny zbývající lístky. Pro všechny je totiž nejlepší, když je festival plně vyprodaný. Tento rok ale pracujeme na tom, abychom se co nejlépe vypořádali se zrušením festivalu a abychom vše co nejlépe vyřešili nejen s držiteli vstupenek, ale i s partnery a dodavateli,“ uvádí Versteegenová.

Rána pro velkou skupinu lidí

Společnosti organizující festivaly dávají práci tisícům sezónních pracovníků, pro které velké hudební akce znamenají nejen finanční přínos, ale i srdcovou záležitost. Doktorand Juraj Petrik poprvé pracoval jako brigádník na největším slovenském letním festivalu Pohoda už v roce 2011. Následně vytvořil ECOmenius, tedy platformu, která sdružuje dobrovolníky pomáhající při třídění odpadu, a nyní také vede pracovníky, kteří na festivalu čistí hygienická zařízení.

„Čištění toalet na Pohodě je tak trochu legendární brigáda. Mnoho studentů, od právníků přes architekty až po zubaře, se rok co rok vrací. V den, kdy byla Pohoda zrušena, se na sociálních sítích objevilo spousta smutných a nostalgických příspěvků a zpráv,“ říká Petrik.

Petrik nebude hledat jinou brigádu. „Na Pohodě jsem zjistil, že pořadatele, brigádníky i dodavatele pojí dohromady jakési silné citové pouto. Většina lidí, kteří se na akci podílí, to nedělá kvůli penězům. Klidně by se své odměny i vzdali, pokud by to znamenalo, že by se festival mohl konat,“ říká o komunitě kreativců, která za festivalem stojí.

Cesta kupředu

Koronavirové restrikce coby prostor pro kreativitu

Ve snaze zmírnit dopady pandemie se některé hudební akce, mezi nimi třeba amsterdamský festival elektronické hudby DGTL, rychle přizpůsobily a přesunuly se do online prostoru. Diváci tak mohli živě sledovat představení vysílaná ze střech domů, z pláží nebo přímo z domů DJů.

Sarah Chayantzová působí jako kreativní ředitelka společnosti We Love Art, která koprodukuje francouzský festival We Love Green, konající se tradičně v Paříži. Letošní ročník se měl původně konat na začátku června a měla na něm vystoupit jména jako Lana Del Rey, London Grammar nebo Four Tet. Chayantzová nyní připravuje digitální verzi této akce a udržuje si pozitivní přístup. Věří, že krize nabízejí prostor pro kreativitu.

„I když se zaměřuji primárně na design a scénografii, tato krize mě donutila jít za hranice mé expertizy a společně se zbytkem týmu pracovat na digitálním řešení,“ říká. „Nevíme, kdy budeme zase moci znovu pořádat velké akce. Ale vždycky jsem věřila, že překážky podněcují kreativitu. Protože právě ve chvíli, kdy čelíte nějakým překážkám, můžete překonat svá vlastní očekávání.“

„Tato zkušenost nám umožnila podívat se na naši práci z většího nadhledu, určit, co je skutečně důležité, a zjistit, jak umíme reagovat na výzvy, které nám přináší nejen současnost, ale které nám může přinést i budoucnost.“

V krizi se ukázalo, že práce kolem festivalu má smysl

Bezprostředně po vypuknutí krize se festivalové týmy musely poprat zejména s problémem vracení či přenosu vstupenek, což se týkalo desetitisíců zklamaných fanoušků. Český festival Rock for People, který měl původně na červen připravený line-up s headlinery, jako jsou Green Day, The 1975 a Fall Out Boy, měl o to složitější úkol, protože letošní ročník byl vyprodán už v lednu – a to poprvé ve své 25leté historii.

Podle Milana Paula, který řídí ticketing a marketing pro festival, však tato krize ve výsledku potvrdila obrovskou loajalitu fanoušků. Rock for People nejprve nabízel časově omezené refundace vstupenek a vouchery, později přidal možnost prodat svůj lístek na oficiálním bazaru festivalu. Drtivá většina lidí si však lístek přesunula na příští rok. „Někteří fandové, kteří požádali o vrácení peněz, nám v rubrice odkazů psali, že jim to je velice líto, ale potřebují peníze na nájem,” říká Paul. Lístky, které se vrátily do oběhu, se prostřednictvím oficiálního předprodeje a bazaru spuštěného během krize vyprodaly v průběhu tří dnů. „Festival je tak znovu vyprodaný,” konstatuje Paul. Historický ročník, který se nekonal, je pro něj jasným důkazem toho, že jeho práce má smysl. „Podpora fanoušků byla to nejsilnější, co jsem během krize zažil. Tu energii a nervy, které po nás tato práce vyžaduje, si možná “běžný smrtelník” ani neumí představit. Když potom vidíte reakce těch lidí, ucítíte, že je potřeba v tom pokračovat i nadále.”

Paul spatřuje ještě jedno pozitivum: získaný čas. „Snažíme se situaci obrátit ve svůj prospěch a investovat energii do toho, abychom festival posunuli na vyšší level,” říká. Kromě zlepšení organizace v areálu, rozšíření ubytovacích možností a průvodního programu plánují rovněž podniknout viditelné kroky k tomu, aby další ročník byl ekologičtější. „Loni jsme na festival pozvali naše parťáky z Greenpeace, kteří dobře znají tuto problematiku a zákony. Chtěli bychom podniknout kroky, které nepovedou do ztracena, ale které dávají smysl nejen v rámci Česka, ale také Evropské unie.”

Je větší udržitelnost budoucností hudebních festivalů?

Organizátoři festivalů bojují už celé roky s dopady, které mají jejich akce na životní prostředí. Podle jedné studie z roku 2018 jsou festivaly ve Spojeném království každý rok přímo odpovědné za 100 tisíc tun uhlíkových emisí a 23 500 tun vyprodukovaného odpadu.

Najma Souroquová, která se ve společnosti We Love Green z pozice projektové manažerky stará o udržitelnost, tvrdí, že současná krize konečně pomohla naplno rozjet projekt s názvem Green Europe Experience. „Fakt, že tento projekt vznikl, dokazuje, jak jsou udržitelnost, vývoj a otázky biodiverzity důležité,“ říká Souroquová.

Tento tři roky trvající projekt sdružuje evropské festivaly a dvě nevládní organizace a jeho cílem je „vybudovat festivaly zítřka“ tím, že testuje nové metody produkce, které pomohou minimalizovat ekologický dopad živých vystoupení i s nimi spojené produkce a distribuce potravin. „Hlavní myšlenkou je používat k designu a umění recyklované materiály. Chceme také pracovat s modulárními vizuálními komponenty, které se mohou proměňovat a mohou být použité i další roky,“ vysvětluje Souroquová.

„Druhý ročník se bude zaměřovat na jídlo. Jedním z cílů je efektivně zpracovávat potraviny, které se neprodaly, a použít je na kompostování. Odpad z jídla je totiž také jedním z použitelných zdrojů.“

Festivaly jako unikátní laboratoře

Pauline Bourdonová v Bristolu smýšlí podobně. „Festivaly jsou skvělou laboratoří, kde se mohou zkoušet nové nápady,“ říká. „Pokud něco funguje na festivalu, můžete danou věc nakonec implementovat v celém městě nebo v ještě větším měřítku. Bylo by skvělé, kdyby se hudební průmysl v tomto ohledu proměnil a pomohl tak měnit stávající systém.“

Toto nečekaně klidné období se Bourdonová rozhodla využít k dokončení svého školení na pozici Greener Festival Assessor, tedy experta v otázce zelených festivalů. Zajímá se především o logistiku spojenou s vystupujícími umělci. „I když se hudební branže znovu probudí, turné budou muset zůstat spíše lokální. Interpreti nebudou moci jezdit po celém světě, protože letecká doprava nebude dostupná a zdaleka ne všechny hranice budou otevřené. A hudebníci zkrátka nemohou jít do karantény na dva týdny.“

I když pandemie dokázala prakticky zastavit téměř veškerý průmysl i život na celé planetě, lidská touha po živé hudbě je nezdolná. Nedávný průzkum ukázal, že ze 110 000 návštěvníků festivalů se 82 % chystá v příštích dvou měsících zakoupit lístky na festival konající se příští rok. A tak, nehledě na aktuální všudypřítomnou nejistotu, se skalní fanoušci nenechali zlomit a sezónu v roce 2021 si rozhodně nenechají ujít.

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.