Investoři radí uchazečům: Jak si vybrat start-up snů

Svět start-upů se nám někdy může zdát dost chaotický. Kdybychom měli vybrat jeden symbol, co nejlépe vystihuje slovo „start-up“, byla by to asi raketa. A ne náhodou. Na začátku je jen zrnko prachu, malý projekt, sen, co se vydá dobývat trh a rozvíjí se takřka raketovou rychlostí. Rozrůstá se, hledá investory a všeobecně je kolem něj velké haló… A některé start-upy jsou pak vystřeleny až ke hvězdám. Ale někdy přijde náraz, který přináší spoustu obětí. Jako příklad uveďme strmý vzestup a pád start-upu Take Eat Easy. Společnost, která jeden den září na nebi jako hvězda, se může další den klidně propadnout do černé díry…

Jak se tedy v tom nekonečném vesmíru start-upů vyznat? Uchazeči o práci často prostě vsadí na slibný projekt, „investují“ do něj svůj čas a budoucnost. Jak se ale při hledání práce vyhnout přílišnému riziku? A jak start-up důkladně poznat dřív, než nastoupíte? Abychom našli odpovědi, vyzpovídali jsme Adriena Chaltiela, zakladatele společnosti Eldorado, jež se věnuje financování start-upů, a také Yvese Weisselbergera, spoluzakladatele firem Klee Group, KDS (dnes Neo Technology) a SnapCar (dnes Le Cab). Dva zkušení „start-upisté“ (či, jak se dneska s oblibou říká, „sérioví podnikatelé“ a andělští investoři) se rádi podělí o několik dobrých rad.

Aby se člověk stal součástí start-upu, musí tomu propadnout!

Uchazeče o zaměstnání bychom mohli přirovnat k takzvanému andělskému investorovi. To znamená k člověku, který investuje své vlastní jmění do nějakého inovativního nápadu nebo projektu s velkým potenciálem. „Jednotlivec se nechová jako investiční fond,“ vysvětluje Adrien Chaltiel. „Jeho jednání se nezakládá na business plánu. Nemusí nic platit svým vlastním investorům a cílem není ztrojnásobit vklad do pěti let.“ Stejně jako investor typu „Love Money“ (který hledá kapitál v okruhu svých nejbližších) či obchodní anděl i uchazeč o práci jedná spíše pocitově. „Do projektu se zapojí, protože mu věří, a ne kvůli finanční stránce. Je to kvůli dobrodružství, týmu či vizi, kterou sdílí, a společným hodnotám.“ Ale na rozdíl od investora uchazeč do start-upu nepřináší peníze. „Pokud se připojím k nějakému týmu, investuji sebe sama,“ vysvětluje Yves Weisselberger. „Často je to taková láska na první pohled. Daná společnost probouzí mou fantazii, tým mě uchvátil, myšlenka se mi líbí, práce mě láká… Vytváří se mezilidský vztah založený na důvěře a osobní vazba.“

Na řadu přichází rozum…

Často se říká: „láska je slepá, ale manželství jí vrací zrak“. Fakt, že se rozhodneme být součástí nějakého start-upu, není sice tak zavazující jako manželství, přesto bychom to neměli brát na lehkou váhu. „V průměru se člověk přidá k nové společnosti maximálně pětkrát až desetkrát za život,“ konstatuje Yves Weisselberger. „Projekt nás může uchvátit či nalákat, ale v určitou chvíli musíme zapojit mozek a jednat trochu racionálně. Uchazeč by se měl naučit poznat společnost doopravdy, ne jen dát na první dojem. Je vám nějaký start-up sympatický? To nestačí. Musíte si být jistí, že má co nabídnout, že vás ta zkušenost někam posune.“

V tomto ohledu se uchazeč od investora poměrně odlišuje. „Základní pravidlo hry pro investora je investovat jen tolik peněz, o kolik si může dovolit přijít,“ pokračuje zakladatel společnosti SnapCar. Uchazeč však může přijít o daleko víc. Víc než andělský investor. On si totiž musí být jistý, že se mu vrátí jeho osobní investice.
Je tedy třeba prozkoumat, do čeho se vlastně pouštíte. „O start-upu, do nějž chcete vstoupit, byste si měli zjistit co nejvíce,“ říká zakladatel firmy Eldorado. „Najít si informace o zakládajícím týmu, přečíst si o zkušenostech bývalých spolupracovníků či zjistit, zda se zaměstnanci příliš nestřídají, a taky prozkoumat pracovní weby Welcome to the Jungle, Glassdoor nebo profil daného start-upu na LinkedInu atd.“ To vše by vám mělo potvrdit či vyvrátit první dojem. „Klidně se můžete obrátit přímo na zakladatele,“ dodává Yves Weisselberger. „Nemusíte se toho bát, právě naopak, uchazeč by se měl zeptat na finanční stav společnosti, aby se ujistil, zda je projekt solidní a něco vydrží.“

„Pitch deck start-upů“ neboli tři parametry, které je třeba mít na paměti

„Pitch deck“, to je známá PowerPointová prezentace, která start-upům umožňuje v několika málo slidech shrnout hlavní body a přesvědčit investora. Během prezentace projektu investor zapíná svůj radar. Radar, který uchazeči o práci může sloužit jako takový kompas…

Pokud budeme vycházet ze zkušeností našich dvou andělských investorů, existují tři parametry, které bychom si měli prověřit, než do nějakého start-upu vstoupíme.

1. Zakládající tým

Pro Yvese Weisselbergera je složení týmu klíčové. „Zakládající tým musí být inspirativní,“ říká. „Jeho členové musí mít vizi a projektem doslova žít. Musí mít také schopnost vytvářet, stavět. Měli by mít projekt pod kontrolou a zároveň být energičtí a houževnatí.“ Osobnost, hodnoty, DNA zakladatelů, jejich originalita… Tolik ukazatelů, kterých si Adrien Chaltiel pozorně všímá. „Neexistuje jeden konkrétní typ úspěšného podnikatele, ani výherní kombinace,“ ujišťuje. „Důležitá je však symbióza týmu a projektu. Zakladatele by měla pojit společná vášeň, ale také flexibilita.“

2. Velikost trhu a možnost expandovat

„Jak je trh v této oblasti velký?“ ptá se Adrien Chaltiel. „Je rozsáhlý, či spíše okrajový? Jaká je konkurence? Je třeba zohlednit také možnost rozšířit své působení, to znamená expandovat na další trhy (ve městě, v zemi či do dalších sektorů). Trh je ale jen jedním z aspektů. Důležité je také to, zda je zakládající tým schopen realizovat ten slavný ‚pivot‘, to znamená přizpůsobit svůj business plán či dokonce celý projekt změnám na trhu.“ Aktuální i ten budoucí – cílový trh je opravdu vždy velmi podstatné hledisko.

3. Přidaná hodnota – aneb jedno malé plus

Rovněž v tomto bodě se naši dva andělští investoři shodují. „Projekt musí trh nutně dobýt svou přidanou hodnotou,“ vysvětluje Yves Weisselberger. „Co je odlišuje od již existujících hráčů na trhu? V čem jsou inovativní?“ Právě v tom spočívá tajemství úspěšného start-upu. Schopnost přinést něco nového, rozvířit vody na trhu. Adrien Chaltiel zde vidí klíč k úspěchu. „Projekt mě musí přesvědčit právě v tomto aspektu,“ dodává. „Čím se výrobek či služba, kterou start-up na trh přináší, stane ‚must have‘ a ne jen obyčejným ‚nice to have‘. V čem bude nepostradatelný/á?“

Tým, možnost expandovat (či, jak se dnes říká hezky česky, „škálovatelnost“), přidaná hodnota. Tři nezbytné aspekty, které vypovídají o solidnosti daného projektu. „Hledání práce se však přece jen v něčem liší,“ přiznává zakladatel společnosti SnapCar. „Tyto tři parametry bychom prozkoumat měli, abychom věděli, do čeho jdeme. Ale uchazeč může mít zájem nastoupit klidně i v případě, že start-up všechny tyhle aspekty naráz nesplňuje úplně ideálně. Do hry zde vstupuje celá řada dalších faktorů – prostředí, tým, nabízené pracovní místo…“*

Dobře zvažte pro a proti

Ať už spadáte do kategorie uchazečů o práci či andělských investorů, když se rozhodnete připojit k nějakému start-upu, obnáší to určitá rizika. „Je důležité tato rizika znát, nezavírat před nimi oči,“ naléhá Yves Weisselberger. Jde o staré dobré posouzení rizik. Postavte proti sobě všechny výhody a nevýhody a uvidíte, co vám vyjde. Postupem času se naši dva ostřílení podnikatelé a investoři naučili v businessu odhalit silné ukazatele úspěchu, a naopak rozpoznávat varovné signály.

Zde je několik příkladů:
Ukazatele úspěchu:

• Pro Yvese Weisselbergera je bezpochyby „zárukou určité trvalosti to, že si projekt získal solidní investiční fondy,“ a rovněž, když „je finanční stav startu-pu velmi dobrý nebo je projekt viditelně rentabilní, to vzbuzuje důvěru“.
• „Zakládající tým se v minulosti osvědčil již na jiném úspěšném projektu, který si získal významné investory, a má za sebou zajímavou cestu a stojí na pevných základech,“ to je podle Adriena Chaltiela znak, díky kterému se nemůžeme zmýlit.
• Dále podle něj vzbuzuje důvěru, když „interní spolupracovníci vypadají spokojeně, zaměstnanci se příliš nestřídají a ti bývalí udržují se zakladateli dobré vztahy“.

Varovné signály:

• Aspekt, kterého by si podle zakladatele SnapCar měli všímat všichni uchazeči o práci, je to, *„zda zakladatelům start-upu náhodou nechybí autentičnost a upřímnost. Pokud pochybujete o jejich zapálení pro věc či motivaci pro daný projekt, tak od toho raději ruce pryč“*.
• Pokud s týmem v daném start-upu nesdílíte stejné hodnoty nebo se vám zdá, že mu chybí manažerské schopnosti, či není schopen vám projekt upřímně představit (a tento pocit máte již na pracovním pohovoru), vezměte nohy na ramena!
• Všimněte si náplně práce, která je popisována u nabízeného pracovního místa. „Pokud vaše pozice není pevně daná,“ dodává Adrien Chaltiel, „nebo nebudete mít k dispozici potřebné nástroje, abyste mohli provádět práci v adekvátních podmínkách, pokud chybí opravdový manažer či projekt nejde hladce, značí to, že ještě není dostatečně zralý, ale pouze v plenkách.“
• Ještě horší je, jak říká zakladatel Eldorada, „pokud vám zakladatelé nedokážou jasně říct, kde vidí svůj podnik v horizontu tří až pěti let. Není-li nic jisté a všechno se neustále mění, bývá to pro uchazeče velmi vyčerpávající.“

Našli jste start-up, ke kterému se chcete připojit, ale varovných signálů vidíte jako máku? Ani to není nutně důvod vzít rychle nohy na ramena. „Můžete se rozhodnout vstoupit do špatně financovaného start-upu či takového, který má na kontě peníze pokrývající pouze tříměsíční provoz,“ říká zakladatel SnapCar. *„Musíte si být však vědomi, že projekt může být neúspěšný či zcela ztroskotat. Dobře si uvědomte všechna rizika. Uchazeč by si měl zjistit co nejvíce informací, aby své rozhodnutí pořádně zvážil.“*

Připojit se ke start-upu je vždy sázka do loterie!

Vstup do každého start-upu s sebou nese určitá rizika. „Je to vždy taková sázka,“ dodává Yves Weisselberger. *„Pokud hledáte především jistotu, bude lepší se nechat zaměstnat v nějaké velké firmě. Svět start-upů je sice zajímavější, ale také nesporně rizikovější. Jak jednou vstoupíte na půdu start-upu, musíte být připraveni na jeho rychlost, musíte pracovat svižně a výkonně, vystoupit ze své komfortní zóny a ukázat, že máte široký záběr.“

Vězte tedy, že člověk by neměl začít pracovat ve start-upu, pokud nezná všechna rizika. „Musíte být v obraze. Riziko je vlastní všem podnikatelským projektům. Nemělo by vás to však paralyzovat,“ pokračuje Yves. „Pokud je máme na paměti a přijmeme je, nic není nemožné. A ve své podstatě to nemusí být na škodu. Samozřejmě, čím dříve po založení se ke start-upu připojíte, tím větší nejistota vás čeká. Na druhou stranu, risk je zisk! Většinou to tedy není hned zisk ve formě mzdy, protože start-up je mladý, ale v podobě různých odměn či zaměstnaneckých opcí…“

Ano, na začátku je to jen zrnko prachu v obrovské galaxii. Ale někde ve vesmíru se z těch zrnek prachu zrovna rodí budoucí zářivé hvězdy, jednorožci mezi start-upy. Dříve než se tedy necháte vystřelit do vesmíru, pořádně si prohlédněte, na jakou hvězdu vaše raketa míří. Nasaďte si brýle. Ty růžové, protože budete potřebovat optimismus. Ale nezapomínejte použít i rozum. Ostatně platí, věřte svému úsudku. I kdybychom totiž vyzpovídali všechny investory na planetě, „neexistuje jedna magická formule či recept na úspěch,“ ujišťuje Adrien Chaltiel. „Jinak už by se o tom vědělo!“

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.