Jak se jako kreativec orientovat (a přežít) v korporátním světě?

Podle Světového ekonomického fóra byla kreativita v roce 2015 hodnocena jako desátá nejdůležitější dovednost na pracovišti. V roce 2020 se dokonce posunula až na třetí místo. Kreativita je tak stále vévodícím faktorem, který přispívá k úspěchu podniku a kreativní lidé jsou vnímaní jako hlavní hnací síla světových inovací.

Čím se kreativci vyznačují? „Kreativci jsou lidé, kteří přicházejí s novými, neotřelými nápady, vnímají šíři kontextu a moře možností, které mohou pro svůj nápad využít. A aby toto moře možností mohli skutečně spatřit, je pro ně důležité neomezovat se zajetými postupy a pravidly, protože jejich následování vede pouze k replikování už vymyšleného a k předvídatelným výsledkům. Proto jsou, z logiky věci, těsná pravidla, postupy a procesy pro kreativce spíše „svěrací kazajkou“ nežli mapou, kterou použít a následovat,“ říká na úvod koučka a HR konzultantka Hana Vykoupilová.

Pokud tomu tak ale je, jak se těmto lidem pracuje v korporátním prostředí, které dbá na co nejefektivnější a měřitelnou organizaci práce a hodnocení výkonu?

Zůstat v mrtvém bodě aneb dodržování termínů u kreativců

Tvůrčí proces je svým způsobem zvláštní a nepředvídatelný a kreativci se často obhajují tím, že čekají na inspiraci a trvají na tom, že to nelze uspěchat.

Vykoupilová zdůrazňuje: „Pro kreativce je typická spontaneita, flexibilita, neformálnost, schopnost přizpůsobovat se aktuálním okolnostem, energie z otevřených konců a změn, a tím pádem také neochota svazovat se případnými termíny. Pokud bychom nahlédli například do jedné z nejrozšířenějších typologií osobnosti MBTI, pochopili bychom, že je to jedna z možností, jak ke svému životu přistupovat. Naopak pro jejich nadřízené může být typická spíše větší organizovanost, snaha mít věci více pod kontrolou, což je také jedna z možností, jak k životu přistupovat. V takovém případě je termíny vysloveně motivují a dodávají jim energii. A to je dobré pro vzájemné porozumění vědět. Kretivcům skutečně energii dodávají „otevřené konce“ a neomezené pole možností, které je důležité pro jejich kreativní práci.“

Práce v korporátním či agenturním prostředí, které stojí na jiné logice, jim „otevřené konce a neomezené pole možností“ zdaleka neulehčuje. Což potvrzuje výzkum z roku 2011. Lidé, v našem případě to můžeme vztáhnout k nadřízeným kreativních jedinců, nebo k jejich spolupracovníkům, pak často tento přístup odmítají ve prospěch známých, bezpečných a ustálených nápadů. Což pak zpětně působí i na kreativce. V návaznosti na to, studie z roku 2012 od výzkumníků z Pensylvánské univerzity ukázala, že nevědomá zaujatost vůči kreativním nápadům má tendenci narušovat schopnost kreativce rozpoznat kreativní nápad, když k němu přichází.

Ačkoli časová tíseň může pracovníky mnohdy přimět k tomu, aby více pracovali, stihli toho více, a dokonce se cítili kreativnější, ve skutečnosti je obecně vede k tomu, že myslí méně kreativně. Cílem nedávné studie pod vedením Jennifer Mueller z Yale School of Management a Williama Simpsona a Lee Fleminga z Harvard Business School bylo prozkoumat to, jak lidé každý den prožívají časový tlak, když pracují na projektech, které vyžadují vysokou míru vynalézavosti. Autoři výzkumu zároveň měřili schopnost těchto pracovníků kreativně myslet pod tlakem. Více než 85 % účastníků přitom mělo vysokoškolské vzdělání a mnoho z nich mělo postgraduální vzdělání.

Studie ukázala, že čím větší časový tlak lidé v daný den pociťují, tím menší je pravděpodobnost, že budou myslet kreativně. Překvapivě se však zdá, že si lidé tento fenomén z velké části neuvědomují. Pokles kreativního myšlení byl navíc nejvíce patrný, když byla časová tíseň nejzřetelnější. Z výzkumu tak vyplývá, že manažeři by měli podporovat individuální spolupráci a diskuze a vyhýbat se nadměrnému počtu povinných skupinových schůzek, které mohou přispívat k pocitu plýtvání časem. Navíc kreativní lidé se mohou lépe soustředit na svou práci, pokud manažeři minimalizují náhlé změny v naplánovaných aktivitách a obecně plánech.

Jste kreativec? Hledejte způsob práce, který vám funguje

James Allen, zakladatel společnosti Creative Huddle pro školení kreativity, to komentuje tím, že kreativitu nelze řídit – lze ji pouze podporovat. A jedním z odrazových můstků je čas. Pokud firma věnuje svým zaměstnancům čas, ať už ve formě flexibilní pracovní doby, dovolené, volna nebo realistických termínů, mohou od nich lídři očekávat potřebné nápady. Nebojte se vedení sdělit vaše konkrétní časové potřeby, které vás dovedou k požadované kreativní myšlence.

„Kreativci potřebují především svobodu a zároveň určité mantinely, aby je svoboda nepohltila do té míry, že brzy vyhoří. Mám tím namysli svobodu v tvoření a přemýšlení, bez zbytečných svěracích kazajek úzce nastavených procesů, zároveň mantinely v podobě jasně stanovených priorit a časového rámce,“ doplňuje Vykoupilová.

I když se kreativní proces musí odvíjet svým vlastním způsobem, neznamená to, že kreativní lidé nemohou pracovat v termínu, nebo že by je jejich nadřízení o to neměli žádat. Ve skutečnosti je opak pravdou. Je velmi důležité udržet kreativce v dodržování deadlinů. Bez termínů se projekty mohou rozpadnout. Všichni v týmu, včetně kreativních lidí, potřebují termíny, aby se ujistili, že postupují správným tempem.

Kreativci, hýbejte se! Efektivita a produktivita bez zamrznutí

„Kreativcům zcela jistě ve většině případů pomůže, pokud se nebudou muset soustředit na rutinní aspekty své práce, spojené například s administrativou, účastí na neproduktivních mítincích a podobně, a budou moci tyto činnosti například delegovat, případně požádat v tomto smyslu o podporu vedení,“ tvrdí Vykoupilová. Tyto činnosti pouze okrádají kreativní členy týmu o jejich pozornost, kterou potřebují vložit do řešení, pro ně smysluplnějších, úkolů.

Řečník a autor knihy a stejnojmenného podcastu The Accidental Creative Todd Henry uvádí, že v jeho rozhovorech s kreativními profesionály a lídry v průběhu posledních několika let se neustále opakovala dvě témata, a to stabilita a výzva. Henry naráží na mýtus o vysoce kreativních lidech, kteří chtějí naprostou svobodu. Nechtějí být oploceni. Pro většinu zkušených kreativních profesionálů to však ve skutečnosti není pravda. Uvědomují si, že potřebují hranice, protože bez nich nemohou efektivně nasměrovat svůj čas a pozornost. Lídři tak musí objasnit očekávání, proces a strategii a poté umožnit kreativním lidem ve svém týmu dělat to, co umí nejlépe. Kreativci však musí také dostat povolení riskovat, experimentovat, rozvíjet svůj potenciál a pustit se do nové a náročnější práce. Potřebují vědět, že jim jejich nadřízený věří a že budou chráněni, pokud selžou. Výzva tedy znamená v tomto případě stanovení očekávání.

O tvrzení spojené s komplexním balíčkem pod názvem výzva a stabilita se opírá i studie z roku 2020, ve které se můžeme dočíst, že zaměstnanci firmy Fakhr Tousehe Sanat potřebovali nové uspořádání pracovní kanceláře pro zlepšení kreativity, na druhou stranu ale preferovali zaběhlé sociální interakce a snadnou komunikaci se svými spolupracovníky, což je pro jejich kreativitu přínosné. Potíž je v tom, že stabilita a výzva existují ve vzájemném napětí. Podle výzkumu z Future Workplace 91 % mileniálů očekává, že zůstanou v zaměstnání méně než tři roky. Pokud kreativcům nejsou nabídnuty nové výzvy a zároveň určitá stabilita, může se stát, že jdou jinam. „Kreativce ovlivňuje právě i to, když se v týmech často mění lidé, protože to často znamená opakované zaškolování kolegů a z vlastní praxe vím, že to pak taky vyčerpává určitou část jejich nadšení a motivace,“ potvrzuje kreativec Eda.

5 tipů na to, jak můžete úspěšně fungovat ve velké firmě

Může kreativní člověk přežít firemní život? Může, ale vyžaduje to nový pohled na věc. Pokud chce uspět v podnikové nebo institucionální práci, ačkoli uspořádání práce neodpovídá jeho kreativnímu temperamentu, měl by podniknout pár významných kroků, které ho posunou blíže k tomu, aby se cítil ve velkém businessovém světě konformě.

Střídejte fáze výkonu s fází odpočinku a regenerace

Podle Vykoupilové je dobré následovat všude tam, kde to je možné, své biorytmy. Tedy dělat tvořivé činnosti v době fáze své nejvyšší produktivity v průběhu dne a naopak rutinní činnosti v době, kdy křivka naší produktivity klesá. Od kreativců se často očekává, že budou stejně kreativní dopoledne i odpoledne a snaží se tomuto očekávání přizpůsobit, a tím pádem na odpočinek zapomínají. Střídejte fáze výkonu s fází odpočinku a regenerace, jak to známe například ze sportu. Jak už jsme naznačili v části o deadlinech, kreativitu nelze udržovat donekonečna.

Ilustrátorka Andreia Melo popisuje čtyři fáze tvůrčího procesu – příprava, průzkum, rozvoj, provedení. Může se stát, že váš pohyb mezi jednotlivými fázemi bude poněkud „tekutý“ a budete se vracet od jednoho ke druhému. A pokud se v některé z počátečních fázích zaseknete, můžete si odpočinout například inspirací dle vámi zvoleného způsobu. Například sledováním filmů, návštěvou uměleckých institucí, pozorováním krajiny či čicháním vůní a pozorováním barev, tvarů a textur.

Rozdělte si svůj kreativní projekt do menších cílů

Zkuste rozdělit svůj kreativní projekt na takzvané mini cíle. Cíle, které mohou mít flexibilnější termíny. Může to pomoci zmírnit, nebo dokonce odstranit úzkost, kterou můžete mít z toho, abyste dokončili projekt včas, jelikož vás stresují deadliny. Navíc s těmito menšími, flexibilnějšími termíny budete mít „polštář pro kreativní blok“ – období odkladu v případě, že kreativita jednoho dne nepojede podle vašich představ. Můžete si pak za pomoci mini cílů upravit rozvržení práce tak, abyste se mohli vrátit do vašeho režimu.

Možná si říkáte, v čem se liší způsob práce „step by step“ kreativců od jedinců, kteří se nepovažují za tak kreativní a přesto jim tato metoda usnadňuje při stresové zátěži pracovní úkol? „Liší se to především v odlišném způsobu práce – máte nějaké zadání a napřed potřebujete nápad, jak ho uchopit. Následně si děláte rešerši, hledáte inspiraci – to je fáze kreativního procesu, ve kterém se hůř dá předpovídat, za jak dlouho vás ten dobrý nápad napadne, kam vás rešerše zavede. V tom se podle mě ti kreativci hodně ztrácejí, zvlášť juniorní a mediorní lidi. A ti jinak organizovaní a disciplinovaní kolegové z nich potom trochu šílí,“ popisuje Eda a dokresluje tak myšlenku tvůrčího procesu od Melo.

Najděte si organizačního parťáka

Pro mnoho vysoce kreativních lidí řád a struktura pravděpodobně nejsou jejich nejsilnějšími stránkami, nebo mají jedinečný způsob organizace svých myšlenek, který nemusí být snadno čitelný. To, co může být skutečně inovativní nápad, nemusí být dokončeno. „Najděte si takzvaného sparing partnera v organizaci práce, pokud si nejste v plánování příliš jistí v kramflecích nebo vás jednoduše nebaví. Zkrátka parťáka, který vám se smysluplným plánem – prostřednictvím dobrých otázek – pomůže. Může to být nadřízený, stejně tak kolega,“ tvrdí Vykoupilová. Organizačním parťákem v kreativních agenturách i větších korporátech často bývají account manažeři a projektoví manažeři, kteří pak pomáhají těm kreativcům s komunikací ke klientům nebo dál do firmy. Jejich spolupráce je naprosto klíčová.

Zažádejte o efektivní zpětnou vazbu

Další zcela zásadní bod je ten, aby vám vedení dávalo smysluplnou a efektivní zpětnou vazbu.

„Zpětná vazba by měla být včasná, konkrétní a vyvážená a to zejména tehdy, když byl stanovený určitý termín a úkol je v daném termínu hotový. Protože z hlediska dodržování termínů, o kterých byla řeč, není nic víc demotivujícího než to, když odevzdáte úkol v dohodnutém termínu, který je často velmi těsný, a ze strany vedení nepřijde žádná reakce či zpětná vazba. Pak je vaše motivace dodržet jakýkoliv další termín, zejména tehdy, pokud dodržování termínů není vaším přirozeným motorem, zcela nulová. Pokud vedení takto nepostupuje, pak dává smysl si o zpětnou vazbu vysloveně říct,“ apeluje Vykoupilová.

A na závěr Vykoupilová dodává, že se vyplatí dobře rozumět svému „proč“. Proč pracuji v korporátním prostředí? Jaký je můj hlavní důvod? Jak tento důvod ladí s mými osobními hodnotami? – a ten důvod si připomínat v momentech, kdy korporátní prostředí může být pro mě příliš svazující. Podle harvardské profesorky Teresy Amabileové budou lidé nejkreativnější, když se budou cítit motivováni především zájmem, uspokojením a výzvou práce samotné, nikoli vnějšími tlaky.

Organizační kultura by měla podporovat prostředí, ve kterém může kreativita zaměstnance skutečně prosperovat. K tomu potřebují korporátní společnosti vědět, jaké věci kreativní lidé potřebují a očekávají od svých pracovišť, aby se mohli věnovat produktivní práci. A kreativci by měli skrze zmíněné nástroje poukázat přesně na to, co potřebují, aby mohli podávat raketové výkony.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.