Výčet workshopů a chvála přesčasům. Jak rozpoznat wellbeing washing už na pohovoru?

Pro mnohé z nás představuje práce jeden z nejdůležitějších faktorů, který má vliv na naši pohodu a náladu. Když na nás v práci čeká usměvavý kolektiv, společné kafíčko, množství práce zvládnutelné dříve než do sedmi do večera – je nám skvěle a jsme možná i kreativnější. Ale když tomu tak není, můžeme se cítit přetížení a vystresovaní. Při hledání práce očekávají potenciální zaměstnanci podporu pohody. Wellbeing zaměstnanců už dávno není jen tak něco navíc – v dnešní době to je nutnost. A firmy se toho chytají. Vědí, že lidem na pohodovém pracovním prostředí záleží, a chtějí, aby uchazeči věděli, že jsou si toho zaměstnavatelé vědomi a jsou v tom angažovaní.

„Je důležité vzít v potaz, že rovnice opečované duševní zdraví rovná se lepší výsledky v práci a vyšší angažovanost stále platí. Jinými slovy – proto, abychom dokázali svou práci dělat kvalitně, rozvíjet vztahy s kolegy a firmě věnovat značnou část naší energie, je potřeba pečovat o náš wellbeing. Jak z naší vlastní strany, tak ze strany zaměstnavatele. Proto v momentě, kdy hledáme nové zaměstnání, bychom neměli zapomínat na prozkoumání toho, jak a jestli vůbec daná firma pracuje s celkovou pracovní zátěží zaměstnanců a vyvážením jejich pracovních a nepracovních aktivit,“ říká pracovní psycholožka a koučka Kristýna Cetkovská.

Studie společnosti McKinsey Health zjistila, že za poslední tři roky došlo k nebývalým investicím do duševního zdraví a pohody zaměstnanců. To zahrnuje úsilí například ve formě předplatného meditačních aplikací, pořádání „Dnů pohody“ a školení o řízení času a produktivitě.

I když jsou to na první pohled chvályhodné činy, většina z nich představuje pouze povrchové ukazatele zájmu firem o své zaměstnance. Mezi lety 2020 a 2022 mělo 88 % zaměstnanců Spojeného království příznaky syndromu vyhoření. Vyhoření na pracovišti často pramení z ukazatelů, jako jsou přetížení, nedostatek podpory a potřeba větší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

Mimo jiné Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok je kvůli špatnému duševnímu zdraví zaměstnanců ztraceno 12 miliard pracovních dní.

Sen versus realita. Jak si well-being aneb pohoda na pracovišti skutečně stojí?

Po covidu se mnoho společností snaží ukázat, že jim na pohodě zaměstnanců skutečně záleží. Projevuje se to například v podobě nabídky práce z domova, polední hodiny jógy a podobně. Statistiky naznačují, že zaměstnanci si těchto iniciativ váží. Studie IWG Hybrid Talent Magnet zjistila, že 88 % vedoucích pracovníků v oblasti lidských zdrojů věří, že by snížili fluktuaci zaměstnanců, kdyby nabízeli atraktivnější wellness benefity. Ještě pozoruhodnější je, že více než dvě třetiny (68 %) z nich zažily, že uchazeči odmítli práci kvůli nedostatku takových výhod.

Ve společnostech, které implementují wellness benefity, je v průměru 59 % zaměstnanců, kteří je plně využívají, což ukazuje, že jsou mezi zaměstnanci velmi oblíbené. Možnost pracovat v blízkosti domova je jedním z klíčových lákadel hybridní práce a má značný vliv na pohodu a kondici. Nedávný průzkum IWG mezi pracovníky generace Z zjistil, že 85 % z nich chce mít možnost využívat kancelář v blízkosti místa, kde se nachází jejich bydliště.

Ta samá studie ukazuje, že v USA mohou zaměstnanci získat například bezplatný nepřetržitý přístup k virtuálním lékařům, slevy na členství v posilovnách nebo úspory u více než 340 000 online maloobchodních prodejců.

Aby však obchodní lídři vytvořili skutečně zdravé pracovní prostředí, musí poskytovat více než jen povrchové výhody. Stacey Lowmanová ze společnosti Claro Wellbeing tvrdí, že zaměstnanci v současnosti čelí mnoha výzvám, přičemž problémy na pracovišti, jako je stres, syndrom vyhoření a pracovní zátěž, se pravděpodobně zhorší v důsledku krize životních nákladů, rostoucích účtů za energie v zimních měsících a nedostatku zaměstnanců. To znamená, že poskytování podpůrných mechanismů a výhod pro zaměstnance napříč třemi pilíři duševní, fyzické a finanční pohody je zásadní. Komplexní, celoorganizační přístup je nezbytný k vytvoření pracovního prostředí, ve kterém je blahobyt hlavní prioritou.

Je načase ukončit takzvaný wellbeing washing a provést skutečnou, hmatatelnou změnu. Co si tedy pod „blahodárným praním“ máme představit?

Wellbeing washing aneb péče o zaměstnance jen tak naoko

Termínem, který nabývá na síle v podnikovém lexikonu, je takzavaný „wellbeing washing“, což znamená, že společnosti, které, jak se zdá, prosazují blaho zaměstnanců, postrádají zásadní, akční plány, které by wellbeing skutečně podpořily. Tyto druhy organizací v podstatě nabízejí taktiku blahobytu na úrovni povrchu, aniž by řešily skutečné zdravotní problémy zaměstnanců na pracovišti.

Podobně jako „greenwashing”, který odkazuje na nepravdivé tvrzení organizace, že je šetrný k životnímu prostředí, zahrnuje wellbeing washing vytvoření falešného pocitu podpory, kterou společnost nabízí zaměstnancům.

„Wellbeing washing jako pojem se v pracovním a firemním prostředí začal objevovat až v posledních letech. Jedná se vlastně o takový nešvar, který nasedá na vlnu důležitosti péče o duševní zdraví zaměstnanců, kterou dnes zažíváme. Pojem popisuje stav, kdy firma tvrdí, že je pro ni péče o wellbeing zaměstnanců důležitá, například v rámci PR, náboru zaměstnanců a tak dále, ale v realitě bohužel dělá kroky, které tomu neodpovídají. Často se s tím můžeme potkat například na nižší než celofiremní úrovni, kdy manažeři či jednotlivé týmy tuto prioritu neuznávají či si jí nejsou vědomi, a zaměstnance tak vystavují
nepřiměřeným situacím,“ vysvětluje Kristýna Cetkovská.

Studie Claro Wellbeing z roku 2022 zjistila, že třetina podniků je vinna well-beingovým obelháváním. Studie dále odhalila, že ačkoli má 70 % zaměstnavatelů aktivní zájem o duševní zdraví na pracovišti, pouze 36 % těchto zaměstnavatelů skutečně dokázalo poskytnout svým zaměstnancům cennou a smysluplnou podporu v oblasti duševního zdraví.

‚‚Nicméně péče o wellbeing je efektivní právě tehdy, když je součástí firemní kultury. Když je v týmech podporováno psychologické bezpečí, když manažeři po očku střeží pracovní zátěž svých zaměstnanců a dokážou včas zasáhnout a když je celkově duševní zdraví považováno za hodnotu.‘‘

„Firmy na zapojení péče o wellbeing zaměstnanců reagují různě. Některé uspořádají pár workshopů či přednášek, a úkol považují za splněný. Některé jdou o krok dále a péči zapojí do každodenního fungování, například prostřednictvím navázání spolupráce s externími terapeuty či specifickým pravidelným programem. Tohle jsou pak právě ty kroky, které na pohovorech chceme slyšet na otázku: Jak pracujete s wellbeingem svých zaměstnanců? Nicméně péče o wellbeing je efektivní právě tehdy, když je součástí firemní kultury. Když je v týmech podporováno psychologické bezpečí, když manažeři po očku střeží pracovní zátěž svých zaměstnanců a dokážou včas zasáhnout a když je celkově duševní zdraví považováno za hodnotu,“ upřesňuje Cetkovská.

Pravá ochrana a podpora duševního zdraví při práci spočívá právě v posilování schopností rozpoznat různé stavy duševního zdraví při práci a jednat podle nich. Tento proces je důležitý zejména u osob odpovědných za dohled nad ostatními. Proto pro ochranu duševního zdraví WHO doporučuje manažerům školení o duševním zdraví, které by jim mělo pomoci rozpoznat a reagovat na supervidované osoby, které zažívají emoční stres. A dále naučit se budovat mezilidské dovednosti, jako je otevřená komunikace a aktivní naslouchání, jež podporuje lepší pochopení toho, jak stresory v zaměstnání ovlivňují duševní zdraví a jak s nimi pracovat.

Tipy, jak na pohovoru rozpoznat wellbeing washing

Teoretický základ a příklady z praxe bychom měli. V závěru článku si přiblížíme, jak tomuto jevu můžete předcházet při výběru práce a na jaké varovné signály si dát pozor.

„Pokud je péče čistě ‚organizačním bodem‘ na agendě firmy, je určitá pravděpodobnost, že tím skutečně nežije. Věřím, že je mnohem užitečnější ptát se na to, jak týmy samotné v běžné praxi fungují a s tématem wellbeingu pracují,“ říká Cetkovská a v odstavcích níže nabízí pár dalších příkladů, které nejsou tak úplně zdravé.

1. Výčet workshopů

V případě, že se o téma wellbeingu zajímáte při pohovoru, varovným signálem může být právě odpověď zahrnující pouze výčet workshopů, které firma pořádá. „Efektivní péče o duševní zdraví se totiž ve firmě neděje jen skrze workshopy. Můžeme je považovat za jeden z prvních fajn kroků, nicméně při pohovoru by naše zvědavost měla jít ještě dál a zjistit, jakou odezvu tyto workshopy mají, jak manažeři podporují své členy týmu v účasti na nich a především, čím ještě kromě workshopů firma toto téma podporuje,“ dodává Cetkovská.

2. Zamlžování od již pracujících zaměstnanců

Jedním ze způsobů, jak poznat, zda se firma o své zaměstnance stará, jsou reference. „Jestli má kandidát možnost, myslím, že je skvělou cestou zeptat se samotných zaměstnanců, jak vnímají svou pracovní zátěž a harmonii pracovního a nepracovního času. V momentě, kdy se k tématu raději nevyjadřují či jejich odpověď není pozitivní, může to být signál wellbeing washingu,“ upozorňuje Cetkovská.

3. Produktivita vs. pohoda

Dalším varovným signálem může být to, že zaměstnavatel říká, že podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, ale vyzdvihuje a chválí zaměstnance, kteří pracují přesčas, a podporuje manažery, kteří praktikují a podporují toto toxické chování. „I na tyto signály se lze zaměřit a doptat během výběrového řízení, a to ideálně vašeho potenciálního manažera či odborníka z HR oddělení,“ radí Cetkovská. Ptejte se proto konkrétně, jak rovnováhu ve firmě podporují a které specifické benefity k tomu slouží. No a také na to, jaké výsledky se svými aktivitami pozorují.

4. Nadmíru propagovaný wellbeing

Posledním varovným signálem je něco, co můžeme nazvat jako „přehnané PR“. „Nejvíce efektivní je, když je hodnota wellbeingu ve firmě přirozeně uznávána. V realitě je samozřejmě často potřeba tuto iniciativu podpořit a uchopit koncepčně. Nicméně pokud příliš ‚tlačíme na pilu‘ a na každém dokumentu či webové stránce máme zmiňovanou péči o wellbeing, může to znamenat, že firma žije více péčí o PR než o dění ve firmě jako takové,“ uzavírá Cetkovská.

Shrnuto a podtrženo – pokud firmy chtějí skutečně prokázat, že jim záleží na duševním zdraví ať už svých potenciálních zaměstnanců, nebo těch stávajících, musejí vytvářet takovou pracovní kulturu, kde se lidé budou cítit skutečně bezpečně.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.