Získejte si okolí svým „rizz“! Aneb tipy, jak chytře využít charisma na pohovoru

Jak důležité je míti charisma

Náš nejmenovaný bývalý prezident kdysi o tehdejším nejmenovaném premiérovi prohlásil, že má „charisma lahve od okurek”. A způsobil tím nemalý poprask. Řada lidí toto obvinění vnímala jako nemístnou urážku. Proč vlastně? Není vždy zcela jednoduché popsat, proč někdo má a někdo nemá charisma a jak se tato vlastnost v praxi vlastně projevuje. Přesto všichni instinktivně cítíme, že člověk, který pozbývá charisma, je fádní, nudný a nevýrazný.

Někdo charisma popisuje jako „parfém duše“. V méně poetické (a více praktické) rovině se jedná o schopnost vzbuzovat v ostatních lidech zájem a sympatie. Jak ale upozorňuje koučka a lektorka komunikace Eva Marková, charisma je vlastnost, která je subjektivní, každý ji vnímá jinak, a proto se i těžko objektivně definuje:

„Charisma je taková zvláštní síla osobnosti, která se obtížně popisuje. V každém případě má charismatický jedinec dispozice k tomu zanechat v druhých nesmazatelný dojem a vyvolat v nich značné emoce.“

Podle kouče Vojtěcha Zapletala může lidem charisma pomoci otevírat dveře a využívat příležitostí.

*„Být charismatický je jako držet v ruce magnet – lidi a příležitosti přitahuje, dveře se automaticky otevírají, aniž bych se musel snažit. Pokud je mým úmyslem být v životě úspěšný (pozor, neplést se ‚šťastný‘, i charismatický člověk může být nešťastný), je to dobrá vlastnost, kterou u sebe chci budovat.“*

Charisma – nutnost pro kariérní úspěch?

Charisma nepomáhá jejich nositelům jenom v soukromém životě, ale i v kariéře.

„Charismatický jedinec v praxi často vykazuje schopnost motivovat lidi kolem sebe a přitahovat pozornost svým přesvědčivým způsobem vyjadřování. V práci tak může být charisma užitečné při vedení týmu, získávání důvěry a podporování spolupráce,“ uvádí HR manažerka a recruiterka Petra Kubita Nulíčková.

Ale pozor! Charisma sice může pracovníkovi přidat pár bodů navíc při budování kariéry nebo při hledání vysněné práce, ale samo o sobě nevyváží nedostatky, které dotyčný má ve svých znalostech či dovednostech.

„My jako personalisté bychom se měli zaměřit a vyhnout se různým druhům biasů v rámci výběrových řízení a hodnocení,“ upozorňuje za recruitery Petra Kubita Nulíčková. A dodává, že i když vám charisma může v určitých chvílích pomoct, nakonec to jsou přece jen vaše schopnosti, pracovní výsledky a pracovitost, co vám přinese skutečný a dlouhodobý úspěch v kariéře.

„Charisma je důležité, ale není samospásné,“ potvrzuje Vojtěch Zapletal. „Je potřeba dbát i na odbornou část přípravy, protože úspěch na pohovoru ještě neznamená stejný úspěch i v práci. Naopak svou odbornou připraveností a nadšením mohu vyhrát i nad charismatem.“

Jak působit více charismaticky – třeba na pracovním pohovoru

I nepatrné body navíc za charisma se ale mohou v klíčových chvílích vaší kariéry hodit. Třeba na pohovoru. Protože zaujmout personalistu a odlišit se v pozitivním slova smyslu od ostatních kandidátů rozhodně není na škodu.

„Pokud jde charisma ruku v ruce s reálnými dovednostmi a schopnostmi, pak má charismatický člověk určitě větší šance než ten, který umí a zná to samé, ale nezaujme,“ říká Eva Marková.

Dobrá zpráva je, že i když je charisma částečně vrozenou vlastností, jeho určité aspekty a projevy se můžeme cíleně naučit a vědomě používat. Jak na to?

Rada první: Aktivně naslouchejte a projevujte empatii

Všichni jsme od přírody tak trochu egoisté. A automaticky cítíme sympatie vůči člověku, který se o nás zajímá a naslouchá nám. Není proto divu, že jako charismatické často vnímáme ty lidi, kteří projevují empatii a naslouchají nám.

Když tedy náborář něco říká, skutečně naslouchejte. Kývejte hlavou, dejte najevo, že jste zprávu přejali, přemýšlejte nad tím, co bylo řečeno, a pokládejte doplňující otázky.

Podle Vojtěcha Zapletala můžete vřelost a empatii projevit také tak, že budete zrcadlit gesta a neverbální signály člověka, se kterým mluvíte: „Nalaďte se na řeč těla toho druhého. Vzbudíte tak pocit blízkosti.“

Přístup, který jsme zde popsali, se nazývá „aktivní naslouchání“ – a je to dobrý zvyk nejenom pro budování zdání charismatu na pohovoru, ale i pro mezilidskou komunikaci obecně.

Rada druhá: Buďte (zdravě!) sebevědomí

Charisma a sebevědomí spolu hodně souvisí. Jak totiž upozorňuje Vojtěch Zapletal, u člověka, který si už na první pohled příliš nevěří, většinou o výrazném charismatu nemluvíme.

„Když si je člověk jistý sám sebou, svým postojem, má vlastní misi (která může být i prostá), zároveň je ale plně přítomen, vřelý a vstřícný a záleží mu na lidech okolo, často pak na své okolí bude působit charismaticky. V ten stejný moment také o sobě nepochybuje, nemá strach, není netrpělivý ani podrážděný.“

Základem vaší snahy působit charismaticky by tedy mělo být vysílání signálů, které značí sebevědomí – přímý pohled do očí, rovné a otevřené držení těla, síla v hlase, úsměv nebo jemný humor.

Opět ale platí, že vaše sebevědomí musí být zdravé, nepřehnané a založené na reálných dovednostech a vlastnostech. Přebujelým sebevědomím bez jakéhokoliv základu totiž nikoho nezaujmete.

Nebojte se tedy přiznat, že něco nevíte nebo že v některých oblastech nejste úplní odborníci, ale zároveň buďte sebevědomí v těch oblastech, u kterých jste si sami sebou jistí.

Sebevědoměji budete působit také v případě, že se vám podaří odstranit (nebo alespoň umírnit) strach, který z pohovoru přirozeně máte.

„Strach člověku brání v přirozenosti, ve které může projevit svou vlastní, individuální formu charismatu. Strach odstraníte nejlépe tak, že jej proberete s někým, komu věříte, anebo možnost neúspěchu přijmete a předem se s ní smíříte,“ radí Vojtěch Zapletal.

Rada třetí: Se snahou působit charismaticky to nepřehánějte – aby se vaše úsilí neobrátilo proti vám

Podle Evy Markové by bylo chybou charisma vnímat výhradně pozitivně. Jedná se o subjektivně posuzovanou vlastnost a v některých případech může jeho nositeli i uškodit, zvláště pokud to se snahou „okouzlit“ druhé přehání.

„Člověk, který hýří charismatem na všechny strany, může na ostatní působit i lehce tlakově a nepříjemně,“ varuje Eva Marková.

I když jste tedy přesvědčeni, že svým šarmem všechny kolem odzbrojujete, pohovor (a pracovní prostředí obecně) nemusí být nutně ta nejlepší chvíle, kdy se snažit své charisma na druhého člověka „chrlit“ na nejvyšší možný výkon.

Takový přístup se totiž proti vám může obrátit jako bumerang – zvláště pokud byste se snažili charismatickým vystupováním zakrýt některé své nedostatky. Například absenci odborných znalostí.

Rada na závěr (a zároveň dost možná i ta nejdůležitější): Buďte pokud možno autentičtí – nebo si alespoň nehrajte na něco, co nejste

Pro úspěch na pohovoru a v kariéře obecně platí, že byste snahou působit charismaticky nikdy neměli přebít svoji jedinečnou osobitost.

„Lidé často reagují pozitivně na osobnosti, které působí opravdově a autenticky, což je dle mého také naučitelná dovednost,“ říká Petra Kubita Nulíčková.

Autenticita, především v práci, je problematický koncept – protože v pracovním prostředí asi nikdy nemůžeme být stoprocentně sami sebou. Úplně ale postačí, když si nebudete hrát na někoho (nebo na něco), co nejste. Na člověka, který se neúspěšně snaží být charismatický a zoufale se snaží působit zajímavě, je poměrně smutný pohled.

„Vlastností charismatického člověka nejspíš bude především ,nesnažení se‘ o to být charismatický,“ upozorňuje Vojtěch Zapletal.

I když je tedy možné se charismatu do určité míry naučit, nikdy by to nemělo být na úkor vaší autentičnosti. Nesnažte se potlačovat svou přirozenou osobnost.

Pokud budete jednat a působit upřímně, u pohovoru nakonec vždy uspějete lépe, než kdybyste se snažili být charismatičtí za každou cenu.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.