Jak zacházet s dominantními kolegy

Je dokonce možné, že jak čtete tyto řádky, někdo takový se vám už vybavuje – patří mezi ně například kolegové, kteří vás neustále přerušují, agresivně vám vnucují svoje názory a jednají s lidmi spatra. Nabízíme vám stručný návod, jak rozpoznat kolegu či kolegyni s dominantní osobností a jak s nimi udržovat úspěšnou spolupráci.

Dominantní, či submisivní postavení?

Naše osobnost je tvořena jedinečnou kombinací vlastností, které z nás dělají extroverty, puntičkáře, optimisty a tak dále.

Máme také sklony buďto k dominanci nad ostatními, nebo k podvolení se, což pak určuje naši roli v rámci skupiny. Tento typ společenského chování je silně propojen s amygdalou, tedy částí našeho mozku, která ovládá reakce na strach či hrozby.

Můžeme se pohybovat na různých úrovních křivky dominance a poddajnosti, ale existuje také neutrální přístup. Jednotlivec tak může přizpůsobit své chování v závislosti na tom, s kým zrovna jedná. Bude více dominantní v kontaktu s poddajnější osobností, ale když se naopak setká s dominantním člověkem, je pak poddajnější.

Vztah mezi dominancí a poddajností utváří strukturu společenských skupin, zvláště pak v rámci firem. Odhaluje primitivní lidské chování, které jsme zdědili od našich předků. To je řízeno naším mozkovým kmenem, tzv. „plazím mozkem“, který ovládá naši roli v rámci společenské skupiny a také společenský strach.

Podle studií z oblasti etologie, společenské psychologie a neuropsychologie, včetně známé studie (1963), ve které se Stanley Milgram zabývá podvolením se autoritě, pomáhají tyto vztahy mezi dominantními a poddajnými osobnostmi zachovat sociální strukturu ve skupině. Sociální skupina, ve které má každý danou pozici – ať už je dominantní, či poddajná –, funguje lépe než skupina, ve které se všichni snaží být v roli, ve které vedou, či naopak následují ostatní. Kdyby se například všichni členové pracovního týmu ucházeli o vůdčí pozici, každý by pak prezentoval svůj názor jako ten nejlepší. U ostatních členů by to vyvolalo agresivitu a ohrozilo daný projekt. Kdyby byl na druhou stranu každý člen týmu submisivní, kdo by pak dělal rozhodnutí? Skupinová apatie v takové míře by projekt protahovala.

Znaky dominantní osobnosti

Dominantní chování se projevuje ve třech typech komunikace: verbální (řeč), paraverbální (intonace hlasu) a neverbální (řeč těla a mimika). Dominantní člověk se často vyjadřuje sebevědomě a asertivně, má sklony k rozkazování a poučování. Je sebejistý a neváhá zvýšit hlas, pokud mu to pomůže dosáhnout svého. Jeho fyzický postoj a řeč těla vyjadřují asertivitu a umí si kolem sebe udělat prostor.

Pokud je někdo dominantní, má tendenci vnucovat svůj názor ostatním a vydávat jej za ten nejlepší možný. Kvůli tomu tito jedinci nezvládají přijímat kritiku. Aby dostali to, co chtějí, buď se snaží ostatní okouzlit, nebo je zastrašit pomocí hrozeb, pocitu viny, výkyvů nálady či ponížení.

Představte si například, že je pátek šest večer a váš nadřízený vás požádá, abyste dokončili „velmi naléhavý úkol“, přestože je víkend a máte jiné plány. Ale vlastně vás nepožádal, oznámil vám to, a vy teď máte pocit, že kdybyste jej odmítli, mohlo by to vyvolat agresivní reakci (křik, bouchnutí do stolu či prásknutí dveřmi), což je mimo jiné jeho klasická odpověď v případech, kdy narazí na odpor.

Obecně platí, že lidé se snaží vyvarovat toho, aby naštvali kolegu, o kterém ví, že je dominantní. Chodí kolem něj po špičkách a bojí se, že vybuchne.

Jak se mám zachovat při kontaktu s dominantními kolegy?

Když se setká dominantní člověk s poddajným, který se obvykle cítí provinile, je plachý a upřednostňuje potřeby ostatních, takové chování ještě upevňuje dominantnost jeho protějšku a naopak. Stane se z toho začarovaný kruh. Pojďme se ještě jednou podívat na příklad zmíněný výše. Váš šéf vám dá v pátek v šest večer úkol, i když to znamená, že musíte obětovat svůj víkend. Pokud je vaše chování spíše submisivní, pak za daný úkol a jeho zpracování převezmete plnou odpovědnost (tomu se říká samonavozená vina). Pokud vám chtějí kolegové s úkolem pomoci, odmítnete je, jelikož se domníváte, že mají o víkendu lepší věci na práci. Upřednostňování potřeb ostatních vás bude stát váš vlastní blahobyt.

Kolegové s dominantní osobností mohou představovat skutečný problém v rámci týmu, jelikož neumí naslouchat názorům ostatních. Navíc jejich výkyvy nálad ovlivňují týmovou komunikaci. Utrpět může i celková morálka v týmu. Dominantní typy navíc vnímají ostatní jako potenciální hrozby. Dopředu zaujmou dominantní postavení, aby preventivně zabránili jakémukoliv odporu. Často vidí společenské role z pohledu manicheismu – silné versus slabé osobnosti – a dominantní přístup si osvojí proto, aby ukázali svou sílu.

Není však všem dnům konec. Následující tipy vám pomohou při kontaktu s dominantními osobnostmi:

• Držte své emoce na uzdě. Když musíte čelit dominantním kolegům, nenechte se strhnout emocemi. Mohou totiž využít příležitosti a zpracovat vás tím, že vás okouzlí, nebo poníží. Ujistěte se, že přesně víte, co chcete říct – dejte si načas, připravte si správný tón a formulaci. Zároveň se snažte být co nejvíce věcní a neutrální. Důležité body, které chcete danému kolegovi sdělit, si můžete i napsat na papír. Věcnost se musí projevit také ve vaší neverbální komunikaci: snažte se navázat oční kontakt a udržujte neutrální výraz. Nezapomeňte, že jakýkoliv úšklebek či vystrčení brady může být vnímáno jako přímá výzva. Pokud se konverzace vyostří, zkuste myslet na něco jiného, a zachovat tak neutrální výraz. Vzpomeňte si třeba na svůj nákupní seznam, plán na víkend či recept, který plánujete zkusit k večeři.

• Buďte asertivní a stůjte si za svým. Asertivita je schopnost konstruktivně se zastat sám sebe i ostatních. V našem případě může jít právě o neutrální přístup, ani dominantní, ani podřízený, a také neústupný tón či sdělení. Pokud na vás dominantní kolega zvýší hlas, aby vás zastrašil, použijte techniku zaseknuté desky a zopakujte svou odpověď věcným, neústupným a zároveň neutrálním tónem. Pokud si například chcete vybrat dovolenou přes vánoční svátky a stejně jako za poslední čtyři roky je vám řečeno, abyste ustoupili, klidným hlasem zopakujte: „V tom termínu nemám čas.“

• Připomeňte svému nadřízenému pravidla. Pokud narazíte na dominantní chování, snažte se danou osobu zklidnit tím, že jí připomenete pravidla a předpisy. Můžete například zmínit, že „podle zákona upravujícího přesčasy…“

• Všechno vyžadujte písemně. Pokud vše obdržíte písemně, můžete si zachovat přehled o tom, co bylo řečeno. Můžete písemnou zprávu také využít jako důkaz, pokud vám připadá nevhodná. Někdy může být dominantní chování umírněno pomocí zásahu třetí strany. Choulostivé dotazy zasílejte e-mailem, a pokud se vám bude odpověď zdát příliš odbytá, vyžadujte ji i v písemné formě.

• Neospravedlňujte se a za nic se neomlouvejte. Pokud se bavíte s dominantním člověkem, snažte se sami sebe nepodceňovat ani neomlouvat své činy. Doporučujeme vám také nezačínat frázemi jako „Omlouvám se, ale…” nebo „Nemůžu se dostavit, protože…“. Pokud se například snažíte vysvětlit, proč nebudete na další schůzce, jelikož v té době budete na služební cestě, neomlouvejte se za svou nepřítomnost ani ji neospravedlňujte. Jednoduše řekněte, že v daný termín nemůžete, a navrhněte jiné datum, které vám vyhovuje lépe. Pokud však o sobě víte, že máte tendenci se před ostatními shazovat, zkuste se vyvarovat frází jako „Já jsem blbec“ nebo „Zase jsem to zvorala“.

Dominance i poddajnost jsou normální známky lidského chování, které utvářejí interakce v rámci sociálních skupin. Pokud však někdo zneužívá svého postavení či jeví známky přehnaně dominantního chování, může se velice rychle stát problematickým článkem, se kterým je obtížné pracovat.

Nezapomeňte na to, že ačkoliv mají tyto typy chování neurobiologický původ, ke zmírnění zavedených způsobů chování, ať už dominantních, či podřizujících se, nám může pomoci terapie.

Foto: WTTJ

Překlad: Eva Mazalová

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.