Kariérní pauzy: Jak na návrat do pracovního procesu?

Jít s kůží na trh, obzvláště ten pracovní, je samo o sobě výzvou. Zejména pak pokud se zaměstnanec vrací po delší absenci, volnu, které prožil ze všech možných důvodů. A třebaže jde o návrat i na známé místo, často může být provázen pocity úzkosti, sníženou motivací, nespavostí a v nejkrajnějších případech může vést i k depresím. Zaměstnavatelé také mnohdy vnímají kandidáty s mezerou v životopise jako risk, třebaže jsou jinak dostatečně kvalifikovaní. Ti v některých případech zároveň bojují s vlastním sebevědomím nebo „oprašováním“ dříve automatických dovedností. Ať už byla přestávka v kariéře plánovaná, nebo ji způsobily okolnosti mimo vaši kontrolu, tento článek vám poradí, jak návrat zvládnout.

Delší přestávku v práci si může vyžádat nejen neočekávaný úraz, syndrom vyhoření či pandemie, kdy jde o nedobrovolnou stopku, ale i události příjemné, například rodičovská dovolená, kde jdou pracovní povinnosti pochopitelně stranou, nebo plánovaný sabatikl za účelem osobního rozvoje. Znovuzačlenění do pracovního kolektivu pak může znamenat úlevu, opětovné získání finanční stability a symbol návratu do „normálního“ života – jenže jak na něj?

Je to jen na vás?

K usnadnění přechodu je nutná souhra vás i vedení – o tu je ale nutné požádat. Na základě důvodu vaší absence se pokuste dohodnout na přechodných úpravách pracovních podmínek a vytíženosti, aby se vám vracelo co možná nejjednodušeji. Zejména po úrazu či vážnější nemoci jsou obavy z návratu přirozené. Ulehčit jej tak může například kratší pracovní týden nebo několik dní na zkoušku. Se zvyšujícím se pracovním věkem a stárnutím evropské populace se navíc znovuzačleňování zkušených pracovníků bude postupně stávat stále běžnější a velmi žádoucí praxí. Už nyní dle dat Eurostatu bezmála třetina populace evropské sedmadvacítky hlásí zdravotní problémy či dlouhodobou nemoc a celá čtvrtina zápasí se stresem spojeným se zaměstnáním.

Průzkum aliance Byznys pro společnost označil za jeden ze zásadních problémů návratu do práce po mateřské dovolené předsudky ohledně potíží se skloubením role matky a zaměstnankyně. Pro více než 80 % matek je ale hlavní příčinou neúspěšného návratu zejména nemožnost nástupu na zkrácený úvazek. Nejen psychické usnadnění návratu proto závisí v drtivém počtu případů také na osobní dohodě. Ta může v tomto případě zahrnovat přeškolení, flexibilní pracovní dobu, částečný home office, nebo naopak užší spolupráci s kolegy, dle jednotlivých potřeb.

Velmi pozitivní zkušenost s osobním přístupem zažila bývalá pojišťovací agentka Pavlína. „Z návratu po mateřské jsem měla ohromnou trému – dlouho jsem neřešila nic jiného než plenky,“ směje se. „Rozhodla jsem se proto ještě před nástupem zúčastnit několika online kurzů manažerských dovedností, s čímž jsem se svěřila i šéfovi na našem prvním setkání před plánovaným návratem. A jelikož se jedna z manažerek mého týmu shodou okolností také odebrala na mateřskou, dohodli jsme se, že pozvolna a na zkoušku nastoupím na její pozici – tedy ještě vyšší, než z jaké jsem já domů odcházela.“

Ačkoliv se zprvu Pavlína obávala toho, jak ji bude nyní okolí profesně vnímat, setkala se s důvěrou a podporou – kolegové si ji stále pamatovali jako schopnou součást týmu. „Pokud má člověk historii na daném místě, je na co navázat, o co se opřít. Absencí své schopnosti a dovednosti nemusíme ztratit,“ podotýká psychoterapeutka Mgr. Martina Viewegová z psychologického centra Anděl.

Nastavte si správný mindset

Nejdříve se ujistěte, že opravdu víte, co od svého kariérního života očekáváte. Právě po době strávené mimo práci se vám může zdát, že nyní musíte kývnout na první nabídku s příjemným finančním ohodnocením, nebo po večerech dohánět „zanedbané“ hodiny, abyste se vyhnuli odsuzujícím pohledům.

Zamyslete se ale raději nad tím, jakou práci byste chtěli dělat i v horizontu pěti nebo deseti let – a jak je slučitelná s vaším osobním životem. „Práce je v terapii časté téma – od vyhoření po vztahy na pracovišti. Klient, kterého například bossing dovedl až k pracovní neschopnosti, se naučí, že se do práce, která mu způsobila kolaps, už ani ze slušnosti nemusí vracet,“ prezentuje zkušenost Viewegová. Potvrzuje tak, že zvážit změnu pracovní oblasti je v některých případech vhodné. Mnohdy ke znovunalezení motivace a potřebné psychohygieně ale stačí i delší dovolená nebo zmiňovaný sabatikl.

„Mít své potřeby a své priority na prvním místě je důležitá prevence vyhoření. To neznamená nikdy nevyjít vstříc nějakému požadavku navíc, ale vědět, kde jsou naše hranice a co jsme ochotni práci obětovat,“ říká Viewegová.

Dostaňte se do obrazu

Téměř každý zaměstnavatel se bude chtít ujistit, že jste pro výkon zaměstnání stále způsobilí a nenechali jste nic náhodě. Přesvědčte ho o tom, že jste připraveni. Zjistěte si, co se dělo v dané společnosti i celé branži, zatímco jste byli pryč. Zmapujte si zásadní novinky a udělejte si jednoduchou rešerši nových technik anebo programů, které vaše pozice k práci vyžaduje.

Ideální je částečně zůstávat v kontaktu s kolegy po celou dobu nepřítomnosti, už jen pro udržení přehledu o dění ve firmě. V případě, že byl ale člověk na nějakou dobu naprosto odříznutý od kolektivu, může alespoň minimálně udržovat kontakt s jinými lidmi. „Zpravidla to bývá rodina, přátelé, ale mohou to být i jakékoliv osoby od pošťáka po prodavačku v obchodě, se kterými můžeme prohodit alespoň základní zdvořilostní fráze. Pokud člověk potřebuje více potrénovat, vždy se najde něco, co je potřeba vyřešit, reklamovat, ověřit, změnit, což jsou všechno aktivity, které mohou při osvěžení profesionální komunikace napomoci,“ radí Viewegová. Zdánlivě jde o drobnosti, ale i ty prospívají jak sebevědomí, tak pocitu kompetentnosti.

Hlavní je se nepodceňovat – třeba jste si i zdokonalili některé dovednosti, aniž byste se o to vůbec snažili. „Myslela jsem si, že jsem za tu dobu doma už zapomněla, co má práce vlastně všechno obnáší. Návrat byl ale daleko snazší než odchod na mateřskou. Z nepřetržité péče o dítě a domácnost jsem si odnesla lepší schopnost organizovat svůj čas nebo také zachovat klid ve vypjatých situacích,“ zdůrazňuje Pavlína. „Konkrétně po mateřské dovolené díky tomu, že jsme na zápřah zvyklé, s produktivitou problém nebývá. Náročnější bývá pouze začátek, než vše sladíme,“ doplňuje Viewegová.

Mluvit, či nemluvit?

V případě, že jste se právě vypořádali s nemocí, mohou návrat provázet různé ne zcela příjemné dotazy, nebo i lítostné pohledy. Pakliže se nechcete svěřovat, stačí všem jasně říct, že je daná zkušenost za vámi a rádi byste pokračovali v profesním životě, jako kdyby se nic nestalo. Je to na vás – klidně nemusíte říkat nic. „Prostě byli nemocní, to je celé. Víc nemusejí vysvětlovat. S klienty, kteří se vracejí po pauze konkrétně z důvodu psychické nemoci, často řeším to, co jim bude příjemné sdělit. Někdy připravujeme i scénáře na dotazy zvídavých kolegů, aby klient působil věrohodně,“ říká Viewegová.

Jestliže však hledáte zcela novou pozici, odpověď zní – hlavně nemlžit. Vyhýbavé odpovědi či několik chybějících let v životopise zaznamená snad každý personalista, a právě to může být důvodem k vyškrtnutí vašeho jména z dalšího kola výběru. Zřídkakdy se vás bude potenciální zaměstnavatel na vaše CV doptávat, abyste mohli své skutečné důvody vysvětlit. Není ale ani třeba se nijak rozepisovat. Ve stejném formátování jako ostatní pracovní zkušenosti jednoduše uveďte například kariérní pauza z důvodu nemoci či kariérní pauza na cesty po Asii.

Návraty „domů“

Pokud jste si díky času na rozmyšlenou či nevydařené zkušenosti u jiné společnosti uvědomili, že jste možná odchodem z bývalého zaměstnání udělali chybu, nemusíte věšet hlavu. Většina HR specialistů a manažerů tvrdí, že vás znovu přivítají s otevřenou náručí, anebo vás alespoň při náboru označí jako prioritu. Výsledky studie společnosti Workplace Trends a IT společnosti Kronos z roku 2015 zaznamenaly změnu v politice společností, která byla v minulosti často proti najímání bývalých pracovníků, i když se rozešli v dobrém. Pro více než tři čtvrtiny manažerů by už však tato skutečnost nepředstavovala žádný problém.

Podruhé vstoupit do jedné řeky neznamená ani žádnou slabost či selhání. „To, že se člověk vrátí na původní místo z jiné pozice, může znamenat naopak zdravé sebevědomí. Ví, kde jsou jeho limity, a bere na sebe ohled v tom, že se nebude zbytečně vystavovat neadekvátnímu stresu,“ podotýká Viewegová spolu s faktem, že kvalita života nespočívá jen v práci. „Samotné rozhodnutí, že odejdeme, anebo se dokonce vrátíme na původní místo se všemi důsledky, naopak poukazuje na vnitřní sílu a sebehodnotu,“ uzavírá.

Takzvaným „boomerang employees“ trvá kratší čas začlenit se do chodu firmy. Dost možná nabrali nové zkušenosti jinde, a co je nejdůležitější, vědí, do čeho jdou, a tak posléze v zaměstnání zůstávají daleko déle a jsou loajálnější.

Máte i tu výhodu, že už prostředí firmy znáte. Ještě před oficiálním kontaktováním personálního oddělení se můžete spojit s někým z bývalých kolegů či vedoucích a o aktuálním stavu firmy se informovat. Dejte si ale záležet na upřímném utvrzení svého závazku ke společnosti a svůj odchod vykreslete jako pozitivní – pro vás nebo pro zaměstnavatele. Možná jste si mezitím dodělali titul, procestovali zajímavé země nebo se utvrdili ve svém zaměření, či nalezli nové, k němuž se nyní hlásíte.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.