I náboráři přikrášlují realitu: Kde a jak si pořádně proklepnout zaměstnavatele?

Náborový proces obráceně

Kandidáti se během výběrového řízení stávají subjektem zevrubné examinace – a není důvod, proč by si i kandidát neměl ověřit skutečné kvality potenciálního zaměstnavatele. Uchazeči výběrového řízení se už naučili pokládat na pohovoru ty správné otázky, detekovat varovné signály nebo poznat, jestli by jejich případný šéf nebyl náhodou tak trochu pitomec.

Ne všechno si však můžete ověřit během pohovoru. Stejně jako si kandidáti občas trochu přikrášlí své dovednosti a zkušenosti, i náboráři mohou mít občas tendenci popsat každodenní realitu ve firmě v lepším světle, než jak se mají věci ve skutečnosti. Jak si ale můžete ověřit, jestli náborář skutečně mluví pravdu, když vám slibuje například podporu vzdělávání pracovníků, vyplácení vysokých odměn zaměstnancům, přátelské pracovní prostředí nebo flexibilitu? Tyto věci si nelze ověřit pouhým vhodným dotazováním na pohovoru – budete tedy muset vynaložit více úsilí a udělat si podrobnější rešerši.

„Když chcete být ve výběrovém řízení úspěšní a v nové práci spokojení, časová investice do získání co nejvíce relevantních informací o potenciálním zaměstnavateli se vyplatí. Dnes již existuje spoustu zdrojů, které k tomu mohou kandidáti využít. A je škoda ztrácet čas těmi příležitostmi, které bychom už dopředu vyloučili,“ uvádí kariérní koučka Tereza Koucká.

A jaké informace jsou pro kandidáta důležité a měl by si je předem ověřovat?

„To je velmi individuální. Souvisí to s jeho preferencemi a představami o budoucím uplatnění. Ten, kdo stojí na začátku kariéry, touží se učit, profesně růst v rámci firmy, má jiné preference než kandidát(-ka), co se vrací do práce po rodičovské dovolené a chce zaměstnání, které umožňuje flexibilitu a home office, když to bude třeba,“ říká Tereza Koucká a dodává, že: „To je ale zobecnění, protože i pro mladého člověka může být flexibilita z různých důvodů důležitá a naopak i žena, nebo muž, kteří začínají po pauze, mohou mít chuť splnit si konečně svůj kariérní sen.“

Prvním krokem je tedy určit si priority. Je pro vás zásadní, aby zaměstnavatel nabízel třeba místní nebo časovou flexibilitu? Nebo je pro vás ze všeho nejdůležitější kolektiv a chcete pracovat s lidmi takříkajíc ze stejného kmene? Případně vás zajímá osobní rozvoj a možnost kariérního rozvoje? Ať už je pro vás důležité cokoliv, stojí za to věnovat čas zjišťováním, jestli vám je firma schopna tyto možnosti nabídnout.

Jak si můžete zaměstnavatele „proklepnout“

Z jakých zdrojů byste měli čerpat, abyste získali obrázek o tom, jaké to skutečně je u daného zaměstnavatele pracovat a jak se chová ke svým zaměstnancům?

Webové stránky zaměstnavatele

„Prvním krokem je jistě podívat se na webové stránky firmy, o kterou se zajímám. Důležité je zkusit dopátrat velikost firmy, její původ a historii a samozřejmě čím konkrétně se zabývá,“ říká kariérní poradkyně Ivana Štěrbová. „Zní to možná až komicky, ale personalistům chodí často životopisy od kandidátů, kteří posílají své životopisy tak trochu náhodně a kteří se pak diví, odkud že jim to vlastně náboráři volají.“

Sledujte, co firma na svých webových stránkách nebo kariérním portálu v souvislosti se svými zaměstnanci zdůrazňuje. Je to možnost kariérního růstu, vzdělávání nebo například možnost vyvážení osobního a pracovního života? A i když se tedy může jednat pouze o hesla a klišé, mohou vám podobná prohlášení na oficiálních stránkách firmy alespoň naznačit, co firma považuje za důležité zdůraznit pro vytvoření atraktivní značky zaměstnavatele.

Dnes už řada firem také na svých kariérních stránkách uveřejňuje fotografie či videa ze svých kanceláří, případně i rozhovory se zaměstnanci. I tato média vám umožní užitečný (i když samozřejmě filtrovaný) vhled do toho, jaká panuje na pracovišti atmosféra a co o firmě říkají její zaměstnanci.

Hodnotící portály se zkušenostmi zaměstnanců

Webové stránky, které shromažďují recenze zaměstnavatelů z pohledu pracovníků, jsou skvělým zdrojem vysoce autentických referencí a reálných zkušeností. Fenomén těchto hodnotících portálů rozjel v roce 2008 americký web Glassdoor, který měsíčně navštíví na 59 milionů uživatelů.

V Česku působí například webová stránka jobinsider.cz, která umožňuje zaměstnancům (současným i bývalým) vkládat zkušenosti pracovníkům s firmami. Recenze sice prochází manuálním schvalováním – ovšem není jasné, jak a podle jakého klíče schvalování probíhá. Navíc seznam firem, které se takto dají hodnotit, je poměrně omezený. Obdobný systém funguje i na hodnotící části webu Indeed.com, kde je sice pro zadání hodnocení nutná registrace, ale nechat si schválit nepodloženou recenzi je velmi jednoduché (autor tohoto článku na oba portály úspěšně vložil a nechal si schválit recenze na náhodného zaměstnavatele, u kterého nikdy nepracoval).

Asi nejznámějším hodnotícím portálem je Atmoskop.cz. Recenze bývalých a současných zaměstnanců jsou tu rozřazeny podle toho, jestli byly ověřeny, nebo ne. Ověření recenzí probíhá několika způsoby a je buď manuální, nebo založené na přímém oslovování zaměstnanců firem.

I když i zde existují určité limity a teoretické způsoby, jak systém obejít, obecně platí, že ověřené recenze na webu Atmoskop jsou autentické. To samozřejmě neplatí o neověřených recenzích – ty může uveřejnit kdokoliv bez jakékoliv kontroly, a měly by tedy být brány s rezervou.

Limity hodnotících portálů samozřejmě pramení z toho, že recenze jsou vždy subjektivní. A stejně jako u Google recenzí nebo recenzí lékařů i zde platí, že potřebu napsat recenzi mají často lidé, kteří jsou především nespokojeni. Často se opakující neduhy zmiňované v ověřených recenzích by ale pro vás měly být varovným znamením – zvláště pokud se týkají věcí, které v rámci svých požadavků na zaměstnavatele považujete za prioritu.

Bývalí nebo současní zaměstnanci firmy

Ideálním zdrojem informací jsou samozřejmě lidé, kteří pro dotyčného zaměstnavatele pracovali nebo stále pracují. Jestliže někoho takového znáte, zevrubně tohoto člověka vyzpovídejte. Pokud o nikom takovém nevíte, zkuste si ještě projít LinkedIn nebo jiné sociální sítě a najít, jestli třeba neexistuje nějaký zaměstnanec firmy, kterého byste znali „přes koleno“ – může to být například partner nebo kamarád někoho z vaší rodiny nebo ze známých.

„Nestyďte se zavolat třeba kamarádovi kamaráda a informace si zjistit. Přímá reference je vždy ta nejlepší,“ říká Ivana Štěrbová.

Pokud máte tu možnost si s nějakým zaměstnancem firmy promluvit, pokládejte mu otázky týkající se především oblastí, které jsou pro vás klíčové – například tedy vztahy na pracovišti, vedení, konkrétní manažer nebo systém odměn či přístup k work-life balance. Mějte samozřejmě na paměti, že lidé mají většinou tendenci si spíše stěžovat než něco chválit, a pokuste se pokud možno oddělit subjektivní dojmy od objektivních faktů.

„Kandidáti musí vzít v potaz, že jde o informace subjektivní. To, co pro jednoho může být ‚pracovní peklo‘, je pro druhého příležitost k růstu a naopak. Třeba právě na webech typu Atmoskop se kandidáti mohou přesvědčit, jak mohou být zkušenosti lidí v rámci jedné firmy odlišné,“ varuje Tereza Koucká.

Rozhození sítí mezi rodinu, kolegy, známé a obchodní partnery

Tereza Koucká radí, že kromě lidí, kteří u zaměstnavatele vyloženě pracovali, jsou dobrým zdrojem i ti lidé, kteří pro firmu sice nepracují ani nepracovali, ale měli s ní co do činění. Například jako obchodní partneři.

„Někdy jsou důležité informace o firemní kultuře, fluktuaci a třeba i o konkrétních nadřízených známé v celém oboru, u dodavatelů nebo obchodních partnerů,“ říká Tereza Koucká.

Pokud se třeba o firmě v oboru proslýchá, že své zaměstnance ždímá a sdírá z kůže, může se samozřejmě jednat jenom o pomluvu, ale také na tom může být něco pravdy. Jestliže toto podezření zapadá do širšího kontextu informací, které si o firmě zjistíte i z ostatních zdrojů, měl by to pro vás být varovný signál.

Získání celkového obrázku

Všechny výše uvedené zdroje informací mají své limity. Každý z nich vám může poskytovat více či méně zkreslené informace a žádný z nich není stoprocentně spolehlivý – už jen na základě toho, že subjektivní vnímání nemusí vždy poskytovat objektivní náhled na věc.

Ideálním postupem je tedy získat co nejvíce hodnověrných informací z co největšího množství zdrojů. A jako mozaiku si z těchto informací sestavit celkový obrázek o zaměstnavateli. Nepřikládejte příliš velkou důležitost jednotlivým vysoce negativním nebo pozitivním zkušenostem, ale raději hledejte určité vzorce a trendy.

„Vždy se vyplatí zkusit si dohledat o zaměstnavateli informace, které nejsou zkreslené tím, jak se firma navenek prezentovat chce, jakou má employer branding strategii,“ říká Tereza Koucká.

A co dělat, když nějaké varovné signály detekujete? Jak říká Tereza Koucká, další postup už je jen a jen na vás.

„V takovou chvíli je čas na upřímnost kandidáta vůči sobě samému. Je jenom na vás, jestli se rozhodnete i přesto reagovat na zajímavou pracovní příležitost.“

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.