Práce v době koronavirové: Co je potřeba vědět

V březnu se sociální sítě plnily fotkami s hashtagem #rouskyvsem či #Masks4all a nouzový stav spojený s šířením koronaviru v Česku byl úplně novou situací pro zaměstnance i zaměstnavatele. O tom, že pandemie koronaviru představuje reálný problém, přestalo být po omezení pohybu na veřejnosti pochyb. Bohužel jsme se začátkem podzimu nevyhnuli opakování jarního scénáře, a to v mnohem závažnější podobě. Výjimečná opatření mají vliv na pracovní život milionů zaměstnanců. Jaká jsou vaše práva, pokud jste v karanténě či pracujete formou home office? A jakou odpovědnost má zaměstnavatel? Přinášíme informace a rady, které vám mohou pomoci překlenout toto složité období.

Druhá vlna a druhý nouzový stav

Nový typ koronaviru covid-19 letos obrátil svět naruby. Ohniskem jeho nákazy se po Číně stala Evropa a státy začaly přijímat stále drastičtější opatření, aby zabránily nekontrolovatelnému šíření infekce, o níž se vědělo jen velmi málo, a přehlcení zdravotního systému. To se zejména u nás povedlo poměrně úspěšně.

Po relativně klidném létě ovšem přišel drastický nárůst nejen nových případů, ale i hospitalizací, a hrozba přehlcení zdravotního systému byla mnohem reálnější než na jaře. Opět se ukázala síla a především infekčnost viru, který se přenáší kapénkami a na různých površích vydrží podle studií několik hodin, v některých případech dokonce i dní. Vláda tedy 5. října opět přistoupila k vyhlášení nouzového stavu, který aktuálně platí do 20. listopadu, a omezení se dotýkají všech oblastí života, od zákazu maloobchodního prodeje přes zavřené školy až po omezení volného pohybu.

Má smysl nosit roušky?

Má. Ačkoliv se od vypuknutí pandemie objevilo bezpočet protichůdných informací a rad, v současné době ve veřejném i odborném prostoru panuje shoda: roušky nosme. I drobná bariéra před dýchacími cestami může snížit riziko rozšíření nákazy.

„Když člověk mluví, prská mikrokapénky do vzdálenosti jednoho metru. Má smysl cokoli, co zakryje ústa a zabraňuje kapénkám dostat se do prostoru,“ popisuje imunolog Zdeněk Zadražil. „Osobně doufám, že současná pandemie u nás bude k něčemu dobrá: nastaví kulturu nošení roušek v momentě, kdy je člověk nemocný, třeba jen s nachlazením,“ dodává.

Z rozhodnutí vlády si lidé musejí zakrývat ústa a nos (respirátorem, rouškou či šátkem), a to nejen ve vnitřních prostorách, v prostředcích a na zastávkách hromadné dopravy, ale také v autech a venku, konkrétně v zastavěných částech obcí, nelze-li se vyhnout ostatním osobám na dva metry.

Nouzový stav v Česku: Co to pro nás znamená?

Ve snaze zpomalit vývoj epidemie vyhlásila vláda 5. října na území Česka znovu nouzový stav. Ten jí v praxi dovoluje omezovat některá práva a svobody. A k omezení dochází ve velkém:

Je zakázán volný pohyb osob na veřejnosti s výjimkou cest do zaměstnání, k lékaři, za blízkými, na nákupy, do lékáren a kvůli vyřízení neodkladných záležitostí, pobytu v přírodě nebo parcích a účasti na pohřbech.

Omezení je však zpřísněno mezi devátou hodinou večerní a pátou ranní, kdy lze být ve veřejném prostoru pouze v případě výkonu povolání, cesty do zaměstnání či z něj, neodkladných cest z důvodu ochrany života, zdraví, majetku, a rovněž v případě venčení psů do vzdálenosti 500 metrů od místa bydliště.

Při pohybu ve veřejném prostoru jsou lidé povinni mít zakryty dýchací cesty, jak bylo zmíněno u předchozí otázky.

Jsou zakázány maloobchodní služby, tento zákaz má však celou řadu výjimek, kromě lékáren, drogerií nebo prodejen pohonných hmot jsou to například také květinářství, železářství či galanterie. Obchody s potravinami jsou otevřeny kromě neděle denně do dvaceti hodin.

Jsou zavřené školy s výjimkou mateřských, zrušeny veřejné akce, zavřené restaurace a bary. Restaurace a kavárny mohou jídlo rozvážet a povolen je rovněž výdej z okénka.

Návrat ze zahraničí do Česka se aktuálně řídí tzv. semaforem. Při návratu z oblastí, které jsou aktuálně na seznamu zemí s nízkým rizikem (zelená), se pouze vyplňuje příjezdový formulář, v případě návratu ze zemí s vysokým rizikem (červená) je nutné podstoupit test.

Vzniklá opatření znamenají pro některé zaměstnance pouze nutnost přizpůsobení se, některým se denní rutina znovu obrací vzhůru nohama (vrátila-li se vůbec v období mezi první a druhou vlnou do normálu) a někteří mají reálnou obavu, že o svou práci přijdou.

Musí firma zaměstnance platit, pokud je nucena uzavřít kvůli nákaze provozovnu?

Musí. Uzavření provozovny představuje tzv. překážku na straně zaměstnavatele, tedy případ, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů na straně zaměstnavatele. „V tomto případě jde o tzv. jiné překážky na straně zaměstnavatele, při kterých zaměstnanci náleží náhrada ve výši průměrného výdělku,“ vysvětluje Veronika Kupčíková, advokátka specializující se na pracovní právo, z advokátní kanceláře B.Right Advokáti.

Bude se propouštět?

Zavření podniků vede k logickým otázkám: Bude mít firma na výplaty? Bude se propouštět? Ve snaze tomu zabránit spustila v březnu vláda program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, kterým poskytla přímou pomoc firmám a živnostníkům poškozeným dopady pandemie koronaviru. V říjnu došlo k úpravám tohoto programu a prodloužení platnosti do konce roku 2020.

Týká se omezení shromažďování a volného pohybu osob i míst výkonu práce?

Netýká. V případě zaměstnání se nejedná ani o veřejný prostor, ani o veřejné shromažďování, proto se na místa výkonu práce neuplatňují omezení spojená s pobytem většího počtu osob na jednom místě. Týká se jich však povinné nošení roušek, respirátorů či jiné ochrany nosu a úst. Zaměstnavatel má tedy povinnost dohlížet nad dodržováním tohoto nařízení.

Co všechno musí zaměstnavatel udělat, aby zajistil bezpečí zaměstnanců?

Zaměstnavatelé by měli neustále sledovat situaci ohledně vývoje epidemie koronaviru a přizpůsobit tomu chod pracovní činnosti. Zaměstnavatel má povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti práce a přijímáním opatření k předcházení rizikům. „V kanceláři je pracovní stůl, notebook, telefony, které si přikládáme k obličeji, kliky, na které každý sahá. Možností, jak se nakazit, je mnoho a ochranné pomůcky a opatření nesmí zaměstnavatel podceňovat,“ varuje imunolog Zadražil. Zábrana šíření covidu-19 je specifická situace, pro kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví zvláštní pokyny.

Mezi preventivní opatření zaměstnavatelé mohou zahrnout osvětu zaměstnanců týkající se hygieny, zvážit častější úklid a dezinfekci prostor či vybavit zaměstnance ochrannými prostředky (dezinfekce, respirátory atd.). „Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a pokud možno zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek,“ popisuje Veronika Kupčíková z advokátní kanceláře B.Right Advokáti.

Zaměstnavatelé mají rovněž povinnost zaměstnancům umožnit práci z domova, pokud to charakter práce a provozní podmínky umožňují.

Co dělat, když zaměstnavatel nedodržuje preventivní opatření?

Pokud má zaměstnanec dojem, že jeho zaměstnavatel nevytváří zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, nejdříve by měl vyjednávat se zaměstnavatelem a na příslušné úřady se obrátit až v momentě, kdy vyjednávání selže. „Jako první doporučujeme jednat se samotným zaměstnavatelem o zajištění větších rozestupů, roušek a jiných bezpečnostních a hygienických opatření. Pokud nebudete úspěšní a je u vás zřízena odborová organizace, obraťte se s žádostí o řešení situace na ni. Případně se lze obrátit i na Inspektorát práce v místě vašeho pracoviště nebo na krajskou hygienickou stanici opět dle sídla zaměstnavatele,“ radí na svých stránkách Advokátní deník.

Jaké jsou pravomoci a povinnosti firem při podezření na nákazu mezi zaměstnanci?

V případě, že má zaměstnavatel podezření na možnou nákazu koronavirem covid-19 u svého zaměstnance, může takového zaměstnance telefonicky požádat o to, aby se nahlásil na příslušné hygienické stanici. Ta rozhodne o jeho karanténě nebo testování. Provedení testu nicméně zaměstnavatel na zaměstnanci nemůže vynutit. Pokud zaměstnanec odmítá spolupracovat, může zaměstnavatel kontaktovat příslušnou hygienickou stanici sám. Podle Kupčíkové takové chování zaměstnance nemusí být v souladu se zákonem: „V těchto případech je také vhodné příslušného zaměstnance poučit o možných následcích – povinnosti k náhradě škody, spáchání přestupku a v extrémních případech i trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti.“

Jak se chovat, když se na pracovišti potvrdí výskyt koronaviru?

Zaměstnavatel má povinnost dbát o ochranu zdraví zaměstnanců, tedy v případě nákazy nebo podezření na ni musí přijmout taková opatření, aby zamezil jejímu šíření v rámci pracoviště. Pokud se navíc jedná o výkon práce, při které zaměstnanec přichází do kontaktu s veřejností, je přijetí náležitých opatření o to důležitější. Zaměstnavatel by měl bezodkladně oznámit výskyt nákazy na příslušnou hygienickou stanici, kde mu bude doporučen další postup.

Má zaměstnanec při nákaze na pracovišti nárok na odškodné?

Nemá. Pokud se zaměstnanec na pracovišti koronavirem skutečně nakazí, nejde o pracovní úraz ani nemoc z povolání, a zaměstnanci tedy nepřísluší náhrada škody. „Lze si tedy pouze představit, že náhrada by zaměstnanci náležela v případě, že by se prokázalo porušení povinností zaměstnavatele,” dodává Kupčíková.

Má zaměstnanec v nařízené karanténě nárok na mzdu?

Má. Povinná karanténa může být člověku nařízena, pakliže byl v kontaktu s nakaženou osobou nebo se vrátil z oblasti se zvýšeným rizikem výskytu. V takovém případě musí na příkaz příslušné hygienické stanice zůstat v domácí izolaci. Pak jde o překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu náleží náhrada mzdy jako při pracovní neschopnosti, která činí 60 % průměrného výdělku. Prvních 14 kalendářních dnů je hrazeno zaměstnavatelem, poté zaměstnanec dostává nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení. V době karantény zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařídit dovolenou, ovšem pokud byla na zaměstnance uvalena karanténa v době jejího čerpání, dovolená se nepřerušuje.

Jaká jsou práva zaměstnance, na kterého je uvalena karanténa v zahraničí?

Stejné podmínky platí, pokud zaměstnanec zůstane v karanténě v některém z členských států EU nebo v zemi, se kterou má EU příslušnou dohodu. Pokud je na zaměstnance uvalena karanténa v místě pracovní cesty, je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci stravné po celou dobu jejího trvání. Pokud zaměstnanci není zařízeno ubytování, je zaměstnavatel rovněž povinen hradit jeho ubytování. Nutno dodat, že zaměstnanec musí s vysláním na pracovní cestu vždy souhlasit. I v případech, kdy zaměstnanec udělil souhlas s pracovními cestami v pracovní smlouvě, má právo pracovní cestu do zemí se zvýšeným rizikem výskytu koronaviru odmítnout.

Musí nezaměstnaný, který je nahlášený na úřadu práce, chodit na pohovory?

Nemusí. Pro nezaměstnané nahlášené na úřadě práce je povinná karanténa důvod bránící plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání, musí však tuto skutečnost úřadu práce včas oznámit.

Co dělat, když dětem zaměstnance zavřeli školu?

V případě, že se jedná o dítě mladší 10 let, má zaměstnanec nárok na tzv. krizové ošetřovné ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, nejméně však 400 Kč. Zaměstnavatel musí zaměstnance omluvit ze zaměstnání, a to po celou dobu trvání mimořádného opatření. Bylo schváleno ošetřovné i pro OSVČ, a to ve výši 400 Kč na den.

Může zaměstnanec odmítnout přijít do práce?

Nemůže. Zaměstnanec má především povinnost konat práci na základě pracovní smlouvy osobně a dle pokynů zaměstnavatele. Odmítnutí výkonu práce na pracovišti je považováno za neomluvenou absenci. Podle zákoníku práce může zaměstnanec odmítnout výkon nebezpečné práce, která „bezprostředně a závažným způsobem“ ohrožuje jeho život či zdraví, případně život nebo zdraví jiných lidí. Podmínky odmítnutí výkonu práce jsou posuzovány velmi přísně a nebyly by za současné situace splněny. Specificky by se pak posuzovaly případy jednotlivých zaměstnanců, kteří jsou v ohrožených nebo rizikových skupinách – zaměstnanci vyššího věku, zaměstnanci s jiným chronickým onemocněním či oslabenou imunitou.

Má v případě nouzového stavu zaměstnanec na práci z domova nárok?

Nemá. Pokud nejsou v zaměstnání pro práci z domova podmínky (například jde o práci, která vyžaduje přítomnost na pracovišti – práce u výrobních linek atd.), nelze se výkonu práce z domova dožadovat. Nicméně pokud to charakter práce a provozní podmínky umožňují, mají zaměstnavatelé povinnost umožnit zaměstnancům práci z domova.

Jaká jsou práva a povinnosti zaměstnanců na home office?

Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel na práci z domova dohodnou, práva a povinnosti výkonu práce z domova se od té kancelářské zásadně neliší a zaměstnanec má povinnost konat svoji práci dle pracovní smlouvy. „Distanční výkon práce vyžaduje funkční nástroje na komunikaci na dálku a na sdílení či přenos dat, ale klade také logicky zvýšené požadavky na ochranu dat. Zásadním rozdílem je rozvržení pracovní doby, neboť při práci z domova si zaměstnanec sám určuje, kdy bude práci vykonávat, samozřejmě s ohledem na to, aby zadané úkoly splnil včas. Zaměstnavatel přitom přiděluje úkoly tak, aby byly v dané pracovní době zvládnutelné,“ dodává Kupčíková.

Co se týče BOZP, nejsou zaměstnanci na home office nijak vyňati z režimu zákoníku práce. Nicméně jde především o zaměstnance, kteří vykonávají práci na počítači, při které není třeba zajišťovat speciální bezpečnostní podmínky. „Zajištění BOZP na daném pracovišti by v ideálním případě mělo být předmětem dohody o práci z domova a odpovědnost za něj by měl převzít sám zaměstnanec (již kvůli výše zmíněné limitované možnosti kontroly ze strany zaměstnavatele), přičemž případné náklady nese zaměstnavatel,“ podotýká Kupčíková. Pokud je zaměstnanec zároveň v nařízené domácí karanténě, měl by dodržovat doporučení stanovená Státním zdravotním ústavem či příslušnou hygienickou stanicí.

Situace se rychle mění: doporučujeme vám, abyste v reálném čase sledovali vládní webovou stránku.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.