Kritické myšlení: Jak ho naplno využít v práci?

Podstata kritického myšlení

Pod slovem „kritika“ si lidé často bezprostředně představí něco negativního – hned si vzpomenou na všechny ty nelichotivé poznámky, kterými byli kdy častováni, nebo které naopak adresovali ostatním. „Kritika“ přitom pochází z řeckého kritikē (κριτική), což označuje především umění rozlišovat a posuzovat. Představte si následující: Váš mozek neustále produkuje myšlenky, a to na základě kombinace vašich znalostí, zkušeností a přesvědčení, aniž byste k tomu museli vydat jakýkoli příkaz. Kritické myšlení nastupuje v okamžiku, kdy se na tyto automatické myšlenky podíváte s odstupem a zamyslíte se…

Schopnost kriticky myslet je komplikovaná kognitivní funkce, je to úmyslná, vědomá a řízená snaha vymanit se z područí subjektivity a spatřit objektivní stránku věci. V širším slova smyslu je tento způsob přemýšlení možné rozšířit i na myšlenky a nápady, které vás obklopují.

Každý se přirozeně snaží používat svou schopnost kriticky myslet, ale aby se vám to skutečně povedlo, musíte se opírat o fakta a důkazy. Je nutné se na každý problém dívat komplexně, ze všech možných perspektiv, a hledat logické vysvětlení. To vše bez zkreslení pocitů, bez emocí.

Proč bychom měli myslet kriticky

Nejsme přece ovce

Kritické myšlení je po všech směrech prospěšné: vyhneme se díky němu chybám v úsudku a také poznáme, jak náš způsob myšlení ovlivňují ostatní lidé, ale i naše vlastní pocity, a nenecháme se nikým oklamat. Hlavní výhody kritického myšlení:

• Pomáhá v boji proti nepodloženým zprávám, fake news a hoaxům. Kritické myšlení nás nutí ověřovat si pravdivost informací, které se k nám dostávají přes sociální sítě, ale také prostřednictvím okolí, přátel apod.
• Díky němu si můžeme udělat svůj vlastní názor, nepodléhat konformismu, manipulaci a slepému naslouchání příkazů. Kriticky smýšlející člověk si dokáže sám vytvořit názor na různá témata a obhajovat jej v diskuzi.
• Nenechá nás spadnout do pasti subjektivity. Všeobecné mínění a naše vlastní smysly a emoce nám často diktují, co si máme myslet. Někdy až iracionálně. Díky kritickému myšlení si získáváme odstup.
• Rozvíjí vynalézavost, kreativitu, chuť měnit zavedené pořádky. Kritické myšlení umožňuje vymanit se ze stereotypů, zpochybňovat vlastní názory, měnit je či zdokonalovat.

Kriticky myslet znamená především dávat pozor, vysvětluje Gérald Bronner, profesor sociologie na univerzitě Paris-Diderot a autor knihy Déchéance de Rationalité (Ztráta racionality): „Skutečné kritické myšlení je namířeno především proti člověku samému: je to epistemická bdělost, kterou bychom měli vládnout ve vztahu k nám samým.“ Nesloužilo by nám ke cti, kdybychom kritické myšlení, tak ušlechtilou lidskou vlastnost, nepoužívali. Bylo by to jako nevyužít plného potenciálu lidského mozku, dobrovolné omezování vlastní inteligence!

Kritické myšlení pro dobro zaměstnavatele

Jak už jste asi pochopili, kritické myšlení na pracoviště bezesporu patří. Každá organizace k pokroku nutně potřebuje objektivitu a racionalitu! Kritické myšlení je nástrojem k dosažení rozvoje, inovací a transformací. Přesto není běžné, aby zaměstnanci volně vyjadřovali svůj názor nebo se odvažovali zpochybňovat zavedené postupy firem, a není se čemu divit. Je to tak, rozdíly v hierarchii a s nimi související poslušnost zaměstnanců mohou někdy brzdit či úplně potlačit kritické myšlení podřízených vůči nápadům a rozhodnutím nadřízených či zaměstnavatele. Přitom je ale kritické myšlení nezbytné pro správné rozhodování na všech úrovních hierarchie.

Obzvláště ceněné je ale u strategických, vedoucích a řídících pracovníků: sebekritičnost, schopnost dívat se na věci s odstupem, ale samotné kritické myšlení se hodí všude, kde je třeba přijímat zásadní rozhodnutí. Čím výš v hierarchii se člověk nachází, tím méně je pravděpodobné, že se proti němu někdo odváží cokoliv namítat. O to důležitější je dokázat se na věci dívat s nadhledem a z různých perspektiv, ať už se jedná o nápady týmové, nebo vlastní. Ale kritické myšlení se hodí i na dalších pozicích, hlavně zabývají-li se řešením problémů či trvalým zlepšováním. Jinými slovy, hodit se vám bude v nepřeberném množství oborů a odvětví!

Jak kritické myšlení rozvíjet

Měl pravdu myslitel Michel de Montaigne, když řekl, že mozek dobře uspořádaný je lepší než mozek hodně zaplněný?

Kritické myšlení není věcí vrozenou. Rozvíjí se od dětství, a to učením. S jeho rozvojem se ale pojí určitý paradox. Na jedné straně je cílem učení od raného věku předávání znalostí a vědomostí, tedy předávání obsahu. Na druhé straně, je-li vzdělání správné, mělo by nás naučit samostatně myslet, tedy obsah vytvářet, aby se náš rozvoj neomezil na kopírování slov druhých. Z toho důvodu se studenti ve školách seznamují s filozofií, účastní se diskuzí a píší polemické písemné práce – aby se naučili provádět analýzy a hodnocení.

Vědomosti a způsob jejich použití

Vědomosti jsou tedy jedna věc, umění používat je věc druhá. Pokud totiž existuje nezbytný předpoklad pro projev kritického myšlení, jsou to dovednosti a značné teoretické znalosti v oboru (nerozumíte-li problematice, těžko budete s někým polemizovat o nejnovějších studiích na dané téma).

A jak tedy kriticky myslet? Na začátku stojí vždy pochyby, které nás uchrání před ukvapenými závěry a domněnkami. Nebojte se o věcech pochybovat. Pochyby jsou jako brzda, kterou sami sebe zpomalíte, abyste tvrdě nenarazili. Francouzský filozof Émile Chartier ve svých poznámkách o štěstí připomíná, že pochyby jsou klíčové pro nestranné smýšlení! „Principem opravdové odvahy je pochybnost. Je statečné pokusit se otřást myšlenkou, v níž věříme. Každý vynálezce zpochybnil něco, o čem ostatní nepochybovali. To byla obrovská nehoráznost.“

Chcete-li kritické myšlení využít při individuálním či kolektivním rozhodování, řiďte se následujícími radami:

1. Jasně pojmenujte a formulujte problém, slovně či písemně. Řekněme například, že panuje nespokojenost ohledně softwaru, který musí používat vaše oddělení. Stěžují si vaši zaměstnanci jen tak pro formu, nebo software skutečně nesplňuje očekávání? Jaké jsou vaše požadavky na daný program? Jaký je jeho účel, k čemu má sloužit a proč nejsou uživatelé se stávajícím řešením očividně spokojeni?
2. Získejte informace a nahlédněte díky nim na problém z různých perspektiv. Pokračujme ve scénáři: Jaké další programy s podobnými funkcemi existují? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto programů? Ale také: Jaká je cena nového softwaru? Kolik času a energie bude výměna stát? Jaké budou důsledky pro zaměstnance a pro zákazníky?
3. Ověřte si spolehlivost získaných informací. Možná bude potřeba vzít v úvahu případné obavy a pochybnosti, které mohou mít zaměstnanci ohledně výměny programů – ty mohly ovlivnit jejich objektivitu. Marketingová sdělení prodejců zase mohou maskovat případné nedostatky nabízených alternativních programů, a ovlivnit tak vaše rozhodování. V této fázi je nejdůležitější rozlišit objektivní fakta a subjektivní domněnky.
4. Pozvěte k diskuzi všechny zúčastněné strany, ať dojde ke srovnání různých úhlů pohledu. Proč například neoslovit jiné uživatele nově navrhovaného programu nebo nesvolat schůzi a nepozvat všechny, kterých se práce s programem týká, aby došlo k výměně názorů?
5. Proveďte u každého možného řešení analýzu všech argumentů a jejich případný vliv na plánované rozhodnutí. Nakonec můžete například u každé varianty sepsat seznam pro a proti, který vám usnadní volbu některé z nich.

Čím víc budete kriticky myslet, tím automatičtější a přirozenější to pro vás bude. Člověk se musí mít neustále na pozoru a nedovolit svým subjektivním myšlenkám zastřít zdravý úsudek. Mozek se nás někdy snaží svést na scestí, což nazýváme kognitivní zkreslení. Jedná se o zkreslení připomínající optický klam v naší mysli. Je to tendence dospět k chybnému úsudku na základě předsudků či zaujatého smýšlení. Když si tyto tendence budeme uvědomovat, máme větší šanci se jim vyhnout. Už jste určitě někdy slyšeli například o konfirmačním zkreslení, kotvení, Dunning-Krugerově efektu a dalších tendencích, které se můžete naučit rozpoznávat.

Dokažte, že umíte kriticky myslet, klidně během pohovoru

Mysleli jste si, že během přijímacího pohovoru se musíte co nejlépe přizpůsobit očekáváním zaměstnavatele a že během něj není vhodné cokoliv negativně hodnotit a vytahovat se schopností kriticky myslet? Omyl! Kritické myšlení je velmi žádanou schopností a může vám jen prospět, když ho vystavíte na odiv.

• Ukažte, že jste si získali odstup od minulosti
  Když své předchozí zkušenosti zhodnotíte objektivně a s odstupem, dokážete při pohovoru právě umění kritiky. Popíšete-li svou dosavadní kariéru nestranně, na základě faktů, příčin a důsledků, aniž byste sklouzli k emocionálním projevům nebo negativitě, ukážete tím, že jste schopni střízlivě vyhodnotit, co se povedlo a co se povedlo méně, bez nutnosti někoho obviňovat či se uchylovat k přehnané sebekritice. Je to důkaz, že stejně rozumný přístup budete mít i v případě budoucího zaměstnání.
• Jakou máte vizi?
  Kritické myšlení může zajímavým způsobem ilustrovat i vaše představa o tom, jak by se měl dál rozvíjet daný obor, odvětví nebo průmysl. Během konverzace tak můžete osobu sedící na druhé straně stolu přesvědčit o tom, že si vidíte dál než na špičku vlastního nosu. Kdo hledá nového člověka do týmu, hledá často závan svěžího větru, novou krev, která oživí zavedené pořádky. Dobré nápady se prostě cení!
• Pohled z cizí perspektivy
  Až budete hovořit o nějaké komplikovanější záležitosti, proberte ji z různých úhlů pohledu, ať je jasné, že se dokážete vžít do kůže ostatních – například že dokážete na věc nahlížet z pohledu klienta, dodavatele, ale i vedoucího, zodpovědného za celý projekt. Je to skvělý způsob, jak ukázat, nakolik se zvládnete oprostit od své subjektivity a vzít v úvahu názory ostatních, aby bylo přijaté rozhodnutí pro všechny přijatelné a prospěšné.
• Nebojte se pochybovat
  Přiznat pochybnosti a nevědomost, to chce odvahu a kritické myšlení zrovna tak. Když si s něčím nebudete vědět rady, bez váhání to přiznejte. Pochybováním současně uznáváte, že nemáte dostatek informací, které by vás opravňovaly odpovědět, nebo že jste si ještě na danou otázku úplně neudělali názor… Je to důkaz intelektu a upřímnosti a to vám bude sloužit ke cti!

Ptáte se, jestli není používání kritického myšlení spíš břemenem? Může být náročné vzepřít se myšlenkovým pochodům a nahlas říci, že navrhované řešení nemusí být nutně to nejlepší, ale stojí to za to. Budete-li přemýšlet kriticky, postupně utřídíte a posílíte své myšlenky tak, že se tato „měkká“ dovednost kritického myšlení stane vaším nejlepším spojencem při přijímání strategických rozhodnutí v soukromém i pracovním životě.

Přeložila Barbora Stolínová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.