4 měkké dovednosti, se kterými zazáříte u každého pohovoru

Tvrdé vs. měkké dovednosti

I když může být v některých případech hranice mezi tvrdými a měkkými dovednostmi rozmazaná, tradičně se rozdíl mezi nimi vysvětluje následovně:

• Tvrdé dovednosti jsou dovednosti odborného rázu. V kontextu výběrových řízení tvrdé dovednosti určují, jestli má dotyčný člověk dostatečnou kvalifikaci, technické znalosti a vzdělání pro to, aby mohl danou pozici vykonávat.
• Měkké dovednosti odkazují na chování daného člověka. Patří mezi ně osobnostní rysy či styl práce, ale i komunikační dovednosti a projevy sociální nebo emoční inteligence.

Tvrdé a měkké dovednosti se ale liší ještě v jedné zásadní věci. „Hard skills bývají měřitelné. Například úroveň angličtiny, programování, svařování metodou TIG nebo znalost kontingenčních tabulek jsou dovednosti, které se dají u kandidátů určitým způsobem otestovat a ověřit,“ uvádí HR Business Konzultant a Senior Recruiter Martina Koláčková.

U měkkých dovedností je však exaktní ověřování nemožné, nebo minimálně o mnoho složitější. Proto mají zkušení náboráři vypěstovaný velmi citlivý šestý smysl, který jim pomáhá během krátké chvíle odhadnout, jaký je kandidát typ člověka a jaké osobnostní charakteristiky u něj dominují.

„Zatímco hard skills se dají otestovat nebo prokázat na udělané práci, soft skills se dají do určité míry ověřit v referencích. Lze je ale odhalit už i na základě telefonátu a během osobního setkání,“ vysvětluje headhunterka a konzultantka Zdeňka Krejčíková.

Bez potřebných soft skills to nepůjde

„Důležité jsou tvrdé i měkké dovednosti. Bez požadovaných hard skills se kandidát nedostane na pohovor. Bez soft skills není přijat.”

I když je soubor dovedností, které jsou pro jednotlivé pozice vyžadovány, vždy jiný, jedna věc platí pokaždé – pokud nemáte potřebné měkké dovednosti (nebo je nedovedete při výběrovém řízení dostatečně dobře prokázat), na pozici přijati nebudete.

Představa, že nejdůležitější jsou tvrdé dovednosti a ty měkké už jsou jen taková „nepovinná nadstavba“, která možná ještě u mnoha kandidátů přetrvává, je podle Martiny Koláčkové chybný mýtus.

„Někdy mají vyšší důležitost hard skills, třeba u programátora, jindy soft skills, typické například pro obchodníka. Ale balíček požadavků pro konkrétní práci je vždy kombinací obojího – měkkých i tvrdých dovedností,“ uvádí Martina Koláčková. „I když kladu otázky na hard skills, tak na pozadí vnímám i to, jak daný člověk mluví, jestli je příliš formální, (ne)příjemný už při pozdravu, jak přemýšlí a podobně. Vítězem výběrového řízení není vždycky ten, kdo má nejlepší znalosti (hard skills), ale ten, kdo splňuje nezbytné hard skills a současně má vhodné soft skills.“

To potvrzuje i Zdeňka Krejčíková. „Důležité jsou tvrdé i měkké dovednosti. Bez požadovaných hard skills se kandidát nedostane na pohovor. Bez soft skills není přijat.”

Dobrá zpráva je, že ačkoliv bývají měkké dovednosti těžší na osvojení než ty tvrdé, dají se i soft skills (minimálně do určité míry) naučit či zdokonalit. A pokud se účastníte výběrového řízení, existují praktické a efektivní rady, jak potřebné měkké dovednosti před náborářem lépe „prodat“ a dokázat.

Měkké dovednosti, které chce u kandidáta na jakoukoliv pozici vidět každý náborář

Jak jsme již uvedli, recruiteři kandidáty „zkoušejí“ z měkkých dovedností od úplného začátku výběrového řízení až po jeho konec. O tom, zda má kandidát požadované komunikační dovednosti, styl přemýšlení a charakterové vlastnosti, vypovídá nejen jeho chování na pohovoru, ale už i to, jak je strukturovaný jeho životopis, jak se kandidát vyjadřuje v motivačním dopisu nebo jak mluví s náborářem do telefonu.

Které měkké dovednosti byste tedy vždy měli v průběhu výběrového řízení prokázat, nehledě na pozici, na kterou se hlásíte? A jak nejlépe můžete náboráři v praxi ukázat, že těmito žádanými vlastnostmi a dovednostmi skutečně oplýváte?

1) Organizovanost a strukturovanost

Do jaké míry bude vaše organizovanost nebo neorganizovanost pro recruitera důležitá, bude hodně záviset na tom, na jakou pozici se hlásíte. Extrémní organizovanost a smysl pro detail budou asi důležitější u finančního auditora než kupříkladu u kreativních pozic typu designér. Vždy ale platí, že budete muset minimálně dokázat, že nejste beznadějně zmatený chaotik. Jak se ale taková věc v praxi dokazuje?

Začněme už u životopisu. Jeho struktura hodně prozradí o tom, jak jste organizovaní a jaký smysl pro detail máte. Rozhodně by se v něm neměly objevit gramatické chyby a překlepy. Jeho struktura by měla být jednoduchá a jasně srozumitelná. Neměly by v něm být logické nesmysly a měl by být přehledný.

Organizovaně byste měli působit i během domlouvání pohovoru. Jasně řekněte, které termíny jsou pro vás možné, a doptejte se na detaily, které jsou pro vás klíčové. Na pohovor pak přijďte včas či raději s předstihem, abyste případně měli čas dané místo najít. Pokud absolvujete pohovor na dálku, dostatečně se na něj připravte.

Při pohovoru samotném pak mluvte spíše stručně a v jasně strukturovaných větách. Ukažte, že si umíte utřídit myšlenky a že máte dobrý přehled o svých předchozích zkušenostech, nabízené pozici a firmě. Dokážete tak, že jste se dobře připravili.

2) Schopnost naslouchat

Bez základní schopnosti naslouchat a přijímat rady a informace od svých kolegů a nadřízených se neobejdete na žádné pracovní pozici.

„Je soft skill, přes který nejede vlak,“ říká Martina Koláčková. Bez schopnosti vnímat, co skutečně druhá strana říká, nebude člověk moct plnit ani základní úkoly.“

Pokud by z vás měl náborář pocit, že neposloucháte, co vám říká, rozhodně tím své šance ve výběrovém řízení dramaticky snížíte. A šance, že tento svůj nedostatek „přebijete“ skvělými a jedinečnými tvrdými dovednostmi, je prakticky nulová.

Jak tedy ukázat, že umíte naslouchat? Rozhodně náboráři neskákejte do řeči. Jedná se totiž o jeden ze smrtelných hříchů komunikace. Vždy nechte recruitera nejdříve domluvit či dokončit otázku a teprve poté se pusťte do své vlastní promluvy. Zároveň pečlivě naslouchejte tomu, co vám náborář říká. A vždy odpovídejte na to, na co se vás skutečně ptá, nikoliv na to, na co byste si přáli odpovědět.

3) Pozitivní přístup

Určitě ne všechny pozice vyžadují, aby byl vhodný kandidát pořád jen vesele naladěný a trousil vtipy, kudy chodí. Jak ale uvádí Zdeňka Krejčíková, vyloženého morouse by chtěl zaměstnat málokdo. „Nechcete ve firmě negativistu, který do práce chodí se špatnou náladou a tu předává na ostatní,“ upozorňuje.

Martina Koláčková vysvětluje, že existují i vysoce žádané nebo technicky specifické pozice, kde existuje určitá míra tolerance k „asociálním bručounům“. „Když potřebuji výborného chirurga, ale k lidem se bude chovat trošku jako hulvát, pak to budu tolerovat, protože bude velmi těžko nahraditelný,“ říká Martina Koláčková.

To však neznamená, že byste se neměli snažit vylepšit si vyhlídky ve výběrovém řízení tím, že ukážete, že přemýšlíte pozitivně. To v praxi znamená, že byste neměli kupříkladu negativně pohlížet na svou pracovní minulost nebo bývalé kolegy. Nikoho nepomlouvejte, na nic se nevymlouvejte a pokud možno se vyvarujte všech projevů ublíženosti, frustrace, hněvu nebo nevraživosti. Nestěžujte si recruiterovi na počasí ani na to, že vás někdo v MHD cestou na pohovor naštval.

Být pozitivní neznamená, že byste neměli mluvit o svých negativních zkušenostech nebo chybách, kterých jste se v minulosti dopustili, neměli mluvit. Naopak. Tím, že se nebráníte debatě i o stinnějších momentech své kariéry, ukážete, že máte určitou schopnost sebereflexe. Vždy ale ve výsledku zaujměte i k těmto negativním zkušenostem pozitivní přístup a vysvětlete, co jste se díky nim naučili a v čem vás posunuly dál.

4) Otevřenost a ochota učit se

V neposlední řadě je vhodné prokázat, že jste ochotni a schopni učit se nové věci. Recruiteři zpravidla preferují kandidáty, kteří se umějí rychle přizpůsobit změnám a kterým nedělá velký problém osvojit si nové postupy.

To, že jste ochotni se učit nové věci, nestačí jen říct. Své tvrzení byste měli vždy podložit konkrétními příklady ze své profesní minulosti nebo z osobního života.

Ukažte proto v CV, v motivačním dopise i na pohovoru, že se rádi posouváte a učíte se nové věci a dovednosti. Poukažte například na to, že jste si udělali nějaký certifikát nebo že jste dobrovolně absolvovali určité školení. Vypíchněte nové dovednosti, které jste si osvojili třeba v rámci svých koníčků nebo mimopracovních aktivit, a vysvětlete, jak tyto dovednosti můžete aplikovat i v práci.

U většiny měkkých dovedností není žádný univerzální návod

Výše zmíněné měkké dovednosti nebudou samozřejmě na pohovoru ty jediné, které u vás bude chtít náborář vidět. Pozice, na kterou se hlásíte, má vždy své specifické požadavky. V průběhu celého výběrového řízení byste se měli snažit akcentovat ty dovednosti a vlastnosti, které jsou pro danou pozici stěžejní, ale kterými zároveň i doopravdy disponujete.

„U měkkých dovedností se nedá říct, že něco je vždy dobře a něco vždy špatně. Pokaždé hledáme nějaký koktejl vlastností a schopností pro konkrétní misi. Tím, že budete co nejvíce autentičtí, zvýšíte svoje šance získat práci, kde si s novým zaměstnavatelem vzájemně sednete,“ říká Martina Koláčková.

Jak tedy docílíte toho, že najdete takovou práci, ve které budete spokojeni vy i váš zaměstnavatel?

Na jednu stranu musíte prokázat, že máte všechny potřebné vlastnosti a dovednosti – včetně oněch „povinných“ soft skills popsaných v tomto článku.
Na druhou stranu však musíte zůstat pokud možno autentičtí a nesmíte nic vyloženě předstírat. Jedině tak můžete najít svou vysněnou pozici ve firmě, do jejíž firemní kultury skutečně zapadnete.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.