Třídenní pracovní týden? To je nějaká provokace? „Podle mě by to šlo!“

S manželkou jsme založili Pimpant před třemi lety, abychom bojovali za lepší svět pro naše děti – a to jak z hlediska životního prostředí, tak světa práce. Chci budovat prostředí, kam chodí lidé rádi do práce, a to je pro mě důvod, proč každé ráno vstávám z postele. Už to bude rok, co jsme v Pimpantu zavedli čtyřdenní pracovní týden. O přechodu na nový pracovní model jsem své zaměstnance důkladně informoval ve svém newsletteru nazvaném Papapillon.

Jako mnozí přede mnou i já jsem se stal terčem kritiky: „Čtyřdenní pracovní týden je utopie, proč rovnou nechodíte do práce jen tři dny, když už tak už?“ No a nakonec proč ne? V prosinci jsem se o možnosti třídenního pracovního týdne zmínil v jednom příspěvku na LinkedInu, kde jsem hovořil o „příležitosti urychlit změnu, transformovat svět práce a vytvořit udržitelnou životní rovnováhu“. Byla to z mé strany trochu zlomyslnost, chuť vyprovokovat kritiky, ale také snaha vyvolat diskuzi na téma alternativních stylů práce.

U nás v Pimpantu vždycky platilo: „Pracujte, odkud chcete a kdy chcete.“ Společnost sice sídlí oficiálně v Normandii, ale její zhruba dvacítka zaměstnanců je roztroušena po všech koutech Francie i za jejími hranicemi. Firma prosperuje a myslím si, že je to i díky tomu, že naším cílem je vždy poskytovat ty nejlepší pracovní podmínky.

V roce 2022 proběhl ve Velké Británii plošný test čtyřdenního pracovního týdne. Po skončení šestiměsíčního experimentu se 91 % z 60 společností rozhodlo v tomto režimu pokračovat, což je velice povzbudivý výsledek. Hned jsem pochopil, že takový nápad přesně zapadá do mé vize moderního pracoviště, kterou jsem se snažil zrealizovat. Tak jsem se obrátil na kolegy a řekl jsem jim, že si tenhle experiment taky vyzkoušíme. Tak třetina z nich se tomu nejdřív vysmála a já chápu proč: Člověk si totiž pochopitelně myslí, že když se bude pracovat o jeden den méně, na konci měsíce bude produktivita o 20 % horší. Ale vtip je v tom, že lidské tělo takhle nefunguje, a už vůbec ne lidský mozek. Studie prováděná britskou společností VoucherCloud ukázala, že zaměstnanci jsou skutečně produktivní pouze 2 hodiny a 53 minut denně.

Když jsem o zavádění čtyřdenního pracovního týdne hovořil s Laurentem de la Clergeriem ze skupiny LDLC (autorem knihy Osez la semaine de quatre jours, Nebojte se čtyřdenního týdne), řekl mi: „Když jsem si to předběžně počítal, myslel jsem, že se tím navýší náklady na mzdy o 5 %.“ Ale nakonec nemusel nabírat nikoho navíc, probíhalo to přesně opačně! Celkem rychle zjistil, že ho to nebude stát vůbec nic. Zkrácený pracovní týden totiž nezvyšuje fluktuaci pracovníků, lidé jsou naopak daleko motivovanější a zlepšuje se pracovní docházka. Z pohledu každého CEO je to výhra.

Zkrácení pracovní doby je nástroj jako každý jiný

Jedním z mých hlavních cílů jakožto lídra společnosti je maximalizovat autonomii našich pracovníků. Proto se domnívám, že řešit veškeré problémy ve světě podnikání z pohledu pracovní doby je směšné. Vždyť nejde jen o to, kolik dní stráví člověk v práci, jestli pět, čtyři nebo dokonce tři, ale také o to, jakou hodnotu přináší společnosti a jejímu úsilí a jak tato hodnota zapadá do rovnováhy mezi osobním a pracovním životem. Z toho důvodu o čtyřdenním pracovním týdnu přemýšlím jako o nástroji, a ne jako ultimátním řešení. Ačkoliv svými řečmi o třídenním pracovním týdnu trochu provokuji, vážně si myslím, že by stačilo pracovat jen polovinu týdne. Co nám vlastně brání v tom trávit stejně času prací jako mimo práci?

Jako každý jiný pracovní nástroj, ani zkrácení pracovní doby nebude samo o sobě izolovaně fungovat. Bill Gates se nedávno nechal slyšet, že používání umělé inteligence by mohlo vést k třídennímu pracovnímu týdnu, protože se zbavíme povinnosti dělat celou řadu únavných a nevděčných úkolů. Tahle myšlenka na zlepšení efektivity práce se mi moc líbí. Každý z nás občas tráví v práci čas nad nutným zlem, ať už je to odesílání e-mailů, vyplňování reportů nebo počítání rozpočtu. A teď si představte, že byste v práci mohli dělat jen to, co vás skutečně baví! Dalo by se vlastně ještě vůbec mluvit o práci, když všechny ty „nenáviděné“ povinnosti by se za nás prováděly automaticky? Právě tenhle způsob uvažování mě v Pimpantu vedl k přechodu na čtyři dny v práci místo pěti a pravděpodobně mě v budoucnu přiměje k dalšímu zdokonalování stylu práce, což může klidně zahrnovat i zavedení třídenního pracovního modelu.

Z právního hlediska je nutné stanovit, jestli někdo pracuje tři, čtyři nebo pět dní v týdnu. Ale pokud v reálu jeden z pracovníků pracuje daleko efektivněji dva dny než čtyři nebo pět, z jakého důvodu byste ho měli nutit pracovat déle než ty dva dny? Je velmi obtížné, či dokonce kontraproduktivní, zavádět jedno jediné pravidlo pro všechny – například čtyřdenní pracovní týden. Nejde to udělat fixně, protože jej nemůžete aplikovat na všechny plošně.

Když se mě někdo zeptá, jestli jako CEO společnosti pracuji čtyři dny v týdnu, odpovím, že ne. Pro mě je to o něčem jiném. Já prostě potřebuji vědět, že mám k dispozici přetlakový ventil, který můžu využít, kdy se mi zachce – třeba ve středu nebo v pátek, když si potřebuji trochu vydechnout a strávit čas se svými dětmi. Podle mě je to ideální stav, nic mě nesvazuje.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.