Negativita na pracovišti: Strategie, jak vyzrát na věčné stěžovatele

Podle autora bestselleru Svět bez stížností (A Complaint-Free World) Willa Bowena si průměrný člověk postěžuje patnáctkrát až třicetkrát za den. Tedy pravděpodobně víckrát, než byste mysleli. Ale když se nad tím trochu zamyslíte, tak je fakt, že v práci se za den člověk potká s celou řadou nepříjemných událostí – hádá se o nastavení termostatu, rozbije se tiskárna, někdo krade jídlo z ledničky…

A teď si představte, že sedíte v kanceláři u stolu, perete se s neustávajícím přísunem e-mailů a od vedle do vás bez přestávky buší kolega, podle kterého je všechno špatně. Jeho pronikavý hlas nezastavuje, ani aby se nadechl, a komentuje všechno od triviálních provozních problémů až po komplikované otázky aktuálního projektu. Na vaše pracoviště vrhá temný stín negativity. Podobný stav není nic výjimečného. Postupně se tento stín stává běžnou součástí vašeho pracovního života, vysává z vás produktivitu i dobrou náladu, takže se jen těžko můžete soustředit a udržet si pozitivní naladění.

To vyvolává otázky ohledně toho, jak velký má neustálá negativita vliv na atmosféru a dynamiku pracoviště. Jak identifikovat, řešit a v nejlepším případě minimalizovat nevyhnutelné důsledky negativního chování a budovat pozitivnější a produktivnější prostředí?

Jak věčné stěžování zatěžuje pracoviště

Je dobré, když si zaměstnanci umějí všimnout, co je na pracovišti špatně, protože tak se může firma zdokonalovat. Jenže sami sobě tím také mohou uškodit. Podle studie Michiganské státní univerzity je u negativistických zaměstnanců větší pravděpodobnost duševního vyčerpání a defenzivního chování, což vede ke snižování produktivity. V rozhovoru pro Science Daily uvádí spoluautor této studie, že zaměstnanci, kteří často upozorňují na problémy či nedostatky na pracovišti, komentují nezřídka i chyby svých kolegů, což může zatěžovat mezilidské vztahy.

Výsledky v podobném duchu měl i výzkum profesora Roberta Sapolskyho ze Stanfordu o dopadech dlouhodobého stresu na lidský mozek. Nejenže si věční stěžovatelé sami způsobují zvýšený stres, ale také mohou teoreticky pozměnit strukturu a fungování svého mozku. Tyto změny mohou vést do začarovaného kruhu negativních myšlenkových vzorců, a je tedy čím dál těžší prožívat pozitivní emoce a věnovat se produktivnímu řešení problémů.

Výzkum Stanfordovy univerzity také poukazuje na důsledky dlouhodobého vystavení negativitě ostatních. Tak jako u chronických stěžovatelů může nastat „přepojení“ nervových drah směrem k větší negativitě, i u osob v jejich dosahu vzniká riziko podobných neurologických změn. Jedná se o tzv. „neuronové zrcadlení”, při kterém lidský mozek podvědomě napodobuje emocionální stav lidí kolem. Jinými slovy, negativita věčných stěžovatelů může být „nakažlivá“ a nejenže vede ke zhoršování společenského a emočního prostředí, ale může vést ke kolektivnímu zhoršení kognitivního fungování a řešení problémů.

Jak se tedy v práci zbavit neustálé negativity a přestat s věčným stěžováním?

Ven ze začarovaného kruhu

Hlavní příčina nespokojenosti

Prvním krokem k úspěšné eliminaci věčného stěžovatele je najít hlavní důvod jeho nespokojenosti, říká Michelle Skipperová. Je to odbornice na řešení sporů s více než dvacetiletou praxí v personálním řízení a zakladatelka HR Edge, konzultačních a výukových kurzů pro řešení sporů v HR. Vysvětluje, že: „Stížnosti mají většinou více úrovní, a ne vždycky se týkají toho nejzjevnějšího problému. Skrývá se v nich něco hlubšího, nevysloveného.“

Michelle Skipperová se domnívá, že stížnosti pracovníků mají často svůj původ v osobních problémech. Podle ní je cca 85–90 % pracovních stížností způsobeno osobní situací, kterou si zaměstnanci přenášejí do pracovního prostředí. „Vzhledem k tomu, že máme v práci tendenci projevovat své pravé já, chování a postoje, které máme v soukromí, se často odrážejí v tom, jak se chováme na pracovišti,“ dodává. Z toho důvodu se stává, že se osobní problémy přelévají do pracovního prostředí.

Stěžování a sociální dynamika

Nejenže se vzájemně ovlivňujeme emocemi, ale máme také tendenci se s ostatními sbližovat prostřednictvím sdílených křivd, jak říká Tom Stearns, příjmový poradce a vyléčený věčný stěžovatel. „Lidé mají rádi, když se mohou vzájemně trochu politovat. Je to běžné společenské nastavení. Když třeba někdo řekne ‚to je ale venku zima‘, je to přirozená tendence vyhledávat společenské vazby prostřednictvím sdíleného soucitu. Je snadné tímto způsobem komunikovat, ale není v tom nutně žádný přínos,“ vysvětluje.

Společenské vazby založené na negativitě mohou v konečném důsledku uškodit, podrývají soudržnost týmu i produktivitu, říká Skipperová. Vysvětluje, že: „Stěžování významně ovlivňuje morálku a má dominový efekt. Ani vedení nemusí vědět, jak tyto problémy efektivně vyřešit, vede to ke zhoršení komunikace.“

Co s kolegou, který si stěžuje

Stearns a jeho zkušenost s negativitou na pracovišti pramenila z bezesných nocí po narození prvního dítěte: „Pracoval jsem jako marketingový specialista ve státě Massachusetts a narodilo se nám první dítě. Jako čerstvý otec jsem toho v noci moc nenaspal… A spánková deprivace způsobila, že jsem byl v práci rozmrzelý a choval jsem se hrubě ke kolegům. V hlavě jsem si to dokázal odůvodnit, že na to mám nárok, protože starat se o dítě je přece tak náročné.“

Přenesl si trable z domova do práce, což mělo vliv na kolegy i na celkovou morálku týmu. Když za ním přišel nadřízený s tím, že si na něj kolegové stěžují, uvědomil si svou chybu. „Pořád jsem byl unavený a mrzutý. Takže ano, pořád jsem měl tendenci se chovat stejně, ale vždycky jsem si to uvědomil a rychle se omluvil,“ dodává.

Jak se tedy co nejlépe vyrovnat s pesimistou v práci?

1. Empatie

Na Stearnsovu obranu, už je to dávno a od té doby se změnil. „Hodně jsem se za ta léta naučil. Získal jsem i pohled z druhé strany, stal se ze mě manažer, leader, poradce. Člověk se musí trochu snažit a začít u empatie.“

Stearns dodává: „Když vám někdo připadá rozmrzelý nebo ustaraný, začněte s empatií. Přemýšlejte, proč se tak asi cítí. Nabídněte slova podpory, jako ‚zdá se, že tě něco trápí nebo sžírá, potřebuješ pomoct s prací?‘“

2. Strategie pro lepší komunikaci

Způsob řešení něčího stěžování záleží na tom, jaký s ním máte vztah, tvrdí Skipperová.

Mezi námi kolegy

Jestli se jedná o řadového kolegu, pak je jednou z možností to prostě nechat být, zejména pokud jde o něco, co stejně nemůžete ovlivnit, říká Skipperová. Jestli si daný kolega neustále stěžuje, můžete se mu buď začít vyhýbat, nebo omezit kontakt na čistě pracovní záležitosti, dodává. Ale ne vždy je to možné, navíc se tím neřeší hlavní příčina problému. Máte-li mezi sebou blízký vztah, navrhuje Skipperová se zeptat, jestli je všechno v pořádku.

Nechoďte hned na personální

Skipperová vysvětluje, že s podobnými problémy na pracovišti by se měl nejdříve zkusit vypořádat váš nadřízený. „Zaměstnanci často obejdou vedoucího a obrátí se přímo na personální, což může všechno zkomplikovat. Vedoucí pracovníci jsou obvykle radši, když dostanou šanci situaci vyřešit sami,“ uvádí odbornice.

Jak to sdělit nadřízenému

Chcete-li vyjádřit své obavy, udělejte to stručně a jasně, říká Skipperová. Nejdete se přece nikomu vybrečet. Doporučuje se zaměřit na to, jak vás profesně i osobně ovlivňuje daná situace. Raději zdůrazněte důsledky, místo toho, abyste jen vyjmenovávali všechno, na co si ten člověk stěžuje. V případě Toma Stearnse prý bylo klíčové, že mu nadřízený pomohl dostat se z negativních myšlenek a nesnažil se jen odvolávat na ostatní, co ho na problém upozornili. Hovořili spolu o opravdových příčinách negativity.

Skipperová vysvětluje, že cílem většiny nadřízených je zaměstnancům nějak pomoci. „Jednou jsem zjistila, že moje podřízená má nemocného tatínka, o kterého se doma stará v posledních dnech jeho života. Dala mi najevo, že je jí líto každé chvilky, kterou netráví doma s rodinou. Byla velmi rozhozená a během našeho rozhovoru jsem pochopila, jak hluboký smutek prožívá. Došlo mi, v jak složité je situaci, a podařilo se mi ji spojit s odborníkem, který se specializuje na ztrátu v rodině,“ vzpomíná.

Stejně jako mohla Skipperová zařídit pomoc psychologa, podařilo se jí pomoci i s celou řadou dalších osobních problémů, které si zaměstnanci přinášejí do práce. „Třeba jsem zjistila, že jedna z kolegyň má finanční problémy, protože jí přestaly chodit alimenty na dítě, a tak uvažovala, že nechá školy, kterou si dodělávala při práci. Kvůli problémům doma měla pocit, že chodit do školy je jen ztráta času. Když jsem se to dozvěděla, řekla jsem jí o našem programu přispívání na vzdělávání, který by jí mohl pomoci tu situaci vyřešit,“ říká. Takže někdy vážně může být užitečné se obrátit na nadřízeného, protože třeba bude vědět o konkrétním řešení skutečných důvodů negativity.

Patříte k věčným stěžovatelům?

Žádný strach. Tohle období má někdy každý. Hlavní je si uvědomit, že to k ničemu nevede a že to jenom kazí náladu všem okolo, vysvětluje Stearns. Máte-li neustále špatnou náladu, zaměřte se na své vlastní duševní zdraví. Položte si otázku, zda vás vážně trápí, co se děje kolem vás, nebo si jen stěžujete ze zvyku.

„Já jsem si třeba uvědomil, že moje situace se bude zlepšovat. Jakmile začne dcera spát přes noc, zase se vyspím a bude mi líp. Pamatujte, pozitivní přístup nepomůže jen vám, ale také vás budou lépe vnímat ostatní – po pracovní i vztahové stránce,“ vysvětluje Stearns.

Podle něj se stěžovatelům nejdřív dostane prvního varování, ale nenastane-li změna, trvalá negativita může mít dopad na kariérní vyhlídky, včetně zvyšování platu, možností povýšení i účasti při společenských aktivitách. Sebereflexe je naprosto klíčová. Ptá se: „Je zábava s vámi trávit čas? Vytváříte příjemnou atmosféru?“ Tohle si uvědomit samozřejmě není jen tak, ale sebereflexe a umění správně komunikovat své potřeby může významně zlepšit vaše vztahy i spokojenost na pracovišti.

Chce to trochu víc pozitivity, vážení

Stearns dnes sám sebe označuje jako „optimistu“. „Nezáleží na tom, jak náročný máte den, musíte v sobě postupně vybudovat pocit pozitivity. I když jste unavení, vzpomeňte si na všechno to dobré,“ radí. Negativita se šíří rychle, a tak je důležité si na pracoviště přinášet pozitivní myšlení. „Nebral jsem to tak vždycky, ale teď se vědomě soustředím na to, abych lidem okolo zlepšoval náladu, což na oplátku zlepšuje náladu mně,“ dodává Stearns.

Dynamika pracovního kolektivu je komplikovaná věc, ale je čím dál jasnější, že nejdůležitější je identifikovat prvotní příčinu stížností a pochopit, jak velké mohou mít dopady na široké okolí. Pochopíme-li osobní důvody, které někoho vedou k věčnému stěžování, a přijmeme-li fakt, že negativita je nakažlivá, budeme zase o krůček blíže k pozitivnějšímu a produktivnějšímu pracovnímu prostředí. S tímto přístupem bude snazší odvrátit negativní důsledky stěžování, a naopak posílit kolektiv a vytvořit spokojenější pracoviště.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.