Německo testuje čtyřdenní pracovní týden. „Není nic cennějšího než volný čas“

„Odjakživa mám rád sci-fi. Už jako dítě jsem sledoval kapitána Kirka, jak velí vesmírné lodi. Když se řeší sci-fi, všichni si vždycky hned vzpomenou na technologické vymoženosti, které jsou v tomto žánru prezentovány, ale zapomíná se, že sci-fi ukazuje i společenský pokrok, ke kterému by v budoucnu mělo dojít.“

Tomovi Jaegerovi doslova září oči, kdykoliv může mluvit o svém milovaném Star Treku. Skoro stejně, jako když mluví o protézách vyráběných jeho společností Jaeger Orthopedics, která čítá třicet zaměstnanců. Tom Jaeger, generální ředitel společnosti, však vzletnými slovy maskuje krutou realitu: nedostatek talentovaných uchazečů v oboru, zejména co se týče technických profesí, jako jsou inženýři či mistři ve výrobě. „Už 4 nebo 5 let se mi na inzeráty nikdo neozývá. Neustále musíme tlačit na školy, aby nás pomohly prezentovat u studentů jako potenciálního zaměstnavatele,“ přiznává Tom Jaeger.

Čtyřdenní pracovní týden, světlo na obzoru pro německou ekonomiku

Na začátku roku 2024 přišel výzkumný ústav IFO se zjištěním, že se více než 36 % německých firem potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Tento tahoun evropské ekonomiky vstoupil do recese v roce 2023 a snaží se najít nějaký způsob, jak nabízet atraktivnější pracovní příležitosti, a to zejména v průmyslovém odvětví, kterému Německo historicky vládlo. Z toho důvodu se malá personální poradenská společnost Intraprenör rozhodla zaťukat na dveře neziskovky 4 Day Week Global, která v minulém roce způsobila velký rozruch, když úspěšně otestovala čtyřdenní pracovní týden na šedesáti firmách ve Velké Británii.

Jak vysvětluje výzkumný ředitel společnosti Intraprenör Jan Bühren: „U nás se čtyři dny v týdnu pracuje už osm let, takže víme z první ruky, že to není nic nemožného. Říkali jsme si, že nastal ten správný čas udělat v Německu podobný experiment. Kvůli ekonomické situaci sílí nejistota. Pracovat jen čtyři dny v týdnu může vypadat na první pohled kontraproduktivně, ale my jsme tu od toho, abychom to zkusili a podle výsledků se rozhodli, jak postupovat dál.“

K tomu přidejte i fakt, že na německém trhu pracovních příležitostí je čím dál méně mladých lidí. Počet seniorů (lidí nad 65 let) se zvedl z 15 % v roce 1991 na 21 % v roce 2020. Tím se zvyšuje důležitost nové generace, která však má k práci zcela nový přístup než generace před ní. „Narodil jsem se v roce 1964. Celý život mě učili: musíš pracovat, pracovat, pracovat,” říká Tom Jaeger. „Nová generace tenhle tlak nezná, mladí chtějí větší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Je potřeba se tomu přizpůsobit.“

Postupné zkracování pracovní doby

A tak se třicítka německých firem v únoru tohoto roku pustila do bláznivého dobrodružství, jinak známého také jako čtyřdenní pracovní týden. Zapojilo se více než tisíc zaměstnanců, takže se k dnešnímu dni jedná o největší test svého druhu po Velké Británii. Firmy se dobrovolně přihlásily agentuře Intraprenör, která loni v říjnu zveřejnila poslední výzvu pro veřejnost s možností se zapojit a přijala všechny podniky, co se rozhodly přihlásit.

Teoretický základ čtyřdenního týdne je stále stejný: jedná se o pravidlo 100-80-100. Za 100 % platu dělají zaměstnanci 80 % času a dosahují 100% produktivity. „Začít hned na osmdesáti procentech pracovní doby je velmi obtížné,“ připomíná Jan Bühren, vedoucí experimentu. „Mnoho firem do toho šlo postupně a přijímalo nejprve různé modely: každý druhý pátek volno, zvýšení počtu dnů placené dovolené... Většina zúčastněných firem je aktuálně (polovina dubna) v průměru na 36 hodinách týdně (ve srovnání s běžnými německými 40 hodinami), což už lze považovat za výrazný pokrok.“ Více než čtvrtina zapojených firem spadá do průmyslového sektoru či odvětví služeb, kde je zvyšování produktivity nejtěžší.

Finnholz, německá stavební firma z Hesenska (okolí Frankfurtu), se například rozhodla každý všední den přidat hodinu pracovní doby navíc, aby mohlo být v pátek volno. Rozhodování probíhalo kolektivně, ale ne všichni jsou spokojení. „Některým z kolegů se to nelíbí, protože by měli raději volno o hodinu víc každý den a rozložili si práci na celý týden,“ vysvětluje Léon Schott, mladý tesař ze společnosti Finnholz. On sám si však nestěžuje, právě naopak: „Mít tři dny víkend je jako sen. Mám dost času na to, abych si zajel do Berlína nebo do Hamburku, věnoval se fotografování nebo se viděl s přáteli,“ říká tento mladý muž po dvacítce s nadšením.

Vyrobit co nejvíc za co nejkratší dobu, oříšek pro průmyslové mozky

Eurolam, německý výrobce oken, má celkem 46 zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny pracují manuálně (výroba, údržba) a čtvrtina v kancelářích. Podle Henninga Röpera, generálního ředitele, není čtyřdenní pracovní týden utopie, ale jsou to jasné počty: „Zeptali jsme se sami sebe: Jak můžeme nalákat nové zaměstnance a udržet ty stávající? V našem regionu je celá řada velkých skláren: Siemens, Zeiss, Jenoptik… Musím jim krást pracovníky, abych měl sám dost. V náboru panuje tvrdá konkurence.“

Všechno se pak stává záležitostí optimalizace. „Místo toho, aby naši dělníci trávili každý den půl hodiny úklidem pracovní plochy, delegujeme tenhle úkon na tým specializovaných pracovníků, kteří to mají hotové daleko rychleji. Díky tomu ušetříme dvě hodiny práce týdně,“ vysvětluje ředitel s tím, že plánuje „zbývající dvě hodiny ušetřit díky snížení počtu nemocenských“.

Někteří, jako Sven Kirchner, ředitel společnosti Finnholz, se spoléhají na nejnovější technologie. „Máme nový software, v němž probíhá plynulejší rozdělování pracovních úkolů,“ vysvětluje a vytahuje další eso v rukávu, se kterým firma začala v rámci nové organizace práce: „Porady teď děláme častěji před pauzou na oběd. Je to zajímavé, ale čím víc se blíží poledne, tím jsou efektivnější,“ dodává s úsměvem.

Špičková studie pro ty nejlepší výsledky

Na projektu se podílí také Münsterská univerzita, která souběžně s probíhajícím experimentem pracuje na studii, jejíž výsledky budou zveřejněny v říjnu 2024, po skončení půlročního experimentu. „Naším cílem je sledovat změny v produktivitě a spokojenosti pracovníků po dobu celého testovacího provozu,“ vysvětluje vedoucí studie Julia Backmannová. „Produktivitu zkoumáme na základě stovek individuálních rozhovorů, velkého množství dotazníkových šetření i čísel poskytnutých firmami.“ Při měření spokojenosti výzkumný tým vychází z fyziologických údajů, aby byly výsledky co nejobjektivnější. „Vybraní dobrovolníci nosí chytré hodinky, které měří jejich tepovou frekvenci a kvalitu spánku. Dále odebíráme vzorky vlasů, abychom mohli zkoumat množství kortizolu, stresového hormonu, v krvi,“ popisuje vědkyně.

„Nakonec bude záležet na tom, jestli se firmy rozhodnou čtyřdenní pracovní týden zachovat, nebo ne, podle toho se pozná úspěch experimentu,“ uzavírá. „Až tehdy se ukáže, jestli je změna z ekonomického hlediska životaschopná.“ Ve Velké Británii se loni rozhodlo čtyřdenní pracovní týden zavést dlouhodobě 92 % z firem, které se experimentu účastnily. Ale na rozdíl od Německa se tam do testování zapojily z valné většiny firmy z neprůmyslových oborů.

Jen díky nadšení se všechny obtíže překonat nedají

Deset týdnů po zahájení experimentu narazili někteří z vedoucích pracovníků na limity, které zřejmě nelze překonat. Je to tak, čtyřdenní pracovní týden není žádný zázračný všelék. „Od té doby, co experiment začal, u nás dali ze 30 lidí 4 výpověď z osobních důvodů, které se čtyřdenního pracovního týdne vůbec netýkaly. Vůbec nevím, jak dokážeme udržet nastavené tempo,“ říká s obavami v hlase Tom Jaeger, ředitel společnosti Jaeger Orthopedics. „Jen od února nám klesl obrat o 5 %.“ Hořce ukazuje na chytré hodinky, které nosí od začátku experimentu.

Je to prostě osud, nebo se jedná o strukturální problém? Ředitel firmy Finnholz Sven Kirchner naopak pozoruje, že nábor najednou probíhá snáze a že se zvyšuje motivace zaměstnanců. To potvrzuje i jeho mluvčí Freya Mefusová (23): „Hodně mých přátel pracuje v pojišťovnictví nebo ještě studuje. Když před nimi zmíním, že pracuji čtyři dny v týdnu, jsou z toho naprosto u vytržení. Někteří mi vyloženě závidí…“

Oficiální výsledky budou k dispozici v říjnu 2024. V letošním roce se chystá testovací projekt čtyřdenního pracovního týdne pod taktovkou organizace 4 Day Week Global vyzkoušet celá řada dalších evropských zemí: Itálie, Norsko, Belgie, Chorvatsko a Francie. Experiment v tak velkém měřítku zajistí, že se nový pracovní model vyzkouší v dosud netestovaných pracovních kulturách i v oborech, do kterých tato neziskovka zatím neměla šanci proniknout. „Není nic cennějšího než volný čas. Moje generace má velké štěstí, že žije v době takových velkých změn,“ myslí si Léon, tesař společnosti Finnholz. Urputně si drží palce, aby se z experimentu stal nový standard.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.